Vera Silent komentáře u knih

Silene jako vsechno od Bernharda, ovsem ta silenost rozesmiva a kupodivu se snadno a melodicky cte. A zatimco se vypravec rozciluje nad stupiditou vseho pritomneho, napadaji ho i filozoficke myslenky a absurdni skutecnosti a skoro to vypada, jako by cely roman skutecne byl napsan za jeden vecer (a v jedne vete).

5 18.02.2013

Je to trochu jako popis vlhkého snu: divoký vášnivý příběh, co si člověk rád čte v bezpečí a teple pod peřinou, ale v žádném případě to nechce zažít. Na to, jaké byly postavy na začátku klišé, tak se jim dokonce i utvarely charaktery. Na dlouhé zimní večery to bylo super.

No a co se inteligence a předvídatelnosti týká, tak na to tu evidentně není fokus... Je to agresí a sexem nabitá jizda a jako taková mě to bavilo.

4 04.01.2024

Jakože jo, je to dobrá kniha. Technicky je dokonale zvladnuta, má skvělý nápad a díky bohu dobrý konec, neboť někde v půlce už mi bylo jasné, že konec pro mě rozhodne, zda to mělo či nemělo cenu číst. Konec je napínavý, skvělý, přesně odměreny a další pozitivum je velice dobrý popis mentální poruchy. Bylo vidět, že se King informoval u skutečných doktorů - Annie nebyla jen sviňa, ona byla skutečně psychicky nemocná a to je mnohem těžší napsat.

Ale dost věcí mi také nesedlo: scenérie byla nepřekvapivě totálně nudná (tož holt jedna místnost), bylo víc nechutných scén než děsivých, vedlejší příběh Misery byl slatanina a ještě že toho nebylo víc - to by bylo na mašli, některé pasáže byly fakt nudné natahování.

Takže celkově mám z toho smíšený pocit. Nemůžu hodnotit špatně, protože to je jedna z těch dobrých knih, co King napsal a konec mě fakt konečně nechtěl pustit. Ale taková pecka jako např Osvícení to opravdu není.

4 12.11.2023

V pubertě mě kniha trochu nudila, ale po letech mě to chytlo. Je to samozřejmě náročné na nervy, poněvadž postavy prostě jsou tak slušné a cudne, až je zázrak, že se vůbec dokážou na něčem domluvit. Ale Anne i Wentworth jsou velcí sympaťáci a i když člověk ví, jak to celé dopadne, tak je to radost číst. Je opravdu s podivem, jak Austenova dokáže popsat romanci jak řemen pouze pohledy a pocity, v té knize nejsou téměř žádné dialogy.

Teď už jen zbývá porovnat knihu s novou TV adaptaci od Netflix.

Po mem oblibenem dilu Endymion je pro me tohle pokracovani neskutecne zklamani. Rozhodne zatim to nejhorsi v serii z hned nekolika duvodu:

1) Info-dumping. Tentokrat neziskavame informace tak, ze bychom prozivali dobrodruzstvi s hrdiny, ale vsechny vedomosti plne faktu jsou na ctenare vyblity v nudnych prednaskach Aanei.
2) Bezduvodne presuny v case. Pokud mam vetsinu knihy vypravenou chronologicky, tak se mi nelibi skok do prazdna na uplne jinou planetu a uplne jinou situaci toho sameho hrdiny. Co me ale totalne vytoci je, kdyz se v dalsi kapitole zase vracim chronologicky ke kapitole pred skokem.
3) Aanea je neskutecne otravna. Pinda sto let a kdyz se konecne dostane k necemu zajimavemu, tak pry si to necha radsi pro sebe. Jeji romance s Raulem je divna a neuprimna. Na to, ze byla avizovana dopredu v prvnich vetach Endymionu, tak nezabira skoro zadne misto. I Raul me svymi reakcemi zklamal.

Zkratka jsem knihu dokonce i na jeden mesic odlozila. Obcas me bavila nejaka ta kapitola, to jo, ale vetsina textu byla fakt utrpeni.

4 19.07.2020

Hm, nemuzu se rozhodnout, jestli byl skvelejsi druhy nebo treti dil. Jako celek mam asi radsi druhy dil, ve kterem bylo vice nadeje a zvraty me vice prekvapovaly. Nektere zvraty tretiho dilu jsem spravne uhadla dopredu, ovsem na druhou stranu nemuzu poprit, ze bylo znacne uspokojive cist mnohe sceny. Abercrombie ma slabost pro badass momenty a tech je v posledni knize pomerne dost, coz jsem si velmi uzivala. Dlouhy zaver se mi take znacne zamlouval - clovek mohl krasne vyklusat z te vsi akce a nezhroutit se zoufalstvim, ze tahle skvela trilogie konci.

Velmi ocenuji postavy, ktere proste nejsou cernobile. Castecne je milujete, castecne vas stvou, nekdy vyresi vse genialne, jindy vse po*erou, jsou zkratka psane velmi realisticky a inteligentne. Stejne jako politikareni, pohled na valku a jeji (ne)slavny prubeh a cenu. Trilogii jako celek muzu opravdu vrele doporucit.

4 27.03.2020

Tak nejak ctu Carlovy pripady od prostredka po zpatku, coz mi trochu zpusobuje dejavu pocity, ale jinak dobry. Tyhle knihy jsou sazka na jistotu. Maji solidni a brutalni deje, napeti i nejake to prekvapeni. Ackoli se mi tenhle dil libil zatim nejmene z tech, co jsem cetla, i tak me to dost bavilo.

4 31.10.2019

Ze zacatku me to popravde nudilo a hlavne matlo. Misto jedne hlavni postavy - nebo dvou maximalne tri - tu je vice jak deset hlavnich postav a autorka se masochisticky snazi vypravet vsechny jejich pribehy najednou. Takze z toho jasne musi byt na zacatku gulas, naproste silenstvi.

Ovsem prekvapive to funguje. Clovek si postavy zapamatuje jako by v Pagfordu zil a zmeny vypravecskych pohledu se snaseji o to lepe, cim vic kniha vtahuje ctenare do sebe. Je to silne kafe, protoze zadna z tech postav neni stastna. Prozivat jeden smutny zivot skrze hlavniho hrdinu se jeste da, ale vic jak deset? Tak jsem na konci brecela jak zelva jaka jsme to shnila a politovani hodna spolecenst. I kdyz jsou tam poschovavane stripky nadeje...

4 13.02.2019

Upřímně to nejkomplexnější co jsem v žánru Sci-fi kdy četla. Pochopit všechny detaily se mi většinou nepovedlo a ne všechny postavy dokážu snést. Kdyby celou knihu vyprávěl silenus, asi bych s ní zatopila. Můj oblíbený vypravěč je asi Kassad a Lamia.
Ovšem chování lidstva ve vesmíru, boj o moc a úmyslné ničení, to vše nás perfektně vystihuje. Proč ničit jenom jednu planetu, když můžeme dělat paseku v celém vesmíru, že...

A hlavně knihu nevzdavejte, pokud se v ní hned od začátku neorientujete. Autor vás hodí do vody vesmírné terminologie a reálií, ale vy se v tom naučíte plavat a čím víc čtete, tím víc všechno dává smysl.

4 04.11.2018

Ze zacatku takove prijemne povidani o ptackach a nesympaticke hrdince. Poslednich sto stran me ale strhlo na jeden zatah, hrdinka se stala uplne jinym clovekem, do Francouze jsem se zamilovala taky a ty zatraceny ptaky si ted pujdu vyguglovat. Konec me docela nas***, takze si to vemte, jak skvely je to pribeh, kdyz mu ani tak nelze vubec nic vytknout.

4 18.09.2018

Ano, velmi ctiva a pusobiva kniha. Rozhodne tomu nelze uprit originalitu napadu ani spad textu. Co me oproti filmu dost prekvapilo, byla neomezena schopnost nenavidet. Te krutosti je v knize snad az prilis a uprimne to nekdy bylo az nechutne se tim tyranim Wandy (Poutnice) prokousat. Je to sice skvely kontrast k tomu, jak lide dokazou milovat, ale tak nejak bych byla radsi, kdyby nas jako lidskou rasu vice specifikovali i jine vlastnosti. Film je v tomto ohledu mnohem sladsi a stravitelnejsi.

Co me naopak ke konci docela bavilo bylo dilema telesne pritatlivosti, vzpominek toho ci onoho tela a duse u ctyrech hlavnich hrdinu. To by me urcite dokazalo zabavit i na vice stran, ale pro vsechny popisy prespavani na tvrde skale uz na to nezbylo misto :D

4 30.05.2017

Citat maminky, ktera takhle tluste knihy jinak nikdy necte: " Teda tu tvoji knihu jsem precetla za tri dny. Prvni den jsem precetla skoro dve ste stranek a treti den jsem ani nemohla usnout a cetla to do peti do rana. Byla jsem z toho vynervovana, hruza.... No, ale asi si od nej zase neco prectu."

4 30.01.2017

Dobry zacatek a skvely, velmi prociteny konec (predevsim perfektni kapitola, kdy jde Harry na smrt, bez ni by tento dil mel jen 3*). Ovsem stred je zbytecne zdlouhavy a vzhledem ke kapitolam na konci se vnucuje domnenka, ze autorka si se stredem nevedela rady a proste jen potrebovala dostatek vaty. Co se mi libilo a nijak mi nevadilo, byly vitealy vs. horcruxy. Prvni bylo vice spojovano s Brumbalem a druhe s Voldym, oba napady byly dobre a libilo se mi spojeni rodu Perevellu a Harryho puvodu. Bitva o Bradavice je opravdu spatne napsana, na to je lepe se radsi kouknout ve filmu. Harry v knize beha jak pako od niceho k nicemu. Zaverecna bitva s Voldym ma sve opodstatneni toho zdlouhaveho dialogu, kdy se celemu publiku (ctenarum i Bradavicim) vse vysvetli, ale na pozadi bitvy na zivot a na smrt to je takove divne. Spis nez se tak dlouho vybavovat by si dali na budku mnohem driv, nejak to proste nesedelo. Epilog ignoruju - chudaci Ginny a Harry, vypada to, jako by za tech 19 let intimne nepoznali jineho cloveka, jako by se po bitve v Bradavicich odstehovali na samotu u lesa a zadne dalsi osudove zlomy se v jejich zivotech neblyskly. Takove to: A od te doby zili stastne, az dokud se tim stestim jedne majove noci nezalkli. Celkove je svet Harryho naprosto uzasny pocin, ovsem tento dil je pro mne co do osobniho ctenarskeho pozitku druhym nejslabsim ze serie.

4 18.01.2017

Strasne se mi do knizky nechtelo, protoze mam hodne prasivy zdedeny vytisk po dedeckovi. Ale je to znamy titul, tak nesel do sberu. Vcera jsem si precetla prvni stranku a pak uz se od knizky nedokazala odpoutat. Prekrasne napsane! Navic kombinace valky a romance je (nejenom) u me recept na uspech. Jeste jsem se z toho pribehu nevzpamatovala, nejde mi to z hlavy...

4 24.06.2016

Nečekejte přesládlou romantiku, tohle je psychologická studie. Zda se vám kniha bude či nebude líbit, závisí v první řadě na tom, jestli si oblíbíte hlavní představitele. Za mě především Heatcliffa, poněvadž, ač mi Cathy přišla jako sebevětší koza a potvora, to, co se bude dít s Heatcliffem, mě protáhlo se zájmem celou knihou. Takže prvním lákadlem je prostě Heatcliff a jeho osud.

V pozitivním smyslu mě docela dráždilo, že vypravěčem nikdy nejsou hlavní postavy, protože jsem si furt musela říkat, co si asi myslí nebo co si říkají, když u toho zrovna není všetečná Nelly. To je lákadlo číslo 2.

Za třetí mě bavilo srovnávat knižní předlohu s filmem. Ve filmu je Heatcliff o to větší parchant, o kolik jsou ostatní postavy nevinnější a dobré. Pro mě skoro nesnesitelná blbka Isabella v knize je ve filmu nevinnou obětí. I Cathy, hlavně dcera, nebo Linton jsou ve filmu zobrazeni pozitivně. Linton v knize? Toho by nevystál ani svatej...

Škoda, že autorka zemřela tak mladá, její dílo mělo obrovský potenciál!

4 30.01.2016

Chtela jsem si konecne precist toho slavneho Browna. Nejakou jeho knihu o starobylych zahadach (tzn. ne ty dva trilery, co napsal), a Andely a Da Vinciho znam nazpamet z filmovych adaptaci, takze sly bohuzel z kola ven. Inferno je momentalne kratce po vydani nechutne predrazeny, no a tak zbyl Symbol.

Co se mi libilo: 1) Dost dobre vykreslene postavy a jejich charaktery (Peter me hodne bavil, zaporak byl super), flashbacky do jejich soukrome historie me moc bavily; 2) zapletka mezi hlavnimi postavami (spoilerovat nemuzu, abych to nezkazila tem, co jeste necetli), 3) rozhodne super byly mnohe filozoficke myslenky, 4) mnohe informace z rise symbologie, 5) nekolik skutecne napinavych momentu se taky naslo.

Co me slo na nervy: pomerne dost veci.
1) ze zacatku se to tahne jak svajzuzu! Byla jsem na 120 strane, Robert trcel porad ve stejne mistnosti jako na zacatku a zrovna pronasel vetu, jaka je to ztrata casu. Nezbylo mi nez souhlasit! Tohle prodlouzeni je zpusobeno nasledujicimi vecmi.
2) Vypravec je nevylecitelny ucitel a dela nam prednasky o historii vseho mozneho nez se dostane k deji. Nekdy je to zajimavy, nekdy jen nudny, brzdici a zbytecny, protoze je to neurcity, nedej boze snad wikipediovy vyvar a nekdy mu fakt dost trva, nez zacne mluvit k veci. Kdyz uz prednaska, tak ne tak obecne, ale konkretne, a uz vubec ne opakovat, co uz jednou bylo receno! A toho se teda vypravec nedrzi.
3) Brown strida pohledy postav az prilis casto a proto i zbytecne. Proc je v te knize jedna jedina kapitola z pohledu Langdonova vydavatele, kteremu Rob zavola o cislo Katherine? Zbytecny, nudny, irrelevantni! Tohle mohl rict ze sveho pohledu Rob. Stridani jinych pohledu postav uz je oduvodnitelny, ale i tak je ho dost, slo by to udelat i hladceji, bez tak velkeho preskakovani. Treba prerusit Roba v lusteni zahady, abych v jine kapitole pochopila, ze Sato je vazne nas*ana a v zase jine, ze Nole se chce spat, ale nemuze, protoze jeste nic nenasla, tak to me pravidelne otravovalo.
Posledni dva body jsou vic subjektivni, takze trochu mene relevantni. 4) uhadla jsem onu zapletku mezi postavami uz pri prvni Peterove zmince. Samozrejme se s tim celou dobu delalo tajno a vyjevilo se to jako nejvetsi sok az uplne na konci. Je to dobry motiv, ktery bych byla pouzila taky, snad jen bych pocitala s tim, ze to stouravejsi ctenar odhali uz driv a nechala bych proto nejakou z postav alespon pojmout podezreni. Takhle mi prislo, ze postavy jsou nekdy dost nechapave az natvrdle.
5) Robert je na muj vkus nerealne impotentni. Asi to vyhovuje autorovi, protoze se mu tak postava soustredi jen na stare symboly a oci mu neuhybaji k dekoltum pritomne vnadne partacky. Ovsem uz jeji notorickou pritomnosti je to dovedene k absurdite. K cemu davat hlavnimu hrdinovi krasnou kocku jako partaka, kdyz si ji ani nevsimne? Proc teda Langdona nikdy nedoprovazi nejaky muzsky kolega? Nebo alespon nekdo mene atraktivni a tedy vice odpovidajici realite akademicke obce? Proc teda z Langdona neudelat homosexuala (,kdyz teda baby nezabiraj), to by byl kazdopadne zajimavy obrat a trochu individualniho svetla. Jako by Langdon skutecne byl, zil. Jasne, ze by se s tim muselo opatrne, aby z toho nevznikl romankovy brak, ale tohle je to neco, co myslim mnohym chybelo na konci knihy. Langdom a Katherine na samem konci zbytecne 8 stran melou zavreni v osamele budove v noci o vsech svatych. Ach jo, z toho slo s malem udelat fakt mnohem lepsi konec.
Tak se rozhoduji mezi 3 a 4 hvezdami. Nakonec davam to lepsi, protoze kniha me bavila. Rozhodne me ale nenadchla, coz jsem od tak uspesneho spisovatele rozhodne cekala. Jen jestli uz se knihy Dana Browna nestavaji bestsellery kvuli setrvacnosti a sberatelum, co chteji celou kolekci jeho tvorby. Symbol je dobra kniha, ale rozhodne ne tak dobra jako mnohe jine, ktere zdaleka nedosahuji trzeb a popularity Symbolu.

4 13.08.2013

Süskind mel velmi originalni napad a tim zarucil svemu romanu uspech a jedinecnost. Grenouille je vazne odporny vrah, ale kdyz to clovek cte, spis to v nem vzbudi zajem nez odpor a nenavist (u nekterych citlivejsich dusi dokonce i soucit). Süskind vedel co dela: vrazdy divek i jine hrozne smrti postav vylicil tak nezucastnene anebo tak obecne, ze nepritahuji tolik pozornosti a podtrhuji dojem, ze to vsechno melo vyssi ucel (fakt, ze to jsou odporne zlociny nebo priserne konce zivotu tam sice porad podvedomne zustava, ale jen tolik, aby dodal atmosferu). Vyroba parfemu je krome toho zajimave umeni, ktere se neokecana jako treba malirstvi, o kterem sme vsichni cetli snad tisickrat. Süskind sve ctenare nenasilnou formou zaroven i vzdelal co se tyka parfumerstvi jako oboru a Parize jako historickeho mesta. Nejvetsi uspechy u me maji ty knihy, u kterych mi 1) stranky ubihaji ani nevim jak, protoze me bavi cist (taky pocitate stranky, kdyz kniha nijak zvlast nebavi?) a 2) kdyz me o pribehu napadne premyslet i mimo proces cteni. A po precteni parfemu jsem vazne sla cuchat ke svy dreveny skrini a k ruznym vecem v kuchyni (dalekosahlejsi dusledky to dikybohu nemelo :-) Takze shrnuto a podtrzeno, tohle je vyborna kniha.

Co se tyka filmu, nasleduje knihu pomerne dost verne. A malem bych zapomnela na sokujici sexualni scenu ke konci. Ja cetla i de Sade a stejne tvrdim, ze tohle bylo celkem dost drsny a pritom napsano tak nekonfliktnim stylem, ze kdo by si na to mohl stezovat.

4 26.01.2012

Novela ma netradicni strukturu pribehu v pribehu, cimz budi dojem realnosti. Navic je cely pribeh prodknuty tajemnem a neopakovatelne zachycuje zivot na severu Nemecka vcetne tamniho nareci Plattdeutsch. Vypravi pribeh inteligentniho cloveka, ktery je ale obklopen prostymi a povercivymi spoluobcany, kteri mu stezuji zivot. K tomu se jeste objevi tajemny kun a bachorky jsou na svete. Storm navic nenapodobitelne pracuje s tematem lasky, ktera je v jeho dilech velmi silna ale zaroven nestastna a melancholicka.

4 19.01.2012

Kästner je prijemna cetba na par peknych slunnych dni. Je neotrelym zpusobem vtipny, nekdy trochu naivni, ale vyhovuje to presne te cetbe, ktera neni psychologicky nijak narocna a jde o to si ji proste uzit.

4 18.01.2012

Krasne klasicke dilo, ackoli je od sameho zacatku jasne, ze laska vzneseneho Ferdinanda a krasne ale mestacke Luisy fakt nema nadeji. Schiller si vyhral s reci jednotlivych postav i vrstev, ktere jednotliv postavy zastupuji a dokonce tam jsou i chvile, kdy se clovek pobavi.

4 18.01.2012