JanaT.
přečtené 267
O myších a lidech
2004,
John Steinbeck
Někteří si povšimli,že styl knihy připomíná divadelní hru. A ano,také mám ten pocit, jen si marně představuji, kdo a jak by uměl Lennyho ztvárnit tak, aby byl pocit v závěru představení stejný z přečtení knihy. A dokonce si ho ani nechci narušit tím, že si ho zhlédnutím vytvořím... Docela zvláštní, ale Steinbeck byl jedním z "nej" autorů mé rané dospělosti a náhodný návrat k této knize mě přinutil přemýšlet proč. Proč?Snad,že vyprávět o ní je trochu jako mluvit o sobě. Nic umělého, venkovský život, obyčejné lidství, moudrost získaná zkušenostmi a ne z knih, dětsky naivní, ale přitom úžasné sny, které dokážou dát životu smysl a směr, nalít do žil touhu a odhodlání, přátelství a oddanost skrytá pod špínou a potem, příroda všude kolem a ryzí existence v té nejpřirozenější formě...melancholie, když není koho pohladit...a odvaha snít o králících...a lidech.... celý text
Nasterea
2021,
Petra Stehlíková
Přidávám se na stranu nadšenců. V knize se objevila spousta nových nápadů, prostředí, postav. Nepřišla mi nastavovaná nebo zdlouhavá,jak to u pokračování někdy bývá. Líbí se mi symbolika čísel, příběh je prošpikován tajemstvími, dává příležitost si zapřemýšlet. A to mě na něm hodně baví. Už mám v hlavě jakousi plastickou představu duvalského světa, ale líbila by se mi v dalším dílu kromě slovníčku taky mapa. A tím se dostávám k jediné své výhradě - další díl ještě není! Kvůli Nasteree jsem si přečetla podruhé Faju i Naslouchače a udělala jsem dobře. Zopakovat si oba předchozí díly doporučuji, mě osobně bavily jako poprvé a přechod ke 3. dílu byl pak plynulý a přirozený. Mít tak další díl rovnou...... celý text
Paměť mojí babičce
2002,
Petra Hůlová
Já jsem právě knize Petry Hůlové udělila plný počet a sama sebe se přitom ptala proč.A asi je to tím,že mi knížka dát něco navíc,nejenom pobavit,rozptýlit...Tady jsem si našla své - jednak v jazyce,strašně mě bavily mongolské výrazy,jména...tu řeč vůbec neznám a jsem ráda,že jsem si ji aspoň tímto způsobem trochu naposlouchala skrze vyprávění hrdinek.A za další, přimělo mě to celé k různým úvahám o rodině,o síle rodinných vazeb i zvyklostí,o poutu pokrevní příbuznosti,vlivu výchovy a prostředí. Ta osudová provázanost...jak se někde něčeho ubere a ono se to později projeví úplně jinak a jinde...... celý text
