Myší díra
Simona Votyová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483504/bmid_mysi-dira-HUZ-483504.jpg
5
323
323
Axelovi je osm. Koktá, nesmí slavit Vánoce a má starý mobil. Taky mu umřel táta a máma se utápí věčně v depresi. Dědek plesnivej je jeho soused, kterému bude nejspíš už sto. Nikdo ho nemá rád. Ztrácí se ve starých pomatených vzpomínkách, v osamělosti a stále miluje Štěpánku. Jolana bydlí pod ním, táhne jí na padesát, nesnáší děti a chystá se na post prezidentky firmy. Ve stejném domě žije i pětadvacetiletý Cyril posedlý čistotou a sexem na záchodcích v baru. A pak je tu ještě někdo, kdo o nich ví naprosto všechno. V jednu chvíli se životy všech protnou. Vyplují na povrch nečekané touhy, skrytá tajemství, někdy pěkně smradlavá, a také myšlenky zastrčené uvnitř každého z nich. A život může nabrat zase druhý dech.... celý text
Přidat komentář
To bylo milé překvapení. I když zase ne takové. Inspiraci jsem hledala u Mandlevest a tam jsem si na 90% jista, že budu spokojena.
Pár obyvatel jednoho domu, všichni nějak poznamenaní životem, s čímž se vyrovnávají po svém. Trochu mi připomínají hrdiny F. Backmana. Nejprve si řeknete - cvoci - a pak je začnete mít rádi.
Myší díra je maličká a útlá knížečka, která v sobě nese těžkosti různých lidských osudů. Popisuje těžká téma od neplodnosti, deprese, či břemen stáří, ale hlavně význam a sílu přátelství a vzájemné pomoci mezi lidmi.
Knížka je taková jednohubka na jeden, dva večery. Nádherná obálka, krátké kapitoly, zajímavé dialogy, čtivý styl autorky a zajímavé osudy postav, takže tohle maličkaté dílko sbírá samé kladné ohlasy a dobrá hodnocení.
Mně bohužel ale kromě malého Axela, kterého mi bylo strašně líto a párkrát jsem zamrkávala i slzy, žádná z dalších postav nijak zvlášť k srdci nepřirostla. Myš jako vypravěčka se mi moc líbila, ale její osud mi přišel asi moc přitažený za vlasy a do konceptu knížky se mi takhle sci-fi vsuvka moc nehodila.
3,7*/5*
Pokud máte rádi knihy, kde skupinu zdánlivě nesourodých lidí přivede dohromady síla osudu a pokud máte v knihách rádi takové to poselství, abychom k sobě nebyli lhostejní, mohla by se Vám Myší díra líbit.
Anotace se mi zdála zajímavá, tak jsem si knihu vypůjčila v knihovně. A dobře jsem udělala. V jednom domě je tolik "ztroskotanců"..., jak se ukáže, když si lidé pomáhají a nejsou lhostejní ke druhým, dá se zvládnout hodně a život se dá zlepšit kdykoli a v jakémkoli věku. Neotřelý je pohled myši, která v domě rovněž přebývá a střídavě navštěvuje všechny nájemníky.
Není to nejhorší kniha, ale já čekala něco jako Muž jménem Ove... Tohle je spíš pohádka se špatným začátkem a dobrým koncem.
Nooo.......jestli toto útlé dílo je jedno z mála, naší současné a budoucí literární tvorby.....to tedy... "potěš koště", kam jsme to dospěli? :o((
Od prvních vět tolik, agresivity, cynismu, násilí, bezohlednosti, nadřazenosti, vulgarit, v chování všech postav v knize....a to vše psané formou vyjadřováním dnešní generace .....neskutečné.
Čím byla autorka inspirována?, nebo zda se probírala z alkoholového deliria?..... jinak si toto dílo nedovedu vysvětlit.
Jen snad poslední dvě kapitolky, byly snad trošičku lidsky napsány. Obálka knihy je naprosto úžasná, oproti textu v knize.
Až teď jsem si uvědomila, že jednu knihu autorky jsem již četla.
Zpočátku jsem si říkala, co to zase jako je?! Když se na pár stránkách několikrát zopakovalo jedno slovní spojení, měla jsem chuť knihu odložit, ale vytrvala jsem a nakonec se mi příběh toho panelákového panoptika moc líbil. Myška mě bavila a často jsem se musela smát. A Jolana, ta byla na pár facek.
Jedna z nejlepších knih,co jsem za poslední roky četl.Hezké a zároveň drsné.Vyvolá emoce,o lásce i smrti, naději a štěstí.A to,když je,tak jde všechno nějak snáz.Skvělé dílo.
Dala bych více hvězdiček....Této knize se dá vytknout jen jediná věc....strašně málo stránek na tak krásný příběh...
Jak se lidé dokážou změnit a navzájem si pomáhat.....soucítit spolu...a do toho celým příběhem provází "empatická-kouzelná " myš....
Bravo, bravo ...děkuji mooooc z úžasnou knihu p.Votyová
Jeden malý nešťastný človíček dokáže rozsvítit srdce svým sousedům. Kéž by to tak fungovalo doopravdy. Mám dojem, že od doby kouzelných telefonních krabiček se lidé přestali zajímat o lidi ve svém okolí.
Tu myš bych tam nemusela mít, ale jinak se mi to moc líbilo. Bylo to skvělé. Zkusím i jiné knihy autorky.
Taková útlá kniha a kolik různých emocí ve mně vyvolala. Tolik zpackaných dětství, bolesti a nakonec špetka naděje.
Nápad s myškou byl zajímavý a bavil mě.
Tři a půl hvězdičky.
Tak nějak nevím ... Toho životního marastu je tam na mě už moc. "Všichni" mají hrozné dětství s hroznými matkami. "Všem" zasáhne do života nevěra. A další a další a aby toho nebylo málo, tak tam šupneme ještě koncentrák (?). Dál už je to jenom pohádka o tom, jak všichni tito traumaty zmítaní hrdinové dojdou svého štěstí. A jako každá pohádka se to čte hezky, napsané je to dobře a spousta věcí stojí za zamyšlení, ale uvěřitelnost ..... (pominu-li reinkarnaci, nad kterou by se člověk povznesl). Stejně tak mi přišlo už zbytečné zaplétat se do toho, že myška umí číst lidské myšlenky. Myslím, že stačí, že čtenář vezme za svou reinkarnaci, po dalším už by asi nepátral.
Takže resumé: dobře napsané, dobře se to čte, hezký nápad, ale přes počáteční zoufalství je to dál už jen těžko uvěřitelná pohádka.
Mám-li srovnat Myší díru s námětem podobnou knihou Kdo se postará o Annu, zcela jednoznačně by u mě vyhrála rybička Anna alias malířka Olivie. I Myší díra ale stála za přečtení. Příběh je sevřenější, týká se obyvatel jediného domu, kteří se navzájem znají, a myš sleduje jejich sbližování (děj se točí zejména kolem malého chlapce, jehož matka je na odvykací kúře, a starého muže).
Taková jednohubka na pár hodin, ale nabitá příběhy lidí z jednoho domu, které jsou docela smutné, ale reálné. Vždyť ta workoholička odvedle neměla čas ani na děti? Ta máma se o kluka vůbec nestará a vypadá jako chodící mrtvola? A ten mladý kluk z přízemí? Dělá jen po nocích a je sám, není nějaký divný? A ten dědek před smrtí vůbec nevychází z domu, co teda jí? Není vám to povědomé? A to vše vypráví malá myška. Tady už je to trochu nadpřirozené, ale jinak čtení o tom, jak nesoudit lidi kolem nás. Není to naše práce.
Český román, který je na první pohled malým dílem, ale i tak to ve vás vyvolá všechny možné dojmy od strachu, lítosti, přes smutek až po radost a veselí. Jedná se o jednohubku, kterou jsem si z časových důvodů dávkovala postupně, ale vůbec toho nelituji, ba naopak; možná je to výhodou, protože je čas se nad tím vším zamyslet a přemýšlet o knize v širších souvislostech. Před autorkou opravdu smekám, jelikož si nevybrala vůbec lehká témata, neboť se zde sekáte s rodinnými, partnerskými a sousedskými vztahy, které nejsou vždy zcela ideální, a pokud se něco takového zkombinuje s posedlostí uklízet, workoholismem, šikanou apod., je to na zpracování opravdu těžké.
Příběh je vyprávěn z pohledu myši, což je vskutku originální, ještě nikdy jsem se s tím nesetkala. Na to, kdo přesně je onou myší a jaký je smysl této postavy, si musíte počkat až sami budete tuto knihu číst – nerada bych vám prozradila zásadní informace. Podíváme se tedy na další postavy a gró příběhu.
Nejprve jde o Jolanu, workoholičku, která chce i po svých podřízených, aby byli za každých okolností připraveni. Je to žena s nelehkým osudem, neboť nikdy nemohla mít děti, a tak se upnula na kariéru, a jen tak si nikoho k tělu nepustí. I na malého kluka, Axela, je ze začátku poměrně protivná a ošklivá, ale někdy to chce prostě jen čas a zásah osudu, a všechno se to mění. Axel je ve škole šikanován, má nemocnou matku – na malého kluka je toho až moc, ale naštěstí se více sblíží s dědou, který bydlí ve stejném domě, a získá pocit, že má alespoň někoho, s kým si rozumí. Tento vztah malého chlapce s dědou je však prospěšný pro obě strany, protože, ať jste mladí nebo staří, nikdy nechcete na tomto velkém světě zůstat opuštění. Ještě zde má velkou roli ještě Cyril, barman, který je vlivem svého dětství velmi pedantní, co se týče úklidu, a také Dan, který se postupem času sblíží s Jolanou, a bude se jí snažit pomoci. A pokud si říkáte, co všechno svedlo tyto lidi k sobě, tak to vám prozradím. Prostě nutnost postarat se Axela a dědu.
Osudy lidí jednoho domu,příběhy co píše sám život.Kniha je super,příběhy se vzájemně prolínají.Jediné co hodnocení snižuje,je,že knihu vypráví myš.
V této malinké knížce jsem se začetla s mamkou. Pomalu jsem se v té knize ztratila kde ta myška zrovna je a nebo u koho zrovna ta myš byla. Kniha byla ale pěkná a klidně bych si ji přečetla znova
Štítky knihy
česká literatura domy, vily, rezidence
Autorovy další knížky
| 2019 |  Chci tě mít ve skříni |
| 2021 | Myší díra |
| 2017 | Provařená |
| 2023 |  Kdyby |
| 2015 | Nedávejte do hrobu motýla živého |
Krásné dojemné čtení.