1. Domů
2. Autoři
3. Oliver Pötzsch
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 17
• Bazar 27
• Životopis
• Citáty 5
• Diskuze 6

Nová kniha Oliver Pötzsch

Hrobník a vraždy v Prátru

Vídeň, 1896: Během kouzelnického triku „Rozpůlená panna“ umírá před šokovaným publikem mladá herečka. Inspektor Leopold von Herzfeldt zahajuje vyšetřování – a v... detail knihy

Populární knihy

/ všech 17 knih

Nové komentáře u knih Oliver Pötzsch

Kejklíř: Životní příběh Johanna Georga Fausta

„Pěkně jsem si početla (nejdřív jsem ale musela vyléčit "tenisový loket", abych velkou knihu o 550 stranách mohla udržet při čtení). Moc se mi líbilo putování střední Evropou (Německem a severní Itálií) na prahu novověku. Příběh šťastlivce Fausta, který už jako dítě byl vyhnán z rodné chalupy a přidružil se ke kejklířům, mne bavil. Někde trochu chybělo pár let či dokonce desítek, které autor "přeskočil", ale to by román byl už neúnosně dlouhý. Na to, že kejklíři jakéhokoli druhu mne nijak zvlášť nezajímají, stejně jako okultní vědy (těch ďábelských not tam ale naštěstí ani moc nebylo, i když jsem byla drsně poučena, kdo že to byl vlastně Modrovous...), jsem byla až překvapená svým zalíbením v příběhu. Zavčas jsem si přečetla autorův doslov, aneb jak se k Faustovi dostal (a co je faktum a co fikce), a nakonec ještě prošla všechna navštívená místa, a jak to tam nyní vypadá. K tomu si ale poněkud postěžuji na mapu (dvojmo) na předsádce - chybí tam hodně měst a hlavně neladí načrtnuté cesty s tím, jak se v knize putuje...Ostatně ani hranice tehdejší Německé říše (jak je mapa označena) naznačeny nejsou. "Zlo fascinuje každého mladého člověka, protože se obrací proti řádu. Je to duch, jenž stále popírá - jako to často dělají malé děti, když se bouří proti svým rodičům. Zlo je chas vzpírající se všemu tradičnímu a vábící na příslib nového. Je to svůdné pomyšlení. A z vlastní zkušenosti dobře vím, že jakmile se nějaká myšlenka jednou usadí v hlavě, neustále v ní vrtá dál a dál." "Procestoval už tolik měst v Německé říši, ale Norimberk měl v sobě pořád něco zvláštního. Augsburg byl možná nejbohatší město v zemi, Kolín nejposvátnější, Erfurt nejučenější a Hamburk nejpodnikavější, ale Norimberk byl nejvynalézavější, s nejchytřejšími, nejfikanějšími a nejdůvtipnějšími obyvateli." Teď mne s doktorem Faustem čeká neméně objemný druhý díl, tedy asi i Praha...“... celý text
— soukroma

---

Hrobník a dívka

„Bezva počteníčko...“
— jitkafypi

---

Hrobník

„V knihkupectví Luxor tuto knihu nazvali jako neprávem opomíjenou. Upřímně si tím nejsem moc jistá. Kniha je sice docela čtivě napsaná, ale některé pasáže byly hodně nezáživné. Děj byl morbidní, chvílemi až nechutný.“... celý text
— Jara.v

---

---

Hrobník a dívka

„„Poměrně velký počet ubožáků zřejmě podstoupil svou vlastní mumifikaci zaživa. Dokonce ani já, hrobník, si nedokážu představit, jakým hrůzám pomalého umírání byli tito faraonovi podsvětní průvodci vystaveni.“ Nevěřím, že by někdo z nás byl natolik otrlý, aby jím tyto drobné vsuvky alespoň vnitřně nezacloumaly. Knihy ze série Hrobník jsou, minimálně pro mě, naprosto ojedinělé. Četl jsem mnohem krvavější a bestiálnější díla, a přesto mě při čtení Hrobníka mrazilo v zádech více než u knih s potoky krve a vyhřezlými vnitřnostmi na každém kroku. První díl byl skvělý, druhý je ještě lepší. Baví mě třeskutá nálada mezi policejními kolegy, vychutnávám si složité zákonitosti vztahu mezi hrobníkem a kýmkoliv jiným a rozplétání dvou kriminálních linek bylo famózní. Jen občasné chybějící uvozovky mi poněkud drásaly nervy. A také dosud nevím, která duše zemřelého je předhozena velké požíračce Amamet, bytosti s krokodýlí hlavou a tělem lva. Je to ta se srdcem lehčím, nebo těžším než ptačí pero? Netuším, jestli chybu udělal autor, nebo překladatel, ale v obou pasážích, kde byla Amamet zmiňována, se to pokaždé liší. I když, možná je to přeci jen autorův záměr… Když to shrnu, moc se těším na další výpravu do Vídně z konce 19. století. Jen trochu lituji, že jsem přelouskal obě knihy za slunečného a teplého počasí. Velmi rád jsem se spřátelil s tak okouzlujícím člověkem jako je hrobník Augustin (jakpak by také ne, když chová kocoura Lucifera, což ale před tím svým nesmím přiznat, neboť můj Jeremiáš by mi za to vyškrábal oči), a s napětím budu sledovat další osudy hlavních i vedlejších postav, bez nichž by to prostě nebylo ono.“... celý text
— Haavard

---

Hrobník

„Truchlivý říjen, podmáčená zem, kyprá hlína hemžící se všemožnou hmyzí žouželí. Studená a vlhká mlha, zeboucí a prokřehlé prsty svírající dřevěnou násadu lopaty, úlomky kostí a zbytky dřevěných rakví. Občasný trylek vyplašeného ptáka, osamělé světýlko zbloudilé lucerny a všudypřítomný nezaměnitelný pach smrti a rozkladu. Hřbitov. Obvykle místo posledního spočinutí. Morbidní atmosféra nás provází celým detektivním příběhem, v jehož čele stojí sympatický mladý detektiv, lehce podivínský hrobník (no, kdo by se divil), a žena s ne zrovna akceptovatelnou minulostí. A konečně dechberoucí, tajemný, až hrůzostrašný kriminální čin. Rozumím přirovnání s Jackem Rozparovačem a souhlasím s ním. Knihu jsem si užil a občasné pasáže, ze kterých mě mrazilo, jsem vítal. Výbušná nálada na policejním pracovišti mě držela v neustálé pohotovosti a hrobníkovo srdce zase v permanentní nejistotě. Prostě skvělá kniha, která vás nepustí, dokud nedočtete poslední stránku.“... celý text
— Haavard