Jeninas přečtené 108

Podzim - Obrázkové příběhy 2013, Rotraut Susanne Berner

I tato kniha ze série je skvělá, snad jen už hodně přeplněná. Ovšem když ji chce dítě prohlížet 4krát za den, alespoň máte pořád na co koukat. Husí člověk už mi tedy začal připadat jako úchyl, ale návrat popelářů je super :).... celý text

Léto - Obrázkové příběhy 2012, Rotraut Susanne Berner

Léto skvěle navodí atmosféru, přestože jaro mě bavilo o trochu víc. Sympatizovala jsem především s dědou Vaškem a jeho pokusy o autoškolu. Dceru zase zaujala např. holka, která zablokovala skluzavku - a to se nedělá!... celý text

Jaro - Obrázkové příběhy 2012, Rotraut Susanne Berner

Moje 1.5 roční dcera si knihu ihned zamilovala, takže sérii postupně pořizujeme do osobní knihovny. Zabaví nás obě na dlouhé hodiny. V tomto díle Míšu nejvíce nadchli popeláři, mě pak dějová linka okolo zahozené slupky od banánu :-D.... celý text

Zima - Obrázkové příběhy 2013, Rotraut Susanne Berner

Přestože je kniha označována jako 4. díl, dějově předchází jaru (Pepa se ještě nezná s paničkou Packy a Andrejova maminka je teprve těhotná). Oproti jaru se tam toho děje podstatně méně (např. většinu zvířat venku logicky nenajdete). Ale krásně jsem na ní dceři ukázala sníh, který dneska začal padat a přiblížila vánoční atmosféru.... celý text

Zrcadlo Serafina 2016, Tereza Brdečková

Bývalý francouzský vyslanec Esprinchard diktuje své vnučce nezvyklý příběh. Možná byl jeho součástí, možná si ho vymyslel, je to však rozhodně příběh živý, snový a voňavý. V první části se setkáváme s italskopražskou brusičskou rodinou Miseroniových, jejichž nevlastní dcera/syn Serafina se dostává do služeb samotného Rudolfa II. Sice jsem neocenila povahu vztahu mezi posledními dvěma jmenovanými, ale nepochybuji o tom, že císař byl přesně tak charismatický a ztracený, jak je zde načrtnuto. Atmosféra celkově odpovídá tomu, co o rudolfínské Praze vím, což nadšeně chválím! Druhá část se odehrává v Benátkách, kde Serafina nachází starou rodinu a nakrátko na Prahu zapomíná. Praha však nezapomíná na ni, a tak se tam opět na okamžik vrací... Knihu bych se nebála označit nálepkou fantasy a spíše než milovníkům historie bych ji doporučila čtenářům, kteří mají v oblibě i nějaké to kouzlo. Některé situace byly nedotažené, celkově bych ocenila větší popisnost. Autorka se asi bála, aby se nedopustila nějakého faktografického přešlapu. Ilustrační složku jsem bohužel nepochopila - nebyla mi blízká a ani neodpovídá ikonografii 16. století.... celý text

Zápisník cholerika 2020, Aleš Křen

Knihu jsem dala mamce, které tehdy sedla a hodně jí pomáhala po smrti táty. Já se k ní tedy dostala až nedávno a bohužel mě nebaví. Asi musíte mít rádi tento typ člověka a jeho pohled na život, aby vám to přišlo vtipné... Celkově mě knihy z Pointy zklamaly a už je nekupuji.... celý text

Dny krve a hvězdného třpytu 2014, Laini Taylor

Bohužel fakt nemám ráda válku, zmar a beznaděj, takže jsem se zasekla přibližně v první čtvrtině knihy. Chiméry zbožňující Tiaga, který v zápalu arogance prozradil Akivovi všechno, co mu Madrigal zatajila, mi svým přístupem ke Karou navíc dost lezly na nervy. První díl se mi líbil, ale druhý už na mě byl moc neznadějný a já se nechci četbou mučit.... celý text

Dcera kostí a dýmu 2012, Laini Taylor

Ach, mé srdce plesalo blahem. Už příliš dlouho jsem nečetla dobrou fantasy. Karou byla divná, leč osobitá holka. Velmi se mi líbilo tajemství okolo chimér a jejího původu. Joo, autorka byla v Praze pravděpodobně jen jako turistka - Jedová kuchyně by tu těžko obstála a Tylenol, pokud vím, nezobeme. Hlavní hrdinové se do sebe navíc hluboce zamilovávali pomalu úderem blesku z čistého nebe. I tak mé nadšení zchladila až retrospektiva v podobě roztahaného líčení plesu, které nebylo ani trochu napínavé, protože už jsme dávno věděli, jak to dopadne. Konec to zase vylepšil - další směřování příběhu si absolutně nedokážu představit.... celý text

Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka 2018, Evžen Boček

Začátek čtvrté Aristokratky vypadal slibně, jenže pak došlo na onu zločinnost a to je v mých očích přešlap jak blázen. Jakmile se z Bočkova humoru vytratí inteligence, je to holt průšvih. Navíc zbytečně zdlouhavý průšvih. Pro mě naprosto zbytečný díl. Snad se to nebude opakovat.... celý text

O psaní: Memoáry o řemesle 2005, Stephen King

"...bez laskavého čtenáře jste jen zapomenutý hlas, který kváká do prázdna." "Dobré psaní jde často ruku v ruce s tím, jestli se dokážete vzdát strachu a přetvářky." Od Kinga jsem nic nečetla, na memoáry jsem natrefila úplně náhodou. První, životopisná část mě poučila o tom, že Amerika 50. let nebyla přívětivým místem. Druhá část o samotném psaní uż mě ale nebavila, takže bohužel doposud nedočteno.... celý text

Mámou hravě 2018, Martina Karásková

Kniha radí, jak si během prvního roku hrát s miminkem. Občas jsem zjistila, že tohle vlastně už dávno děláme, jindy se inspirovala a dcerce něco nenáročného vyrobila. Pokud na to máte čas, určitě doporučuji!... celý text

Aristokratka na koni 2016, Evžen Boček

Třetí díl Aristokratky mě bavil více než předchozí. Milada a spol. se snaží zvednout tržby pomocí rozličných akcí - oživlých historií, s různými výsledky. Ocenila jsem, že se opět objevil Max (skvělé bylo "iiiiii" :+D) i nová postava - popletená věštkyně tetička Nora. Je to lidské, je to stále velmi fajn. Těším se, co bude dál.... celý text

Nadělení: Příběhy kluka ze zámku 2022, Daniel Krejčík

"Jednou z nejbáječnějších věcí na světě je milovat šťastnýho člověka a tím Mates ten den byl." Styl psaní mě moc nezaujal, ale měla jsem náladu na něco skutečného a četla po chvilkách. Uvítala bych méně fotek autora a větší písmenka. Už jsem stará! Daniel mě bavil. Milý naivní kluk, který si neumí přát. A já bych mu tolik přála, aby se mu jeho největší přání splnilo. Matese jsem nejdříve nesnášela. Co to bylo s těmi motýly?! V kapitole se soby jsem si uvědomila, že je to prostě blázen, tak jsem se kdečemu přestala divit. Do Osečan někdy zajedeme, tohle nadělení mě zajímá naživo.... celý text

Pod nekonečnou oblohou 2012, Veronica Rossi

Árie je naivní skleníková kytka dosud skrytá pod kupolí, Perry pak ve všech ohledech pravý opak. Líbilo se mi, že se zpočátku fakt nemuseli a jak se jejich vztah postupně vyvíjel. Naopak Áriiny schopnosti se vyloženě zázračně zlepšily pobytem u Maroona. Podle mě by příběhu prospělo, kdyby byla hlavní hrdinka nadále trochu nemožná. Nebo měla autorka zapracovat na popisnosti - některé napínavé situace jsou vyloženy velmi zkratkovitě. Je to pěkná fantasy/sci-fi pro náctileté holky: nic zbytečně překombinovaného, milostná linka, rychlý děj.... celý text

Neviditelný život Addie LaRue 2021, Victoria Schwab

"Jídlo je na celém životě jedna z nejlepších věcí." Addie se raději nechá proklít, než aby prožila průměrný neživot s vdovcem a třemi dětmi. A tak začne žít vztahy na jednu noc... Chodí světem a hledá umění a umělce, jenže nikdo si její existenci nepamatuje. Zejména zpočátku se budí zoufalá z toho, co ji dnes proboha čeká. I ve chvílích, kdy si svůj neživot užívá, vy se spolu s ní spíše nudíte. A pak vstoupí na scénu Henry - fešný knihkupec, jehož retrospektivně vyprávěný příběh mě už po odhalení zápletky nezajímal, a tak se druhá půlka knihy celkem táhla. Ani temný mi nepřipadal dostatečně temný, nepochytila jsem jeho údajnou jiskru. Na druhou stranu Addiein neviditelný život zabral 300 let a kdyby kniha byla kratší, nejspíš by nám unikalo, jak neúnosně dlouhá doba to je. Zachraňovaly to krátké kapitoly a řemeslně výborně odvedená práce.... celý text

Pán ledové zahrady 2007, Jarosław Grzędowicz

Kniha o tom, jak velké problémy můžou způsobit fungující magie, hromada náboženských fanatiků a jeden sobec z planety Země. Hlavní linie sleduje putování Vuka, který má za úkol nalézt ztracené pozemské vědce. Tenhle rozvedený týpek z budoucnosti milující adrenalin a chorvatské jídlo mě moc nebral. Nesedělo mi ani střídání pohledů vypravěče: er-forma, která se záhy měnila v ich-formu. Druhá linie vyprávějící o následníkovi amitrajského trůnu mě bavila víc - skvěle doplňovala, s čím se to vlastně Vuko setkává a proč, jen jsem doufala, že se linie už zde propojí. Tohimonovo vzpomínání na Bystroušky bylo mimořádně úžasné, dlouho jsem nebyla tolik napjatá (narozdíl od Vukových bojů pomocí čítače)! Přestože odkazy na Bosche a Bruegela fakt potěšily, nejsem cílovka a neobvyklý konec mě od pokračování prozatím trochu odrazuje.... celý text

Hra 2020, Elle Kennedy

No páni, jak jsem u předchozích dvou knih cítila závan feminismu, tady dokonale vymizel. Hunter, který si dává pauzu od sexu, v hlavě paradoxně všechny ženy pasuje na sexuální objekty a "psycholožka" Demi (která mi nebyla dvakrát sympatická) s tím nemá pražádný problém. Vlastně za ním celkem nepěkně dolejzá a i tak ho sbalí až Conor :'-D. Na druhou stranu se snad poprvé u hlavní hrdinky setkáváme s odlišnou barvou kůže. Je dcerou Kubánky a černocha, přestože obálka knihy tomu neodpovídá. Snad se Kennedyová přesunula k rasové rovnosti? Vedle dalších knih ze série mě tahle dvakrát nezaujala a divím se, že Američany neurazila. Až poslední třetina se mi moc líbila. Asi to opět zachránili Hollis s Rupi.... celý text

Bouřňákův ostrov 2019, Catherine Doyle

Tipuji, že kniha je určena žákovi páté až osmé třídy základní školy, ale mě velmi bavila. Doyleová psát umí. Pohádkový příběh je barvitý, zaplněný zajímavými postavami, protkaný trefnými dialogy. Fionn jako strašpytel hašteřící se s pubertální sestrou mi rychle přirostl k srdci. Skvělý je i ztřeštěný dědeček, přestože mi dělalo problém uvěřit v hloubku pouta, které s vnukem navázal teprve před dvěma týdny. Ostrov je krásné a zároveň nepřívětivé místo, kam chcete i nechcete zavítat. Akorát jsem nepochopila, co měl být ten grepový meloun?... celý text

Nebeská řeka 2022, Adriana River (p)

Při upgradované četbě tohoto příběhu mě překvapilo, že nezmizely některé pravopisné chyby a špatně používaná slova, např. "Adamovo strhané(!) vzezření dnes prorokovalo(!), že buď přišel z nucených prací...". Rušily mě zkrácené části - autorka je smazala, ale nedokázala se jich vzdát úplně (zmínka o uctění památky rodičů, o Jamiem). Proč byla zničena ta úžasná hláška o schodech do nebe?! Napínavým kapitolám chybí napětí (zejména demolice kostela se fakt dala napsat lépe), ale v tom hodnota téhle knihy netkví. Hlavní je myšlenka nejít s davem, změnit svět. Četlo se mi dobře. Jednak už jsem věděla, proč je Adam ztrhaný a dokázala jsem tedy ocenit hromadu náznaků linoucích se dějem, jednak knize některé změny prospěly. Elaine je pořád holka, která přišla o iluze a zoufale je postrádá. Adam je stále citlivý kluk, který kolem sebe zoufale kope. Zato Kassiel je zpočátku naštvaný a nevrhá se na svoji svěřenkyni tolik ochotně, což dává mnohem větší smysl! Takže za mě je Nebeská řeka v mnohém lepší, ale nakladatelství mě zklamalo tím, že autorce ještě trochu víc nepomohlo. /// Má recenze na Sedmé nebe: "Ten kopec je horší než šlapat schody do nebe. Nahoře je stejně úplný hovno." Adriana Michálková má velký talent. Dokázala mi to na straně 120, kdy jsem očekáváním nemohla dýchat a za poslední tečkou se usmívala jako idiot. V tu chvíli jsem byla vtažena dovnitř a věděla jsem, že už nemůžu couvnout. Uvěřila jsem všemu a věřila jsem ve všechny. A teď chci poznat Kassiela tak nějak víc, protože nevěřím, že stejně jako Adam nemá v hlavě pěknou řádku osobních démonů. Potřebuji zjistit, zda je má teorie o Ellie správná a moc se těším na další porci Adamových trefných hlášek! Knihu se snažím chápat jako přípravu na TO hlavní. Snad tím skutečně je, protože zejména úvodní pasáže jsou neúnosně zdlouhavé. Ačkoliv se mi líbilo, že jsem Adama poznala dříve než Kassiela, doporučila bych úvod nemilosrdně proškrtat. Knize by celkově prospěla úprava dynamiky děje a samozřejmě pořádná korektura - jak stylistická, tak gramatická (nejvíce mě rušilo nesprávné skloňování). Chybí hromada redakční péče, která dělá knihu jako celek, proto nemůžu dát víc než 4 hvězdy. Na druhou stranu, vločky teď znamenají víc než hvězdy...... celý text

Dvůr stříbrných plamenů 2022, Sarah J. Maas

Byl styl Maasové vždycky tolik rozvláčný? Po hodině četby jsem pravidelně docházela k závěru, že se skoro nic nestalo... Kniha obdobně jako v druhém díle Dvorů popisuje Nestino uzdravování, na kterém má zásluhu především Cassian. Nevím, proč mě flirtování u Feyre a Rhyse tolik bavilo a v tomto případě vůbec. Snad to příliš připomínalo košilaté románky, které si Nesta oblíbila. Až v půlce knihy jsem se dočkala akce, ale dlouho to netrvalo a zase jsem se příšerně nudila a koulela očima nad dvojsmyslnými narážkami na úrovni střední školy. Pokud na tohle nemáte náladu, začněte pro udržení dějové linie až třetí částí. Cvičení a meditace - OK. Líbilo se mi, jak Nesta komunikovala s Domem, hlavně jak poznala jeho temnotu. Ale třeba to, jak si oblékla bojový oblek chlapa jak hora a superhrdinsky zdolala každého protivníka? Wtf... Pro mě to je hrozně předvídatelný příběh plný moderních stereotypů. Dle Poděkování si ho autorka potřebovala napsat. Já si ho ale asi nepotřebovala přečíst.... celý text