Dobrodružství Huckleberryho Finna

Knížka do puntíku splnila vše, co je uvedeno v názvu - jedná se o skvělý dobrodružný příběh plný akce, napětí, humoru, odvážných hrdinů a bezbřehé fantazie. Spokojenost a ráda se s klukama vrhnu do dalšího dobrodružství.

První jsem četla Dobrodružství Toma Sawyera a to se mi líbilo mnohem víc, než tohle.

Nejen, že to bylo dlouhé, nebylo to tak zábavné, jako příběh o Tomovi, tak mi to přišlo i takové nemastné neslané.

Jediné, co mi zůstane v hlavě, je vztah Hucka s jeho otcem, který byl dost komplikovaný, věrný Jim, kterého pak Huck zachránil, a jak se dostal k tetě Sally. To bylo konečně zajímavé a zábavné.

Jako nevím, první část byla super 5/5 část s vévodou a králem byla slušná ulítlost 3/5 a závěr s Tomem na LSD 0/5.
Konec knihy byl vskutku otravný a ani trochu mě nebavilo, opravdu bych řekl že to snad někdo psal na drogách.

Dlouho jsem se tak nezasmal jak kluci vše vymysleli, doporučuji

Tohle vážně docela dlouho není sranda. Romantika, to jistě, plavba na voru po Mississippi, s hvězdami nad hlavou, na útěku s černým přítelem a následně se dvěma komedianty, potud v pořádku. Ale do toho otrokářství, rasismus, násilí na dětech a ženách, alkoholismus, boj o přežití, chudoba řešená podvody, krádežemi či vraždou, lynčování a další "lahůdky". Ale taky hry a Huckovy či Tomovy okouzlující výmysly (vlastně pardon, fuj, ošklivé lži). K popukání je shakespearovská peripetie. A samozřejmě poslední část, kdy si Mark Twain vyřizuje účty se všemi Hugy a Dumasy (musím si od nich znovu něco přečíst) - a zároveň nechává čtenáře, ať se klepe hrůzou při představě, co všechno by se mohlo zvrtnout a jak tragicky by mohly skončit dva relativně nevinné chlapecké světy - i něčí životy... Užila jsem si to. A že jsem si z dětství spoustu příhod pamatovala, na tom nic nezměnilo.

"Dobrodružství Huckleberryho Finna" je zajímavým svědectvím o tehdejší době. Je to vlastně trochu pohádka pro děti (i když mnoho závažných věcí je tam řečeno a popsáno dost napřímo), pro které to bude především o putování Hucka a Jima za svobodou. Ve skutečnosti to je ale svědectví o přátelství, světě dobra a zla (ale nestírá se mezi nimi v tomto díle hranice?), otroctví nebo třeba stádové mentalitě (to mě bavilo nejvíc, když jsem viděla, jak "vévoda" a "král" tahali lidi za nos - když doktor říkal ostatním, ať jim nevěří a předložil jim k tomu pádné argumenty, vysmáli se mu - jak aktuální!).
Škoda jen té jisté repetitivnosti - pokud by byla kniha kratší, měla by větší spád a dala by tak celému poselství díla více vyznít.

Rada by som sa podelila o svoje dojmy z knihy „Dobrodružství Huckleberryho Finna“ od Marka Twaina. Je to v poradí druhá kniha, ktorú som prečítala od tohoto autora. Musím priznať, že ma prekvapilo, ako sa táto kniha líši od prvého dielu. Zatiaľ čo som očakávala ľahšie a hravé dobrodružstvá, stretla som sa s temnejšími témami, ktoré mi ponúkli celkom nový pohľad na hlboké otázky spoločnosti, v ktorej Mark Twain vyrastal a neskôr preniesol do kníh.

Osobne mi prišlo, že kniha je skôr určená pre dospelých, než pre desaťročné deti. Ale je to len môj názor. Zmienky o otroctve, predávaní černochov, krvné pomsty, lynčovanie a zabíjanie sú veľmi intenzívne ale nútilo ma to zamyslieť sa nad morálnymi otázkami, ktorými sa Twain snažil kritizovať spoločnosť svojej doby.

Čo sa týka dejovej línie, mám pocit, že kniha by mohla byť kratšia. Niektoré časti mi prišli rozťahané a občas som sa strácala v množstve krátkych "epizód", ktoré sa zdali byť len vedľajšími odbočkami. Pre mňa by bol príbeh ešte pútavejší, keby bol viac dynamickejší a kratší.

Celkovo hodnotím „Dobrodružství Huckleberryho Finna“ ako prínosné dielo, ktoré ponúka hlboké zamyslenie nad vážnymi témami danej doby. No, musím poznamenať, že "Dobrodružství Toma Sawyera" sa mi páčilo viac.

Dobrodružství chudého chlapce Hucka a jeho přítele, černocha Jima na útěku, při plavbě na voru po řece Mississippi jsou chvílemi dosti neuvěřitelná a svědčí o autorově schopnosti kupit další a další fantazie. Četba pro děti od deseti let .. možná je dnes překvapí pasáže o krevní mstě a lynčování na americkém jihu a vlastnění černochů, kteří mohli být ještě v 19. st. prodáváni.

Když přijde řeč na Toma Sawyera a Huckleberryho Finna, dokonalou rošťáckou dvojici, okamžitě se mi vybaví dětství a nesčetně krásných a hřejivých vzpomínek. Byť jsem si nyní při čtení více všímala rasistických poznámek, uvítala jsem také příležitost "vrátit v čase", zavzpomínat, odpočinout si a náramně se pobavit :).

První dvě třetiny knihy považuji za naprosto výborné, naopak ty pasáže o přípravě útěku z vězení, byť vtipné tím, jak variují motivy klasické literatury, mě poněkud nudily. Ale jako dítě jsem tyto narážky úplně nedocenil, stejně tak jsem jinak vnímal ty zmínky o otroctví či jižanská "specifika" typu krevní msty a lynčování. Až mě překvapilo, jak drsný ten příběh ve skutečnosti je a kolik je tam mrtvých (nebo se o nich alespoň mluví) a asi by mě zajímalo, jak se stalo, že to je obecně považováno za knížku vhodnou pro děti.

Zajímavé je srovnání s anglickou verzí a práce s různými dialekty angličtiny, což český překlad (četl jsem klasický Gelův) skoro nezohledňuje, i když chápu, že v čeština to půjde napodobovat jen velmi těžko.

Také jsem ji v dětství četla ... trošku už kopírovala Toma Sawyera, takže nebyla až tak zábavná ... ale ano, vzpomínám si na ni, takže musela být fajn. :-)

Knihu jsem četla jako malá holka a později tento poklad předala svým klukům ..nyní jsem se knihovnou probírala, abych vytáhla knihy pro vnoučka. Na tuhle knížku hu je ještě malý, ale já si ji s chutí znovu přečetla a...delikatesa. Doporučuji jakékoli věkové hranici...a teď ještě vyhledám Toma, pak lapálie Boříka a to by v tom byl čert, že by kroky mého vnuka nevedly jednou do knihovny

Knihu jsem četl já a taky brácha, ale i když jinak máme různý názory, tak tentokrát jsme se shodli v tom, že tohle pokračování je o něco slabší. No, ale dalo se, takže 4 stars to jistí :).

Ani jsem netušila, že kamarád Toma, Huck má také svůj samostatný příběh. K loupání hrachu ideální odpočinková četba ušima. Super i když dobrodružství Toma se mi líbilo trošku víc

Huck je mnohem lepší než Tom. jak mě bylo vždycky líto, že nemáme moře a ani pořádnou řeku.

Četl jsem vydání z roku 1954 synovi před spaním. Dílo se mi zdá vleklé, zbytečně rozepsané na mnoho stran, ale alespoň nudou rychle usínal.
Pravděpodobně se nejedná o oblíbenou četbu černochů?!

V návaznosti na Dobrodružství Toma Sawyera jsem si dal i tohle dílko. No, TS se asi četl o dost líp, mělo to krátké kapitolky a celkem švih. Tohle bylo kapku rozplizlý a kapitoly delší, takže občas byla nutná pauza na spánek nebo odchod do práce. Chtěl jsem teda hlavně vidět, jestli tam stojí ta hláška o tom, praskla hlava válce a ten bonus k tomu, kterej by v dnešní době neprošel (kor v Americe :-). Ale jinak celkem čitelný :-D

V mládí jsme četl Toma Sawyera a celkem se mi kniha líbila, tak jsem se docela těšil na Hucka Finna. Ale zas to taková sláva nebyla. Buď to je tím, že jsem už starší nebo je kniha vážně horší než Tom Sawyer. Rozhodnutí nechám na každém z vás, kdo četl obě knihy.

Kniha, která nám pokládá velké množství otázka v sociální sféře a zároveň je užitečnou kritikou tehdejší společnosti. Atmosféra M.T knih je nepopiratelná ačkoli já už bych si žádnou jeho knihu nepřečetla znovu. Považovala jsem za osobní povinnost splnit si ve čtenářském deníku tyto díla ale příliš jsem si to neužívala. Spíše, než jednotlivá dobrodružství se mi líbil postupný vývoj vztahu dvou aktérů, kteří z nějaké dětské sounáležitosti dospívali do věrnosti a skutečného přátelství. Popis okolí je působivý a hřejivý, nicméně touhle knihou jsem s M.T prozatím skončila. A to z prostého důvodu, četla jsem to v době, kdy pro mě téma knihy nebylo ničím zajímavé tudíž to mám spojené především s obrovskou nudou.