vnimat_Krasu komentáře u knih

Dvě hvězdičky jsou trochu krutý, já vim.
Jenomže Fiona Barton slušnou povídku natahuje jako žvejku. A jakkoliv mě Glenův příběh ze začátku zajímal, z druhé půlky je znatelně cítit promarněnej pokus. Jestli totiž něco Bartonové nejde, je to vývoj postav. Což je i vzhledem k závěru Vdovy docela problém. A tak oproti psychologicky našlapané Zmizelé chybí Vdově emoce i aktuálnost.
A teď pardon.
Jdu se zavřít do chatovací místnosti.

6 22.12.2016

Mnohem lepší než se tady straší.
Ritter není písmenkový onanista a dávkuje sherlockovské fantasy svižně a bez zbytečných keců. A zatímco tematicky velmi podobné Řeky Londýna jsem měl kvůli popisnosti problém dočíst, Jackaby mi utekl jak ranní vlak. Jako jo. Je to celé absolutně zaměnitelné a autor posouvá hranice fantastična, jak se mu to zrovna hodí. Ale přesto sympatie. A být mi o deset let míň, napíšu si o tom status na Facebook.

1 22.12.2016

On to prostě umí.
Napojit hromadu těžkých myšlenek, témat a parafrází do knížky, u níž obracíte stránky jako šílenci. Kniha zvláštních nových věcí není o vesmíru. Je o vztahu dvou lidí. Jeho a jí v dopisech, ve kterých najdete sami sebe. Jak vám někdo chybí. Jak je vám smutno. Jak je vám pak hloupě, když kvůli práci zapomínáte na toho druhého.
Čtete, teskníte a zároveň si říkáte: pane Faber, jste fakt hustej.
Vít vít ejte v literární extralize.

21 11.11.2016

Bůh nás nenávidí.
A David Duchovny nenávidí humor.

2 30.10.2016

Ohlssonová je můj oblíbenej instantní čaj. Na nic si nehraje a servíruje tak akorát ohřátou detektivku plnou postav, postupně se otevírajících jako lidská duše. A já jsem po celou dobu čtení chladně odtažitej a přitom jsem za dva dny na straně čtyři sta a nemůžu přestat s otáčením stránek. Andělé strážní jsou zase o něco výš než předchozí dvě knížky. Děsí, exemplárně protínají vyšetřování s osobními životy hrdinů, pobaví a rozplynou se na jazyku. A já vlastně čas od času nic jinýho nepotřebuju.

1 30.10.2016

Nejslabší King, co si pamatuju. A to ne proto, že by námět a zápletka stály za starou belu, nýbrž proto, že se to celé táhne jako karamel. Právo nálezce by se dost dobře dalo smrsknout do formátu delší povídky. A co hůř, dalo by se smrsknout tak, že by se v něm vůbec nemusela vyskytovat postava Billa Hodgese. Ano, formálně King stále převyšuje většinu aktuální produkce. Nemohl jsem se však zbavit dojmu, že oprášil jeden ze svých starých nepublikovaných námětů a rozhodl se do něj vší silou nacpat svou aktuální detektivní postavu. Bohužel. Prozíváno.

3 30.10.2016

Neuvěřitelně pokorné. Faye mistrně trefila Doylův styl, má načteno a trpělivě se drží klasické literatury. Žádná přehnaná akce, nýbrž převleky, plížení, verbální bitvy. A Rozparovač? Jen tichý fantom v neklidné čtvrti, žádné hloupé pokusy o vzkříšení osmé variace na Moriartyho. Komu přišli Bohové Gothamu poněkud těžkopádní, Prach a stín se čte lehce jako vánek.

Tohle prostě moh bejt dle tématu pěknej průser.
Ale není. Je to nejlepší falešná Doylovka, jakou jsem kdy čet.

1 24.09.2016

Sime není Finn. A Peter May se tu na můj vkus občas až moc rozkecává o úplných blbostech. Když ale vynechám těch zhruba čtyřicet zbytečných stránek o nespavosti, prolíná v Ostrov Entry minulost se současností přímo bravurně. Stejně jako ve Skále je tu totiž více méně putna, kdo zabíjel a kdo co odskáče. Hlavní roli tu totiž hrají dva naprosto nebanální životní osudy. A za to, jak May umí klamat tělem a prokládá detektivku výtečným dramatem o rodině, za to mu patří můj dík.

8 04.09.2016

Nechtění byl slabej čaj, v Sedmikráskách Ohlssonová nachází seriálovej ajfr, schopnost dávkovat nové důkazy i umění příliš nenudit. A mně to prostě sedlo. Snad i proto, že už jsem si hlavní postavy dovedl zaškatulkovat a užíval si totálně nenáročnou severskou jízdu bez otravných berliček. A takovou knížku si s sebou chcete vzít na dovolenou. Lajk!

2 10.08.2016

Je to pořád v něm. A když to do nás napere skrz Nekrology, Smrt, Morálku, Zlého chlapečka a vůbec dobré tři čtvrtiny knížky, máte chuť popadnout laptop a napsat něco podobně super. A jedinou výraznější vadou, co mi brání před udělením fanboyovské plné palby, je prosté přesycení. Bez páru básňových nepodarků nebo k neučtení úmorného Blokády Billyho by se totiž tenhle bazar obešel. Přesto kupujte. Pár hořkých se mezi mléčnými najde vždycky.

6 26.07.2016

Neplakal jsem. A co je horší, bylo mi to celou dobu vlastně dost jedno. Jasně, nejsem úplně romantoženská cílovka, přesto dokážu ocenit tah na branku, sympatie s postavami a vůbec všechno. A kdyby nebyl Tóti tak odtažitý nemastňák a kdyby si Agnes ve svém příběhu aspoň občas pohrála s překvapením, dovedu si představit islandsky zářící čtyřhvězdí. Kentová totiž není mimo. A tu studenou atmosféru plnou skyru, tu vystihuje výtečně.

3 23.07.2016

Nedokážu si vysvětlit, proč mě Břeh temné vody tak moc minul. Má přece námět, co mi od pohledu sedí, i autora, jehož povídky žeru. Přesto kolem mě příběh o Sue Ellen prošuměl jako řeka a spíš jen tak tiše připomněl genialitu Twaina, Kingova Těla nebo Dickeyho Vysvobození. Sorry. Příběh o boji o přežití, v němž se ani minutku nebojím o hlavní postavy, je prostě průšvih. A ani žánrový rozptyl od dětského dobrodružství po hororový krvák jej nedokáže osvěžit. Smutný smajlík. :(

16.07.2016

Dost možná nejzajímavější debut od Banksovy Vosí továrny. Pomalu plynoucí román s atmosférou silnou jako holandský joint. Nedoslovný, s precizně odtažitými postavami coby aktéry jednoho nešťastně magického příběhu. Prostě nečekaná pecka, co připomene Michela Fabera a která nekompromisně rozžvýká i vaše očekávání. A zanechá za sebou řadu zmatených i kupu nadšením hýřících čtenářů. +1

8 14.07.2016

Vůbec poprvé mě Fossumová úplně minula. A tam, kde Provokatér a Indická nevěsta dusila téměř až Dahlovským námětem, se protentokrát potýká s obyčejností. Forma je pořád fantastická a svižná. Pasáže s manželským párem si to dávají. Jenom to celé profrčí hlavou jako vítr a nezanechá po sobě jedinou výraznější vzpomínku. Ach jo.

1 01.07.2016

Hned z úvodu odhalený vrah, zatraceně pomalý rozjezd a ještě pomalejší ústřední postava. Do Pana Mercedese je zapotřebí kousat a až někde s polovinou knížky se prohryzáte k obvyklé kingovské kvalitě. Z těžkopádné kriminálky nakonec čtyřhvězdičková fajnovka, co předčasně vrcholí v excelentní vzpomínkové kapitole z Bradyho minulosti.

4 18.06.2016

God Bless Renée Knight! God Bless za thriller, ve kterém se nežvaní. Který si bere na paškál zajímavou zápletku a neplete kolem sebe záplavy vatových pavučin. Dokonalý cizinec je opakem Dívky ve vlaku. Neplýtvá slovy, udržuje v napětí, překvapí a pobaví. A vy si nečtěte komentáře, recenze a nalistujte první stránku. Za těch osm hodin čtení pohrobka Alfreda Hitchcocka to totiž stojí! Po dlouhé době impulzivní plná palba.

6 20.05.2016

Scotland Yard sevřel jako svěrák, Černý kraj spíš hodně chce, ale ne a ne se zahryznout. Grecian se v krátkém románu snaží omráčit mrazem, popelem, mizející lokací i atmosférou vesnice. Až je toho všeho prostě moc. Detektivní případ je ale fajn, detektivové s lékařem vládnou a i třetí díl nejspíš přečtu za dva dny. Už aby to bylo.

1 10.05.2016

SrátNaAmyAPrvníchStoStránek. Protože takhle nemastnej začátek si Joe Goldberg nezasloužil. Jen co však v jednom baru objeví opálenou Love, je to rázem celé zpátky. A máte chuť si zas nainstalovat Tinder, napsat scénář a přát si, aby vám Susan Sarandon řekla, že jste boží. A pokud nejste boží vy, Caroline Kepnes je. Z obyčejnýho městskýho stalkingu vykouzlila prominentní kokainovou lásku, co si vás omotá kolem prstu. A pokud bude někdy zfilmovaná, bude mít to nejlepší obsazení na světě. All You Need Is LOVE! A třetí díl.

6 16.04.2016

Luxusní záporák! Ale vážně. Kdykoliv si hlavní part zahrála Galaxova oběť, byl jsem tam s ní taky. Dvakrát škoda, že detektiv Spader je vpravdě nezábavná kopie severských policajtů, a rázem by mohl dělat reklamu na odtažitost. Tempo je ale luxusní, forma čtivá, Collins baví a nesnaží si zbytečně hrát na poetu. Velmi slušná, byť zaměnitelná práce. A i na takové je občas chuť.

1 08.04.2016

Stěží uchopitelné, střídavě boží, nakousnuté a nedojedené. Hodnotit Pistolníka jako samostatnou knížku je blbost. Je to dvě stě stran dlouhý prolog. Začátek něčeho. A silnou čtvrtou hvězdičku nepřidává Kingovi vesmírně netradiční závěr, nýbrž samotný dodatek autora. Dramatický, výpravný, famózně upřímný. A tak si druhou část Temné věže nekoupíte kvůli Rolandovi. Ale kvůli Stephenovi.

3 28.03.2016