Fangirl

3 27. července

Já vím, že to není "Eleanor a Park", ale "Fangirl" prostě není "Eleanor a Park" :-).
Četlo se to moc hezky, humor autorky mě nejednou rozesmál nahlas, ale... po Eleanor s Parkem jsem čekala víc. Čtení knihy jsem si užívala, ale po jejím dočtení a zaklapnutí jsem si říkala, že to vlastně bylo tak trochu o ničem. "Fangirl" je popisem prvního ročníku na VŠ jedné holky, která píše fanfictions o Harry Pott- pardon, Simonu Snowovi, (pro nás) fiktivnímu kouzelníkovi studujícímu ve škole čar a kouzel Watfordu, který bojuje a v posledním díle se má epicky utkat se záporákem Pletichou. (Ostatně, abych uvedla všechny informace, před čtením "Fangirl" jsem sáhla po "Nedej se!", ale úplně mi to nedávalo smysl, takže jsem si v knihovně počkala na příběh o Cath, abych se líp dostala do obrazu.)

Téma fanfictions mi není cizí a poprvé jsem k nim přičichla koncem gymplu na fanouškovských stránkách Alana Rickmana aka profesora Snapea. (O to víc mě ten Simon Snow bavil, protože jsem v něm viděla tehdejší nadšení včetně slashů, které se rojily jako houby po dešti a vždy v nich vystupovala nějaká nová sexy učitelka Obrany proti černé magii. Ovšem už tehdy existovalo i hodně gay slashů a na jeden, v němž Snape "zasvěcoval" Harryho, zřejmě do smrti nezapomenu. V tom špatném slova smyslu.) Příběh o holce, která se věnuje téhle vášni, byl zajímavý, ale sám o sobě mi už nestačil. V ději se objeví další motivy - rozhádání se s dvojčetem, které se v prváku urve ze řetězu a užívá si nabyté svobody + hrozba alkoholu/drog u mladistvých, mánie/deprese otce, překvapivý návrat matky, která dívky v útlém věku opustila (a celou "zůstavší" rodinu tím poznamenala), či Cathiny vztahy s okolím, ať jde o spolubydlící či kluky... "Fangirl" se čte velice hezky, ne že ne. Rainbow umí sympaťáky-kluky (komu by se Levi i s těmi kouty nelíbil?), ale kromě toho posledního ale nic nebylo tak rozvedeno do hloubky, aby to uspokojilo mé nároky, a aby to knihu pozdvihlo někam výš než na popis prvního ročníku na VŠ jedné holky, která píše fanfictions.

P.S.: Trest v podobě opravování gramatických chyb v zabavených milostných psaníčkách, jaký byl zmíněn v jedné z kapitol o Simonu Snowovi, bych asi ve škole vykonávat nechtěla :-D.

1 18. července

Kniha se mi četla dobře, ale přišlo mi, že se tam nic moc neděje. Vkládané texty o Bazovi a Simonovi se do knihy hodily, ale zdálo se mi že je jich zbytečně moc.

1 13. června

Rainbow je pro mě už sázka na jistotu. Eleanor a Park mě strašně bavilo a proto mi bylo jasné, že Fangirl bude něco pro mě. A měla jsem pravdu. Naprosto mě bavily postavy, jak se všechno měnilo a nakonec i konec. Super napsané, spíše jednodušší, ale i tak mě to moc bavilo a doporučuji. :)

2 11. května

Knížku jsem četla v originále a musím říct, že angličtina byla velmi dobře stravitelná i pro tehdy ještě puberťáka, který jazyk nijak zvlášť nestudoval. Hodně se tam toho děje, přesto je naprosto zřejmá dějová linka.
Cath mi byla až podezřele podobná, byla jsem ráda, že čtu o někom, ke komu vyloženě nevzhlížím, byly jsme si ve většině situací vlastně rovny. Její psaní a ukázky toho příběhu jsem ovšem moc nedávala, ke konci už jsem je úplně přeskakovala, nebyly nudné, jenom jsem byla příliš zvědavá na pokračování hlavního příběhu.
Banda extrovertů kolem hlavní hrdinky dávala všemu spád a já se radovala. Upovídaný Levi je postavou, kterou bych ráda potkala, příjemný a vtipný týpek už od strany jedna. :)

08. května

Knihu jsem dočetla a velmi se mi líbila. Podle mě je to ta kniha, která se čte prostě SAMA. Chápu že každý to může mít jinak. Mě se kniha líbila a postavy se mi zamlouvali.

3 30. dubna

(+ SPOILER) Obvykle každý nový rok začínám některou svou oblíbenou knihou, tentokrát jsem to ale s tím vším náporem nějak nezvládla... Lepší pozdě, než nikdy...
Nikdy bych nechtěla tvrdit, že je tahle kniha dokonalá, ale je to kniha, kterou jsem ve svém životě potřebovala a přečetla jsem ji přesně v tu pravou chvíli. Cather je hrdinka se kterou neuvěřitelně souzním (takže bych jí pochopitelně občas ráda něčím vzala po hlavě), ale nepodobá se mi natolik, aby mě to rozčilovalo (protože kdo by chtěl číst knihu o sobě?).

"She finished getting ready with plenty of time to eat breakfast, but didn't feel up to braving the dining hall; she still didn't know where it was, or how it worked...
In new situations, all the trickiest rules are the ones nobody bothers to explain to you. (And the ones you can't google.) Like, where does the line start? What food can you take? Where are you supposed to stand, then where are you supposed to sit? Where do you go when you're done, why is everyone watching you? ... Bah."

A pak je tu Levi, dokonalý muž, který ale má své chyby.

"What's the plan?" she asked.
He grinned. "My plan is to do things that make you want to hang out with me again tomorrow. What's your plan?"
"I'm going to try not to make an ass of myself."
He grinned. "So we're all set."

Navíc pokaždé zapomenu, jak moc miluju Reagan a její přátelství s Cath.

"I feel sorry for you, and I'm going to be your friend."
"I don't want to be your friend," Cath said as sternly as she could. "I like that we're not friends."
" Me too," Reagan said. "I'm sorry you ruined it by being so pathetic."

Celá linka s profesorkou Piper je tak dobrá a tak uvěřitelná. A stejně tak ta s Nickem. Ne, že bych si jejich četbu nějak zvlášť užívala, ale to je proto, že mi až příliš připomínají realitu. Rodinná zápletka mě pak baví asi nejmíň, ale taky je dobře napsaná a bezpochyby je dobře, že tu je.

"But once she was standing in Professor Piper's office, and Professor Piper was Blue Fairy-smiling at her, Cath couldn't say it out loud.
This is so obviously about me needing a mother figure, she thought, disgusted with herself. I wonder if I'm going to get swoony around middle-aged women until I am one."

Celkově tahle kniha obsahuje spoustu skvělých myšlenek, které ke mně promlouvají a humoru, který si nejde než zamilovat. A při tomhle čtení jsem zjistila, že obálku kreslila Noelle Stevenson aka autorka Nimony - což mě přimělo přemýšlet zároveň nad Bazem a Simonem a Temnotajem a Zlatobříškem a... wow, jaktože jsem to neviděla hned?
Osobně mi tu úryvky ze Simona vůbec nevadily, do textu se úžasně hodí (i když je pravda, že při minulých re-readincích, jsem je většinou přeskakovala) a... stále spokojenost (očividně), ze své knihovničky jí rozhodně zatím nevyhošťuji...

24. dubna

Mně se tenhle příběh líbil hodně. Stránek bylo tak akorát. Hlavní hrdinka mi moc sympatická nebyla, ale Levi to vyvažoval, ten byl super. Líbil se mi postupný vývoj jejich vztahu i celkový námět. Ideální pro oddechové odpoledne. Všem doporučuji.