Veruci komentáře u knih

Z počátku jsem to nechápala. Naštěstí Backman píše velice poutavě, takže jsem se nemusela do čtení nutit a záhy jsem porozuměla. Jedná se o jakési střípky - vzpomínky, rozhovory skutečné i imaginární, které dohromady poskládají celou mozaiku. Nakonec moc pěkné čtení a mám pocit, že se k téhle knížce ještě někdy vrátím.

12 12.06.2019

Začátek super, pak se střídají nudnější pasáže s těmi zábavnějšími. Místy jsem se dokonce smála nahlas. Na Nobelovu cenu za literaturu to sice není, ale na odreagování a pobavení to stačí. Nic jiného neočekávejte. Ke konci už jsem měla pocit, že se to hodně opakuje. Potěšilo, že stejné problémy jako my, řeší i matky odjinud.

2 04.06.2019

Kniha mého dětství. Čítávala jsem ji vždy o prázdninách u babičky. Pak jsem ji léta měla za ztracenou a nedávno jsem ji úplně náhodou objevila v knihovně mojí sestry. Měla jsem ohromnou radost a s chutí jsem si ji znovu po mnoha letech přečetla. Nevím, jestli bych hodnotila tak vysoko, kdyby ve mě kniha nevyvolávala všechny ty krásné vzpomínky. Nejspíš ano.
Kniha je stará více než sto let, což je na stylu a hlavně na jazyku hodně znát, přesto se čte snadno, děj má spád a je zasazen do atraktivního prostředí spojeného s koňmi. Ústřední postava je prototypem kladného hrdiny, ale není to nijak násilné. Prostě z hodného chlapce, se kterým se život rozhodně nemazlí, vyrůstá mladý muž se silnými mravními zásadami. Velice slušný a loajální, ale nikterak zakřiknutý.

1 03.06.2019

Mám moc ráda povídky Oty Pavla a mám moc ráda Berounku a Křivoklátsko. Ani nevím, kolikrát už mám tuhle knížku přečtenou, ale vím, že se k ní za čas zase vrátím.

9 03.06.2019

Vyložená oddechovka, nenáročné a odpočinkové čtení. Hodně brzo jsem tušila, kdo je vrah. Nechtělo se mi věřit, že by to bylo tak jednoduché. Bylo! Je zde spousta náhod a naprosto nelogicky jednajících postav, ale jak jinak vyřešit tu záhadu, že... Příběh je jemně okořeněný vcelku příjemným humorem a úplně nejlepší z celé knihy jsou babiččiny rady. Kdyby pro nic jiného, pro ně stojí za to, si knihu přečíst.

9 06.05.2019

Při čtení téhle knížky mi bylo strašně moc smutno. Tolik hořkosti a bolesti předávané z generace na generaci bez možnosti nebo snahy cokoliv změnit. Vůbec si nedovedu představit, že bych měla takhle žít.

5 24.04.2019

Nuda, nuda, nuda. Na čtyřech stech stránkách nuda. Hlavní hrdinka od začátku do konce strašně nesympatická. Neustálé několikanásobné odbočování od děje. Na začátku a na konci kapitoly po jednom odstavci, který je pro děj nějak důležitý a mezi tím spousta stránek vaty.
Celé je to takové sterilní a monotónní. I když je vyprávění v ich formě, je to, jako když nezúčastněný, netečný pozorovatel přeříkává, co se odehrává, ovšem placený je od slova a tak plácá a plácá a pořád dokola opakuje mnohokrát řečené. Ono mu ani nic jiného nezbývá, protože se vlastně neodehrává vůbec nic.
Poledních 40 stránek knihy (tedy 10%) je vcelku čtivých. A nelze než souhlasit s větou z posledního odstavce závěrečné kapitoly (před epilogem) "...Je to všechno jen prázdný žalozpěv..."
Tohle evidentně nebyla kniha pro mě a musím přiznat, že konec jsem nepochopila. Budu ráda, když mi to někdo vysvětlí.

4 15.04.2019

Velmi sugestivní.

3 09.04.2019

"V zemi, kde ženy nesmí na veřejnost bez mužského doprovodu, jsme na stránkách svých knih cestovaly široko daleko. V zemi, kde si mnoho žen neumí přečíst cenovky na tržišti, jsme se učily násobilku. …"
"Je dobré být druhá,..., protože se naučíš, že když můžeš vyhrát, můžeš i prohrát...."
"Když uvízneš mezi vojáky a ozbrojenci, není v tom nic dobrého"
"Terorismus je něco jiného než válka - při ní vojáci čelí jeden druhému v bitvě. Terorismus ale znamená strach všude kolem. Znamená to v noci spát a nevědět, jaké hrůzy přinese další den. Znamená to choulit se s rodinou v místnosti uprostřed vašeho domu, protože vám všem připadá, že to tam je nejbezpečnější. Znamená to jít po své ulici a nevědět, komu můžete věřit. Terorismus je strach, že když váš otec ráno vyjde ze dveří, už se večer nevrátí."
"Jedna osoba se mě snažila umlčet. A miliony promluvily."
"Říkám si: Jaká zvláštní země, že tu některé dívky mají svobodu svoje těla zakrývat a jiné nezakrývat."
"...ptají se mě, jestli mě moje tažení za práva dětí neokrádá o dětství.
Řeknu jim, ať si představí dívku, kterou provdají v jedenácti letech. Nebo malého chlapce, který se musí prohrabávat hromadou odpadků, aby obstaral peníze pro svou rodinu. Nebo děti, které byly zabity bombami či kulkami. To ti jsou okrádání o dětství."

3 01.04.2019

Nejohmatanější kuchařka v naší domácnosti. Srozumitelné návody, doplněné fotografiemi.

2 27.03.2019

Příjemné pohlazení po duši, příběh prodchnutý lidskostí. Každý máme nějakého toho kostlivce ve skříni a radši se snažíme páchat dobro na druhých, než bychom pomohli sami sobě, nebo to dovolili našim přátelům.

3 20.03.2019

Příběh bezpodmínečné lásky, naděje a beznaděje.

7 20.03.2019

S klidným svědomím mohu doporučit. Kniha je čtivá, přesto mě příběh nechával poměrně dlouhou dobu v klidu. Pak přišlo období okupace. Shodou okolností jsem kapitoly o okupaci četla 15.března, o to více mě to asi dostalo. Autor, ač cizinec výborně vystihuje reálie doby i místa. Chtěla jsem si to přečíst, než půjdu na film, ale po přečtení knihy jsem o filmové zpracování, zčásti i díky recenzím a komentářům k filmu, ztratila zájem. Zato jsem si vyhledala spoustu informací o vile a o původních majitelích. Škoda, že to mám do Brna docela z ruky a že vstupenky na prohlídku vily jsou dlouho dopředu vyprodané.

10 19.03.2019

Jedna z knih, která vás na prvních stránkách chytí a už nepustí a vy musíte číst dál a dál a nechce se vám přestat. Pokračujete, až se vám klíží oči a vy víte, že ráno musíte brzy vstávat, ale nemůžete jinak.

17 13.03.2019

Vhodné zejména:
1/ Když máte na čtení sotva pár minut
2/ Když jste smutní nebo naštvaní
3/ Když si připadáte jako největší pitomec

Zaručeně pobaví.

5 12.03.2019

Hartl prostě umí psát o obyčejném životě tak, že to baví. Nejedná se o kdovíjakou legraci, i když jsem se sem tam zasmála, ale příběhy těch postav jsou tak pěkně podány, že se to čte samo. I když mě některé postavy svým jednáním štvaly, nakonec mi všichni byli svým způsobem sympatičtí. Příjemná oddechovka.

10 08.03.2019

Kniha, která mě nepohltila, četla jsem jí docela dlouho. Když jsem pokračovala ve čtení až po několika dnech, musela jsem se mnohokrát vracet, abych se v ději úplně neztratila.
I přes to musím dát nadprůměrné hodnocení za vykreslení doby, za neskutečně bohatou češtinu (vzpomněla jsem si na Hrabala) a v neposlední řadě za ten příběh, ve kterém si osud s hrdiny zahrává s určitou dávkou ironie a po jehož dočtení mi bylo tak nějak zvláštně smutno.

3 05.03.2019

Wow! Grandiózní zakončení celé série. Pokud první dva díly byly skvělé, tohle je ještě o stupeň výše. Opět je první část knihy taková zahřívací, děj plyne v jakémsi zvláštním poklidu, všichni jsou spokojení… Na rozdíl od názvu druhého dílu, kdy je nám význam Temného lesa odkryt až v závěru knihy, je zde zcela jasné, kam se bude děj ubírat. Nebo to bude jinak?
Jsme svědky dalších a dalších gejzírů autorovy představivosti, která jakoby neznala žádné hranice a nemožné bylo samozřejmostí. A Tchien-mingovi pohádky, ty jsou úžasné i samy o sobě.

7 04.03.2019

Po přečtení prvního dílu jsem už tušila, co můžu očekávat. Alespoň jsem si to myslela. Autor v Problému tří těles nastavil laťku poměrně vysoko. Zde příběh dále nabírá na síle, tentokrát obohacený o něco filozofických zamyšlení. Oproti prvnímu dílu je zde také více akce, i když to pro mě primárně není to, proč knihu číst. Rozehrává se zde rafinovaná hra, jakási šachová partie, ve které má lidstvo pramalou šanci na vítězství. Kolikrát se může zdát, že leccos postrádá nějakou hlubší logiku, ale vše je do detailu promyšlené. Klobouk dolů. Naprosto úžasný druhý díl a ne, za mě by toto neměl být konec příběhu, jak tu někteří píší.

5 04.03.2019

Žánr sci-fi cíleně nevyhledávám, po této knize jsem sáhla v rámci čtenářské výzvy a rozhodně není čeho litovat. Nemám žádnou zkušenost s čínskou literaturou, ale díky zdejšímu hodnocení jsem se rozhodla to risknout. Kniha je skvělým úvodem celé trilogie. Začátek knihy je sice poněkud pomalejší, ale naprosto nezbytný pro pochopení všech souvislostí. Postupně se děj přeci jenom rozjíždí a po dočtení nešlo jinak, než se hned vrhnout do dalšího dílu. Co se týká zde hojně vytýkaných vědeckotechnických popisů, neměla jsem pocit, že něčemu nerozumím a také jsem se ničemu nedivila jako čemusi nemožnému. Autor nám vše tak krásně servíruje, že se člověk nechá unášet vlnami fantazie, které ho naprosto pohltí, až zapomene na realitu a všemu beze zbytku uvěří. Alespoň na mě to tak působilo. Málokdy se mi stane, že mám při čtení nějaké knihy vizuální představy, u této trilogie jako bych sama byla skrytým pozorovatelem uvnitř toho všeho.
Varování: Nepouštějte se do čtení, pokud nemáte náladu přečíst naráz všech téměř 1800 stran trilogie, protože jak začnete, už vás nepustí.

7 04.03.2019