Nebe nad Perninkem

Kniha nebyla špatná. Taková červená knihovna. Úrovně ostatních autorových knih nedosahuje, ale bylo to poměrně příjemné čtení.

Trochu jiné čtení než Chaloupky a Sudetský dům, příběh byl čtivý, ale místy na mě moc přeslazený, ale i tak to bylo hezké počtení.

Je to napsaný jak špatná a příliš dlouhá slohovka od dítěte na základce. Příběh z každého rožku trosku a ve skutečnosti nic. Interpretace audioknihy to taky nezachránila. Taky nechápu ten charakterový obrat u několika postav.

Podle anotace mi bylo předem jasné, že se autor odchýlil od časové linie svých předchozích románů, ale neopustil své milované Krušnohoří.
Samotné postavy a jejich dějové linky, mě ohromně bavili. Více než hlavní postavy (Petr, Nina, Kamila), jejichž linie byla v podstatě předem daná, jsem se zájmem sledovala právě postavy vedlejší. Myslím, škoda, že jim nebyla zčásti věnována větší pozornost.
Knihu mohu doporučit hlavně těm, kteří bojují se závislostmi nebo s takovými lidmi blíže sami setkali.

Po sérii historických knížek, se tentokrát autor rozhodl věnovat současnosti. Ale neopustil Krušné hory a věnuje se příběhu z vesnice Pernink. Mladý lékař má před sebou vidinu skvělé kariéry ve velkém městě, ale kvůli svým chybám a sklonu k alkoholu, nakonec končí v zapadlé vesnici v Krušných horách. Postupně si ale místo oblíbí a začíná se mu tam čím dál víc líbit.
Pernink trochu znám a pobavilo mě, kolik konkrétních míst tam je popsaných včetně legendárního Krámku U Patrika :-)

od autora už jsem něco četla, takže jsem nečekala nějakou extra literaturu...ale tohle byla taková nudná prvoplánovitá slaďárna... navíc docela neuvěřitelná - Petr, který pil jak duha, pak úplně v pohodě sedí v hospodě, ještě jim všem platí panáky - základ - mám problém , vyhýbám se i alko prostředí..Petr zkušeně již v prvním roce abstinence rizikové prostředí vyhledává a zvládá. No dobře...dále - pokud chlastal, jak autor popisuje - by se nějaký průser na tom sále stal mnohem dříve. A už vůbec by nezvládl tak levou zadní dělat všechny zkoušky, navíc "jen tak" udělat atestaci všeobecného praktického lékaře...(vím o čem mluvím, atestovala jsem sice z jiných oborů, ale naposledy loni :D a těch stáží a učení bylo požehnaně..nemluvě o byrokratické zátěži...přitom pracovat, válet kariéru a chlastat jako Petr fakt nejde...věřte mi...)
Dále vztah Petra a Niny taky neseděl, že by vydrželi tak dlouho stavět jen na občasném "skvělém" sexu...Mirek nebyla špatná postava, ale tu Ninu mu fakt nevěřím.-.-.
Autor psal oblíbeným a moderním stylem "napřeskáčku", takže ze začátku jsem byla docelana pjatá a čekala kdy vyleze nějaká katastrofa, kostlivec ve skříni či něco podobného..a nic..jen ten očekávaný román..sice krásné prostředí, ale nudný děj zabil. Navíc kulisy - kamarádi , s kterými hráli divadlo, epizodka s prodejem vleku - to vše mě naprosto nezaujalo a neodkázalo vtáhnout.. Celkově tak jen za 3*...taková ničím nevyčnívající, unylá pohádka pro dospělé v hezkých horských kulisách...

Tak to jsem nečekal. Autorova témata ze Sudet kolem 2. sv války vystřídal román o mladých lidech z posledních desítek let. Jen ty Krušné hory zůstaly.
Petrův komplikovaný život směřuje v rodinné soužití...
(Ale stejně mám trochu strach z...)

Takže… co k tomu napsat? Abych byla upřímná, prvně jsem četla tři díly Sudetského domu, který byl jednoznačně lépe napsaný. I téma bylo zajímavější. Tahle knížka mě tak nějak zklamala. Střídání časových rovin mám obecně v příbězích ráda, tady mi to však v rámci příběhu připadalo zbytečné. Nesedí mi úplně tento vypravěčský styl, kdy není budovaná charakteristika postav situacemi, ale je v jedné větě řečeno: byla zlá, sebestředná a sobecká. Tečka. Jak bylo v nějakém zdejším komentáři řečeno: jako když píšeme slohovku… Jinak je knížka čtivá a jednoduchá, s dobrým koncem, což člověk občas potřebuje v záplavě jiných dramatických děl… vadila mi vulgarita některých scén, podle mě přehnaná… a pochybuji o tom, že se člověk přehodí z morálního parchanta během pár let o 180 stupňů. I když je to fajn představa, kdyby to takhle fungovalo.

Prostředí Krušných hor je nádherně popsané, postavy jsou uvěřitelné ( i když s výhradami). Příběh je uvěřitelný, včetně Petrová přerodu na hodného a kladného člověka. Celkově mi to bylo známé, protože jsem měla ve svém blízkém okolí člověka,který bojoval se stejnými démony jako Petr, dostal jednu dvě tři ...nové šance a nad závislosti vyhrál na dost dlouhou dobu.
Za mě pěkný reálný příběh odehrávající se v krásném horském prostředí s s lidskými postavami.

Na knize mě zaujala obálka i prostředí, ve kterém se děj odehrává. Jako prázdninové čtení to nebylo vůbec špatné, očekávala jsem dle některých komentářů mnohem horší čtivo.
Ale!
Rozhodně nechápu, proč se autor rozhodl jednotlivé kapitoly a hlavně časová období Petra a Kamily dávkovat tak roztodivně. Při čtení do dalšího období mi vždy chvíli trvalo, než jsem se zorientovala.
Vykreslení přírody a tamní společnosti se mu však povedlo, o tom žádná.
Konec byl rozhodně přeslazený.
A přeměna Petra v hodného hocha byla těžko uvěřitelná. Stejně tak Kamily, v pohodovou holku toužící po šťastné rodince.
Celkově však se jednalo o odpočinkové čtení.

17.07.2025

Autora, ani jiné jeho knihy neznám, a protože mám ráda Krušné Hory a okolí Perninku, byl to důvod, proč jsem si tuto knihu, podle názvu, vybrala.
Začátek nic moc, postavy extrémně nesympatické, styl vyprávění jakbysmet. Plytkost, zbytečné líčení sexuálních scén, absence nějaké větší zápletky. Druhá část trochu lepší, ale konec opět zklamání.
Shrnuto-zbytečná kniha bez většího emotivního dopadu.
100% souhlas s hodnocením Burák.
K mému negativnímu hodnocení jistě přispěl i hlas interpreta, který se k příběhu vůbec nehodil a některé pasáže byly čteny naprosto nevhodně k obsahu.
Dočteno v den, kdy tiskem proběhla zpráva o “primáři v domažlické nemocnici, jenž po dalším průšvihu z minulého pátku, kdy jej policisté načapali za volantem i přes soudem uložený zákaz řízení, a ještě pod vlivem alkoholu, v čele chirurgického oddělení skončil”.

Podle hodnocení jsem očekával slušný průměrný román z prostředí Krušných hor. A dostal jsem silně přeslazenou limonádu v podobě červené knihovny a tak šupajdila zpátky do knihobudky, odkud má šanci najít čtenáře, kterému se bude líbit. Já jsem to tentokrát nebyl.

Od p Javůrka jsem přečetla příběh ze Sudetského domu, tak jsem byla zvědavá, jak mě zaujme Nebe nad Perninkem.
Četla se dobře, jen nejsem moc na "sladké konce". :-D Jako 'prázdninová' je fajn.

Moc dobře se mi četla. Po sérii Sudetský dům mě trochu překvapila, ale o to víc se mi líbila. Je to skvěle napsaná romantika a na začátek prázdnin krásné čtení.

24.06.2025

Knihy Štěpána Javůrka mám moc ráda a ani tahle nezklamala. Je jiná než ostatní, ale i tak je skvělá.

Ať už příběh je uvěřitelný, či nikoliv, poslouchal se moc hezky. Kdo jste, stejně jako já, četli autorovy Chaloupky nebo Sudetské domy, tak pozor. Tento příběh je jiný. Není horší nebo lepší. Prostě je jiný.
Hlavní postava Petr nebyl zrovna vzor všech ctností. Trochu větší ego, alkoholik, ale i přes svoji závislost studium zvládne. Řada nešťastných příhod, partnerka, manželka, která není úplně oporou. No ale popisy přírody mě dostávají, tudíž láska ke Krušným Horám nelze upřít právě z nich. Možná to bylo trochu předvídatelné a možná mohl ten příběh jít malinko na dřeň. Ale proč? I tak to bylo moc fajn.
Mně se prostě líbil styl vyprávění u všech knih autora, líbí se mi, že příběhy jsou zasazeny do stejných míst.
Závěr byl kýč jak bič, ale copak my holky někdy nechceme právě tohle?

Mně se knížka líbila moc. Jasně, možná trochu romantické, ale upřímně přiznávám, že občas trochu té naděje, že všechno může dopadnout dobře, prostě potřebuju. Je to moje první knížka od autora a moc se těším na další.

Strašně nerada píšu negativní recenze ale tohle čtení bylo pro mě upřímně utrpení. Sama sebe jsem překvapila, že jsem knihu vůbec dočetla. Jediné, co jí opravdu nemohu upřít, je autorova zjevná láska ke Krušným horám – ta mě rozhodně nalákala k plánování návštěvy tohoto kraje.

Jinak ale česká variace na Doktora z hor podle mě vůbec nevyšla. Příběh je plný klišé a nevěrohodných zápletek, zejména v linii sledující Petra během studií medicíny a následně při práci ve fakultní nemocnici. Tyto pasáže silně připomínaly Ordinaci v růžové zahradě nebo něco podobně přitaženého za vlasy. S realitou měly pramálo společného.

Styl psaní tomu bohužel nijak nepomáhal. Kýčovité popisy a dialogy jak vystřižené z Večerů pod lampou tomu nasadily pomyslnou korunu. Upřímně si nevzpomínám na jinou českou knihu, která by na mě jazykově působila tak nešikovně.

Závěrečný přerod hlavního hrdiny z alkoholika na „prince na bílém koni“ byl nejen silně nepravděpodobný, ale navíc se odehrál na pár stránkách jakoby mávnutím kouzelného proutku. Ani postava Kamily na tom nebyla o moc lépe, napsaná byla sice trochu uvěřitelněji, ale získat si mé sympatie se jí stejně nepodařilo.

Původně jsem měla zálusk na autorovu trilogii Sudetský dům, ale po této zkušenosti to odsouvám na neurčito.

Pokud vás anotace nalákala stejně jako mě, doporučuji sáhnout raději po Chirurgovi od Petry Dvořákové. Námětem je podobný, ale kvalitou zpracování je úplně jinde.

(SPOILER) Jsem poněkud zklamaná. Retrospektivní vyprávění obou hlavních hrdinů začíná v mládí a končí v okamžiku, kdy se mají setkat (a vlastně ještě ten dodatek na konci). Ale ani jeden příběh mě moc nezaujal. Petr je sebestředný egoista, podrazák, sobec a alkoholik. Zvedal se mi z něj žaludek. Upřímně nevěřím, že by se někdo tak moc dokázal změnit. Kamila je taková nemastná neslaná, moc mě nebavila. A ta růžová duha klenoucí se od jednoho k druhému na konci byla moc i na mě.