Vera Silent komentáře u knih

Dárek od mého taťky k narozeninám. Hezky se na to kouká a vyprávění ze svateb se hezky čte, jen pro člověka střední vrstvy trochu nerealizovatelné, pokud tedy nechce utratit vše co má jen za svatbu. Přesto myslím, že je to i ideální dárek pro téměř každou ženskou, ten zbytek asi zapře, že kdy o vlastní svatbě přemýšlel.

1 25.08.2013

Moje oblíbená kniha o akvarelu. Baví mě, že prozrazuje různé vychytávky jako např. tvoření textur, práce s maskovacími materiály aj. Navíc má skutečně krásné ilustrace.

24.08.2013

Zajimalo me zjistit, co jsou vsechny ty desive nemoce, o kterych slychavame, ale dikybohu nemame paru, jak vypadaji (mor, tyfus apod.) Tohle je psane popularnim stylem, tudiz se clovek efektivne dozvi, co chce, a je to navic silne tema - nektere historicke udaje a udesne praktiky/zivotni realita skutecne zanechaji dojem.

1 24.08.2013

Tahle kniha odpovidala tomu, co jsem chtela - dokonalemu prehledu vsem mozny barevnych variet v podstate vsech plemen kocek. Jsem jednak kockomil, druhak navstevnik vystav kocek, ktery rozlisuje mezi odstiny jako stinovana, kourova, tabby apod., a poslednak kocky rada kreslim a rada si sve objekty perfekcionisticky vybiram prave z teto knizky.

Pokud si chce nekdo koupit knizku, kde se dozvi o peci o kocku, prakticke rady pro ruzna onemocneni aj., tak tohle neni ta spravna kniha.

1 24.08.2013

Je to inspirativni pro kazdeho, kdo se rad venuje vytvarnemu umeni. Navic Parramon pise vypravecsky, nejen prisne technicky, takze ze ctenarskeho hlediska je to zabavne pocteni. Dozvite se obcas nejakou tu historku, nejakou tu perlu z historie umeni aj. Plus kvalitni obrazky i vazba.

3 24.08.2013

Chtela jsem si konecne precist toho slavneho Browna. Nejakou jeho knihu o starobylych zahadach (tzn. ne ty dva trilery, co napsal), a Andely a Da Vinciho znam nazpamet z filmovych adaptaci, takze sly bohuzel z kola ven. Inferno je momentalne kratce po vydani nechutne predrazeny, no a tak zbyl Symbol.

Co se mi libilo: 1) Dost dobre vykreslene postavy a jejich charaktery (Peter me hodne bavil, zaporak byl super), flashbacky do jejich soukrome historie me moc bavily; 2) zapletka mezi hlavnimi postavami (spoilerovat nemuzu, abych to nezkazila tem, co jeste necetli), 3) rozhodne super byly mnohe filozoficke myslenky, 4) mnohe informace z rise symbologie, 5) nekolik skutecne napinavych momentu se taky naslo.

Co me slo na nervy: pomerne dost veci.
1) ze zacatku se to tahne jak svajzuzu! Byla jsem na 120 strane, Robert trcel porad ve stejne mistnosti jako na zacatku a zrovna pronasel vetu, jaka je to ztrata casu. Nezbylo mi nez souhlasit! Tohle prodlouzeni je zpusobeno nasledujicimi vecmi.
2) Vypravec je nevylecitelny ucitel a dela nam prednasky o historii vseho mozneho nez se dostane k deji. Nekdy je to zajimavy, nekdy jen nudny, brzdici a zbytecny, protoze je to neurcity, nedej boze snad wikipediovy vyvar a nekdy mu fakt dost trva, nez zacne mluvit k veci. Kdyz uz prednaska, tak ne tak obecne, ale konkretne, a uz vubec ne opakovat, co uz jednou bylo receno! A toho se teda vypravec nedrzi.
3) Brown strida pohledy postav az prilis casto a proto i zbytecne. Proc je v te knize jedna jedina kapitola z pohledu Langdonova vydavatele, kteremu Rob zavola o cislo Katherine? Zbytecny, nudny, irrelevantni! Tohle mohl rict ze sveho pohledu Rob. Stridani jinych pohledu postav uz je oduvodnitelny, ale i tak je ho dost, slo by to udelat i hladceji, bez tak velkeho preskakovani. Treba prerusit Roba v lusteni zahady, abych v jine kapitole pochopila, ze Sato je vazne nas*ana a v zase jine, ze Nole se chce spat, ale nemuze, protoze jeste nic nenasla, tak to me pravidelne otravovalo.
Posledni dva body jsou vic subjektivni, takze trochu mene relevantni. 4) uhadla jsem onu zapletku mezi postavami uz pri prvni Peterove zmince. Samozrejme se s tim celou dobu delalo tajno a vyjevilo se to jako nejvetsi sok az uplne na konci. Je to dobry motiv, ktery bych byla pouzila taky, snad jen bych pocitala s tim, ze to stouravejsi ctenar odhali uz driv a nechala bych proto nejakou z postav alespon pojmout podezreni. Takhle mi prislo, ze postavy jsou nekdy dost nechapave az natvrdle.
5) Robert je na muj vkus nerealne impotentni. Asi to vyhovuje autorovi, protoze se mu tak postava soustredi jen na stare symboly a oci mu neuhybaji k dekoltum pritomne vnadne partacky. Ovsem uz jeji notorickou pritomnosti je to dovedene k absurdite. K cemu davat hlavnimu hrdinovi krasnou kocku jako partaka, kdyz si ji ani nevsimne? Proc teda Langdona nikdy nedoprovazi nejaky muzsky kolega? Nebo alespon nekdo mene atraktivni a tedy vice odpovidajici realite akademicke obce? Proc teda z Langdona neudelat homosexuala (,kdyz teda baby nezabiraj), to by byl kazdopadne zajimavy obrat a trochu individualniho svetla. Jako by Langdon skutecne byl, zil. Jasne, ze by se s tim muselo opatrne, aby z toho nevznikl romankovy brak, ale tohle je to neco, co myslim mnohym chybelo na konci knihy. Langdom a Katherine na samem konci zbytecne 8 stran melou zavreni v osamele budove v noci o vsech svatych. Ach jo, z toho slo s malem udelat fakt mnohem lepsi konec.
Tak se rozhoduji mezi 3 a 4 hvezdami. Nakonec davam to lepsi, protoze kniha me bavila. Rozhodne me ale nenadchla, coz jsem od tak uspesneho spisovatele rozhodne cekala. Jen jestli uz se knihy Dana Browna nestavaji bestsellery kvuli setrvacnosti a sberatelum, co chteji celou kolekci jeho tvorby. Symbol je dobra kniha, ale rozhodne ne tak dobra jako mnohe jine, ktere zdaleka nedosahuji trzeb a popularity Symbolu.

4 13.08.2013

Hebbelovy Nibelungy byly pro me celkem neprijemnym zazitkem, ale rikala jsem si, ze dam autorovi jeste jednu sanci, jelikoz zrovna Mařka M. mela dobre reference - pry Hebbelovo nejlepsi drama. No a vyplatilo se, tahle hra je skvela! Treti akt je nesmirne napinavy a ackoliv je to tragedie, tak ta nejzapornejsi postava stihne byt potrestana (ne ze by to ovsem zachranilo ty kladne). Presne vim, co jedine by tomu dnesni ctenar vytykal: Je to prehnane melodramaticke, moc pobozne...ale vezmeme v uvahu dobu, kdy to bylo napsano. Vzhledem k obdobi realismu je tam te poboznosti celkem malo (obcas nejaky ten Otcenas, kdyz se nejaka postava psychicky hrouti, je snad pochopitelny) a ze se jina postava pri vyslechnuti spatne zpravy kaci hned k zemi mrtva? No u tragedie se s vysilovanim a smrti pocita. Je to kazdopadne velice zajimavy nahled do zivota lidi 19. stoleti. Kdyby postavy zily dnes, tragicky by urcite neskoncily. Matce by predepsali antidepresiva, vysetrovatele by sebrali otisky prstu a nedoslo by k obvineni nevinnych, Klara by vymohla aspon alimenty a Friedrich by svemu sokovi normalne rozbil tlamu, misto aby se hned sli strilet do lesa. Ze by novy namet na hru? P.S. Marie Magdalena je reklamni tah, nikdo s timto jmenem ve hre nevystupuje. P.P.S. Nectete autorovu predmluvu - unudite se k smrti a hru vubec neprectete a to by byla skoda.

14.07.2013

Od autora Pokání jsem čekala hodně a proto se to asi bez mírného zklamání nedalo obejít. Nicméně toto dílko je McEwanova románová prvotina a pokud k tomu přihlédnu, tak si to ocenění zaslouží. Přesto má člověk po celou dobu četby pocit, že je to nějaké divné a nechutné, a v polovině trochu upadá tempo, jako by to bylo rychle napsané nebo uměle protáhnuté.

1 12.07.2013

Sokujici a smutne vypraveni. Tak mi pripadalo, ze zivot Handkeho matky za tak moc nestal a zase sem si jednou rikala, jak se ja mam oproti tomu dobre... A ta jeji duslednost v priprave vlatni sebevrazdy me prijde docela desiva. Take jeho reakce na jeji smrt mi prijde minimalne trochu zvlastni, ale text pusobi celkove vecne a realne, a je to zajimave i kdyz smutne cist.

08.04.2013

První scéna není nic moc, ale vydržte to do druhé a třetí a nebudete se stíhat divit, co všechno se dozvíte o Rakousku z úst židovských postav. Tahle země totiž dostává pěkně na frak, včetně tvrzení, že Rakušané jsou buďto katolíci nebo nacisti, přičemž oboje je v důsledku to samé. Faktem ovšem zůstává, že v Rakousku se nikdy nějaká nacistická vina neřešila, rozhodně se tam neudály takové procesy jako po pádu říše v Německu, takže to, že bývalí rakouští nacističtí pohlaváři se velice pravděpodobně pouze přeorientovali na tzv. socialistické se zdá být poukázáním na holou skutečnost. Samozřejmě je to ale přehnané, takže se to stává směšným a velmi příjemným na čtení, ale přitom to dává dobré podněty k zamyšlení. To, co si během války musely prožít některé rodiny (v dramatu konkrétně jedna židovsko kapitalistická rodina, která přitom nejhoršímu ušla díky emigraci), se holt nedá odestát a nebohé postavy to trauma doprovází skrze celý jejich krátký život. Mimochodem je tam zmínka o Česku a Karlových Varech a o - komunistickém hnízdě. No, ale po přečtení tohoto dramatu se Vám ukáže, že samo tzv. neutrální Rakousko má taky daleko k idealem Zustand.

2 26.03.2013

Ganz nettes Buch...sice ta montaz-kompozice je trochu narocna na sledovani, ale pribeh me moc bavil a bylo zajimave sledovat, jak se Edgar stotoznuje prave s Wertherem, typem, ktery jsem povazovala za absolutne nemozny pro dnesni dobu. A vida, s Edgarem ten typus funguje. A diky jeho vypraveckym zasahum je to zabavne a pochopitelne, ackoliv podstata pribehu a i prostredi, v jakem postavy ziji, jsou vlastne deprimujici. Ale tohle bylo svezi a vtipne, rozhodne to ma neco do sebe.

05.03.2013

Silene jako vsechno od Bernharda, ovsem ta silenost rozesmiva a kupodivu se snadno a melodicky cte. A zatimco se vypravec rozciluje nad stupiditou vseho pritomneho, napadaji ho i filozoficke myslenky a absurdni skutecnosti a skoro to vypada, jako by cely roman skutecne byl napsan za jeden vecer (a v jedne vete).

5 18.02.2013

Moc mila, peknoucka pohadka, ale vlastne strasne kratka, takze i kdyz nejsou skoro zadne zapory, co by me napadaly tomu vytknout, tak se to neda hodnotit vsemi moznymi body prave kvuli strucnosti a nerozvinutosti deje. Predstava kvetinek a zvirat, ktere maji zivoty podobne tem lidskym, je ovsem nanejvys roztomila. Hezke cteni pro vlastni inspiraci, ktere vyzniva spis jako koncept mozneho vypraveni nez vypraveni samo.

12.02.2013

Andorra je univerzalni svet (mohla by to byt treba i nase republika), do ktereho umistil Frisch figury jakozto exemplarni priklady ruznych charakteru a toho, jak se stavi k otazce antisemitismu. Dilo ma navic vybornou symboliku a je chytre napsane snad od prvniho slova. Lidske pokrytectvi holt nezna hranic a v tomto dramatu neni snad ani jedna nevinna postava - dokonce i sam "Zid" si v podstate sam kope svuj hrob svou kozlovitou tvrdohlavosti a trucovitosti, hodny knez je houby platny, kdyz jeho veskera akce je modleni, milujici rodic taky nepomuze, kdyz roky lze a pak se jde radsi ozrat nez rici pravdu. Andorrane se s prichodem cizich vojsk pohotove vzdaji, klidne zavrazdi cizinku (ah, ta mila kombinace klaustrofobie a narodni hrdosti) a pak jsou spokojeni jakou maji demokratickou zem a predhaneji se proslovy o tom, ze to vsechno neni vlastne jejich vina, ze se to proste stalo. No, to ze nekdo pasivne sedi na zadku a dopusti, aby se neco stalo, z nej jeste nedela nevinneho... Posledni akt jsem precetla jen pod trvalym prisunem cokolady, ale rozhodne doporucuji precist, protoze myslim, ze autor vystihl pravdu ohledne lidstva. Je to aktualni i v tomto modernim stoleti.

3 11.02.2013

Lehké, romantické, trochu zmatené, ale na konci kromě rozuzlení také obrovský happy end. Samozřejmě je celý příběh naivní a absolutně irracionální (když už romantika, tak do toho nepleťme rozum), všude je to samý muzikant, malíř a kytička, ale člověk má u toho pocit, jako že je léto. Příběh připomíná ten Wertherův, ovšem s tím rozdílem, že Werther je depresivní, tohle je ovšem celou domu vtipné a veselé.

3 04.02.2013

Kniha bude zajímat určitě všechny, kdo se chtějí dozvědět více o kulturní historii Olomouce. Přece jen to naše město není zas až tak velké, ale to neznamená, že už není co objevovat. Nejvíce mě bavily odkazy na staré pověsti o městě nebo na vzpomínky z per olomouckých autorů. Právě tito dnes absolutně neznámí českoněmečtí autoři mohou být dalším důvodem k nahlédnutí do této knihy (i když například Härtling se zapomnění snad bát nemusí). Někdy je kniha snad až trochu moc soustředěná na historický vývoj a v tu chvíli má trochu sklon nudit. Naopak mnohé dobře začleněné básně jí zase získávají plusové body. V neposlední řadě se můžou zájemci o německý jazyk (oder umgekehrt die Interessenten für die tschechische Sprache) inspirovat a nahlédnout do špičkového překladu textu.

04.02.2013

Kniha mojí babičky a jí ty kytky vždycky rostly :-) Teď rostou i mě...

1 03.02.2013

Velmi dobre, i kdyz to ma sve ale. Je to to nejdetailnejsi intertextualni studie Tolkienovy inspirace, co jsem kdy cetla, ALE ty vycty mytologickych predloh jsou pro klasickeho ctenare trochu zdlouhave. Je to psane a vydane popularne, ALE je v tom silne citit akademicky vliv - jako by jste cetli diplomovou praci. Jasne, ze je to vydane pro Tolkienovske fajnsmekry a autorka rozhodne odvedla skvelou praci. Ja jsem ovsem uz chronicky navykla cist akademicke clanky (to vzdy neni poklona, akademicke nekdy znamena na vysoke urovni, nekdy proste nudne a komplikovane k tomu), takze tezko rict, jak takovyto format uspeje u siroke verejnosti.

1 03.02.2013

Poutave napsane a pro kazdeho studenta anglictiny nepochybne napinave cteni. Nektere veci z te knizky si pamatuji dodnes, i kdyz samozrejme moje chapani britske kultury bylo vice formovano primym stykem s Brity nebo cestovanim po te zemi. Ale kdyz sem byla mladsi o jen snila o tom, ze se na ten ostrov jednou podivam, tak jsem tuhle knihu doslova zhltla. Krome toho ma autorka velice sympaticke jmeno ;-)

03.02.2013

Tak je taky cas na negativni komentar, protoze pro ne tato kniha je jedno velke ne-e. Vidim, ze slozitost vet se casto povazuje za nejaky kladny rys a nepochybne byl Conrad nadprumerne inteligentni clovek (psal anglicky, pricemz to byla jeho 3 rec, kterou se zacal ucit az ve 20), ale pribehu a stupni pobaveni proste nepochopitelnost skodi (priznavam, ze jsem to cetla v originale a nedoporucuji, zvlast pokud je kniha komentovana jako slozita i v prekladu)! Nejde jen o tezka slova (ten Conrad ma snad slovni zasobu jak Hawthorne), ale o nepochopitelnost Conradovych myslenek. Druhy velky minus bylo pro me prostredi pribehu, coz je ovsem silne subjektivni - pokud nekoho take nijak zvlast nelaka prostredi dzungle nekde v Africe plne primitivnich domorodcu a krutych belochu, take nedoporucuji cist tuto knihu. Za co ale dostal Conrad body je zrucna prace s atmosferou - ano, dokazal na v podstate nepatrnem deji a chaboucke zapletce vykouzlit napeti, tedy aspon po urcitou dobu pribehu. Byl to muj prvni Conrad a dalsi uz nasledovat nebude, je to priznavam otazka osobnich preferenci.

3 25.01.2013