wooloong komentáře u knih
Jako milovník koček nemůžu dát méně než pět hvězd. Knížka psaná s láskou a porozuměním o kočkách a jejich lidech.
Slibný začátek, dobrý rozjezd, slušně vymyšlená zápletka, ale pak už se jen vrší hromady mrtvol a duní další a další výbuchy, místo aby se autor zaměřil na postavy a vysvětlování. Spousta informací mi chybí. Zmizely někde v černém dusivém dýmu hořícího mrakodrapu.
Krátká povídka o tom, že cesty Boží jsou nevyzpytatelné a každá bytost má na světě své místo.
Čtivý příběh s dobře vykreslenými hlavními postavami a v rámci žánru téměř uvěřitelnou zápletkou.
Kniha o fotografii a o Františku Drtikolovi. Krásný vypravěčský styl, vzletné i syrové popisy krajiny, osob i děje, zajímavá forma - autor hlavního hrdinu oslovuje ve druhé osobě jednotného čísla.
"Zdánlivě tu žijí jako dřív, ale už posledně sis všiml, jak tatínek sešel, tak naráz, jako by se v něm stáří dlouho hromadilo a teď přeteklo přes okraj očí a úst. Nejistota války ho ještě držela ve střehu, ale teď to napětí povolilo, tváře se mu prověsily, zešedla mu kůže, zrak mu zmáselnatěl, jeho dřív tak sršatý pohled se ztupil."
Tenhle díl jsem začala číst jako ebook v autobuse RegioJetu. Na trase z Prahy do Písku jsem stačila učíst asi 70 stránek. Napnutá jak kšandy jsem si okamžitě sehnala audioknihu a zbytek knížky doposlouchala. Popravdě, ta první asi třetina knihy byla nejzajímavější, protože se týká především záhady zmizelého a objevivšího se Alexe. Ten zbytek už byl standardní thriller se spoustou honiček, Raker je prostě superman, co navzdory mnoha zraněním se znovu zvedá a bojuje jak lev (nechápu tu zálibu mnoha spisovatelů neustále týrat své hlavní hrdiny), Legie je totálně zvrácený šílenec (co se asi honí hlavou autorovi, který ho stvořil). No a pak ten finální zvrat, k němuž můžeme najít indicie i v průběhu předchozího děje. Za zápletku (i když těžko uvěřitelnou) tři hvězdy.
Další díl se zbytečně komplikovanou detektivní zápletkou, která se dokola rozebírá, a málo historických reálií.
Ze tří Karikových knih, které jsem četla (Trhlina, Strach, Propast), jednoznačně nejslabší. Nemůžu vysvětlit důvody svého hodnocení, protože bych se nevyhnula spoilování. Na mě příliš mnoho psychologie, i když to šálení mysli mi hodně připomínalo Trhlinu.
Příjemný návrat k popisu historických reálií. Příběh mi přišel propracovanější a čtivější než několik předchozích dílů, kde se složitě vraždilo a ještě složitěji vyšetřovalo, a historické kulisy byly zatlačeny do pozadí.
Není to nejlepší příběh série, ale taky ne nejhorší. Postav jak na orloji, mrtvoly se vrší na jednu velkou nepřehlednou hromadu, rozuzlení je vcelku logické, ale stejně bych k němu měla pár otázek a doplnění, ačkoli za pár dní zřejmě zapomenu, kdo byl vlastně vrah a kdo intrikán.
Ty lyrické povídky mi moc neseděly. Byly na mě psány příliš nepřehledným do sebe zahleděným jazykem. Ty hororové dějové povídky se mi celkem líbily. Byly srozumitelné, vygradované a měly pointu.
Neřekla bych, že šlo ve všech případech o horory, někdy to byly spíše povídky s překvapivou pointou a u všech jsem se dobře bavila typickým švandrlíkovským humorem. Některé jsem znala z filmového zpracování (třeba ze série Okno do hřbitova). Doporučuji.
Spíše psychologický a historický příběh, zajímavé pátrání v minulosti a odhalování dávného tajemství. Ta smrt je tam tak nějak navíc, aby to mohla být detektivka.
Co stránka na křídovém papíře, to jeden příběh o strašidle a ke každému příběhu patří jedna celostránková barevná Nepraktova kresba. Moc pěkná publikace.
Upřímná a pokorná výpověď o životě a múzách výborného člověka.
Tenhle způsob laskavého a moudrého humoru mám prostě ráda. Některé fejetony byly skvělé a některé prostě jenom hodně dobré. Díky za krásné počtení, pane Ebene.
Okénko *** - milostné peripetie hodně vysokého muže s nezvyklým jménem
Noční obloha **** - o bolavých zádech, jednom hodně zajímavém člověku a hotelovém pokoji
Pes **** - o psovi, co miluje vlaky, a trochu i o jeho páníčkovi
Ruina ***** - o tom, že každá ruina musí být opředena
Generál **** - o dobách minulých, současných a o tom, jak snadno zapomínáme
Tramvajáček *** - o mladém muži, který tak trochu rebeluje, a při tom hledá svou cestu do světa dospělých, a o starém muži, který není až taková svině, a tak hodně pije a dělá kompromisy
Řeky ***** - zajímavý příběh s detektivním motivem a překvapivým rozuzlením
Krása ***** - o tom, jak lidské osudy dokáže semlít neúprosné kolo dějin
Báseň - nedočetla jsem, nemůžu hodnotit, můžu říct jen to, že mě nezaujala
Výborná knížka, která dává mimo jiné nahlédnout do Anglie 19. století.
Fenomenální knížka o houbách od nadšeného a doslova zažraného mladého vědce, který navíc umí dobře psát. Pro mě velkolepý zážitek, který mě úplně změnil pohled nejen na houby, ale obecně na přírodu a svět, a budu z něj ještě dlouho čerpat a zpracovávat nabyté překvapivé a zajímavé informace.
Vyzkoušela jsem na vlastní špeky i žaludek asi před deseti lety. Snídaně celkem ušla, i když jsem alergická na jablka. Oběd mi chutnal moc, ale chytnul mě z něj žlučník (poprvé a snad naposled v životě) a vařená červená řepa se sýrem k večeři (které jsem si navařila kotel na další dny), mě dostala úplně. Ve tři ráno jsem nejprve hodila do záchodu obsah žaludku (zvracím zcela výjimečně), a pak i obsah hrnce. Knížku jsem zasunula do hlubin knihovny a od té doby ji nevytáhla. Nic pro mě.