vikaa komentáře u knih

Knížku čtu po dlouhé době znovu a příběh Dany mě pořád baví. I když... Dřív, když jsem se jí blížila věkem, měla pro mně kniha o něco větší kouzlo:-)

09.03.2021

Knížka, která na vás dýchne atmosféru starých časů. Původně je určena pro dívčí čtenářky školního věku a tak tam podstatnou roli hraje i výchovný prvek. V těchto stresujících dnech se jedná o poklidné čtení před spaním a to přesto, že svět dětského útulku není vždy veselé místo...

06.03.2021

Druhý díl jsem četla hned po tom prvním a nevím proč, nějak jsem se nemohla hned začíst. Po cca 100 stránkách už jsem ale zase každou volnou chvilku hltala příběhy "mých oblíbených hrdinů všedního dne". Líbilo se mi, že přestože byly jejich osudy těžké, cítila jsem mnohdy, že doufají v lepší budoucnost. Jsem zvědavá jakým směrem se životní příběhy posunou v období totality. Něco málo už bylo nastíněno, tak se nechám překvapit.

4 28.02.2021

Třetí kniha od tohoto autora a opět krásný čtenářský zážitek. Příběh Abdulláha a Parí mě zavál nejen do autorovy domoviny Afghánistánu, ale i do Paříže, Londýna, Řecka a Ameriky. Jak se příběh rozvíjí, nabaluje na sebe mnoho příběhů lidí, které na své životní pouti Parí a Abdulláh potkali. A tak jako tomu bývá, některé postavy změnily směr jejich životů a některým z nich je zase změnili hrdinové příběhu. A nebýt těchto postav, osudy Abdulláha a Parí už by se nikdy nespojily. Vlastně je to podobné vyprávění o životě, kterému naslouchal malý Abdulláh od svého otce, jenom je méně pohádkové a více opravdové...

1 05.02.2021

Románová kronika, sahající od roku 1894 až do roku 1921, vypráví na pozadí historických událostí životní osudy lidí, kteří se potýkají s mnoha ranami osudu a přesto neztrácí vůli žít. Někteří se dle svého naturelu podvolují trpně osudu (Barbora), jiní se snaží vybřednout z nevyhovujících životních podmínek a takzvaně si polepšit (Julka, Fanynka). Polsko-český konflikt, trvající dva roky a připomínající občanskou válku, je zde poměrně podrobně popsán a pro mnoho z nás, je tato část historie novinkou. Těším se na další osudy Barky a Ludwiga a jejich dětí a těším se na to, co se o historii Karviné a jejího okolí dozvím nového. Mám chuť si na jaře sbalit baťoh a jít se projít do přírody tam, kde z dob dávno minulých zůstal jen šikmý kostel Petra z Alkantary. Mám chuť projít se k lázním Darkov a oživit si na těchto místech příhody tehdejších obyvatel (i když smyšlené) a zavzpomínat na všechny ty silné ženy, bez kterých by nebylo pokroku.

17 29.01.2021

Kniha má pomalejší rozjezd, ale od druhé poloviny je čtení už trochu poutavější. Od počátku čtenář ví, kdo vraždy páchá, nicméně, hledání vraha není v tomto příběhu důležité. Důležité pro sestřičku Casey je nejenom proniknout do chování masového vraha, který se pro všechny kolem jeví jako polobůh, ale také přesvědčit ostatní, že je to jenom okouzlující maska, která skrývá skutečnou tvář zločince. Casey, která sama bojuje se svými vnitřními démony, je pro odhalení pravdy ochotná udělat téměř cokoliv. Uvěří jí nakonec i všichni ostatní?
Za mě tři a půl hvězdy.

25.01.2021

Myslím si, že je to jedna ze slabších knih autorky. Na odreagování od běžných starostí dobrá, jen jsem ji četla dost dlouho - nějak mě nechytla. Takové dovolenkové čtení.

12.01.2021

Po delší době jsem si znovu přečetla knihu od Barbary Erskinové. Nevím, jestli jsem ji už někdy dávno nečetla, mám totiž pocit, že pokud člověk od autorky přečte 6 a více knih, tak mu jejich děj jednoduše splývá. Zápletky a střídání časových rovin jsou si velmi podobné. Nicméně kniha mě pobavila a odreagovala a tím splnila svůj účel. Taková dobrá jednohubka na pár večerů...

2 16.12.2020

Knihu jsem brala spíše jako román napsaný na základě skutečného životního příběhu, takže jsem neměla žádný problém s různými "nepřesnostmi", Už v knize Tatér z Osvětimi mě zaujala nespravedlnost, která mladou Cilku poslala po prožitých útrapách v koncentračním táboře do gulagu. Aby člověk přežil v krajní situaci, musí dělat věci, které by za normálních podmínek nedělal. Vůle člověka k životu je to, co udrželo přeživší v Osvětimi i v gulagu naživu. Mladá Cilka měla na výběr mezi životem a smrtí a vybrala si život. Já ji považuji za velmi statečnou mladou dívku, která dozrála v obětavou mladou ženu schopnou lásky i po všech zvěrstvech, které musela prožít. Moc se mi líbil doslov Owena Matthewse, který dokázal odborné pojednání o gulazích podat velmi čtivou a srozumitelnou formou. A také jsem si našla na internetu další informace o osudech Cilky Kleinové a jejího manžela po návratu z gulagu.

10 14.12.2020

Kniha je sondou do duše náctileté dívky, která si nerozumí se svými rodiči a cítí se nechápaná a nemilovaná. Proč rodiče vlastně bijí své děti? Mají dobrý pocit z toho, že mohou uplatnit svou moc? Léčí si své vlastní komplexy? Svoji frustraci si vybíjí na někom, kdo se nemůže bránit? Mají z toho potěšení? Tam, kde dochází argumenty, přichází násilí...

17 12.11.2020

Kouzelný příběh z válečného Londýna na vás zapůsobí tou pravou britskou atmosférou a anglickým humorem. Přestože kniha píše také o velmi smutných věcech, je ve své podstatě optimistická a pohladí vás po duši. Ukáže vám, co je v životě opravdu důležité: láska, přátelství a pomoc druhému v nouzi. Určitě doporučuji ke přečtení všem ženám, které se nespokojí jen s červenou knihovnou!!!

Knížka byla po dlouhá léta jednou z mých nejoblíbenějších. Četla jsem ji milionkrát a znala ji skoro nazpaměť. Po mnoha letech jsem se k ní vrátila a to jsem asi neměla dělat. Za ty roky jsem si pořád děj pamatovala, ale kniha mi už nepřidala zdaleka tak čtivá a vtipná jako kdysi. Buď stárnu, a nebo za komunistů to byl svěží závan, který časem svoji svěžest někde ztratil. Stejně jsem ale ráda, že jsem kdysi dávno na tuto nenápadnou knihu natrefila a z nostalgie nechávám původní hodnocení!

Mně se kniha líbila. Sice se mi brzo vykouří z hlavy, jako všechny knihy tohoto žánru, ale čtení jsem si rozhodně užila a osudy všech tří dívek byly podle mě zajímavé. Překlad, jak už bylo uvedeno, mohl být lepší!

20.10.2020

Když jsem knihu před mnoha lety četla poprvé, působila na mně syrově a zcela mě pohltila. Hodnotila jsem pěti hvězdami. Bohužel po druhém přečtení jsem z hodnocení ubrala jednu hvězdu (ale ve skutečnosti bych ji hodnotila hvězdami třemi). Z oblasti druhé světové války jsem toho přečetla opravdu hodně a tato knížečka je sice působivá, ale žádný literární skvost to podle mého není. Téma je ovšem samo o sobě tak silné, že kniha za přečtení rozhodně stojí. Jen bych ji doporučovala číst jen jednou...

1 18.10.2020

Kniha plná vztahových tajemství, která možná měla zůstat navždy skryta. Život má ale jiné plány...Určitě vás během čtení, stejně jako mě, napadlo: "co kdybych se najednou octla v kůži Cecilie nebo Tess nebo Rachel"? Naštěstí nad tím můžeme přemýšlet v pohodlném křesle, zachumlaní do deky a s kávou v ruce. Nedaly byste si nadýchanou makronku?

4 15.10.2020

Dobrá kniha, ale já osobně ji beru jako nejméně zajímavou od Mornštajnové.

3 07.10.2020

Čtení pro ženy, kdy si hlavní hrdinka myslí, že miluje někoho, koho ve skutečnosti nemiluje a miluje toho, o němž si myslí, že ho vůbec nemiluje. Tak tohle mi něco silně připomíná:-)

1 01.10.2020

Film se knížce vůbec nepřibližuje. Rozjezd je sice dost pomalý, ale potom nám autor předkládá úžasný koktejl ze směsice strachu, zvrácenosti a zhnusení. Od druhé třetiny jsem se od knihy nemohla odtrhnout. A závěr knihy rozhodně překvapí... Nad psychologickými pohnutkami hlavního hrdiny mě zůstával rozum stát, ale kdo ví, co by člověk v jeho situaci udělal sám. Za mě čtyři a půl hvězdy a osobní slib že si od Kinga ještě něco určitě brzy přečtu.

11 01.09.2020

Dobrá kniha o životě v Osvětimi. Je dobře, že se tyto dokumentární fotky zachovaly pro další generace. Životní příběh fotografa je popsán bez přikrašlování. Muselo být pro něho hrozné něčemu takovému čelit a vlastně svým způsobem se podílet na tom, co vnitřně odsuzoval. Ale člověk vydrží víc, než si myslí, jen aby přežil...

7 12.08.2020

Knížečka básnických textů přerovského rodáka mě zaujala svou autentičností a upřímností. Některé básně se mi líbily méně, některé více. Nejvíc mě zaujala báseň Lehnout si do trávy, při jejíž četbě jsem se viděla, jak ležím u vody (třeba u přerovské laguny) a sladce sním...
Lehnout si do trávy
kde kvete rosa
lehnout si do trávy
kam chodíš bosa
nechat své myšlenky
po nebi ploužit
opilý životem
po tobě toužit
lehnout si do trávy
do ní se zabořit
naslouchat srdci
a slaďounce zmagořit

2 06.08.2020