Vera Silent komentáře u knih

tohle je parada, vtipne, trochu jine nez jak to zname z My Fair Lady, ale pobaveni je stejne. Higgins je uzasne komicka postava a jeho nadavky primo skvosty tvorivosti. Rozhodne doporucuji precist cely autorsky epilog, ponevadz z nej je videt, ze Shaw psal hry, ktere mely vyjit knizne a mely byt urceny pro cteni. Z epilogu se ctenar dozvi podstatnou cast Elizina nasledovneho pokracovani osudu: manzelstvi, obchodovani - a to je o dost jine, nez jak naznacovali v muzikalu.

2 25.01.2013

Dickens vždy kritizuje společnost a podmínky života v době industrializace. Bounderby je taky pekný pokrytec a skrze něj i osud Louisy a Toma Dickens kritizuje i druh vzdělávání tehdejší doby. Utilitarismus byl druh vzdělání, co se soustředil jen na fakta a čísla; city a umění nepřicházely v úvahu a lidé vychovaní v tomhle duchu zkrátka špatně skončili. Nejčistčí charakter mají opět nejchudší a nejubožejší z postav - Sissy, Stephen, Rachel.

14.01.2013

použití dialektu zabíjelo moje pobavení ze hry (to bych musela rozumět, co to vlastně postavy říkají). Jinak je to trochu ve stylu parodie na Irsko a jejich obdiv na jedné a odpor na druhé straně, snad i trochu psychologická studie (nekňuba se stane zdatným mladíkem, stačí jen, aby v něj někdo veřil a považoval si jej a naopak).

1 14.01.2013

první dvě kapitoly jsem si říkala, jaké zajímavé prvky a rysy Virginia vyzdvihuje, jak mě baví zapojení jejích vlastních vzpomínek. Zbylé tři kapitoly jsem si říkala, kdy už bude konec. Možné je to proto, že dnes některé věci pro ženy nejsou takovou překážkou jako dříve, ale je to i stylem. Virginiiny zkušenosti jsou cennější a zajímavější než tlachání okolo a ve chvíli, kdy je přestane používat, je to už nuda.

1 14.01.2013

Naprosto sarkastické, deprimující a přesto groteskně vtipné. Zaujalo mě to a já byla donucena číst s napětím až do konce. Ta upomínková pohlednice o Aimée pro Joyboye (mimochodem, to jméno je taky dobrý vtip, vzhledem k profesi), byla teda silné kafe (perfektní!).

3 14.01.2013

napínavá atmosféra, ačkoliv mi celou první polovinu velmi pomalu docházelo, o co jde. Je to jasné psychologické drama s minimem jakýchkoliv prostředků a akce. A konec je perfektní završení, které dává možnost vlastní interpretaci...

14.01.2013

čekala jsem trochu více děje a napětí, hrdina se ovšem většinu díla litoval a moc akce tam nebylo, na posledních stranách zase bylo nastíněno akce až moc, ale ne skutečně popsáno. Právě kvůli proslavení příběhu jsem čekala víc...

14.01.2013

Chudák Alenka - ať se snaží jak chce, stejně ji pořád komandují. Celá knížka se dá pochopit jako parodie na 1) svět dospělých, kde nemůžete udělat nic dobře a kde dospělí dělají kraviny, ale je to dítě, koho komandují, i když sami jsou jenom jako balíček karet, naprosto neškodní a neschopní, 2) britské království (šílená královna, golf s plameňáky a ježky, nekonečná čajová párty), 3) soudní systém (závěrečná scéna ze soudní síně), 4) vzdělání (Alenka poplete všechny znalosti a básně, co řekne) a 5) užívání drog (pojídání houbiček, pití podivných lektvárků, housenka, co je evidentně zhulená kdo-ví-čím). Takže jak vidíte, pro děti svět bez hranic (ovšem děsivý kocour Šklíba se svým úsměvem), pro dospělé zábavně zaobalená parodie, ve které si každý něco najde.

2 14.01.2013

Vcelku dost napinave cteni s originalni zapletkou. Postava vraha je ten spravny maniak jak ma byt, je to okorenene motivem lasky, parada. Snad je to jen na dnesniho ctenare predramatizovane (postavy bezne padaji do mdlob, roni slzy, vzpinaji ruce) - na takovou precitlivelost dnes nejsme zvykli, ale pribeh je koneckoncu vypraven za dob vlady Ludvika XIV., takze ja bych to tolerovala jako dobovou odlisnost. Jedine, co me nebavilo, bylo zasveceni ctenare do historickych souvislosti ohledne travicstvi v Parizi. Chapu, ze to spisovatel povazoval za dulezite pro vytvoreni atmosfery. Me to ale vadilo, uplne to na nekolik stran prerusilo dobre nacaty pribeh a jestli ctenar zavre knihu, aniz by ji docetl, tak to bude stoprocentne v tehle casti.

1 10.11.2012

Celkove velmi dobra kniha s originalni tematikou a originalnim hrdinou. Londonuv obdiv houzevnatosti, sile a prizpusobivosti je v postave Bileho tesaka skutecne znat. Je tu take plno naturalistickych rysu - napr. povaha Bileho tesaka je utvarena nepratelskym prostredim a tesakovo vztekle obdobi je tak prirozenym vysledkem pusobicich vlivu (ne jeho rozhodnuti ci vina), ktere ma sve stopy dokonce i ve stastnem happy endu. Jedine, co me trochu iritovalo ( a snad to bylo prave proto, ze dospely ma tendenci pristupovat ke vsemu kriticteji nez dite) byla urcita idealizace hlavnich hrdinu. Tesak je nekdy trochu "prelidsteny" a Scott zda se nemit jedineho zaporneho rysu, navic pochazi z velmi zamozne rodiny. London sice obdivuje tvrdy a prosty zivot na severu, ale tesakuv zachrance je bohac z jihu.To, ze by vlk mel "bile bohy" povazovat za mocnejsi nez Indiany je take trochu rasisticky relikt vychazejici z nazoru tehdejsi spolecnosti, spise nez dojem vlka zatim citim dojem vypravecuv. Jinak ovsem velmi prijemne cteni.

1 25.09.2012

Tato kniha je napsaná perfektním a velmi neotřelým způsobem. Je vyprávěna z perspektivy dítěte ale s nadhledem a komentáři dospělého. Dokonale zobrazuje nacistickou propagandu, která zatemňovala mozky dětem; a vztahy mezi Čechy a Němci v Protektorátu. Není to žádná z dalších drastických zpovědí o druhé světové válce, neboť dítě si neuvědomuje v plném rozsahu, co se kolem děje. Zato se kniha snaží pochopit život, jednání, beyradnost a strach člověka (otce aj.) a to velmi citlivým způsobem.

1 19.07.2012

Vyborna kniha s velmi netradicnim a silnym pribehem, velmi chytre napsana a pritom nechava dostatek prostoru pro ctenarovu vlastni interpretaci. Laska i vina je v knize podana nenucenym a zda se mi pravdivym zpusobem a ackoliv se vypravec snazi najit zpusob, jak se vyrovnat s nacistickou minulosti a vzpominkami na svou lasku, nepodsunuje ctenari zadny cernobily nazor. Zaroven to taky poukazuje na povalecne procesy a nazory samotnych lidi a na grotesknost tech, kteri soudili i tech souzenych.

2 15.07.2012

Vypravec je skutecne brutalni, sarkasticky, vulgarni a nemilosrdny. Proto jsou "Milovnice" uplne jine od veci, ktere je clovek zvykly cist a tak ho to hned sokuje a zaujme. Ucinek teto cetby na ctenare muze byt ruzny, ale odhaduji, ze Elfriede a vubec kniha v jakekoliv podobe se jen tezko dostane do rukou nekoho s pouze zakladnim vzdelanim a malomestskym zivotem, aby v teto knize mozna mohl poznat sam sebe (ledaze by o tom psali v Blesku). Ostatnim muze zase jednou pripadat, ze jeho vlastni zivot prece jen neni tak spatny v porovnani s protagonisty knihy. Trochu epokalipticky to navrhuje, ze laska a lidske vztahy nemaji moc spolecneho, resp. laska nema misto v prilis tezkem upracovanem zivote v dire.

1 24.06.2012

Toto je na Bernharda prekvapive jednoduche cteni a vlastne i celkem odpocinkove. Priheby jsou totiz skutecne kratinke, obsahuji pritom Bernharduv typicky rukopis a hlavne zajimavy prvek (casto tragicka smrt nebo proste jen absurdita). Rychle a prijemne se precte a vzhledem ke kratkym pribehum idealni na cteni behem dne, kdy clovek ztraci cas vsemoznym cekanim na zastavkach apod.

19.06.2012

Tak predne varovani, ze Vyhlazeni patri do kategorie bichli a jeji precteni pravdepodobne chvilku potrva, ovsem rozhodne se vyplati. Pri takovem rozsahu je samozrejme, ze na kazde strance neni perla, se kterou by se ctenar ztotoznoval, ale presto jsou v knize skutecne skvele myslenky a cas od casu i prekvapive komicka scena nebo slovni hricka. Tento roman je esence veskereho Bernhardova umeni, coz pro ty, kteri jeste autora neznaji, znamena: nejde tu o dej ci o serii udalosti (3 dny skutecneho casu vypravece jsou tu popsany na temer 500 stranach!), ale o zachyceni pocitu, charakteru a nekonecnou kritiku odhalujici pravou podstatu veci. Tim, ze vypravec popisuje rozpad sve rodiny vlastne skrze napsani romanu leci a resi svuj zivot az na samy konec sve vlastni existence. Z jazykoveho hlediska je kniha samozrejme dokonalou ukazkou melodickeho psani, kdy se slova opakuji v malych obmenach jakoby behem refrenu a ctenar je skutecne zajat do rychle plynoucich zurivych myslenek vypravece. Tato nejsilnejsi vlastnost knihy je zaroven i jeji nevyhodou, protoze 500 stran asi nikdo z nas neprecte na jedno posezeni a potom je tezke se vratit do urcite myslenky vypravece, nehlede na to, ze zapamatovat si predesle uvahy taky neni zrovna snadne. Proto jen 4* za tezkou orientaci uvnitr dila. Jak ovsem Bernhard podotkl v jednom interview, on prece nepise pro paka, kterym se musi vsechno predzvejkat. Vyhlazeni nema byt snadne cteni. Ma to byt podnet k zamysleni se nad zivotem a svetem kolem nas a, vzhledem k mnozstvi autobiografickych prvku, take prece jen Bernhardova soukroma psaci terapie :-)

2 17.06.2012

V moderní době byly novely psané vnitřím monologem novinkou, která má vystihnout podstatu lidské duse a popsat individuálního člověka. No, Gust je ale přeci jen trochu cvok, který to se sebevraždou kvůli směšné maličkosti myslí opravdu vážně. V Gustlově kebuli se najdou taky rasistické i směšné myšlenky. Musím ovšem říct, že pro mě vnitří monolog postrádá napětí, je to celkem nuda. Jediné, co mě skutečně pobavilo, byl závěr, díky kterému taky novela dostala tolik procent v ohodnocení.

21.05.2012

Rej samozřejmě není nijak hlubokomyslná filozofická kniha, ale rychle a zábavně se čte. I dnes budí podobný text úsměv na tváři, co teprve na přelomu století, to to muselo dostat lidi do kolen; to co dnešnímu čtenáři připadá jako chytré nepřímé a eufemistické vyjádření sexuality a trochu sentimentální hra s napětím, to muselo tehdejším čtenářům připadat jako nechutné porno. Kromě pobavení to asi nikdy nemělo žádné jiné poselství, i když mnoho kritiků v této knize hledá dekadentní kritiku spolecnosti apod. Každopádně tato kniha pobaví, takže výborné hodnocení je na místě.

1 19.05.2012

Na tehle novele mi vadila jeji neurcitost. Vsechno je jen naznacene, vzrusujici zahada tajemneho balu mohla byt vic zapojena do deje. Celkove ma clovek pocit, ze Fridolinovi dava zivot spousty moznosti, ale on si je vsechny necha uniknout jenom proto aby zjistil, ze ackoliv ho manzelka rozciluje, neumi bez ni zit. Mozna tim chtel Schnitzler rict: Manzelsky stereotyp je sice nuda, ale je to to, co chceme a co nas dela stastnym. No dobre, ale prece jen vymyslel dobre motivy, ktere mohly byt mnohem dramaticteji pouzity. Celkovy dojem by uz potom ale nebylo splyvani snu a reality.

1 25.03.2012

Krátká novela ovšem s velice důmyslně promyšlenou symbolikou a hloubkou. Thomas Mann si vyhrál s vlastnosti postav, barvami i světovými stranami. Panu Friedemannovi se polovinu života dařilo životu se vyhýbat a ve chvíli, kdy je s ním konfrontován, to znamená jeho konec.

1 29.01.2012

Süskind mel velmi originalni napad a tim zarucil svemu romanu uspech a jedinecnost. Grenouille je vazne odporny vrah, ale kdyz to clovek cte, spis to v nem vzbudi zajem nez odpor a nenavist (u nekterych citlivejsich dusi dokonce i soucit). Süskind vedel co dela: vrazdy divek i jine hrozne smrti postav vylicil tak nezucastnene anebo tak obecne, ze nepritahuji tolik pozornosti a podtrhuji dojem, ze to vsechno melo vyssi ucel (fakt, ze to jsou odporne zlociny nebo priserne konce zivotu tam sice porad podvedomne zustava, ale jen tolik, aby dodal atmosferu). Vyroba parfemu je krome toho zajimave umeni, ktere se neokecana jako treba malirstvi, o kterem sme vsichni cetli snad tisickrat. Süskind sve ctenare nenasilnou formou zaroven i vzdelal co se tyka parfumerstvi jako oboru a Parize jako historickeho mesta. Nejvetsi uspechy u me maji ty knihy, u kterych mi 1) stranky ubihaji ani nevim jak, protoze me bavi cist (taky pocitate stranky, kdyz kniha nijak zvlast nebavi?) a 2) kdyz me o pribehu napadne premyslet i mimo proces cteni. A po precteni parfemu jsem vazne sla cuchat ke svy dreveny skrini a k ruznym vecem v kuchyni (dalekosahlejsi dusledky to dikybohu nemelo :-) Takze shrnuto a podtrzeno, tohle je vyborna kniha.

Co se tyka filmu, nasleduje knihu pomerne dost verne. A malem bych zapomnela na sokujici sexualni scenu ke konci. Ja cetla i de Sade a stejne tvrdim, ze tohle bylo celkem dost drsny a pritom napsano tak nekonfliktnim stylem, ze kdo by si na to mohl stezovat.

4 26.01.2012