Myší díra
Simona Votyová
Axelovi je osm. Koktá, nesmí slavit Vánoce a má starý mobil. Taky mu umřel táta a máma se utápí věčně v depresi. Dědek plesnivej je jeho soused, kterému bude nejspíš už sto. Nikdo ho nemá rád. Ztrácí se ve starých pomatených vzpomínkách, v osamělosti a stále miluje Štěpánku. Jolana bydlí pod ním, táhne jí na padesát, nesnáší děti a chystá se na post prezidentky firmy. Ve stejném domě žije i pětadvacetiletý Cyril posedlý čistotou a sexem na záchodcích v baru. A pak je tu ještě někdo, kdo o nich ví naprosto všechno. V jednu chvíli se životy všech protnou. Vyplují na povrch nečekané touhy, skrytá tajemství, někdy pěkně smradlavá, a také myšlenky zastrčené uvnitř každého z nich. A život může nabrat zase druhý dech.... celý text
Přidat komentář
Nenechte se zmást dětskou obálkou, Myší díra vypráví příběh, který vás chytí za srdce. Kniha je protkána hned několika příběhy různých lidí, a ačkoliv každý z nich žije svůj vlastní život a řeší své vlastní problémy, tak se jejich osudy vzájemně prolínají. Já jsem přilnula ke všem postavám, ale nejvíce mě zajímal život Axela. Vždycky je mi líto dětí, se kterýma se život zrovna nemazlil. Je to prostě knížka nabitá emocemi, kterou určitě můžu doporučit. Vytkla bych jen jednu věc a to vypravěčku příběhu, která mi tam prostě nesedla, ale je to věc názoru. Moje druhá kniha od Simony Votyové a říkám si, jak je možný, že jsem o této autorce předtím neslyšela.
Věděla jsem, že je to malinká kniha plná bolesti, smutku a hromady emocí. Věděla jsem to, ale netušila jsem, že se u knihy rozčílím takovým způsobem, že budu mít hned po 1. kapitole strach, co ještě přijde. Nakonec jsem usoudila, že jsem to „nasrání“ přehnala, že jednání jedné z hlavních postav bylo oprávněné. A co se stalo? Proč jsem cítila vztek? O tom si budete muset přečíst sami.
Axel, dědek plesnivej, Jolana a Cyril, to jsou hlavní postavy. Sousedé, cituji @magda_cte, z „domu zlomených duší“. Každý z nich dostal do vínku od Boha nelehký a především nehezký osud. Axelovi je osm a jeho máma trpí těžkou depresí. Dědek plesnivej se ztrácí v osamělosti a pomatených vzpomínkách. Jolaně bude brzy padesát a nesnáší děti. A Cyril je posedlý čistotou a bez sava by nepřežil. Jednou se všechny tyto těžkosti obyvatel z domu zlomených duší spojí…
…uff, silný příběh. Mám pocit, že všichni potřebovali zachránit a hlavně obejmout, fakt všichni, bez výjimky. Stejně tak i my, čtenáři. Po dočtení si totiž uvědomíte, že nežijete tak špatné životy.
Silný a přitom útlý příběh. Bude vás bolet srdce víc, než u leckterých thrillerů. A pokud si to srdce chcete vědomě ničit jako já, rozhodně si přečtěte Myší díru. Nebudete ani trošku litovat :)
„Jenže když něco chcete nebo si myslíte, že je to tak správné, případně, že s tím či oním stejně nic nenaděláte, najednou se stane něco nečekaného, co obrátí vzhůru nohama veškerá vaše očekávání.“ Amen!
První setkání s autorkou a docela příjemné překvapení. Knihy o vztazích běžně nečtu, ale anotace se mi zdála zajímavá, tak jsem do toho šla. Místy byla kniha docela vtipná a to mě potěšilo. Čtení šlo lehce a nenudila jsem se.
Zdálo by se, že v anotaci je o hrdinech krátkého ale velmi silného příběhu řečeno vše. Omyl. To podstatné se čtenář dozví až uvnitř knihy. Smutek, šikana, obsedantně-kompulzivní porucha, kariérismus, demence a se vším související osamělost. Pořádná dávka deprese. Ale je tu záhadná myš, která vše vidí, slyší, komentuje, trochu odlehčuje a také má své velké přání: vrátit se. Stačí však, aby se člověk na potemnělé chodbě setkal s člověkem, či s myší, a osudy obyvatel jednoho činžáku se dají jiným směrem.
Oceňuji autorčin nápad s myší – průvodcem. Je to zajímavý způsob, jak odlehčit vážné téma.
(SPOILER)
Tohle bylo zklamání. Na knihu jsem se těšila, protože jsem četla mnoho pochvalných recenzí, ale bohužel... Přišlo mi to jako nějaký narychlo upletený mišmaš všech témat, které otřásají sítěmi, ale bez větší hloubky. Prostě jen "bum problém, bum další, bum, bum bum" a konec. A někde mezi tím atorčiné moralizování čtenáře. "Jsi překvapený, že je černoch?" Podsouvání předsudků mi vážně hnulo žlučí, protože bych je neměla, ale lépe bych si postavu zařadila. A možná by mi to došlo i dříve, kdyby autorka nějakými náznaky chování okolí napověděla. Což se neděje a nakonec další "bum" v poslední třetině knihy. Působí to na mě, jako by se ke konci rozhodla, že tam toho má málo, tak tam vrazí ještě tohle.
Hvězdičku navíc dávám za originální uchopení pohledem myši, ačkoliv místy stojí dost na vodě a chvílemi je to takové nelogické a navíc.
Vyprávění příběhů z jednoho domu, myškou Krásně napsané, smutné, na zamyšlení. Příjemně překvapená jsem byla. Dlouho jsem nebyla z knížky takhke nadšená.
Axel, Jolana, dědek plesnivej, Cyril, Šárka, Dan a k tomu jedna myš, která ale nebyla vždy myší, jsou hlavními postavami a hlavní vypravěčkou - myší ;-) tohoto příběhu. Ústředním místem je starý činžovní dům, kde všichni žijí. Věkem, profesí a povahou jsou naprosto odlišní. Jedno však společné mají - každý z nich má nějaké tajemství, trauma nebo trápení. Protože však přítomná myš není obyčejnou myší, umí číst dokonce myšlenky, je pro všechny tak trochu terapeutkou a navádí je správným směrem.
Myší díra je emocionálně nabité vyprávění různých životních příběhů, takových, které najdeme i ve skutečném životě, stačí se jen pořádně rozhlédnout. Je to svižně a místy vtipně napsané. Na malém prostoru dokázala autorka vyprávět velký příběh. Úžasné počtení, doporučuji.
Vůbec jsem netušila, co mě v této malé knížečce čeká. Dětská obálka s myškou, ale tím dětské téma končí. Celou knihou provází opravdu zvláštní vypravěčka :-). Vypráví příběhy lidí z jednoho domu, které nakonec svede osud dohromady. Určitě to není poslední knížka od této autorky. Je to velmi milý a emoční příběh.
Tenká knížka, která několikrát rozjitřila moje emoce. Simona Votyová prostě umí psát skvěle a já stoprocentně doporučuji.
Tak to se moc povedlo. Nechápu jak to, že jsem nevěděla o pani Votyouvé je sakra dobrá :)
Úplně náhodná koupě a knížka o který jsem si zprvu myslela, že je určená pro kindry. Skvostně pospojovaný příběh několika nájemníků jednoho domu. Jolany, ultraprotivný kariéristky, který už dávno ujel vlak a jejím jediným rozptýlením je její ženatý milenec. Samozřejmě ne vždy má na Jolanu čas, náladu a už vůbec neplánuje s bezdětnou protivou společný život. Axel. Chudák osmiletej, šikanovanej kluk s mámou topící se v depkách. Věčně na všechno sám. Protivnej, nesnášenlivej dědek, kterýmu to myslí jen občas a jedinýmu, komu nevadí, je koktající Axel. A Cyril. Kluk posedlej čistotou a nezávaznými úlety na jeden večer. Zvláštní partička, kde si každej prochází ne úplně lehkou cestou a ne každej je takovej, jakým se na první dobrou zdá. A vlastně bych zapomněla na tu myš. Myší kožíšek jako vypravěč. Divný co? Ani náhodou. Úplně geniální. Všechno má svůj důvod. Doslova.
Teda.. to mě dostalo. Nevšední námět, tím myslím hlavně osobu vypravěče, který jednotlivé příběhy pospojoval. Kniha vypráví s lehkostí a nadhledem někdy těžké osudy lidí. Pěkné, rychlé, mělo to spád. Přečetla jsem za jeden večer, nemohla jsem se odtrhnout.
Moc hezkákniha.Zaujala mne hezky zpracovaná obálka a sáhla po knize.Udělala jsem dobře.Velmi čtivé,rychle přečteno,nešlo přestat.Na konci ukápla i malá slza.
V první řadě musím pochválit obálku, ta je fakt boží. A jako bonus úžasná kresba na konci knihy.
Velmi čtivá jednohubka, příběh o životech obyčejných lidí, kteří mají starosti, radosti i tajemství.
# Život neběží podle toho, jak člověk předpokládá. Život si dělá, co chce, navzdory veškerým očekáváním #
(Jediná má výtka - chyby v textu...)
Ač nemám ráda malé útlé knížky, byla jsem velmi příjemně překvapená a z námětu knihy doslova nadšená. Pro mě jedna z knížek, na kterou jen tak nezapomenu.
Štítky knihy
česká literatura domy, vily, rezidence
Autorovy další knížky
2019 | Chci tě mít ve skříni |
2021 | Myší díra |
2017 | Provařená |
2023 | Kdyby |
2015 | Nedávejte do hrobu motýla živého |
Kniha Myší díra je v
Právě čtených | 4x |
Přečtených | 375x |
Čtenářské výzvě | 51x |
Doporučených | 37x |
Knihotéce | 159x |
Chystám se číst | 229x |
Chci si koupit | 44x |
dalších seznamech | 4x |
První knížka od této autorky:o)
Mě se knížka moc líbila.Líbilo se mi propojení mezi všemi lidmi z domu.....nejvíc mě zasáhl 8-letý Axel....a trochu mě vytáčela Jolana,ale ta za to nemohla. :o)Knížka se čte pěkně a svižně.....Odpočinkové čtení,doporučuji.