Ladis777 přečtené 161

Stín katedrály 2003, Miloš Urban

Opět dobře vytvořená atmosféra tajemna, záhady a napětí. Vlastně i ten divný závěr je divný jen částečně, Urban ty závěry dělá skoro vždycky proti logice příběhu.... celý text

Dřevěný nůž 2004, Jiří Hájíček

Byl jsem spokojen, skvěle vystižený mikrosvět maloměsta (Nového Městce, tedy Městečka) a vesnice (Neměřice, kde se zjevně neměří stejným metrem) pár let před revolucí a pár let po ní. Jednotlivé osudy se začínají postupně propojovat a celý text kolísá na hranici depky a tragikomických obrázků, kde občas autor šibalsky mrkne, když osudové (běžné) problémy běžných lidí jsou najednou nabourány absurdní komickou situací - zpráva o kalhotkách, které si hrdinka svlékne u volební urny, zaznamenaná do obecní kroniky, nezapomenutelná čestná láska, ze které je daňový podvodník, pankáč klimbající v hospodě v kuchyni, zatímco ho banda výrostků z vesnice hledá po celém okolí... Vesnice prožívá přerod - dobu borcení socialismu až po dobu první kocoviny z demokracie, vidíme, jaký problém je pro lidi začít myslet v jiných dimenzích - a vlastně toho mnozí ani nejsou a nebudou schopní. V mnohých postavách čtenář vidí budoucí "slušnočechy", kteří pod rouškou velkých slov skrývají malost, omezenost, závist, strach a pokrytectví. Vidíme tam i motivy, které Hájíček hlouběji propracovává jinde - Rybí krev, Selský baroko. Hájíčka mám celkem načteného a musím říct, že po určitém rozpačitém pocitu ze Selského baroka jsem pak byl s ostatními knihami, které jsem zatím četl, hodně spokojený. Doporučuji.... celý text

Ať se děje, co se děje 1968, Philip Roth

Dám tomu průměr, ale přečetl jsem to jen se sebezapřením. Kulturně nerozumím problémům Ameriky tak, abych americkou velkou literaturu pochopil, nechápu, co to znamenalo být žid v Americe padesátých let, nechápu, ale spoustu dalších věcí. Příběh měl asi částečně i pobavit, to se nestalo, jinak byl moc zdlouhavý. Hlavní postava Gab je moula, u kterého se člověk chytá za hlavu, co to dělá, a když už začne vypadat, že se bude chovat normálně, vyvede další ptákovinu. Přesto je to relativně sympatická postava. U ostatních postav si člověk láme hlavu, jestli nepatří do blázince, nebo jestli opravdu musí být takoví blbci. Příběh se vleče, perspektiva různých vypravěčů tomu dává trochu větší rozměr, ale ne zase tak zásadní.... celý text

Chlapec, který pěstoval dráčky 2019, Andy Shepherd

Prima příběh, milý humor, inspirativní pro fantazii. Od Vánoc jsme ji dítěti přečetli už dvakrát a asi budeme za nějakou dobu číst zase.

Marina 2011, Tomáš Klvaňa

Kniha o promarněných šancích a ztraceném životě. Kniha o nenávisti, lásce a (ne)setkávání. Kniha o bezmoci, zoufalství a (bez)naději. Kniha o rezignaci. Vlastně celé to spočívá v tom, jak mohou mocní zničit zcela jednoduchými tahy životy a právo na štěstí jiných. Upřímně dávám víc hvězd, než bych dal, protože výhrady k ní mám, první dvě třetiny mě neskutečně zaujaly, pasáž na Ostrově už méně, byla rozvláčná, občas byl děj přitažený za vlasy a nepravděpodobný, chtělo to asi méně prostoru a víc promyslet. Závěr celkem ujde. Postava Mariny i postava záporáka Ardanjance jsou v pohodě, byť záporák poněkud schematický. Mariani je trochu problém - má to být asi rozervaný americký intelektuál, ovšem nakonec působí jako nervově labilní bačkora. Nejzbytečnější, nejméně uvěřitelná a nejschematičtější je postava investigativního novináře Harrimana, jeho funkce v ději je nakonec bídná a téměř zbytečná. Nevím, asi se ke knize vracet nebudu, ale rozhodně nelituju času, který jsem s ní trávil.... celý text

Memento mori 2009, * antologie

Nejsem cílová skupina, do rukou si mi kniha dostala docela náhodou a očekával jsem podle vyprávění, že to budou nějaké horory, takže mě to zajímalo, co s hororem zasazeným do přelomu středověku a novověku ruce českých spisovatelů udělají. Žánrově bych to spíš považoval za pohádky zasazené do skutečných kulis a musím říct, že mě to celkem mile překvapilo - texty si nehrají na velké umění a na perfektní znalost doby, ale tím se vyrovnávají velkému množství bot v reáliích - sice by se tu taky našly, ale neruší až tak. Nápady jsou to dobré, jen by chtěly dotáhnout. První povídku jsem nějak četl ještě se sebezapřením, pak jsem si čtení celkem už užil až do konce. Ještě poslední byla nějaká moc rychlá jako bažina, taky by stála za větší propracování.... celý text

Bílá místa našich dějin 2012, Jan Bauer

Takové opakování dějepisu s trochou nadsázky a fantazie - někde je jí popuštěna uzda víc, někde míň. Není to nic moc, ale čekal jsem to dle varování mnohem horší.... celý text

Černooké Zuzany 2017, Julia Heaberlin

Po přečtení mám trochu rozporuplný pocit. První polovina mě nějak nenadchla, na střídání časových pásem jsem v literatuře zvyklý, ale tady mě to vyloženě rušilo, navíc mi přišlo tak nějak zbytečné... Děj mi přišel zbytečně nastavený, milostná scéna příšerná. Ve druhé polovině to dostalo celkem spád, i když nástup další vypravěčské perspektivy v poslední části mě mírně otrávil, ale docela tam nakonec seděl. Daly by se ději vytknout i nějaké nelogičnosti a tak, ale celkem jsem byl na konci s knihou spokojený.... celý text

Vražda v Tereziných lázních 2002, Pavel Svoboda
odpad!

Zase se mi potvrdilo, že Češi neumí napsat detektivku. Příběh by mohl mít potenciál, který autor nevyužije. Kdo je vrah, je jasné nejdéle od čtyřicáté stránky, takže pak už se může člověk soustředit jen na ty průšvihy, co příběh doprovázejí. Kromě toho, že odpovědná redaktorka ani korektor se knize příliš nevěnovali, jinak by tam nezůstalo tolik chyb (včetně obsahových), je vidět, že autor se sice snaží, ale výsledek je opravdu upachtěný a násilný. Dialogy křečovité, nevěrohodné postavy, nevěrohodná řešení situací, hloupé vedlejší linie, podivné změny vyprávěčské perspektivy apod. Na čtení do vlaku budiž, cestu do Ústí nad Labem mi to pomohlo zkrátit, ale jinak škoda papíru (byť nekvalitního) a barvy.... celý text

Tady nejste cizej 2010, Adam Haslett

Takový průměr. Kniha povídek o tragikomických osudech lidí. Příběhy se čtou docela dobře, mají i nápad, ale celkově to nemá až takový tah na branku, jak jsem čekal po první povídce - ta mi asi přišla nejlepší.... celý text

Krysáci jsou zase spolu 2013, Jiří Žáček

Vtipné a nápadité příběhy. Sice ten opakující se začátek dítě už obtěžoval, ale jinak jsme se bavili dobře všichni. Doporučuji všem.

Bob a Bobek 2021, Pavel Šrut

Výběr příběhů do knihy je dobrý, hlavní slabinou asi je grafická úprava - dost překlepů a typografických chyb. A pochopitelně tam nejsou všechny příběh, které známe z večerníčků.... celý text

Bajky 1947, Ivan Andrejevič Krylov

Krylovovy Bajky jsou prima, kdysi jsem je četl na vysoké na nějaké semináře, teď se mi dostalo do rukou to výroční vydání ELKu z 47. roku. No, překlad a přebásnění je leckde dost těžkopádný, ale učíst se to dá. Texty jsou zábavné, mnoho jich je tematicky nadčasových a aktuálních. Rozhodně nějaké vydání stojí za přečtení.... celý text

Zuzanka a pan Želato 2021, Václav Čtvrtek (p)

Soubor starších pohádek z Mateřídoušky, dost nonsensové, což je něco, co mi úplně nesedí. Dětem se to asi může líbit víc, i když si myslím, že ne všechno už je po těch dobře šedesáti letech pochopitelné. Jazyk je příjemný, bohatý a není přezdobený, takže srozumitelnost by váznout nemusela (pokud to nebude číst či poslouchat dítě, které vyrůstá na slovní zásobě podprůměrných animáčů). Ale Rumcajs ani Křemílek a Vochomůrka to prostě není.... celý text

Lekce tvůrčího psaní 2005, Michal Viewegh

Komorní rozhodně ne, psychologická rozhodně ne, novela snad ano. Nepatřím mezi jeho příznivce, vlastně po přečtení asi prvních třech knih jsem natěšeně hrábl po dalších a už to bylo spíš zklamání. Nicméně umí texty napsat, i když někdy mám pocit, jestli si opravdu hraje se žánrem, nebo si zkouší zahrát na slohovou práci. Každopádně vyrovnávání se s tím, že člověk má právo na sentiment a emoce, že člověk má právo na štěstí a radost, že člověk se musí smířit se svými traumaty, že člověk se nesmí bát kýče, protože skutečný kýč, který by se literatuře nikdy neodpustil, vytvoří sám život, což ostatně řeší kdekterá kniha, se mu daří přesvědčivě. Druhé dilema - právo na fikci v literatuře a právo na pravdu, či lež v žurnalistice - je pro mě už moc spojená s autorem a dobovým kontextem - fotografie s vymyšleným příběhem a jeho do té doby celkem ochotné spolupracování s bulvárem mi staví hranici v uvěření jeho "výboje" proti bulváru. Kniha celkem stojí za přečtení, i když si přiznejme, že z hlediska stylu ničím nepřekvapuje, prostě řemeslná práce. Každopádně ale oceňuji celkem vysoko, ač nerad, abych nebyl neemoční Lumír.... celý text

Myši patří do nebe 2021, Iva Procházková

Kniha je napsána moc pěkně, i když film se mi asi líbil víc. Text je víc mozaikovitý, útržkovitý, leccos je jen naznačeno, ale zase má rychlejší spád.

Vánoční pohádka 2019, Daniela Krolupperová

Ve srovnání s Vánoční tramvají je to mnohem povedenější čtení. Má to zápletku, nápad, i když závěr je poněkud odbytý. Náboženská problematika, která se tam najednou vyloupne, je pobraná poněkud svérázně, ale budiž. Zase tomu nechybí to, co dítě většinou chce - vítězství dobra nad zlem, jednoznačné povahy a tak.... celý text

Fína Čokoláda 2018, Veronika Hájková

Poetický nápaditý příběh, pěkný jazyk, snad jen ty veršíky mi úplně neseděly, ale jinak příjemné čtení. Líbilo se to moc i malé, ačkoliv tematicky to asi není úplně to, co by ji bralo.... celý text

Dlouhé čekání 1985, Bernard Clavel

Kniha byla milé překvapení, narazil jsem na ni víceméně náhodou a měl jsem zrovna chuť si přečíst historický román, vlastně dva. Oba romány (na sebe volně navazující) docela uvěřitelně vykreslují dobové problémy, politické i společenské, stejně jako individuální tragédie. Mnohem víc mě oslovil první román, druhý mi přišel poněkud nastavovaný.... celý text

Nebeský jednorožec 2018, Paula Harrison

Roztomilé, ale trochu slabší než jednička a trojka. I dítěti se to líbilo o něco míŇ.