VladkaBU
komentáře u knih
Kde zpívají raci
Delia Owens
... krásný čtivý příběh. Hlavní hrdinka mi byla sympatická od začátku. Dítě, které má z ničeho nic dospět, postarat se o sebe, o tátu, a přitom ji tíží smutek ze ztráty maminky a sourozenců. Až do samého konce jsem čekala, kdo je pachatel. Zajímavé.
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
.... už při čtení prvního dílu jsem se těšila na jeho pokračování. V něm jsem opět součástí Barčiny i Fančiny rodiny a rozhodně nešlo číst rychle. Chtěla jsem si stále uchovávat Karwinou v sobě. Nemusím dodávat, že už teď se těším na třetí díl. Krásné
Slavík
Kristin Hannah
... třetí a poslední kniha doporučená neznámou paní v autobuse. Krásné napsaná, čtivá. Příběh obou sester, z nichž každá trochu jiná, obě odvážné pomáhat v těžkých časech. Jsem ráda, že ta paní s námi tenkrát tím autobusem jela
Listopád
Alena Mornštajnová
.... zajímavý příběh...co by kdyby...chvílemi jsem četla opravdu, jaké by to bylo, kdyby život po listopadu takhle pokračoval. Uživili by se asi hodně zedníci, neboť jediné, co by se stavělo, by byly věznice. A listopadové výchovné ústavy.... o tom ani nemluvit. Ale spíš mě to svádělo číst o jiné zemi, kde je takový život nastolen. Celou dobu jsem čekala, jestli dojde k happyendu...
Šikmý kostel
Karin Lednická
... viděla jsem na ni upoutávku, když právě vycházela a zaujala mě okamžitě. U nás v knihovně jsem první čtenář. Krásná rodinná sága. Čtivá, poutavá. Do těch míst se chci určitě podívat, aspoň ke kostelu
Hana
Alena Mornštajnová
... tak jsem ji taky přečetla. Kniha, která je od první stránky čtivá, si mě získala. Není se čemu divit, že byla Hana taková. Život si s ní nemile zahrál. Na poslední celé stránce mi vytryskly slzy do očí. Škoda, že jsem ji přečetla tak rychle, ale jinak to nešlo. Těším se na další knihy od paní autorky.
Knihonoš
Carsten Henn
... krásně napsaný příběh, na jehož vlnách jsem se vznášela. O lásce ke knihám, přátelství, smyslu života...o tom je Knihonoš
Půjčím si jednu větu od dalšího čtenáře této krásné knížky: Doporučuji všem milovníkům knih, knihoven a knihkupectví a všem, kteří si chtějí přečíst něco pozitivního
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
... překvapila. Narazila jsem na ni náhodou. Zprvu mi hlavně seděla do výzvy s hlavní hrdinkou v názvu, ale pak se mi začal líbit příběh. Krásný, nevinný, ovšem do té doby, než přišla válka. Nabralo to takový spád a nechtělo se mi od knihy odcházet. Velmi se mi líbila
Zlodějka knih
Markus Zusak
... krááásnááá kniha. Kdybych mohla, dala bych hodnocení ještě vyšší. Zaujal mě především název. Nejprve jsem viděla film a o to víc jsem se těšila na knihu, která mě nadchla, zaujala ihned, četla se sama. Krásně napsaný příběh v těžké době
Nebe nad Perninkem
Štěpán Javůrek
... na malou chvilku jsem tak trochu doufala, že by to mohlo být pokračováním Chaloupek, ale s prvními řádky jsem byla vyvedena z omylu. Jiná doba, jiné postavy, ale stále Krušné Hory. Nádherný popis přírody a lásky obou hlavních hrdinů ke Krusným Horám mě posouvali příběhem postupně dál. Mně se kniha líbila.
Myší díra
Simona Votyová
... pravdou je, že ač lidé žijí v jednom domě, každý ve svém bytě, jeden nezná druhého. Komunikace se omezuje na pouhý pozdrav. Co byt, to jiný osud, jiné trápení. Myš působí až pohádkově, propojuje jednotlivé osudy.
Říkali mi Leni
Zdeňka Bezděková
.... asi jsem ji musela v na základní škole číst, ale vůbec si to nepatuju. Teď jsem se k ní dostala v rámci čtenářské výzvy. Moc se mi líbila, je krásně psaná, čtivá. Už v tam mladém věku si stála za svým, až se jí povedlo dosáhnout svého, a vrátit se zpátky. Krásné *****
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
.... kniha se čte sama, možná bych řekla, že v některých pasážích je lepší než Hana. Příběh nejmladší Anežky byl pro mě slabší a méně zajímavý. Celkově ale hezké čtení
Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
... jedním slovem *nádhera*. Krásně psaný příběh v těžkých časech. kdy vedle sebe žili Němci i Češi. Ale pouze do té doby, než někdo nařídil, že jedni tu žít smí, druzí ne. A ve většině případech bylo po sousedství, kamarádství. Měla jsem pocit, že tam žiju s nimi. Těším se na pokračování
U severní zdi
Petra Klabouchová
...tak tohle bylo něco... člověk by řekl, je po válce, teď už bude dobře...jenomže ne. Někteří se chovali tak chladnokrevně, nelidsky, bestiálně k ženám, k novorozencům, a připadalo jim to normální. Ve vězení se lidé ocitli ani nevěděli, jak. Předem byly dané rozsudky. A jak se dokázali lidé mstít... Hrozná doba to byla
Les v domě
Alena Mornštajnová
... velmi čtivý příběh, ve kterém jsem postupně objevovala, o co jde, proč neříkat to či ono, s nikým se nebavit, všem se stranit. Drsné, negativní, v nejednu chvíli jsem si říkala, že ještě tohle dočíst, a pak další stránku, že se dozvím víc...
Jako hvězdy v temné noci
Jojo Moyes
... krásný čtivý příběh, na který jsem narazila díky čtenářské výzvě. Při jeho čtení se ve mně rozléval příjemný hřejivý pocit, móóóc hezké.O koňské knihovně jsem dosud neměla ani zdání. Všechny knihovnice mi byly hodně blízké.
Bílá Voda
Kateřina Tučková
... na knihu jsem se těšila, začala jsem číst krátce předtím, než jsem se na Světu knihy účastnila besedy s paní autorkou. Ta se věnovala dlouhých deset let pátrání po tom, jak se tehdejší režim choval k ženám a církvi. Příběh Leny i dalších sester se mi líbil. Už méně jsem vstřebávala dochované dokumenty z té doby. Určitě to ke knize patří, má to svůj význam, ale pro mne složitejší.
Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová
... mnoho emocí. Chvílemi mi oči létaly po řádcích, stránky utíkaly, jak se příběh ubíral drsně dál. O botičkách u Dunaje jsem nikdy neslyšela, ale okamžiky to musely být strašné. Kniha se velmi dobře četla, byť při ní mrazilo. ale zapomínat nesmíme.
Nebe nezná vyvolených
Erich Maria Remarque (p)
... už od začátku mě odrazovala svým názvem, ale jak se postupně příběh odvíjel, začala jsem měnit názor. Krásně napsané, o chuti žít, nepromarnit čas, který je nám vyměřený. Stála za to