Violetti komentáře u knih

(SPOILER) Je hrozně zvláštní číst něčí deníky, které končí sérií takřka jednoslovných zápisů 12. prosince 2015 a následným doslovem vdovy o tom, jak to ten další měsíc pokračovalo. Právě afterword Rimy Horton je emocionálně nejsilnější, v závěsu je pak zápis kolem smrti Natashy Richardson.

První polovinou jsem se opravdu spíš protrápila. Připadalo mi, že s novým tisíciletím a hlavně s narůstajícími zdravotními problémy se zápisy trochu prodlužovaly a prohlubovaly. Deníky Alana Rickmana jsou krásná ukázka toho, proč by se něčí deníky neměly vydávat - nemá to prakticky žádnou výpovědní hodnotu, je to sbírka informací kolem toho, kam A. R. cestoval, jak často chodil k doktorům a s kým a kde zrovna večeřel. Moc nevěřím tomu, že je A. R. chtěl publikovat (a pokud skutečně ano, tak že je chtěl publikovat v této podobě). Mnohem lépe by to fungovalo ve formě memoáru, biografie a tak. Takhle je to sice autentický, ale valná většina je vlastně hrozně nudná. Je to normální, je to prostě běžný život, ale proč to vydávat?

(čteno v angličtině od ledna do května)

7 21.05.2023

Buster Keaton vypráví o svých začátcích ve vaudevillu, popisuje zákulisní žerty, které si vzájemně tropili s ostatními herci, očišťuje jméno Roscoe Arbuckela, sebekriticky hodnotí svůj vztah k penězům a přiznává, že zahýbal svojí ženě. Jinak o svém soukromí mluví ale spíše okrajově, to hlavní je film, práce, tvorba.

Možná by mi víc dalo, kdyby Keaton nechal více nahlédnout do procesů vzniku filmů než na svůj účet (informace o tom, jakou měl gáži, najdete skoro na každé stránce). Bylo to ale každopádně milé čtení.

Otřesný je bohužel překlad. Chybí jakékoli převody měrných jednotek, takže přesně víte, kolik kdo měřil ve stopách a vážil v librách. Názvy filmů jsou překládány značně nesystematicky - High Sign, česky Frigo, král střelců, je zde jako Tajné znamení. Go West, česky Frigo a kráva, je zde jako Jdi na Západ. Vrcholem všeho je kombinace doslovného názvu s českým ekvivalentem v závorce - Our hospitality přeloženo jako Naše pohostinnost (Frigo, oběť krevní msty). Často je velmi krkolomný slovosled, slovo 'bathroom' sice kontextově naznačuje toaletu, tady je ale samozřejmě coby koupelna. A redakční práce taky za moc nestojí. Radši si přečtěte originál.

Zdánlivě nesourodé kapitoly o Žibusovi a Chinaskách, o tom, jak vznikli a (ne)fungovali. Celé je to proložené rozhovory se členy a dalšími lidmi, kteří k nim prostě patří, což je rozhodně bod nahoru, ty rozhovory toho objasňují nejvíc a navíc dost drží ten veskrze Malátný text, který by sám o sobě asi tak zábavný nebyl. Sečteno, podtrženo - pár hodin návratu do dětství a dočítání se slzami v očích při vzpomínce na odpoledne 25. července 2008, kdy se mně, jakožto čtrnáctileté žábě, cestou z dovolené sesypal hudební svět, když jsem v rádiu slyšela, že umřel můj nejoblíbenější člen mojí nejoblíbenější kapely.
Knížka je pěkný zážitek, i když možná trochu nadhodnocený mou nostalgií. Co vám budu povídat, během čtení se se mnou máma snažila komunikovat - značně neúspěšně.
Beatles jsou možná moje největší hudební láska, ale Chinaski jsou veskrze moje nejdelší hudební láska. Tak.

5 15.09.2014

Hvězdy jsou fajn. Pěkně se čtou, místy jsou opravdu dobré a bez klišé. Bohužel to autor nedokázal utnout tak, aby se vyhnul tomu největšímu klišé ze všech, díky čemuž se z 'knihy, která popisuje rakovinu bez klišé' stal 'další z řady klišoidních počinů'. K postavám jsem si moc vztah nevytvořila, příběh mě nerozplakal, je svým způsobem velice velice předvídatelný.
Ale už jsem je četla podruhé a líbily se mi opět stejně.
P.S. Český překlad je na pytel, smála jsem se mu víc než vtípkům v knize...

4 01.09.2013

Kdyby se autorka neustále neopakovala a jednotlivé fáze příběhu necyklila, román by měl možná 300 stran. Zoufale utahané, s naprosto protivnými postavami a byť historicky možná přesné, po faktické stránce zoufale nelogické - no vážně, hlavní hrdinka daruje během dvou hodin asi dva a půl litru krve, omdlí a za chvíli se probudí a dávala by zase?
Opravdu nechápu všeobecné nadšení z tohoto počinu...

4 11.08.2013

Jiná, ale přesto stejná. Druhá Čarozem je o něco méně hravá a bezstarostná,samotná hrdinka September je dospělejší. Nedostatky , jako absence starých známých ve skutečné podobě, vyvážily nesporné klady - především se mi tenhle díl četl lépe, byl plynulejší. Je to prostě skvělá knížka, už aby vyšla a byla doma! :-)

3 11.08.2013

Moje 'vnitřní bohyně' zvracela téměř celou dobu čtení. Pokud se tedy zrovna nesmála. Vlastně jsem věděla, do čeho jdu a šla jsem do toho s nulovým očekáváním. Přesto se dostavilo znechucení a zklamání, což je dost zvláštní. Chtěla jsem si nicméně o knize udělat vlastní obrázek.

Námět je skutečně hodný porna, ostatně nedá se čekat nic moc jiného, pokud má kniha primárně přinášet potěšení ze sexuálních scén. Ano, děj tam byl. A byl tak neskutečně hloupý, až to do nebe volalo. Ale děj není největší slabina knihy.

Postavy jsou neuvěřitelně směšné. Na jedné straně máme Anastaciu, jejíž přezdívka 'Ana' mi evokuje 'proana' blogy, která na prvním rande v duchu velebí svojí nejlepší kamarádku za to, že ji donutila oholit si nohy a podpaží. Nevím, ve kterém století paní autorka žije, ale ve 21. neznám jedinou patnáctiletou slečnu, která by tyto úkony neprováděla, natož slečnu o šest let starší. Na druhé straně je Christian Grey, který je prostě strašně sexy a tajemný. Nějak se ale nedokážu přinutit věřit tomu, že by byl šestadvacetiletý byznysmen, který by měl peněz jako strýček Skrblík a ještě by byl známý po světě. Ale ok, je to pohádka pro dospělé. Černobílé postavy v knize pro dospělé jsou sice k pláči, ale ani ty mi nepřišly nejsmutnější.

Naopak k smíchu mi přišly všechny dary, které Christian Aně dal po pouhých pár dnech (macbook, BlueBerry a nějakej šílenej sporťák, jehož značku jsem radši vytěsnila). Taky jeho helikoptéra. A všechno, s prominutím, zabila věta "Já se nemiluju, já tvrdě šukám." V tu chvíli jsem ležela smíchy pod postelí. Smát se ale nedá věčně a tak jsem posledních pár stránek musela přečíst se silným sebezapřením.

To, že v knize se skutečné BDSM nevyskytuje, a že jejich sex je tvrdý skoro jako čerstvý chleba, nemá smysl opakovat, to už bylo řečeno několikrát. Bohužel se všechny sexuální scény neskutečně opakují, takže ani ty nepřinesou žádnou zábavu. A asi nejsem jediná, která by si fakt přála při prvním sexu třikrát "vysublimovat" jako Ana.
Její Vnitřní bohyně, jen tak mimochodem, je jedna z nejotravnějších věcí na celé knize. Hned po Aniném neustálém kousání rtu.

Skutečně nejhorší věcí v celé knize je ale jazyk, kterým je napsána. Něco tak špatně, hloupě a dětinsky napsaného najdete kromě 50 shades of Grey jen na internetu, na blogískách, na které si čtrnáctky píší svoje fanfiction. Ano, tohle bylo prvotně fanfiction, ale proboha, autorce přece není čtrnáct! Nulová slovní zásoba, hloupé a krkolomné obraty... Všechno špatně. Už dlouho se mi nečetlo tak špatně. Během čtení ten "styl" prostě bije do očí, až se vám z toho dělá nevolno. Je dost smutné, že takovou neuvěřitelnou slátaninu někdo vydal a prodává za těžké prachy (místo jednoho dílu si můžete koupit cca tři tenčí a kvalitnější knihy). Ale ještě smutnější je, že to někdo opravdu kupuje a co víc - žere to i s navijákem a ještě tvrdí, že nic lepšího v životě nečetl. Pardon, ale Stmívání uznávám za to, že přinutilo nečtenáře číst. U tohoto paskvilu to však nejde, neboť má ještě nižší než nulovou úroveň!

P.S. Jedna hvězdička jen proto, že neuznávám "odpad" jako hodnocení knihy a právě jedna hvězdička je pro mě absolutní propad.

40 10.04.2013

Na divadle rozhodně lepší a zábavnější, v psané podobě trochu moc ukecané.

20.03.2013

Mohlo by to být fajn, kdyby autorka víc vytřískala ze zajímavého námětu, a kdyby se hlavní hrdinka (sedmnáctiletá) nechovala jako čtrnáctiletá slepice.

2 13.03.2013

Po opětovném přečtení se Žert stává jednou z mých nejoblíbenějších knih. Šokuje otevřeností, baví vyprávěním... Hořkost z toho jen čiší. Pro mě osobně jedna z nejlepších protirežimních knih.

Měla jsem to štěstí přečíst si Mrazivé ticho ještě před vydáním, v listopadu. Je to rozhodně zajímavá detektivka s poměrně originálním prostředím, nicméně na můj vkus je napsaná příliš obyčejně, takže asi snadno zapadne. Navíc samotná zápletka působí po trochu tajemnějším začátku až příliš banálně. Hodně se mi ale líbilo, že autor zhruba v polovině navodil čtenáři představu o pachateli, aby jej ve strhujícím závěru uvedl v omyl. Pěkné, no.

Kniha by byla skvělá, kdyby byla lépe přeložená. Obsahové stránce mohu vytknout jen lehký chaos v postavách, bezejmenný hlavní hrdina se v tom někdy trochu ztrácel. Co se ale překladu týče, nebyla jsem spokojená. Pan překladatel nevychytal změnu osob či časů v jedné větě a co mi vadilo nejvíc, to byl překlad jmen. Přídomky Číňanů byly přeložené do češtiny, stejně jako německá a francouzská jména, což dodalo knize trošku buranský nádech. Naproti tomu velký vůdce Mao Ce-tung se zde objevil v mezinárodním překladu Mao Zedong a stejně tak i jeho náměstek, Teng Siao-pching (zde Deng Xiaoping).

2 06.01.2013

Vážně nevšední zážitek plný nádherných popisů... Už kvůli tomu, jak je Noční cirkus čarokrásný, jsem ochotná odpustit občasná hluchá místa. Chybami se člověk učí a já myslím, že pokud je tohle debut, další knihy z pera této autorky budou famózní!

1 26.11.2012

Naprosto jedinečná záležitost. Zkuste na chvíli zapomenout, že je to pohádka a prostě si užívejte jednotlivé stránky. Je to totiž tak dobré, že si to zaslouží být čteno!

8 11.11.2012

Špatně, špatně a do třetice špatně napsané. Bez dějové linky či výrazných charakterů... Jen hloupý pokus o satiru americké konzumní společnosti. Obsahově naprostý chaos, který vás ani nenutí otáčet stránku za stránkou, spíš se ptáte, proč číst dál.Je to ale škoda, protože zásadní myšlenka, že stejně všichni radši budeme v Pekle, totálně vyzněla do ztracena a zanikla v okolních přebytečných slovech.

3 07.11.2012

Tak tohle byl nářez! Jakkoliv nevyhledávám fantasy, Píseň ledu a ohně mě skutečně zaujala. Je neuvěřitelné, jak Martin dokázal udržet tempo přes takřka tisíc stran. Musím ale přiznat, že jsem byla lehce rozmrzelá z rozvrstvení postav - výrazně nejvíce prostoru měl Tyrion s Aryou a pak Sansa... Dle mého názoru na úkor např. Daenerys, kterou shledávám jako jednu z nejzajímavějších postav. Hodně se mi také líbí intrikářský Varys, ke kterému jsem během Hry o trůny pojala odpor. Ve Střetu králů dostal více prostoru a tak se mé mínění změnilo, ovšem stále si stojím zatím, že spolu s Malíčkem by si zasloužili prostoru ještě více.
Na druhou stranu si myslím, že s dějovou linkou sera Davose mohl autor počkat až do třetího dílu, ty cca tři kapitoly nestály za řeč...

Musím říct, že mě trochu mrzí, jak málo postav zemřelo, ale věřím, že si to vynahradím v Bouři mečů!

8 28.10.2012

Musím říct, že jsem byla tímto dílem velmi příjemně překvapena. Trochu jsem se, vzhledem k věku hlavní hrdinky, bála laciné teenagerovské detektivky, ale naštěstí se mé obavy nepotvrdily. Gordon Reece se ukázal jako výborný psycholog a právě tato 'myšlenková' linie knihy je bezpochyby její největší devízou. Co se totiž skutečného děje týče, ten byl na můj vkus příliš prvoplánový a nereálný, což Myším rozhodně ubírá na kvalitě. Pakliže totiž z hlediska psychologie sledujeme určitý duševní proces, který je vylíčen velmi dobře a realisticky, rozhodně si tento dojem nechceme nechat rozprášit nahodilým dějem. Ačkoliv byla Shelley spíše politováníhodná než sympatická, její duševní přerod mě zaujal a kniha se tak, i díky své čtivosti, stala velmi příjemnou záležitostí.

5 28.10.2012

V současné době hodně populární kniha, z níž dělají kontroverzi právě fotografie uvnitř. Avšak nemohu se ubránit dojmu, že na konci zmiňovaná autenticita snímků je jen další šikovný marketingový tah. Sirotčinec rozhodně není špatná kniha, nicméně je hodně patrně cítit, že jde o debut. Autor evidentně nemá zkušenosti s delší prózou, tudíž se v ději střídají hluchá místa s okamžiky až přehlcenými akcí. Co mě ovšem znechutilo nejvíc, byl konec. Současný trend sérií škodí mnohým knihám a Sirotčinec slečny Peregrinové není výjimkou. Jakmile se v závěru z lehce a příjemně nadpřirozených událostí stala laciná akční fantasy, byla jsem znechucena a vlastně i nadšena, že už je to konec. Zářný příklad toho, jak může autor odradit od dalších dílů série. Škoda.

4 28.10.2012

Výborná! Téměř bez hluchých momentů, krátké, stručné a výstižné. Moc se mi líbil kontrast obou postav, sládka i Vaňka. Nelze se divit tomu proč byla Audience napsána a ani tomu, proč byla zakázána a přesto populární. Velmi elegantně upozorňuje na paradoxy socialismu - můžeš se bavit s kým chceš, ale ten Kohout...Přesto hra působí odlehčeně a vtipně, není patrná zahořklost, která by mohla výsledný dojem zkazit, přesto je cítit opovržení režimem. Tleskám!

12 28.10.2012

Velmi inspirativní dílo plné krásných myšlenek a především vysoce pohodové atmosféry. Během čtení jsem prostě musela čas od času knihu odložit a jen tak ležet, koukat na nebe a na stromy v lese a užívat si naprostou duševní vyrovnanost spojenou s prožitkem okamžiku. Moc se mi líbí, že to všechno kniha má.
Kerouac je frajer :-)

7 22.07.2012