Myší díra
Simona Votyová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483504/bmid_mysi-dira-HUZ-483504.jpg
5
306
119
Axelovi je osm. Koktá, nesmí slavit Vánoce a má starý mobil. Taky mu umřel táta a máma se utápí věčně v depresi. Dědek plesnivej je jeho soused, kterému bude nejspíš už sto. Nikdo ho nemá rád. Ztrácí se ve starých pomatených vzpomínkách, v osamělosti a stále miluje Štěpánku. Jolana bydlí pod ním, táhne jí na padesát, nesnáší děti a chystá se na post prezidentky firmy. Ve stejném domě žije i pětadvacetiletý Cyril posedlý čistotou a sexem na záchodcích v baru. A pak je tu ještě někdo, kdo o nich ví naprosto všechno. V jednu chvíli se životy všech protnou. Vyplují na povrch nečekané touhy, skrytá tajemství, někdy pěkně smradlavá, a také myšlenky zastrčené uvnitř každého z nich. A život může nabrat zase druhý dech.... celý text
Přidat komentář
Ačkoli je kniha tenká, tak příběh je velmi obsáhlý. Nakonec nešlo si neoblíbit hlavní hrdiny, samozřejmě Axel byl top a držela jsem mu palce od začátku. Zajímavý byl i vypravěč knihy...
Zajímavá knížka, útlá, ale je v ní mnoho k zamyšlení. Vždy se mi těžko čte o dětech, které nemají na růžích ustláno, když kolem sebe vidím tolik rozmazlených děcek, které mají víc než potřebují.
Knihy Simony Votyové mě baví.
Tak malá kniha a taková nálož!!! Skvělý námět, propletenost a závěr, tleskám.
Obálka se mi moc nelíbila a říkala jsem si proč zrovna myš? To že bude hlavní hrdinkou a středobodem by mě ani ve snu nenapadlo a že mě to bude tak bavit už vůbec ne.
Doporučuji
Tak nějak jsem ji nosila s sebou, až jsem ji dočetla. Taková "hezká a milá" knížka. Chyby v textu (jsme jen lidi). Občas mi problesklo hlavou, jak že se tam ta myška vlastně na konkrétním místě vlastně objevila?
Moc pěkně napsané. Jak už někdo psal, je to podobné jako kniha Kdo se postará o Annu, a je to stejně dobré….opět to ve mě vyvolalo spousty různých pocitů a všechny postavy mi přirostly k srdci, i přesto že kniha má jen pár stránek. Určitě doporučuji a těším se na další knihu.
Popravdě mě tahle kratičká kniha úplně dostala. Jako panelákové děcko znalé nejrůznějších druhů a typů figurek v podobě sousedů jsem se do myši - pozorovatelky a vypravěčky vžila hned na prvních stránkách. Příběh moc hezky poukazuje na to, že i naše lidské vrtochy a komplexy z bolístek dřívějších vždycky z něčeho pramení - a že to nakonec může být něco, co nás spojí s ostatními. Protože tyhle bolístky a vrtochy máme úplně všichni, byť si je často nechceme přiznat nahlas. Důležité je s tím ale něco dělat - a kéž by takových velkých malých člověčích hrdinů, jako byly postavy této knihy, na světě bylo víc.
A hlavně... Cyril. **srdíčko**
Mám ráda knihy,kde je spousta příběhů a na konci zjistíte že všechno se vším souvisí.
Každá postava má spojitost a osudy se prolínají.
Moc se mi líbila a jdu do další knihy od teď už mé oblíbené autorky.
Kniha se mi dostala do ruky více méně náhodou. Velmi se mi totiž líbila obálka a řekla jsem si, že do ní půjdu :-) Každopádně to co se mi dostalo, mě totálně odrovnalo. Celá knížka a její příběh mi několikrát zlomil srdce. Chvíli jsem se na jedné straně smála a vzápětí se mi kutálely slzy po tvářích. Celý příběh byl neskutečně silný a opravdu mě to pohltilo od samého začátku až do konce.
Na autorku jsem narazila v rozhovoru pro časopis, kde mě zaujala. Koupila jsem si její knihy a začala útlou Myší dírou. Kniha mě neskutečně pohltila. Velmi silné a zajímavé příběhy všech postav, skvěle propracované. Všechno se vším souvisí.
Tak malá útlá kniha, stejně jako malá útlá hrdinka a tak silný příběh. Autorka vás dožene až k slzám a vzápětí vás rozesměje, pravda většinou dost drsným způsobem :)
Když jsem začala číst tuto knížku, nechtěla jsem dělat nic jiného. A pak jsem byla naštvaná, že jsem ji dočetla. Prostě mě úplně pohltila, má zajímavý příběh i postavy. Myslím, že každý čtenář si tam najde nějakou, která mu bude blízká a ponoří se do jejího příběhu. Kniha je protkána totiž hned několika příběhy různých lidí.
Určitě zařazuji do své knihovny a můžu jen doporučit. Doufám, že autorka vydá další knihu, protože mě zatím nikdy nezklamala.
Převtělení do myši je velmi pěkný nápad. Žel postavy kolem hlodavce vesměs jednají nadmíru afektovaně a k řešení situace používají nezřídka hrubou fyzickou sílu. To je sice prostředek účinný, ale značně nenápaditý a riskantní. Nabídka intelektuálnější náhrady by pro čtenáře, který by se dostal do podobné situace, mohla být mnohem přínosnější. Příběh začíná slibně, ale postupně se profiluje jako nenáročná pohádka s předvídatelným vývojem. Pozoruhodná je scéna s hroznýšem. Opravdu může myš zakousnout hada?
Moc pěkné, a ze života. Útlá a přesto dějově poměrně hutná kniha. Stylem trochu připomíná romány Patrika Hartla, ale tady se zvládne všechno odehrát na daleko menším prostoru. Ta myš mi ze začátku připadala zvláštní, nakonec jsem si ji ale oblíbila.
Vřele doporučuji k přečtení.
Dárek k narozeninám od maminky, krásné četlo se samo, krásné myšlenky. Tu už ze své knihovny nepustím .
Skvělý román,kde se vypráví očima myšky do níž se reinkarnuje máma jedné holčičky příběh lidí zdánlivě spolu nesouvisejících. Nakonec se vše díky okolnostem vrátí do normálu a spousta lidí je díky malé myšce šťastnější,než kdy doufaly.
Myslím,že název knížky Myší díra je o každém z nás. Mnoho lidí zaleze do svého bytu či domu a nevidí nic než vlastní problémy a vůbec je nenapadne,že jejich soused byť napohled nevrlý,potřebuje jen trochu lásky. Nebo,že malý klučina nechápe svět dospělýma očima a jen se bojí o svou mámu. Cyril je posedlý čistotou,snaží se očistit alespoň prostor kolem sebe,když uvnitř jeho to nejde.
Jolana na první pohled nesnáší děti. Ale pod povrchem skrývá bolest z toho,že mít děti nemohla. Pak potká Dana a vše se změní...
Kniha znázorňuje svým způsobem každého z nás. Myslím,že někteří lidé by se v knize najít mohli a třeba jim pomůže uvědomit si,že svět není černobílý a kdoví,třeba někdo koho zná potřebuje pomoc a on o tom ani neví.
Snažte se dívat kolem sebe. Možná svět uvidíte jinýma očima než doposud.
I malý dobrý skutek se počítá. Byť jen váš úsměv co někomu rozzáří den,nebo přidržení dveří v obchodě. Je toho mnoho co můžete pro druhé udělat,každá maličkost se počítá.
Knihu doporučuji
Až na ty hrubky v textu dobrý. Připomíná mi to Kdo se postará o Annu? od Kateřiny Pantovič.
Co vás na knize na první dobrou zaujme, je ilustrace obálky. Přiznám se, že na mě pusobí až dětských dojmem, ovšem má to své opodstatnění, které pochopíte hned při čtení první strany.
Kniha není zrovna mistrovským literárním dílem, rozhodně však patří mezi příjemné oddechovky. Autorce má jednoduchý styl a povedlo se jí mě rozesmát, dojmout, rozplakat a pak zase rozesmát. Všechny příběhy jsou ze života a pokud v nich nenajdate sebe, pak určitě někoho známého z všeho okolí.
Poslední kniha roku 2021 a zároveň první dočtená kniha roku 2022. Tak nějak se mi stalo, ze jsem se dobu nedokázala pustit do ničeho jinýho.
Víte, dost často sdílíme společný prostory, sem tam se pozdravíme, ale v podstatě se neznáme. Stejně tak to bylo s hlavními hrdiny této knihy. Pak se jejich cesty propojily a mohl za to právě Axel, malý kluk s obrovským srdcem.
Držela jsem mu palce, fandila a obdivovala ho za to, jak dokázal zůstat statečný. O to víc jsem autorce vděčná za to, jakým způsobem ho příběhem provedla.
Knížka se mi moc líbila. A zase jsem si připomněla, jak moc je na světě vzácný, když si lidé navzájem pomůžou a nejsou k sobě lhostejní. Vždyť i jeden úsměv zmůže hodně. A nic nestojí ....5⭐/5⭐
Štítky knihy
česká literatura domy, vily, rezidence
Autorovy další knížky
| 2019 |  Chci tě mít ve skříni |
| 2021 | Myší díra |
| 2017 | Provařená |
| 2023 |  Kdyby |
| 2015 | Nedávejte do hrobu motýla živého |
Když jsem poprvé narazila na tuto knihu, absolutně mě nezajímala anotace a neměla jsem ani páru, jaký je to vlastně žánr. Bylo mi to jedno, protože ta obálka se mi tak strašně moc líbila, že jsem si ji musela koupit, i kdyby uvnitř nebylo vůbec nic. Až poté jsem zjistila, jak vysoké má kniha hodnocení na DK a po dočtení musím s potěšením konstatovat, že koupit si občas knihu jenom na základě dokonalé obálky asi nebude úplně na škodu, i když jsem to dřív odsuzovala.
Ta kniha je opravdu útlá a k tomu ještě dost malinká. Na necelých 180 stranách Vám autorka představí celou řadu postav, které však i přes to, že mají málo prostoru, vůbec nejsou ploché, naopak. Dozvíte se hromadu detailních podrobností z jejich životů, které jsou někdy úsměvné, ale vesměs spíše smutné, přesto Vás kniha nezarmoutí, neboť autorka k Vám promlouvá velmi ironicky, lidsky, opravdově, jako byste se bavili s kamarádkou. Zároveň má dar přesně vystihnout lidskou psychiku, emoce, naše protichůdné postoje a mozkové pochody, které tak děsivě odpovídají realitě, až mě z toho mrazilo. Celý příběh tak působí mnohem více opravdově, i když samozřejmě víte, že ta část, na které je postavený, je naprosto absurdní. Jenže o tu část tu vůbec nejde, takže na ni neberete zřetel. Je to příběh o životě, jaký je - krutý, nevyzpytatelný, ale i plný soucitu, pochopení a nečekaných zvratů, které nám do našeho světa mohou vnést nové světlo, jenž chceme následovat, i když se bojíme nebo jsme si mysleli, že už nemáme pro co žít. Asi jsem ještě nečetla tak "lidský" příběh ve všech smyslech toho slova. Bude ve mně ještě dlouho rezonovat a jakmile přestane, vrátím se k němu znovu.