vlkodlaq komentáře u knih

Jak jsem už psal k předchozímu Conanovi, jeho svět neztratil po skoro 100 letech vůbec nic. Stále má co nabídnout i dnešnímu náročnému čtenáři, zhýčkanému k prasknutí přeplněným knižním trhem.
Pravda, příběhy o Conanovi jsou poněkud nekonzistentní, občas si i mírně odporují, ale za to stáří Conanovi ledacos odpustím.

3 26.09.2021

Nejlepší Foglarovka a jedna z nejlepších knih mého dětství. Byť nejsem kluk z města, ale z vesnice, právě takový podobný zatopený lom jsem měl kousek za domem. Jen stěží by se sice dal označit za zemi nikoho, přesto po přečtení knihy u mě hodně stoupl na ceně a poprvé jsem uviděl ten nevyužitý potenciál, než jen letní koupání. Od té doby jsem tam strávil spoustu času a znal jsem každý strom, každý šutr i každou možnou stezku, která se dala podstoupit.

8 30.08.2021

Poprvé jsem četl Malého prince někdy na střední škole a moc jsem to nechápal. Přišlo mi to jako pěkné příběhy, ale ne zas tak převratné, aby to ospravedlnilo ten humbuk kolem.
Po letech chápu víc a už i chápu, proč ten humbuk.

21 30.08.2021

Huckleberry Finn a samozřejmě i Tom Sawyer jsou velmi těsně spjati s mými dětskými dobrodružstvími, natolik těsně, že při čtení znovu prožívám to příjemné šimrání v útrobách. Znovu prožívám jejich i své příhody a už jen těžko rozeznávám hranici mezi nimi a nevadí mi to. Naopak, je mi to velice milé.
Znovu hledám cestu ven z jeskyně, znovu se na voru plavím po nekonečné Mississippi a znovu prožívám dobrodružství, jako bych tam byl. Ale já tam vlastně byl, je to můj příběh a je v mé hlavě, nikdo mi ho už nevezme, leda snad Alzheimer.

8 30.08.2021

"Tome!" Žádná odpověď. "Tome!!"
Jako by teta Polly volala mé dětské já. To já jsem byl Tom Sawyer, to moje dětství je v knize zaneseno, to o sobě čtu, když převracím ty stránky. Tom Sawyer a samozřejmě i Huckleberry Finn jsou velmi těsně spjati s mými dětskými dobrodružstvími, natolik těsně, že při čtení znovu prožívám to příjemné šimrání v útrobách. Znovu prožívám jejich i své příhody a už jen těžko rozeznávám hranici mezi nimi a nevadí mi to. Naopak, je mi to velice milé.

18 30.08.2021

Co za prudérní, pánbíčkářskou, trapnou, předpojatou a ubohou srágoru jsem to zase chytl do ruky, tentokrát jsem s výběrem opravdu ujel. Kdysi jsem se nechal vyhecovat manželkou, ať si přečtu pýchu a předsudek (příběh z podobné doby, proto srovnávám), nelíbilo se mi to, bylo to především nudné a o ničem, ale po přečtení části Toma Jonese musím říct, zlatá pýcha a předsudek.
Jak jsem prolétl převážně kladné komentáře, na chvíli jsem se lekl, že jsem četl něco jiného, ale ne, je to skutečně ono a různorodost vkusu čtenářů mě nepřestává fascinovat.

Toto není nic nového, fenomén vznikl v Americe už někdy před více než sto lety a je velmi jednoduchý. Podívejte, jak jsem bohatý, za 100 dolarů Vám prozradím, jak jsem to udělal, jestli to dokážete i Vy, je už na Vás, peníze nevracím.
Pavel Říha pouze posbíral texty z podobných pseudorozvojových titulů, okolo rozcmrndal trochu vlastní omáčky a voilà, další "kurz na úspěch" je na světě. Jakoby takových podvodníků bylo málo.
Spousta lidí, kteří se snaží prorazit v podnikání, si tím nebo něčím podobným, prošla. Je to však zkušenost, která stojí čas i peníze, jen aby si onen dotyčný uvědomil, že tudy cesta nevede a že je pro úspěch třeba makat, přemýšlet inovativně a hledat nové cesty a partnery.

Není bez zajímavosti, že pochvalné komentáře s plným hodnocením většinou sdílejí podobný nádech textu a neaktivní profily s podobným datem vzniku.

Kniha hodnotná zvláště pro fandy Jana Krause. Jeho bratr Ivan zábavnou formou krátkých povídek podává svědectví z jejich společného dětství. Zvláště audiokniha, kterou čte Jan, má něco do sebe. Někdy je to zábavné, jindy hořkosladké a v několika málo případech vyloženě smutné, ale to je prostě život. Tato krátká kniha je o životě, relativně normálním dětství za totality a té době jak tehdy byla, s tím dobrým i špatným.

Taková trochu vlažnější Severní Korea uprostřed Evropy.. Ještě že to je jen fikce.

Pokud v pekle rockera hraje Michal David, pak v pekle muže to vypadá jako v Sexu ve městě. Řeší se tam hlavně vztahy a chápu, že některé holky to může trochu bavit, ale z pohledu muže to je utrpení a bezbřehá slátanina s velkým počtem slov, ale nulovým sdělením. Hodnocení odpad je plně zasloužené.

V knize je cca 65% konstatování základních faktů, některá se dokonce několikrát opakují. Mnoho nového jsem se vskutku nedozvěděl. Je zde mnoho vysvětlení, proč kočka to či ono dělá, ale bez rady, jak to řešit. V podstatě nám kniha říká, že se s tím máme smířit a plně respektovat náturu kočky. Ze zkušenosti ale vím, že kočka není úplně blbý tvor a s trochou snahy se může leccos naučit. Pokud máte hodně času a trpělivosti, dá se dokonce vycvičit podobně jako pes (nějaké hloupější plemeno, třeba čivava).
Pro začátečníky pro pochopení základů je kniha dobrá, nicméně i tak mohla být rozsáhlejší. Co bych vyloženě zkritizoval, je několik lží. Autor tvrdí, že některé vlastnosti a chování kočky jsou stále nevysvětlené a vědci o tom stále bádají, což není vždy pravda. Výzkum chování kočkovitých šelem a zvláště koček domácích sleduji a věda toho o kočkách ví mnohem více, než autor přiznává, nebo o tom zkrátka neví. Nakolik jsou takové informace pro chovatele kočky užitečné, je věc druhá, ale tvrdit v takovéto knize něco, co není pravda, je velmi odvážné, nebo hloupé.

3 22.06.2021

Sotva jsem se začetl, zase je to samý čumáček, tlamička, kožíšek. Měl jsem možnost nahlédnout do AJ originálu a takto to tam rozhodně není, takže to zmršil překladatel. Za jiných okolností si práce překladatelů velice vážím, ale tentokrát to je za trest. Kniha se skvělým spádem a čtivostí dostává na frak zbytečnými deminutivy, díky kterým mám pocit, že čtu pohádku pro předškolní děti. Nic proti pohádkám, ale v Kočičích válečnících mi to zkrátka nesedí, byť to má být kniha spíše pro děti, mít třeba deset let, vadilo by mi to taky a pro ještě mladší to už zase obsahem tak úplně není. Nabízí se tak otázka, pro koho je kniha vlastně určena. Když mi bylo řekněme 8-13, četl jsem Foglara, Štorcha, Karatova, Verna,
Maye a podobné, tedy žádné kožíšky a čumáčky. Ve Válečnících jsou ale i poměrně drsnější scény, díky kterým bych knihu třeba 6-8mi letému děcku nedal.

4 26.05.2021

Jedna z nejlepších příruček pro přežití a pobyt v přírodě, jaká v češtině vyšla. Oproti SAS příručce je přece jen stručnější a čitelnější.

2 22.05.2021

Pečlivě populisticky sestavená agitka a jsem velice překvapený, že tomu někdo může věřit. Ono se dobře poslouchá, co chce člověk slyšet, ale to ještě neznamená, že to je pravda. Pan Okamura je populista, provokatér a rozhodně není autorem tohoto textu, i když je tak uveden.

Je velice smutné, že takto kvalitní a hluboká literatura má dnes tak málo pozornosti, kdežto "knihy" jako Viewegh se prodávají po paletách.
Jedna kniha pana Rogla už si vysloužila přetisk, věřím, že i další jeho knihy za to stojí.

4 18.05.2021

Autorovi nelze upřít bezbřehá fantasie a možná ještě obliba v halucinogenech, protože takové nápady a místy až psychedelické scény jsou od českého autora nemalé překvapení. Je zde jasně vidět inspirace Nikdykde, Druhým městem a možná ještě dalšími podobnými knihami, nicméně i přesto nám páně Bečan předkládá i značnou část svých originálních nápadů. Za mě Kaziměsti rozhodně stojí za pozornost, hlavně pokud máte rádi rozvinuté fantastično.
Samozřejmě by se dalo knize i ledacos vytknout, například scény jsou místy až příliš psychedelické a špatně uchopitelné, ale takových je zase jen pár. Pak je to nelogické chování postav, ale opět jen v několika málo případech. V knize se toho vlastně moc nestane, ale přesto má slušný spád a čtivost.
4 Slunce jsou plně zasloužená.

1 18.05.2021

Kniha naprosto zbytečná. Hru jsem kdysi zkoušel a vším vás provede, návody absolutně nejsou třeba. Tuto knihu bych si samozřejmě nikdy nekoupil, byla mi zdarma přibalena k zásilce knih z Dobrovského.

Jistě, Armada nedosahuje kulervoucího spádu jako Ready player one, ale upřímně, to máloco. Taky je tu patosu o trošku víc, než bych pochválil, jsou tu i drobné logické přešlapy (ale nic hrozného, spousta čtenářů to ani nezaregistruje).
Také je to oproti Ready player one plnokrevné sci-fi se vším všudy, najdete zde boje ve vesmíru, pokročilou (nevysvětlenou) techniku, zrození hrdiny i lehkou romantiku na pozadí.
Přes veškerou kritiku ze začátku komentáře je to velmi čtivý a velmi spádný příběh, který jsem si velmi užil a přečetl za pár dní, rozhodně stojí za pozornost a doporučení. Ty 4 hvězdy jsou plně zasloužené a je to spíš čtyři a půl hvězdy, řečí procent dávám Armadě 90%.

3 16.05.2021

Ready player one jsem komentoval už několikrát, ale tak to už u některých knih bývá, že se Vám zapíší do paměti velmi hluboko, vracíte se ke knize jako takové, i později v myšlenkách. Při tom to ani není sci-fi, je to beletrie! Virtuální realita není nic nového a všechna ta hejblata zprostředkující lepší "herní" zážitek jsou jen otázka času, mnoho z nich už existuje (haptické rukavice), další jsou ve vývoji a budou brzy na trhu (všesměrový trenažér), vývoj softwaru VR je jedním z hlavních úkolů velkých firem posledních let (Facebook, Google..). I ta pistole z reálu knihy na otisk prstu existuje. Přesto, že knih a filmů operujících s virtuální realitou je mnoho (z těch nejznámějších třeba Matrix) Cline vytvořil virtuální univerzum doposud nevídaných rozměrů a zároveň velmi blízké realitě a postavený na popkultuře osmdesátých let, tím je příběh blízký a snadno vstřebatelný i pro čtenáře, kteří obvykle sci-fi neholdují a i právě proto, že kniha technicky vzato není sci-fi, ale dejme tomu herní beletrie.
Můj závěr je, Ready player one patří k tomu nejlepšímu, co jsem v životě četl (sedmkrát) a ještě se ke knize jistě mnohokrát vrátím. Doporučuji všem se špetkou fantasie nebo zálibou ve starých videohrách nebo třeba jen oblibou knih, filmů a hudby let osmdesátých.

Největší podobnost vidím s Enderovou hrou, další velká podobnost je s autorovým nejlepším počinem ready player one (a stále jednou z nejlepších knih, co jsem kdy četl), kde autor čerpá ze stejných reálií, doby i popkultury. Dle mého názoru je hodnocení tady na dk poněkud nefér. Je to velmi čtivý a spádný příběh, který by jistě měl více pozornosti i lepší hodnocení, kdyby vyšel před ready player one (na druhou stranu by tím patrně utrpěl player..). Jsou to knihy tematicky tak blízké, až to je trochu na škodu. Každopádně i přes to všechno stojí Armada za přečtení, pořád patří k tomu lepšímu, co bylo v posledních letech vydáno.

1 09.05.2021