Kdyby
Simona Votyová , Sabina Voty
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/515992/bmid_kdyby-5Sb-515992.jpg
4
135
135
Jedna dívka, jedno rozhodnutí, dva různé příběhy. Unikátní dvojromán Kdyby ve spoluautorství matky a dcery. Kdyby na tu party nešla, mohlo být všechno jinak. Jenže Nela tam šla a teď stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s tím, co se na večírku přihodilo. Jedno je ale jisté – nic už nebude jako dřív. Je znásilněná. A těhotná. Co kdyby si dítě nechala? Co kdyby se matkou nestala? V každé verzi příběhu se Nela rozhodne jinak, a tím ovlivní nejen svůj život, ale také životy lidí kolem sebe.... celý text
Přidat komentář
První jsem četla příběh od Simony, byl frustrující, ale velmi reálný. Perfektně vykreslení příběh. Příběh od Sabiny jsem zhruba ve třetině odložila, nemohla jsem se začíst.
Smutné téma, skvělé čtení. Simonu Votyovou čtu ráda, napsat dvojromán Kdyby byl skvělý nápad. Oba příběhy byly perfektně napsané, doufám, že nová začínající spisovatelka bude dál pokračovat ve psaní. První jsem četla část napsanou Sabinou, nejsem schopná se rozhodnout který příběh se mi líbil víc, každou část bych ohodnotila pěti hvězdičkami. Bravo!
Kniha inspirovaná skutečnou událostí. Geniální nápad napsat dva příběhy. KDYBY každý den ovlivňuje naše životy, tyto zásadně mění, a přesto někdy dovede k podobnému konci. Autorky se nenásilnou formou zabývají celou řadou společenských problémů, jako je (ne)fungování rodiny, (ne)fungování justice, problematika násilí včetně toho psychického, těžká volba žen při interupci a možné následky takového rozhodnutí, transgender a dalších. Líbí se mi vykreslení jednotlivých postav.
novinku Simony Votyové jsem zhltla jako malinu, ač se rozhodně nejednalo o žádné oddechové čtení. Kdyby je kniha řekněme interaktivní, čtenář má hned několik způsobů jak ji číst. Námětem je příběh jedné dívky Nely, která studuje medicínu, a která se jednoho osudného dne rozhodne jít na party. Netuší, že se stane obětí znásilnění, které nezůstane bez následků. Jenže se jedná o syna kandidáta na senátora. Kdo uvěří jí? Matka s dcerou Simona a Sabina Votyovi vyprávějí příběh každá po svém. Co kdyby se Nela rozhodla si dítě nechat, a co kdyby šla na interrupci?
Začít příběhem interrupce, nebo volbou pro nový nevinný život? Číst knihu podle kapitol a vidět, kam se jednotlivé osudy hrdinů posouvají? Já se rozhodla číst nejprve ten, který napsala Simona o narození nevinného dítěte, poté se pustit do druhého. Oba příběhy jsou nesmírně silné, bolestné a mnohdy neuvěřitelně depresivní. Upřímně si netroufám říct, který příběh se mi více líbil, zasáhly mě oba, možná ten o narození malé Sofie o něco více, ale to z toho důvodu, že mi ten příběh není tak úplně cizí. Bohužel někdo v mém okolí prožívá cosi podobného, vychovává své dítě s člověkem bezcharakterním, zlým a takovým, že mu nezáleží na osudu dítěte, ale pouze mu jde o to, jak trestat jeho matku.
Kdyby z pohledu Sabiny Voty nezachází tolik do detailů jako její matka, přesto je její styl mimořádně čtivý. Její příběh vychází i z jejích vlastní smutné zkušenosti, kdy byla brutálně napadena a jen o vlásek unikla znásilnění.
Kniha obsahuje celou řadu důležitých témat, a pokud jste fanoušci české prózy, jistě byste knihu Kdyby neměli minout. Bude vás z ní bolet duše, ale nedokážete přestat číst.
Mám přečtené všechny knihy pro dospělé od Simony Votyové, na tuto jsem se moc těšila, o to víc, že je autorkou druhé verze i její dcera. Kniha se mi líbila, stejně jako ty předešlé. Říkám si, proč o autorce není obecně víc slyšet. Její knihy jsou úžasně čtivé, nabité uvěřitelnými lidskými osudy. Tentokrát jde opět o zajímavý životní příběh, i když v obou verzích konec sklouzává téměř až na hranici uvěřitelnosti. Ale obojí čtení jsem si moc užila. Docela by mne zajímalo, jak příběhy vznikaly, protože v každé z variant jsou stejné postavy, jejich charaktery i klíčové okamžiky příběhu, takže je jasné, že obě autorky musely úzce spolupracovat.
Doporučuji s plným počtem *
Část, kterou napsala Simona Votyová, se mi líbila víc. Číst o tomtéž s jiným řešením mě už příliš nebavilo. Mám ráda knihy ze života, ale příliš se do příběhů vžívám a nedělá mi to dobře. Být znásilněná je pro ženu strašné trauma často na celý život.
Literárně je kniha podle mého názoru lepší průměr.
Tak jednak nápad není originální, snad jen to, že se jedná o dvě autorky. První jsem přečetla od Sabiny Voty, ale tak mě to nebavilo, že ten druhý pohled jsem silou vůle přečetla ani ne do půlky a následně knihu odložila. Nechápu tak vysoké hodnocení, snad jen toho, kdo něco podobného zažil, vezme kniha za srdce, jinak nevím...
Obě verze jednoho nešťastného rozhodnutí, jít na party, jsou napsané velice sugestivně. Oba příběhy vás chytnou a nepustí. Je jen otázkou, které rozhodnutí bylo lepší. Nela, Martin-Martina, Sofinka, Trupík vás provedou napínavým vyprávěním.
Za knihou stojí dvojice autorek, které kromě umělecké vášně pojí i rodinné pouto. Jedná se o matku s dcerou.
.
Na knihu jsem poprvé narazila letos v květnu na @svetknihy . Autorky knihu na křestu představily, a já začala být zvědavá. Protože téma není úplně veselé, trochu jsem se bála čtení.
.
Oba příběhy začínají stejně. Nela je mladá, krásná a jde na večírek, kde potkává Richarda. Ten využije příležitosti a ublíží mladé ženě tak, že jí tím poznamená do konce života. Pak se ale rozcházíme. V jedné části knihy se Nela rozhodla výsledek násilí popřít a bojovat o svá práva. Ve druhé neopak nečekaný dar přijímá a brzy se jí narodí Sofie. Ale ani tady to není žádný happyend.
.
Nechci části srovnávat. Oba příběhy byly krásně čtivě napsané, byly domýšlené do sebemenších detailů... A neskutečně mi působily na emoce, které se střídaly jak na horské dráze.
.
Líbilo se mi ale také, že ani jeden příběh nevynechal vedlejší postavy, a i je Nelino rozhodnutí ovlivnilo. Dokonce i právě vedlejší postavy se mi vryly pod kůži!
.
Kniha Kdyby je pro mě velmi milým překvapením. Krásně se četla, a i když nemá veselý děj, nedokázala jsem odejít. Doufám, že se nebude jednat o poslední spolupráci autorek!
Na dvojromán Kdyby jsem se moc těšila a nezklamal. Začala jsem Simoninou verzí, kdy si Nela nechá dítě a ta se mi pak líbila o kapku víc. Každopádně oba příběhy byly napínavé, že hltáte každou stránku.
Přestože by každý život byl jiný, jedno hlavní mají společné. Celoživotní trauma, které Nela po znásilnění prožívá. Během čtení obou příběhů mě provázela strašná bezmoc a někdy až nebetyčný vztek.
Nedokážu říct, který příběh byl lepší, protože mi oba přišly stejně dobré. Vyvolaly ve mě podobné emoce, ani jeden se zbytečně netáhl. V obou příbězích se objevují stejné postavy (s výjimkou asi 3 vedlejších postav), což mě také velmi bavilo. Kromě Nely sledujeme totiž život celé její rodiny, tedy matky, otce a mladšího bratra.
Pár drobných výhrad bych měla k závěrům příběhů, ale nic to nemění na tom, jak skvělé oba příběhy jsou a jak důležité téma zpracovávají.
Myšlenka mě nadchla, tak jsem si knihu přidala mezi knihy, které se chystám přečíst. Když jsem ji objevila v knihovně, dávno jsem nevěděla o čem má být. A byla jsem zklamaná, že je oboustranná, protože jsem četla Hartla, který měl taky oboustrannou knihu, která z obou stran pojednávala o tom samém, akorát z jiného pohledu.
Ale nevzdala jsem to. Chvíli otáčela z knihou, kterou stranu začít číst jako první a vylosovala jsem variantu s dítětem.
Kniha se mi docela líbila, jenom mi trochu vadilo, že autorky se nevěnovaly jenom Nele, ale zapojovaly do příběhu i Martinu. Tohle téma mi nevadí, jenom to odvádělo pozornost od hlavní linky. A některé scény mi přišly přitažené za vlasy.
Ale jinak mi to potvrdilo, že tyhle kdyby úvahy dopadnou vždy, tak jak dopadly v této knize.
Poprvé se mi dostal do rukou dvojromán a musím říct, že to bylo velmi neobvyklé, ale zároveň se mi tento nápad neskutečně líbil. Votyová rozhodně dostála svým pochvalám a já si čtení hezky užila. Začala jsem částí Sabiny a nemohla jsem udělat lépe. Její část byla napraná emocemi, které s vámi budou cloumat a vy tak k hlavní postavě lehce najdete vztah a přilnete. Následně část Simony přináší nadhledy více postav a celkový příběh nám více rozvádí a člověk pak daleko více pochopí některá jejich chování.
Ačkoliv se jedná o román se zpracovaným těžším tématem, stránky pod rukou jen ubývají a velmi mě zajímalo, jak se vše dále vyvine.
Jsem si rozhodně jistá, že Votyovou si řadím mezi svou sbírku českých autorů, u kterých budu sledovat další jejich knihy a budu je chtít číst :).
Verze, kdy si Nela dítě nenechá mě zasáhla víc, měla větší hloubku, kdy jsme viděli až do hlubin duše hrdinky a její zoufalství bylo tak citelné a reálně napsané až jsem na to musela stále myslet. Protože rozhodnutím, že si dítě nenecháte to zdaleka všechno nekončí a uvnitř to stále žije nebo spíš hnije. To byl opravdu záhul. Ale dokonale popsaný. Druhá verze byla také skvělá, oproti té Sabiny by se dalo říct oddechovější, ale i tak dost nabitá emocemi. Bavilo mě sledování roků, kdy se v nich dělo, to co známe z reality, například prožívání covidu. Moc mě také bavila linka bratra v obou verzích a linka matky ve verzi Simony.
Kromě všeho se mi moc líbilo, jak plynuly roky, ve kterých se ukazovalo přesně, to, co se v dané roky opravdu v realitě dělo a mělo to i vliv na hrdiny příběhu. Bylo to jako kdybych sledovala opravdovou rodinu.
Parádní kniha, Votyová nezklame a její dcera ji slušně sekunduje, obě části se mi líbily,po přečtení obou prvních Kapitol jsem se rozhodla začít s příběhem od Sabiny,protože mi to bylo bližší. Občas mi přišel příběh kostrbatější a než jsem si zvykla na krátké kapitoly tak jsem se lehce ztrácela. U příběhu Simony už vše hladce plynulo a mělo zase trochu jiný náboj. Sečteno a podtrženo, doporučuji a už se těším na další knihu od jedné nebo druhé autorky.
Mnou nejrychleji přečtená kniha za poslední dobu. Román se rozděluje na dva příběhy se stejným začátkem, ale jiným rozhodnutím, které hlavní hrdince naprosto změní život.
Začala jsem části Sabiny, kde se příběh vypráví z pohledu hlavní hrdinky. Část Simony přináší i pohledy ostatních postav. Bylo to zajímavým doplněním a trochu změnilo můj názor na některé postavy, jelikož jsem najednou viděla i jejích vnitřní rozpor.
Během čtení jsem se smála, ale i hodně brečela. Otevírá se tu řada náročnějších témat, která ve společnosti bohužel dodnes jsou často opomíjená.
Za sebe knihu rozhodně doporučuji.
První jsem začala číst Simonu a to byla asi chyba. Měla jsem si to lepší nechat na konec. Simona se drží svého standardu, její část je čtivá, o životě a stránky lehce plynou.
Druhý příběh z pohledu Sabiny mě nezaujal. Přišel mi o ničem a já se nudila a přála si mít čtení za sebou. Konec to doslova "zabil".
Matka hlavní hrdinky mi v každém příběhu přišla jako úplně jiný člověk. V jednom satorie, která nemá pochopení pro své děti a v druhém jako mírumilovný a chápavý člověk. Tenhle rozpor byl do očí bijící, přitom ostatní postavy zůstaly víceméně stejné nebo hodně podobné.
Za mě zklamání
Nebylo to špatně napsané, ale pro mne bohužel příliš depresivní.... Nebudu dávat hvězdičky, protože jsem nedočetla....