1. Domů
2. Autoři
3. Petra Štarková
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 18
• Bazar 4
• Životopis
• Citáty 3
• Diskuze

Nová kniha Petry Štarkové

Jak to slyší delfíni

Sebík vnímá svět jinak – hlasité zvuky ho bolí a nové věci ho děsí. Když se ale poprvé vydá k moři, potká delfína Pollyho a společně objeví, že jinakost může bý... detail knihy

Populární knihy

/ všech 18 knih

Nové komentáře u knih Petry Štarkové

Skladiště

„Jeden prostor, šest lidských osudů. Skladiště je příběhem několika lidí, kteří pracují v jednom objektu a prožívají každodenní radosti a starosti. Jaké to je, pracovat někde, kde se vzájemně neznáte, ale sdílíte společné prostory? Chcete se vůbec seznámit s ostatními nebo si hledíte práce a je vám jedno, co se děje za zdí? Postavy, ač jsou fiktivní, tak působí naprosto reálně. Každý z nás se s nějakým takovým Michalem, Eliášem, Adélou potkal. Autorka mě opět svým příběhem nadchla. Dokáže skvěle vykreslit povahy a psychologii postav, takže máte pocit, jako kdybyste se ve skladišti ocitli společně s ostatními postavami. Řeší nejen práci, ale i soukromí. Některé postavy se spřátelí více, některé méně, ale vzájemně se docela ovlivňují. Nezaujaté názory na jejich problémy je směřují k jejich vyřešení. Mně osobně nejvíc sedla postava Marie a Michala. Marie, protože to byla postarší žena využívaná svou rodinou, která se k ní chovala dost ošklivě a opravdu mi jí bylo místy líto. A Michalovi jsem moc fandila. Z nesmělého mladého muže, který si absolutně nevěřil byl sympaťák a fajn člověk pro život. Určitě se nebojte, že byste se v postavách ztráceli. Autorka nám jejich osudy dávkuje v podobě krátkých kapitol a každá z postav je natolik odlišná, že se vám plést nebudou. Je to místy příběh k zamyšlení, jestli se náhodou nechováme podobně a zbytečně si nekomplikujeme životy nebo někomu nevědomky neubližujeme. Bylo mi až líto, že jsem knížku dočetla, protože jsem s postavami strávila fajn chvilky. Autorčin styl psaní mi sedí a mám ho ráda. Těším se, jaký příběh si pro nás čtenáře připraví příště.“... celý text
— Ctenar1202

---

Skladiště

„O ničem. Připomíná to deníčky na Idnesu, jen roztažené na 200 stran.“
— derrry

---

Dej mi pokoj

„“Pokouší se usmát. Jenže úsměv bolí.” Kniha takzvaně na víkend, i když myšlení i jednání postav vůbec není pohodové. Spíš než literatura je to psychologický náhled do reality dnešního světa. Bohužel. Ale dobře se to četlo.“... celý text
— Janina2609

---

---

Skladiště

„Autorka má neskutečný dar popsat pocity a myšlenky jednotlivých postav. Psychologie jejich chování k nim dokonale sedí. Šest lidí, šest různých osudů, které se spolu protnou na jednom pracovišti. Skladiště ať chtějí nebo ne jejich životy po dobu práce propojí. Marie, Michal, Tereza, Adéla, Robert, Eliáš. Každý s jinými životními problémy, v jiné životní etapě. Spolu s nimi sledujeme i jejich okolí a lidi se kterými žijou nebo se setkávají. Spousta z nich mají únik ze svého běžného života v práci. A možná to máme i my ostatní. Kniha vás donutí přemýšlet, vzpomínat, zamyslet se nad osudy hlavních postav ale pozastavit se i nad svým životem. Styl psaní je neskutečně čtivý a opravdový. Mám pocit, že jsem ve skladišti s nimi. Dokážu si je živě představit, jejich chování chápu. Asi nejlepší na knize je propojení jednotlivých postav. Navzájem ovlivňují svoje chování aniž by o tom mnohdy měli tušení. Každý si přeje kousek toho štěstí pro sebe a já jim po celou knihu fandím. Nejvíce jsem se vcítila do Terezy, Michala a Marie. Zajímavé bylo pozorovat i vedlejší postavy jako byla Michalova matka a Mariina dcera. Knihu moc doporučuji.“... celý text
— EvikU.

---

Skladiště

„Hezky napsané. K zamyšlení. A nastiňuje několik závažných témat. Některým vypravěčům jsem fandila (Michal, Tereza, Marie), nad některými jsem kroutila hlavou (Robert a Eliáš) a jedna mě vysloveně štvala (Adéla - jsou jsme se tuším setkali i v předchozí knize Dej mi pokoj a za tu dobu se její smýšlení vůbec neposunulo). Autorka má velmi zajímavý styl psaní. Krátké kapitolky a prolínání příběhů. Tohle mi zkrátka sedí.“... celý text
— stoceska