Zdena Salivarová

česká, 1933 statistiky

Nahrávám...
TIP: Jakmile váš oblíbený autor vydá novou knihu, upozorníme vás!

Populární knihy

/ všech 16 knih

Komentáře (1)

jadran
08. října

Většina lidí, kteří komentují skvělý román Zdena Salivarové Honzlová se chtějí podívat po jejich dalších knihách. Budou zklamáni, vynechám ty společné knihy s jejím manželem Josefem Škvoreckým a zbude jim už jenom Nebe, peklo, ráj. Soubor několika velmi různorodých povídek, přičemž ta úvodní (spíš to, co bych nazval romanetem), se vedle Honzlové tematicky a vyzněním může skvěle postavit, ostatní překvapí různorodostí a vyvolají u člověka smutek z toho, že se Zdena Salivarová tolik věnovala 68s Publishers, svému manželovi a tak málo psala. A při společném psaní s Josefem Škvoreckým ta její osobitost a zcela odlišný pohled na svět není až zas tak cítit, jako v Honzlové a oněch povídkách. Aby bylo jasno, mám rád Josefa Škvoreckého jako spisovatele a vážím si ho za jeho postoje. Proto nikdy nebudu porovnávat jeho tvorbu s tvorbou Zdeny Salivarové a už vůbec nebudu tvrdit kdo z nich je lepší. Každý z nich to totiž "pojal" trochu jinak. Škvorecký si psaním plnil tak trochu své sny a přání a dokázal (zejména v knihách odehrávajících se u nás) do nich dostat realitu, nezřídka kdy ve vazbě na tzv. velkou politiku. Nakonec o tom je třeba pro mně nejdůležitější Mirákl. Zdena Salivarová ovšem dokázala tu realitu ukázat prostřednictvím obyčejného člověka a na jeho individuálním osudu a bez odkazům směrem nahoru předvést, co člověka zejména na přelomu padesátých a šedesátých let mlelo a ničilo a s čím se musel srovnávat. Může mně mrzet, že toho nenapsala víc, ale spíš cítím vděčnost za to, co napsala a řadím to k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četl. A pokud dodnes visí na Wikipedii, že byla v roce 1968 registrovaná ve svazcích StB a až přes soud dosáhla "výmazu", je mi z toho lehce zle. Onen obludný systém obviňování byl v této zemi zcela jednoznačně roztočen těmi, jejichž svazky byly pro ně včas zlikvidovány nebo "proředěny" dávno před tím poněkud profláknutým listopade 1989 a kteří onen hon na nezřídka kdy fiktivní "spolupracovníky" zahájili s takovou okázalostí právě proto, aby uhájili klidný a bezpečný odpočinek skutečným nositelům zla od roku 1948 (spíš už ale 1945) až do onoho rádoby magického roku 1989...