Populární knihy
Nové komentáře u knih S. J. Kincaid
„Nemesis je diabolik. A jako každý diabolik má za úkol chránit jednoho určitého člověka - tedy Sidonii. Jsou si jako sestry až jednoho dne se to tak nějak všechno zvrtne a Nemesis se musí vydávat za obyčejného člověka, aby svou svěřenkyni ochránila. Až později zjistí, že útěk není nejlepší ochranou a že i doma na její přítelkyni čeká stejné nebezpečí jako na druhém konci galaxie.
Ze začátku mě kniha vážně chytla. Byla čtivá a v rámci možností i originální. Později se to ale nějak pokazilo. Nejspíše změnou prostředí.
Na začátku jsem si zvykla na nějaké postavy, které byly vzápětí nahrazeny úplně jinými a byla jsem jimi doslova zavalena. Jedno jméno střídalo další a fungovaly jednoúčelově, pak většinou zanikly. Tedy: „Na téhle straně potřebuji záporáka, protože ho zázračná superhrdinka Nemesis přemůže a on zemře, už ho po deseti stranách nepotřebuji.“ A v podobném duchu se nesl zbytek knihy.
Tím to však nekončí. Co pro mě bylo nepřekonatelným problémem, byla změna prostředí. A to hlavně kvůli zápletkám. Místo ochrany Sidonie pak tedy hrdinka řešila, jestli se má bavit s tím člověkem anebo s tím, aby nevzbudila pozornost lidí.
Později mi to až nebezpečně připomínalo trilogii Selekce, akorát tady se autorce podařilo děj trilogie nacpat do jedné knihy. A pro důkazy k tomuto poznatku nemusíte chodit daleko. Stačí vám totiž přečíst jen něco málo padesát stran, abyste si zjistili to, co vám tu shrnu já za pár vět. Hrdinka z chudé či nějak pochybné rodiny? Máme. Hrdinka nenávidějící druhého hlavního hrdinu opačného pohlaví, což se nakonec překlene v něco víc? Ano. Hrdinčina neschopnost sžít se s luxusním prostředím? Tady. Soupeření o náklonnost následníka „trůnu“ s jinými dívkami? Jasně. Projevení nečekaných citů a starost o rodinu? Samozřejmě. Drsňácká hlavní hrdinka? Ano, ano, a ještě jednou ano.
I přes tolik podobností v ději je kniha něco naprosto jiného. Styl psaní je úplně jiné kafe a svým způsobem to není tak odpočinková četba jako právě zmiňovaná trilogie.
Co ještě musím vytknout je přehršel výrazů, které si normální člověk s průměrným IQ nemá šanci zapamatovat, a tak jsem po dobu trvání celé knihy četla výrazy s tužbou konečně získat alespoň nějaký náznak ve formě nápovědy. Bohužel nápověda přítel na telefonu byla také nevyužita, neboť mi bylo jasné, že přátelé mi s tímto oříškem opravdu nepomohou.
Co ale musím konstatovat, je fakt, že se kniha četla opravdu sama. Nebyla těžká a myslím si, že to nebyla ani moc šílená sci-fi magorie. Přes moji náklonnost k fantasy jsem si knihu oblíbila a mohu ji všem s klidným srdcem doporučit. Jen se předem připravte na klišé, ze kterého se vám budou občas kroutit prsty na nohou.
Pokud se vám recenze líbila, budu ráda za vaše reakce v komentářích. Můžeme rozjet nějakou diskuzi. Pokud jste tak ještě neučinili, podívejte se na můj profil a pokud se vám budou mé komentáře a recenze líbit, přidejte si mě do oblíbených. Jedině tak vám neuteče žádná další recenze.“... celý text
— Knihomolkajá
„Je to člověk, není to člověk...
Je to zabiják i ochránce.
Je diabolik!
Z Nemesis dan Impyrean se má pro záchranu senátorovy dcery stát pravá Impyreánka. Sidonia von Impyrean, senátorova dcera, se díky otcovu "kacířství" dostává do nebezpečí. Ochránit jí může jen její osobní diabolik. Žena diabolik. Nemesis.
Sidonia má Nemesis už od dětství, byla naprogramována tak, aby ji ochraňovala, aby pro ni byla jejím osobním strážcem. A Nemesis jím skutečně je. Pro ochranu svojí drahé Donii udělá opravdu vše, bude pro ni zabíjet. Je ochotna pro ni zemřít, ale nejdříve zemřou ti, kteří na ni vztáhnou ruku.
Když je Sidonia předvolána na galaktický dvůr, všem je jasné, za jakým účelem. A nyní nastává ten pravý čas využít jejího diabolika. Nejvyšší čas Sidonii opravdu zachránit život, protože o ten ji zřejmě bude na galaktickém dvoře usilováno. Nikdo se ovšem nesmí dozvědět, že místo ní bude na dvůr poslán diabolik, riskantní, protože před nedávnem bylo přísně nařízeno každého diabolika zničit.
Nemesis je školena etiketě, přestavěna v lidštější bytost, protože její fyzické proporce, příznačné pro diabolika, by ji okamžitě prozradily. Stává se z ní na první pohled mladá žena. Je ale vůbec možné galaktického krále přesvědčit o tom, že je normální ženou, dědičkou senátora von Impyreana? Žena bez emocí a strachu. Běžné lidské vlastnosti bude muset jen hrát. Dokáže diabolik přelstít krále a zabránit zániku jejího "světa". Ochrání tím svoji milovanou Donii? Možná překvapí sebe samu. Možná měla Sidonia pravdu, možná je v ní přece jen něco z obyčejného člověka... možná.
Můj dojem:
Opět jsem se přesvědčila, že Sci-fi svět není pro mě a opět jsem se nechala zlákat. To bylo opravdu naposledy. Bohužel jsem se s knihou neskutečně trápila. Stejně tak, jako mě neoslovila kniha Čáry života, tak mě neoslovil Diabolik.
Po přečtení pár stran jsem přemýšlela o čem to vlastně čtu. Univerzální voják v sukních? Na Nemesis by mohl být pyšný i samotný A. Schwarzenegger. Intriky tu sviští galaxií jako v GOT. Ale teď vážně! Ok, nápadům se meze nekladou, nebylo to zase až tak špatné, ale bylo by to mnohem lepší, kdyby autorka lépe propracovala pár drobných, ale podstatných detailů. Třeba jako vysvětlit lépe pojem Diabolik, jak vznikl, proč, co to vlastně je... Nemohu se zbavit dojmu, že tento příběh bude dostačující pro nenáročného a mladšího čtenáře, ale nikoli naopak. Nedotažené, nepropracované, chaotické. Než se zorientujete v názvech účinkujících, několikrát si zpřelámete jazyk, nemluvě o zmatečných názvech - nu Impyrean, dan Impyrean, von Impyrena, Imperátor, excesoři, grandiloquy, grandeé, matriarcha.... Jistě, jde o zvyk a o to, jestli vás kniha zaujme, jenže mě to prostě nebavilo. Svět ve vesmíru ještě stále není pro mě, ať se tam děje cokoli. Mrzí mě to, ale tak to je.
I přes to si ale trvám na svém názoru a tím je, že si s tím autorka mohla lépe pohrát. Umí intrikovat, umí zauzlovat milostnou linku, ale vše mi přijde jen polovičatě napsané. Ačkoli můžu být vlastně ráda, jinak bych se s knihou prala asi ještě teď.
Chválím Fragment za zachování originální obálky knihy, je působivá, i ten kontrast černé vazby s bílým přebalem. Ovšem! Bylo by naprosto super, kdyby kniha nebyla tolik hladká a přebal příliš volný, plácá se na tom jako prádlo na šňůře. Tím pádem máte neustále pocit, že je tam úplně na nic a zbytečný. Možná ho mám jen moc povolený, nevím.
Kniha jistě nadchne spoustu fanoušků sci-fi literatury, ale já se mezi ně bohužel neřadím. Zkusila jsem to, zase jsem okusila něco nového, ale dál už moje hranice nezajdou. Myšlenku i nápad kniha nepostrádá a já věřím, že ji mnozí ocení lépe než já.
Na závěr ještě jedno malé překvapení. Pokud svého Diabolika ještě nemáš, pak bedlivě sleduj můj blog. Chystá se totiž soutěž o jeden výtisk, které do soutěže věnuji já sama.
Využila jsem totiž slevu ze soutěže s Fragmentem -).
www.kniznidenicek.blogspot.cz
Hodnocení: 50%
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji: Albatros Media, a.s.“... celý text
— mmmisulka.r
„Za mě naprostá senzace..kniha se mi moc a moc líbila. Někdy lehce nevyužitý nápad ale je to úžasná kniha co fakt překvapí..teda, spicy scénky tu nehledejte, ale hlavní hrdinka je úžasná a Tyrus je...no... charismatický :D ...nejvíc mě však mrzí osud Sidonie, jakože chudák holka za nic nemohla
Přečtěte si to, je to kosmické fantasyyy“... celý text
— Kenihja
„Tohle bylo čtivé, chytlavé, luxusní. Celková dynamika od absence citů k jejich prožívání - klobouk dolů. Potřebuju po dočtení pokračování? A víte, že ani ne.“... celý text
— Kikulka97
„dystopický sci - fi príbeh, zaujímavo poňatý, pre mňa niečo nové, neokukané, no išla som do toho s obavami, aj keď recenzie sú celkom fajn ... a ... páčilo sa mi to
po vyčerpaní všetkých zdrojov na Zemi už ľudia začali osídľovať vesmír, žijú hlavne na vesmírnych lodiach, nakoľko na bežnom vzduchu iných planét to nie je až také jednoduché, spoločnosť je rozdelená na "šľachtu" a "poddaných", takto by sa to dalo vysvetliť zjednodušene, a keďže Imperátor a jeho prívrženci nechcú vedomosti, nechcú vzdelanie a všetko s tým súvisiace, samozrejme, že sa objavia aj odporcovia ... takým je aj Sidoniin otec a preto potom príbeh pokračuje tým smerom, ako je to uvedené v anotácii
bohatí si vytvárajú humanoidov na všetko a jedným z nich je aj Nemesis, humanoid ochranca, lenže Imperátorovi sa to znepáči, má obavy, čo by takýto "vojak" mohol narobiť v mene svojho majiteľa a dá všetkých zničiť, Nemesis sa podarí zachrániť a tak jej príbeh môže pokračovať
čítalo sa to dobre, no ide hlavne o intrigy na dvore, vzburu rebelov, vraždenie v mene niečoho "lepšieho" a hlavne o zradu, zradu, zradu, proste skoro ako temný stredovek .... hlavne ku koncu nastáva dosť prekvapujúcich momentov, objavia sa zradcovia, krv nie je voda, chuť po moci, tiež dokáže zmeniť osobnosť ... a ja dúfam, že to, čo som čítala, bude pravda, lebo pocitovo tomu asi neverím
romantická linka je mierna, aj keď je dosť výraznou pointou príbehu, nakoľko ide aj o to, že Nemesis nemá city, v podstate "miluje" len svoju pani, ku ktorej ju chemicky pripútali, no život na dvore, intrigy, stretávanie sa s inými ľuďmi a celková zmena jej "existencie" spôsobia aj zmenu v jej "naprogramovanom" fungovaní“... celý text
— dikara
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
