VeDny
komentáře u knih
Síla vzdoru
Suzanne Collins
(SPOILER) Temné jakoby třetí kolo hladových her už se odehrává v dolech a v pošmourném městě, čili pro mě zmizelo kouzlo krásného prostředí lesů. Navíc zmizela má fascinace tím, že hrdinčiny pohyby a pocity sleduje celý jejich svět v přímém přenosu, tajemství se objevovala jedno za druhým a stávala se veřejnými.
Na druhou stranu je svět stejně skvělý jako o prvních dvou knih a napsané to není o nic hůř. Její výběr z dvou chlapáků mě zrovna neohromil, ale finiš dobrý. :)
Vražedná pomsta
Suzanne Collins
Druhý díl neméně skvělý. Dokonce mě bavil i trochu víc, jelikož už to nebyla jediná hrdinka proti celému světu, ale vynořovaly se další zajímavé postavy. A sledovat, jaké osoby vyhrály předchozí ročníky bylo zajímavé, každý zvláštní, každý na to šel jinak. Někomu pomohla náhoda, jiní byli zabijáci. Kapitol najednou ztrácí na té své velkoleposti, objevují se nová tajemství a naděje. I film i knihu jsem pohltila několikrát, neskutečná práce.
Aréna smrti
Suzanne Collins
Skvělá kniha, jedna z nejlepších sérií na postapo a dysto. Nejlepší na tom vlastně je, že kultura Kapitolu je vlastně tak podobná té naší. Trochu to za vlasy autorka přitáhla, ale kdyby jel někdo naší kulturou nepolíben do velkého města nebo uviděl dnešní telku, taky bychom mu připadali přitažení za vlasy. Divné kostýmy, zmalovaní, šílené vlasy jak barevně tak tvarem atd. Takže přenos pocitu na čtenáře i diváka super.
Jediné, co jsem nikdy moc neopěvovala, byl Peeta, ale tak je to s lidmi běžně, ne každý vám padne do noty.
Obecně nápad i zpracování naprosto super.
Saturnin
Zdeněk Jirotka
Skvělé počtení. Vtipné, zajímavé, svým způsobem "typicky české" a chytré. Jako povinná četba to byla mezi těmi romány o zákopových válkách a bombardování neskutečná úleva. Jo a ty ilustrace jsou taky super. :)
Velký Gatsby
Francis Scott Fitzgerald
Jedna z mých srdcovek. Od FSF jsem četla vesměs všechno, ale Gatsby je nejuchopitelnější, nejzajímavější a film je taky skvělý. Četla jsem ho roky zpátky, ale dodnes si sem tam vzpomenu na nějakou pasáž a usměju se. Z nějakého důvodu se velmi často přistihnu, jak přemýšlím nad tím billboardem u trati s těma velkýma očima. Plno krásných detailů. Silné emoce, čtivé dialogy. Prostě krása. Doporučuji všem. Obzvláště pak těm, kteří váhají, kterou knihu od autora číst jako první. Tuto!
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
Příběh dospívání, pohrdání autoritami a jakési ztracenosti v životě. Knížku jsem četla v pubertě a Holden mě hrozně bavil. Byl sprostý, sarkastický, nebyl ale vůbec hloupý. Je to jedna z mála knížek, které se dají číst znovu. Dějové zvraty vás už asi nepřekvapí, ale ta nálada, pocity, myšlenky a specifický humor, k tomu se vrátit určitě dá.
Povídky z jedné kapsy / Povídky z druhé kapsy
Karel Čapek
Skvělý, skvělý, skvělý. Taková všímavost okolí a lidských povah se jen tak nevidí. Hrozně oceňuji, jak je to lidské, vtipné i záhadné. Dá se to číst opakovaně a pokaždé si člověk všimne nového detailu.
Stařec a moře
Ernest Hemingway
Knihu jsem četla v rámci přípravy na maturitu a nesedla mi. Nesedla mi asi nejvíc ze všech kdy přečtených knih. Stránky jsem si musela dávkovat, abych se dostala vůbec ke konci. Jsem ve výsledku ráda, že jsem ji četla, jen to nebyl zrovna med.
Asi to bylo tím stylem i tématem. Styl je velmi strohý, zároveň je téma pro holku tehdy v pubertě dost nezáživné - stařík loví ryby. Hlubší myšlenku jsem zaznamenala, ale nijak zvlášť mě neohromila, ale za to asi může celková antipatie ke knize.
Fangirl
Rainbow Rowell
Knížku jsem četla v originále a musím říct, že angličtina byla velmi dobře stravitelná i pro tehdy ještě puberťáka, který jazyk nijak zvlášť nestudoval. Hodně se tam toho děje, přesto je naprosto zřejmá dějová linka.
Cath mi byla až podezřele podobná, byla jsem ráda, že čtu o někom, ke komu vyloženě nevzhlížím, byly jsme si ve většině situací vlastně rovny. Její psaní a ukázky toho příběhu jsem ovšem moc nedávala, ke konci už jsem je úplně přeskakovala, nebyly nudné, jenom jsem byla příliš zvědavá na pokračování hlavního příběhu.
Banda extrovertů kolem hlavní hrdinky dávala všemu spád a já se radovala. Upovídaný Levi je postavou, kterou bych ráda potkala, příjemný a vtipný týpek už od strany jedna. :)
Krysař
Viktor Dyk
Malinká knížečka na jedno odpoledne. Doporučuji číst spíše za teplého počasí, ono je to dost ponuré, tak se to v létě líp vstřebá. Miluju báje a pověsti a tohle bylo tak jiné, krásně napsané a temně pohádkové... můžu jenom doporučit.
A přikláním se k Lucy018, k maturitě je to ideální - o takovém "pohádkovém" ději se vždycky vypráví nejlíp.
Kytice
Karel Jaromír Erben
Neskutečné umění. Je to morbidní, poučné i plné mystických prvků, to je něco pro mě. Umím si představit, že Kytice tématem nesedne všem, ale už jenom pro tu lehkost a plynulost krásných rýmů ji snad musí ocenit každý.
Všechny jsou krásné, ty nejznámější jsou samozřejmě nejuchopitelnější a nejdramatičtější. Pokud jste neviděli filmové zpracování určitě doporučuji, viděla jsem to už jako malá a docela horor. :)
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Knížku jsem dočetla trochu rozpolcená. Na jednu stranu mě bavilo skládání minulého s přítomným, stařík flegmoš a nějaká ta legrace. Na stranu druhou mě nic vyloženě neohromilo, často mě některé pasáže nudily, což je u komického vyprávění škoda.
Postava staříka mi přišla v částech z přítomnosti milá, říkala jsem si, že je to prostě dědula, který s odstupem sleduje dění kolem sebe a příležitostně se zapojí. Ale jeho mládí se vezlo na stejné vlně, což už mi připadalo podezřelé a zvláštní. Jeho morálka byla navíc místy velmi pochybná, což normálně nevadí, ale u klaďase hlavního hrdiny bych to nečekala vykreslené s takovou samozřejmostí.
Největším oříškem pro mě asi byla ta historie. Nemám tolik znalostí z těchto dekád, abych mohla sama rozlišovat, co bylo reálné, co bylo pozměněné, co si autor úplně vymyslel. Celou dobu jsem si říkala, aby mi některá z těch "historických událostí" neutkvěla, abych ji pak někde suverénně neprezentovala jako fakt. :)
Styl psaní mi ale vyhovoval - děj měl spád, nápad i několik vtipných momentů.
Ovšem jsem z toho lehce v rozpacích, příliš mi to nesedlo.
Knihy a typografie
Martin Pecina
Třetí vydání jsem si koupila s dojmem, že půjde o vesměs učebnicově sepsanou knihu o typografii. Prvních x stran upřímných a vtipných zamyšlení mi tedy zatočily hlavu. Je to první kniha (na kterou jsem narazila), která vypráví o odborných záležitostech formou osobního přátelského rozhovoru, což je pro mě neskutečná úleva, rázem velká zábava a radost. Určitě si ji nechám poblíž, až se zase připletu k nějaké sazbě.
Jediné, co mě celou dobu při čtení trochu rozptylovalo, byla vlastně samotná kniha, která je veskrze dokonalá, ovšem nezvládala jsem ji otevřít tak, aby se okamžitě nervala do zavřené pozice. Jestli to bylo příliš úzkými stránkami či množstvím stran, materiálem a vazbou, nevím. Ale to je spíše taková osobní frustrace z nepoddajných stránek. :)
Ilustrovaná Ústava České republiky
Adam Berka
Knížku jsem si koupila samozřejmě pro nádherné ilustrace spojené s důležitým obsahem, který by měl každý aspoň mlhavě znát. Jediné, co mě na knížce mrzí je, že ilustrace jsou naskládány do středu všechny dohromady a nijak zvlášť se k textu nevážou, doufala jsem, že ilustrace budou na určité části reagovat. Že tak ozvláštní průběžně pročítání. Na druhou stranu i mimo ilustrace je vizuál krásný, papír příjemný, kniha se dobře čte i drží. :)
Dějiny výtvarné kultury 1
Bohumír Mráz
Učebnice je fajn jako podpůrný text ke studiu dějin umění, případně pro nadšence, kteří s uměním teprve začínají. Text je zhruba někde po gotiku příjemně svižný, informace jsou vesměs všechny podstatné. Ovšem od gotiky se to z nějakého důvodu táhne, texty jsou v bloku na celou stranu a zachází se občas do detailů, které tam nemusely být. Třeba to někomu vyhovuje, nevím.
Ovšem velkým mínusem je kvalita černobílých obrázků. Občas jsem jenom odhadovala, co vidím. Vzhledem k ceně je to pochopitelné, ale klidně bych si stovku připlatila za lepší obrázky.
Stručný příběh umění
Susie Hodge
Kniha je neskutečně krásně navržená a příjemně se v ní listuje. Název už naznačuje, že to budou informace hodně stručné. Zkoušku z dějin umění s tím asi neuděláte, ale pokud vás umění zajímá jako úplného začátečníka, náhodného kolemjdoucího, nebo chcete mít k ruce menší knížku s přehledem, určitě doporučím. Pro základní přehled určitě stačí. Chybí detailní popis uměleckých praktik každé doby, povídání o jednotlivých umělcích (jsou rozvedení jenom někteří) atd.
Poslední kapitán
Francis Scott Fitzgerald
Super byly popisy praktik a procesů ve filmařském průmyslu někým, kdo do toho měl nějaký vhled. Postavy začaly dobře, vesměs mi jejich chování bylo sympatické, děj se samozřejmě teprve rozvíjel, ale už na těch několika dopsaných stránkách bylo znát, že se zakládá na spousty drobných i velkých zápletek.
Nikdy si o knihách nehledám informace předem, když se jedná o známého autora, takže jsem knihu popadla, přečetla a pak jsem byla velmi překvapená, že to je nedopsané.
Podle poznámek je zřejmé, že by kniha měla co nabídnout, kdyby byla dopsána. Takhle je to spíš krátký vhled do filmařiny a krátké seznámení s několika postavami, které se během té krátké doby nestačily nijak vyvinout. Každopádně je to zajímavá zkušenost, podivný pocit... dočíst knihu jenom skrze pár poznámek. :)
Poslední oběť
Richelle Mead
Poslední díl je z celé série nejlepší. Stránky mi letěly pod rukami neskutečnou rychlostí. Autorka dávkovala akci a oddechy s takovou mistrností, že jsem se nemohla odtrhnout, protože se pořád dělo něco, co mě upřímně zajímalo.
Autorka dobře zná své čtenáře, sdělovala nám vše, o čem jsme toužili číst.
Byla jsem ale moc ráda, že se celá série neskončila obrovským šťastným koncem (jenom takovým přiměřeně velkým), spoustu se toho pokazilo, spoustu toho Rose nemůžu napravit, i když se její život vrátil k normálu.
Vývoj postav byl jemně vykreslován a nikdo nezůstal stejný, nikdo nezůstal dokonalý. To umím ocenit.
Je mi líto, že spousta lidí nad touto sérií mávne rukou, protože jsou v ní vampýři. Je napsána skvěle a dokonale se vymaňuje z braku, který se o svět upíru také snaží (marně).
Něžná je noc
Francis Scott Fitzgerald
Prvních pár kapitol jsem trpěla, děj se vesměs nehnul, postavy jsem si nepamatovala a musela jsem se do čtení hodně nutit. Jakmile se tam ale objevila Rosemary, všechno dostalo svůj spád, objevovaly se zápletky, vše najednou bylo o kus zábavnější.
Líbilo se mi, že v knize byl celý zástup autobiografických prvků - autor čerpal z toho, co znal.
Ke konci knihy jsem si stále nedokázala zařadit pár postav. Změna chování všech postav byla osvěžující, rozhodně to nebyly postavy ploché. A ten konec byl takový hořkosladký...
Krvavý slib
Richelle Mead
(SPOILER) Skvělá série. Jediné, co u této knihy bylo náročné, že člověk tuší, že se s Dimitrijem nakonec musí potkat, takže tam je určitá nedočkavost. Přestože je cestování po Rusku určitě zajímavé a jsem ráda, že se vše neodehrává někde na místech, která už známe, ta nedočkavost mi nedovolila pořádně si ty detaily vychutnat. Nechtě jsem se tak cítila jako Rose, která se taky nemohla dospat.