Ladis777 přečtené 161

Římské aféry I. 1987, Massimo Felisatti

Druhý díl jsem přečetl dřív, nevím, který bych hodnotil jako lepší a který jako horší, ale možná se mi tenhle jeví o něco lepší. Zase je jeden text přeložený hůř, jeden lépe, k tomu v knize zůstaly jazykové chyby (až směšné). Čtenář získává obraz římské společnosti sedmdesátých let s mnoha problémy sociálními - zneužívání moci, bující mafie, posilující levicové tlaky ve společnosti, prostituce, předčasné dospívání. K tomu mi zase naskakovaly myšlenky, jak se to tady v době normalizace muselo hodit jako "zrcadlo" prohnilému kapitalismu, i když i to je možná silnější ve dvojce. Solmi je tu trochu upozaděn oproti dvojce, spíš je prostor dán Carrarovi. Ale čte se to dobře a jako oddechovka to jde.... celý text

Římské aféry II 1988, Massimo Felisatti

Takové běžné detektivky, zejm. druhá není moc povedená, dost asi i překladem. Na pozadí zločinů se odhalují problémy italské společnosti - drogy, prostituce, násilí, mafiánské praktiky, chobotnice prorostlá až do vlády. To muselo za socialismu přímo hrát do karet - ukázat prohnilou západní společnost a zároveň pronásledované komunisty... Jinak by to snad za překlad nestálo. Na druhou stranu komisař Solmi je celkem nekonvenční komisař, docela sympaťák s kladnými a zápornými stránkami, žádný rambo a superman, ale mazaný dříč, který svádí boj s větrnými mlýny... Knihu jsem četl kvůli výzvě, podívám se i na první díl, jestli nebude lepší.... celý text

Bílé mraky, černá mračna 1977, Taras Ševčenko

Přečíst si něco od Ševčenka jsem si slíbil před dvaceti lety, když jsem byl poprvé v Kyjevě a kdeco tam bylo Ševčenka (bulvár, ulice, ulička...). Nakonec se podařilo a jsem rád, i když ty básně mě zase až tak moc nenadchly. Je z nich cítit inspirace folklorem i anglickou romantickou poezií, ale celkově jsou mnohé takové nedotažené - pokulhává rytmus, pravidelnost, zejm. tam, kde jde evidentně o písně. Možná je to ale horším překladem. A doba vydání této antologie určitě ovlivnila výběr některých textů. Každopádně jeho osud je taky zajímavý a rozhodně se přes něj trochu seznámit s ukrajinským romantismem stojí za to.... celý text

Italské jaro 1976, Emmanuel Roblès

Celkem zajímavé pojetí válečné tematiky s důrazem na obyčejný život v Itálii před osvobozením od fašismu, vykresleny určité lidské typy, ale některé postavy jsou až papírové. Předmluva říká, že autor vykresluje některé skutečné příběhy, tady se mi snad nejvíc líbí, že je v té knize poměrně otevřená cesta naději a touze po štěstí.... celý text

Holčička, která nemohla snít 2016, Sarah Beth Durst

Pěkný příběh pro děti, přiměřeně akční, přiměřeně působí na představu, mohlo by to být o něco kratší, některé pasáže pak už jsou jak nastavovaná kaše. A překlad nic moc.... celý text

Hrobník 2022, Oliver Pötzsch

Ne moc dobře napsaná detektivka nebo špatně napsaný thriller. Rozjezd docela dobrý, nápady se hrnuly, nicméně pak už jich bylo až moc, ale muselo se jich až moc v textu objevit i za cenu nelogičnosti děje. I když jsem doufal, že to tak nebude, rozuzlení je strašně banální a rychlé. Hlavní hrdina má být superschopný vyšetřovatel, který bude bojovat za moderní metody v kriminalistice, ve skutečnosti je to osel, který podělá, co může. A pak už se nám stereotypy jen hrnou - antisemita s velkým gestem na závěr, dobrosrdečná a pomáhající bordelmamá, opuštěná sirota - oběť trestného činu, starší policisté bránící pokroku, podplacený lékař a tak dále. Docela slušné byly postavy hrobníka a Julie, ty mě celkem bavily, i když že by byly bez očekávání, se říct taky nedá. Komentáře o rozkladu těla, broucích živících se na mrtvolách, pohřbech mě tak nějak postupně začaly obtěžovat a nudit. A všude pověry, všude zadní a tajné/nepoužívané dveře a šílenci. Ale jako úplný průser to zase ne, prostě je to slabě lepší průměr.... celý text

Rozum a cit 1989, Jane Austen

Po knize jsem sáhl kvůli čtenářské výzvě a nelituju. Film, který jsme kdysi viděli, mě nudil, ale znám text Pýchy a předsudku a tohle za ním sice trochu pokulhává, ale Austenová mě baví. Ta ženská dokáže vtipně popsat i louži na chodníku a zironizovat i mouchu na zdi. Příběh je takový trochu banální, postavy moc černobílé, ale ostře je karikovaná dobová společnost a vztahy mezi lidmi. Trochu mi vadil překlad - měl jsem dojem, že některé věty vyjadřují opak toho, co by měly vyjádřit.... celý text

Fantastická zvířata. Brumbálova tajemství: Úplný scénář 2022, Joanne Rowling

Film jsem viděl loni, tak bylo fajn si ho přes knížku připomenout. Je škoda, že tomu nedali formu románu, možná by se tam některé linky dotáhly, ale bylo to i tak příjemné čtení.... celý text

Viktor a záhadná teta Bobina 2018, Pavlína Jurková

Knihu si vybrala dcera v katalogu a doteď nevím, jestli náhodou nebo jestli to věděla, je autorkou maminka její spolužačky. Takže si ji teď čteme před spaním - tedy já jsem ji už přečetl. Už jsme od autorky četli jednu knihu, tahle se mi ale líbila mnohem víc, hlavně první část. Má to nápad, spád, napínavá místa, ale i určitou nostalgickou náladu a klid. Z hlediska jazyka hodnotím rozhodně kladně i to, že je celkem bohatý, z hlediska výchovného, že si dítě může uvědomovat stáří jinak, než jak na ně asi naráží ve svém běžném životě.... celý text

Matylda 2007, Roald Dahl

Přečetl jsem za večer a musím říct, že se mi kniha líbila a pobavil jsem se. Konec je pravda trochu uspěchaný, některé dějové linky nedodělané, ale celkově jsem spokojený. Sice bych to asi posunul pro větší děti, ale proč ne.... celý text

Srdce mého ostrova 2017, Tereza Kostková

Takové milé a nostalgické rodinné vzpomínání. Stručné, aby předstoupily česko-španělské recepty.

Grandhotel 2006, Jaroslav Rudiš

Knihu hodnotím spíš pozitivně, i když mi přijde jako taková chabý pokus o intelektuálštinu. Kolísání mezi snem a lží na jedné straně a pravdou a skutečností na druhé je trochu divně vybalancované, postavy jsou až příliš typizované. Hlavní postava je takový nějaký pábitel, ale ne úplně povedený. Na druhou stranu jako určitý experiment, budiž.... celý text

Čtenáři Turgeněva 2003, William Trevor

Po Domu v Umbrii jsem sáhl po této knize. Hodně jí ubírá obálka, nějak moc to implikuje červenou knihovnu, což kniha není ani omylem. Dostáváme se na maloměsto, kde výraznou roli v životě člověka hrají předsudky, drby, ale taky náboženská příslušnost a konvence. Štěstí člověka je až někde na posledním místě, takže jsme svědkem několika lidských tragédií, z nichž únik do vlastního světa představuje jen další vodu na mlýn maloměstské morálky. Prolínání časových rovin a náznakovost umocní prožívání a spád příběhu.... celý text

Můj brácha Tornádo 2018, Petra Štarková

Myslím, že jednoduše ukázáno, jak ADHD funguje, jak je s ním třeba fungovat. Nedostatek vidím snad v až moc velké jednoduchosti příběhu a v tom, že jsou všichni najednou na Jonáše strašně pozitivně naladěni.... celý text

Dům v Umbrii 2005, William Trevor

Krátká novela tvořená obrazy, které skládají dohromady určitou dějovou linku, která tam není až tak podstatná, což ukazuje závěr, kdy vše až na dům v Umbrii odvane čas, který v tom domě plyne tak nějak staticky. Závěr je zajímavě nejednoznačný.... celý text

U zeleného muže 1993, Kingsley Amis

No, vidím to stejně či podobně jako první recenze, očekávání kniha nenaplnila, vtipná je snad hlavně záhada, jestli je celá věc se strašidly projev alkoholismu hlavní postavy, projev jeho nadměrné fantazie, nebo projev skutečných strašidel, ale na to, abych tomu dal víc hvězdiček to nemá. Celkově jsem se dost nudil, celý příběh je až moc papírový, trochu spád má až závěr (než zbrzdí a začne se zbytečně natahovat). Scény, které mají parodovat a ironizovat stereotypy, jsou otravné a špatně napsané, vše ještě umocňuje průměrný překlad a mizerná korektura knihy. Zase za úplný odpad bych to ale neoznačil.... celý text

Smrtící echo 2001, Ellis Peters (p)

Slabé, nudné, málo uvěřitelné. Cadfeala jsem měl kdysi rád jako filmy, no tady jsem se těšil marně.

Tamarín a pomeranč 2006, Martina Drijverová

Docela pěkné bajky v próze. Když jsme to četli s dcerou, poslouchala dost zamyšleně, tak si z toho asi něco odnášela. Celkově je kniha dobře napsaná, i když zase nějaká touha číst ji rychle dál a dál tam není.... celý text

Pachatelé dobrých skutků 1: Puntíkáři 2009, Miloš Kratochvíl

Tak nevím. Dcera se u toho dost nudila. Střídání vážných pasáží s absurdními a křečovitě směšnými ji nezaujalo, mě upřímně taky ne. Spousta věcí je v té knize stereotypních a schematických - učitelka i ředitel jsou hysterické, vystresované a zakomplexované postavy, které se po dětech vozí, teta psychiatrička je magor, matka je neurotická - ženy v té knize obecně vycházejí velice špatně. Muže reprezentuje kromě ředitele tatínek jednoho z kluků a hajný, ti tak nějak představují dospělé chápající dětský svět. Příhody a průšvihy dětí jsou těžko uvěřitelné, stejně jako chování obou kluků - chvíli jednají až nedětsky. No, taky si myslím, že kdyby kniha nevznikla, nic se nestane.... celý text

Maniak 1997, Martina Cole

Knize v prvé řadě vytýkám přípravu - spousta chyb, překlepů, záměna postav, několik nesmyslů v překladu. Samotná kniha je pro mě rozporuplná. Detektivní linie, sledování maniaka a jeho myšlenkových pochodů považuju celkem za povedené, i když po páté vraždě už poněkud jednotvárné a policie tam působí jako parta moulů, ukončení této linie je ale nečekané, ba až vtipně absurdní. Linie love story je fakt nepovedená, autorka se zjevně snažila text udělat pikantnějším, ale fakt není uvěřitelná a většina popisů milostných scén je trapná a směšná. Pak je tu taková ta linie řekněme společenské problematiky, která dodává dobový kolorit, a ta je vyloženě nudná a křečovitá.... celý text