Violetti
přečtené 320
Alan Rickman: Deníky
2023,
Alan Rickman
Je hrozně zvláštní číst něčí deníky, které končí sérií takřka jednoslovných zápisů 12. prosince 2015 a následným doslovem vdovy o tom, jak to ten další měsíc pokračovalo. Právě afterword Rimy Horton je emocionálně nejsilnější, v závěsu je pak zápis kolem smrti Natashy Richardson. První polovinou jsem se opravdu spíš protrápila. Připadalo mi, že s novým tisíciletím a hlavně s narůstajícími zdravotními problémy se zápisy trochu prodlužovaly a prohlubovaly. Deníky Alana Rickmana jsou krásná ukázka toho, proč by se něčí deníky neměly vydávat - nemá to prakticky žádnou výpovědní hodnotu, je to sbírka informací kolem toho, kam A. R. cestoval, jak často chodil k doktorům a s kým a kde zrovna večeřel. Moc nevěřím tomu, že je A. R. chtěl publikovat (a pokud skutečně ano, tak že je chtěl publikovat v této podobě). Mnohem lépe by to fungovalo ve formě memoáru, biografie a tak. Takhle je to sice autentický, ale valná většina je vlastně hrozně nudná. Je to normální, je to prostě běžný život, ale proč to vydávat? (čteno v angličtině od ledna do května)... celý text
