Kdyby
Simona Votyová , Sabina Voty
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/515992/bmid_kdyby-5Sb-515992.jpg
4
133
58
Jedna dívka, jedno rozhodnutí, dva různé příběhy. Unikátní dvojromán Kdyby ve spoluautorství matky a dcery. Kdyby na tu party nešla, mohlo být všechno jinak. Jenže Nela tam šla a teď stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s tím, co se na večírku přihodilo. Jedno je ale jisté – nic už nebude jako dřív. Je znásilněná. A těhotná. Co kdyby si dítě nechala? Co kdyby se matkou nestala? V každé verzi příběhu se Nela rozhodne jinak, a tím ovlivní nejen svůj život, ale také životy lidí kolem sebe.... celý text
Přidat komentář
Nejdříve bylo otázkou jakou částí knihy začít se čtením. Rozhodla jsem se pro příběh Simony. Obě části jsou moc dobře napsané, hezky se i čtou, ale v příběhu je hodně smutku a bolesti, které hlavní postava Nely prožívá, musí je řešit a rozhodnout, jak s životem naložit dál.
(SPOILER)
Dobrý nápad, z obou stran vlastně i dobré zpracování, ač to od Simony Votyové se mi líbilo malinko více. Bohužel ale musím dát tři hvězdičky za opakující se scény, kterých bylo až příliš, a taky za konce obou příběhů, které byly tak neuvěřitelně moc přitažené za vlasy, až to v kontrastu s celým příběhem vypadá vlastně tragikomicky a absolutně nereálně až stupidně (těch nereálných věcí tam bylo víc - postava Mirka pro mě byla uvěřitelnější v knize Simony, ale taky ne úplně v každé situaci, náhodná sousedka Anna, z níž se najednou stala spřízněná duše, Richard jako dovážková služba, otrávení psa atd.).
Oceňuju linku Martiny, která by snad sama stála za vlastní příběh, z celé knihy mi k srdci přirostla nejvíc a úryvky s ní se mi moc líbily. Otec dcer byl na facku, tudíž oběma autorkami dobře vykreslen. Z matky jsem měla rozporuplné pocity, jako jediná z postav se nepodobala v obou příbězích, ale ani v jednom jsem ji stejně nemusela - přesto její jednání a pochody dávaly smysl. Hlavní hrdinky samotné mi bylo líto, zároveň ve mně ale nevyvolávala další emoce, i když úplně ploše vykreslena určitě nebyla.
Kniha ve mně něco zanechala, na její děj jen tak nezapomenu (myslím, že hlavně díky zmíněné Martině). Ale pravděpodobně to nebude kousek, který bych nutně a s nadšením doporučovala ke čtení.
Kniha mi byla doporučena v knihovně, kde jsem vybírala knihu, která má v názvu "kdyby". A ano, nebylo to špatné čtení. Obě spisovatelky se zamyslely nad otázkou co by bylo kdyby? Každá si vybrala jiné rozhodnutí Nely, jinou cestu, ale obě se shodly v tom, že nic už nebude jako dřív.
V příběhu se setkáváme s Nelou. Mladou studentkou medicíny, která je jednoho dne na špatném místě a kvůli jednomu muži dojde v jejím životě k obrovskému zlomu. Nela je znásilněna a my čtenáři si můžeme přečíst dvě verze jejího následujícího života.
Simona psala o tom, že si Nela dítě ponechá a snaží se ho vychovávat sama jak nejlépe umí. Bravurně zde popisuje veškerá úskalí a problémy matek, které jsou na výchovu dítěte samy. Přesto se mi vůbec nelíbil konec, protože mi do příběhu nesedl.
Sabina popisuje variantu, kdy si Nela dítě nenechá a očekává, že se její svět vrátí do starých kolejí a tahle zkušenost bude jen bolavá vzpomínka. Bohužel, člověk míní a život mění. Nela se nedokáže psychicky s touto životní situací smířit a dostává se do kolotoče, který zásadně ovlivňuje její myšlení. Tento příběh se mi líbil o mnoho víc. Přesto nerozumím tomu, proč i Sabina zvolila konec takový, jaký zvolila, protože mi opět k příběhu nesedl.
Kdyby měly příběhy jiná zakončení, byla bych nadšená. Toto se může stát jakékoli ženě a je dobře, že se o této problematice píše. A je dobře, že jsem se na ni mohla v této knize podívat ze dvou pohledů. Nic není totiž černobílé...
Zajímavý koncept, jedna situace - dva příběhy. V obou se rozvíjí spousta vážných témat. Já jsem "tým" Sabina.
Četla jsem první příběh Simony a udělala jsem nevědomky dobře. Bylo to svižné, napínavé, nemohla jsem se odtrhnout. Bylo by to na 5/5*. Druhý příběh, Sabiny, mě tolik neoslovil. Styl autorky mi moc nesedl. Chvílemi jsem měla pocit, že bych se bez znalosti prvního příběhu moc nechytala. Ani chování postav mi nebylo blízké. Nebylo to ale špatné čtení, prostě jen ve srovnání s prvním příběhem to nebylo ono. Celkově mě bavil nápad, napsat knihu takto, určitě můžu doporučit.
Za mě hrozné zklamání. Byla jsem teda ráda, že jsem začínala části Sabiny, jinak bych knihu odložila. Nely mi bylo líto, jedinou podporu kterou měla byla Anna a Martina. Ta její linka byla skvělá. Jinak naprosto nesympatické postavy. Matka Nely byla příšerná. Bohužel mi kniha opravdu nesedla.
(SPOILER)
Já jsem jako první četla část od Simony. Nejdřív mě to bavilo, pak jsem ale měla pocit, že se autorka zasekla a opakuje pořád to samé. Prevít Richard, uzoufaný týden bez Sofie, špeky.... Konec mi přišel taky poněkud přitažený za vlasy.
Sabinina verze se mi líbila o dost víc. Tady Nela aspoň se svým životem něco udělala. Taky mi přišla čtivější.
Super byla linka Martiny, ta by si zasloužila více prostoru.
Zajímavé zpracování dvou generačně rozdílných autorek a právě tento generační rozdíl je na obou knihách znatelný. Jsem ráda za pořadí, ve kterém byly příběhy na e-knize poskládány v opačném případě bych možná nedočetla.
Úplně nevím, co mám napsat o této knize...
Četla jsem v rámci čtenářské výzvy, dvojromán už jsem četla, ale v této knize jako by mi občas něco vadilo, možná že, když je to z pohledu
matky a dcery, mohlo to mít stejný děj a konec i když Richard skončil v obou špatně (oprávněně...fakt)
Děkuji za knihu p.Votyová a těším se na knihu Myší díra
Obrovské překvapení a neuvěřitelně čtivý román. Formálně precizní a přináší něco úplně nového. Obsah textu reflektuje naprosto reálně dnešní dobu, život, problémy a výzvy, s nimiž se jako společnost potýkáme. V Kdyby najdeme opravdu všechno a navíc zpracované citlivě, s respektem k obětem či jinak odlišným z nás. Na autorkách je znát jejich životní zkušenosti, linka mateřská je dojemná, zoufalá, naprosto uvěřitelně podaná. Dceřin příběh se zase více drží v linii dnešních mladých. Obě autorky ale naprosto dokonale vykreslily jemné vztahy v rodině, v té nejbližší, kde je každý jiný a kde je někdy tak těžké vejít se do jedněch dveří. Nad značnou ponurostí oceňuji naději a téměř šťastný konec. Opravdu hodně dobré čtení.
Ponurý příběh o záležitostech, které se dějí. Místy prošpikovaný humorem, aby se čtenář mohl nadechnout. Velmi zajímavý nápad na dvě linie příběhu. Obě zajímavě a uvěřitelně zpracované. Sledujeme deset let života několika postav. Bavily mě i vedlejší postavy.
Zajímavý nápad - jak by šel život kdyby bylo rozhodnutí jiné - zajímavé i sepsání matkou a dcerou. Mnohem více se mi líbilo zpracování Sabiny - propracovanější, více mne vtáhlo do života Nely. Těžké téma, ze kterého v životě lze velice těžko odejít bez obětí ! Tolik bolestné a kolika žen se dotýká! Kéž by se dostalo pomoci všem zlomeným duším a kéž by měly sílu vzít svůj život pevně do svých rukou.
Dlouho jsem váhala, kterou část číst první. Začala jsem Sabinou Voty, ale nevím, zda to bylo správné pořadí, protože do druhé části jsem se už nedokázala tolik začíst. Obě ty knihy jsou skvěle napsané, plné smutku a bolesti, ale ta první v sobě měla mnohem víc síly a naděje, postava Nely byla mnohem víc uvěřitelnější, stejně jako závěr. Část od Simony pro mě byla plná zoufalství a bezvýchodné situace, Nela s sebou nechala jen vláčet a nijak se nebránila. Závěr mi přišel příliš uspěchaný a nedotažený. Celkově skvělá kniha, ale podruhé bych jí číst nezvládla.
Knihy paní Votyove mám ráda a tak jsem byla zvědavá i na tuto. Nejprve jsem četla příběh od Simony a byl docela pěkný ač téma bylo těžké. Mám ráda její knihu Myší díra, líbí se mi takové ty tragikomicke situace, které se občas objevily i v této knize. Druhá část od Sabiny byla spíše nudná, bohužel. Celé se to táhlo, nic kromě začátku, se tam vlastně nedělo. Když jsem četla komentáře o neustálých prirovnanich, říkala jsem si, že tohle mi většinou nevadí a tak to zvládnu. Bohužel jich tam bylo opravdu mnoho, že i já jsem si toho všimla. Příběh mě vlastně nebavil, dokonce jsem čtení přerušila a četla mezi tím jinou a pak se přemlouvala, abych ji dočetla. Posledních pár stránek se konečně začalo něco dít, ale konec se mi tedy moc nelíbil. Kdyby druhá část byla o půlku kratší bylo by to zajímavější. Celkově knihu hodnotím jako průměr. Neříkám, že Sabina píše špatně, jen to chce příběh trochu oživit.
Mně se naopak líbilo, jak si Sabina Voty hraje se slovy a přirovnáními. Bylo to hodně mrazivé a ano depresivní také, ale to k tomu patřilo. Jednalo se o znásilnění, potrat a nedozírné následky. Držím této mladičké spisovatelce palce.
Jako první jsem začala číst Sabininu půlku knihy a musím říct, že jsem měla co chvíli chuť ji buď odložit, nebo trochu proskákat. Jednak byla velmi depresivní a druhak na mě byla asi moc obrazná. Nebyla stránka, kde by si autorka nepohrála s nějakým pocitem, obrazem, stále měla potřebu k něčemu ho přirovnat. Často je to trefné, ale táááák hrozně depresivní...
"Přejdu k oknu a otevřu ho. Vystrčím z něj hlavu a zhluboka se nadechnu čerstvého vzduchu. Mám ale pocit, že vzduch spíš škrtí a já nemůžu dýchat. Uvazuje mi šálu kolem krku a pomalu ji utahuje. Šála mě škrábe do krku a svírá mi plíce."
"Nechávám si zanést mozek i těmi nepodstatnými a zbytečnými informacemi, protože je to daleko lepší, než kdybych ho nechala topit se v bazénku vlastních myšlenek. Bazénu bez filtru, kam se dostane kdejaký chuchvalec, brouk a špína. Možná kdybych do sebe vylila savo, byly by moje myšlenky čistší. Nebo by se úplně rozpustily."
"Jako by vzal někdo konev a lil ji na mě z balkonu. Podívám se nahoru, ale nikdo tam není. To mě jen v panice polilo horko. Vsákla se do celého mého těla a svou kůži bych mohla ždímat."
No, nakonec jsem dočetla poctivě, ale po pravdě přiznávám, že Simoninu verzi knihy jsem si užila víc. Nesoustředila se jen na Nelu (však také nebyla psaná v první osobě), ale vyprávěla o všech členech rodiny. A byla mnohem čtivější, i když ani tady hlavně ke konci nešlo o žádné veselé čtení.
Líbilo se mi, že se příběhy rozvíjely jiným směrem, ale přesto se v některých bodech shodovaly, jen k tomu došly jinými oklikami.
Velmi mě zaujal příběh Martiny.
A chválím také to, že se obě autorky nevyhýbaly období covidu. Mám pocit, že hlavně ve filmech, ale často i v knihách tvůrci tuto dobu tak nějak přeskakují.
Nebylo to špatně napsané, ale pro mne bohužel příliš depresivní.... Nebudu dávat hvězdičky, protože jsem nedočetla....
Kniha Kdyby je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 176x |
| Čtenářské výzvě | 80x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 72x |
| Chystám se číst | 144x |
| Chci si koupit | 35x |
| dalších seznamech | 5x |
Kdyby mohlo být všechno jinak, bylo by to asi veselejší čtení. Ale kdyby vlastně neexistuje. Jedno rozhodnutí, a dokáže zničit život. Je to hrozné, něco takového žena z mysli nevymaže a žít s tím - musí být peklo. Obě linie příběhu jsou stejně otřesné. Brr:-(