tygřík2
komentáře u knih
Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše
John Gray
Tuto knihu nechť nečtou ti, kdož si myslí, že jsou dokonalí.
Ostatní se zábavnou formou dozví, např., že když si žena chce o něčem mluvit se svým mužem, prostě si o tom chce promluvit, srovnat si myšlenky a chce, aby ji jen poslouchal. Kdežto muž si myslí, že žena chce něco řešit a od něj očekává řešení. Tak je to dáno od přírody ženám a tak mužům. A když to jeden o druhém neví, konflikt je za dveřmi.
Pan Gray se svojí teorií Marsu a Venuše mi byl často moudrým rádcem, když jsem začínala svou kariéru manželky. A má můj neskonalý vděk dodnes.
Mega hustej nářez
František Kotleta (p)
Já věděla, že bez těch píp nanitů by byli hlavní hrdinové píp nahraní. I když jim VŠECHNO, o co v píp boji, Odíííín!!!, přijdou, dorůstá. Tak husté to bylo.
Podivuhodné zákruty děje i hláška za hláškou mne nutily chechtat se mezi píp sprškami Snailů, píp svistem RPGéček, píp neodbytnými kolotoči a píp vršícími se hromadami píp žlutých mrtvolek nahlas. Nejsem přítelem hrubých výrazů, ale tady byly píp na místě. Bylo to tak píp zábavné, že jsem ochotna zapomenout i na to jedno píp "budeme se soustředit" :-).
Opravdu píp vroucně doufám, že L.K. alias F.K. se někdy k Bratrstvu vrátí a my se s ním vypravíme do vesmíru dát za vyučenou píp žluťáskům na jejich píp vlastním území. (Napíšu Ježíškovi, jestli by se nepřimluvil.) Na důkaz, že tomu pevně věřím, začínám pátrat po nějaké starší kosmické lodi na prodej.
Fakt hustej nářez
František Kotleta (p)
Raději jsem z poza rohu moc nevystrkovala hlavu, protože vyměnili Desert Eagla za slonobijku a vzali si větší a průraznější ráži střeliva. Moje fešácká neprůstřelná vesta by mi byla houby platná. Mrknu se, jestli někde nezbyly nějaké nanity. Mám tuchu, že až parašutistickým kotoulem vlítnu do třetího pokračování, budu je zatraceně potřebovat!
Hustej nářez
František Kotleta (p)
Jak praví název.
Čte se samo. Až si seženu neprůstřelnou vestu, jdu do dalšího dílu.
Císař
Stephen Baxter
Tentokrát budu zlá. Celou dobu jsem čekala na nějaký děj a on se neudál, vyhlížela jsem alespoň malinkatou myšlenku, a ona nikde. Mlácení prázdné slámy. Ztráta času a peněz. Kategorie jedním okem tam, druhým ven. Nikdy více.
Spiknutí
Robert B. Parker
Jesse, James Bond maloměsta, Molly, jeho Moneypenny, Loďák Simpson, naděje policie. Příběhy se dobře čtou, jsou napínavé, mají spád a délku akorát. Hlavní hrdinové nejsou dokonalí, zato mají srdce ze zlata, fištrón, vyvinutý smysl pro spravedlnost a rovnou páteř. Nelze si je nezamilovat.
Nahlédla jsem do mužského světa a zjistila, že mu, i po přečtení celé série, nerozumím o nic víc než předtím. Naučila jsem se míchat drinky (ne pít). Zjistila jsem, že přísloví "nechtěj smutek utopit v sudu s rumem, umí plavat" platí i v Massachusetts. Hlavně jsem se dobře pobavila a ubytovala Jesseho Stonea a jeho partu v jedné z komůrek mého čtenářského srdce označených Oblíbenci a ujistila je, že se určitě vrátím.
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Jane Austenová píše v každé knize skoro o tomtéž, ale, světě div se, ani jeden příběh nenudí. Možná je to tím humorem lehoučkým jako pírko. Možná je to tím, že její hrdinky jsou ženy, které se, v kontextu popisované doby a konvencí, snažily zařídit si svůj život podle vlastních představ. Určitě je to tím, že Jane se od dnešních žen až tak moc nelišila. Také věděla, že bez lásky by život stál za starou belu.
Nádraží Perdido
China Miéville
Téda, to bylo něco! Musela jsem to dát na jedno nadechnutí!
Muž v labyrintu
Robert Silverberg
Můj první Silverberg. Vždy si na tuto útlou knížku vzpomenu, když se vedou řeči o dorozumívání s případnými návštěvníky z vesmíru. Nedávno jeden odborník v televizní debatě tvrdil, že by se vědci dnes domluvili s kýmkoli. Tak jsem si říkala: "Hochu, tys nečetl Muže v labyrintu, viď?"
Člověk obojživelník
Alexandr Romanovič Běljajev
Jako dívenka jsem pro Ichtyandra plakala. Že už ho nikdy nepotkám, protože musí žít v moři a tam mu bude zima a smutno. Že někdo může být tak zlý a způsobit mu to. Byla jsem to nevinná dětská dušička...
Broučci
Jan Karafiát
Broučky oceňuji až jako dospělá. Jako dítě jsem se bála žluny tak, že jsem odmítala se na knihu byť jen podívat. (A to nemluvím o kouzelném Večerníčku.) Dnes se podívám na trávník a hned vím, že pod růžovými sedmikráskami jsou hrobečky broučinek, pod bílými spí broučci. Dnes uvidím vřes a vím, že tam bydlí laskavá Janinka s kmotříčkem a kmotřičkou. A na zimu ucpáváme okna mechem, alespoň slovně. A když v se létě v trávě za zahradou začnou tetelit maličká světýlka, vím, že malí broučci poprvé rozžehli lucerničky a letí na službu... A přeju jim, aby nepotkali žlunu, i když se jí už dnes nebojím :-)
Vražda v zapadlé uličce
Maureen Jennings
Příjemná detektivní série. Ale seriál jí inspirovaný ji ve všech ohledech předčil.
Kolejmoří
China Miéville
Předesílám, že tahle kniha koresponduje s mými pocity, které mám už pár let. (Moje město obkličují protipovodňové hráze, stavba tratě a předimenzovaných mostů, dálnice, beton, beton , beton a mizí stromy, stromy, stromy. A za vším v dáli ouřada. A na zahradě mi řádí krtek nebo myši, jestli to nejsou daleko horší příšery :-) )
Hrdinové se stále za něčím ženou, pachtí se, unikají nebezpečí a až úplně na konci pochopíte, že je to satira. Vyvedená v zajímavém jazyce, ozvláštněná autorovou fantazií a láskou k vlakům. Prostě weird. Ale fajn weird.
Malá čarodějnice
Otfried Preussler
Tahle holčička s havranem, ti prostě nemaj chybu!!! Chce být dobrou čarodějnicí, ale zapomněli jí vysvětlit, co to znamená. Tak si to vyložila po svém. A přípodoteky Abraxase? Toho havrana bych mohla mít doma.
S nádhernými ilustracemi pana Smetany skvost.
Já i má dítka jsme se skvěle bavily.
Prach
Hugh Howey
Jelikož jsem všechny tři části trilogie přečetla na jeden zátah, mžourám teď do slunečního světla jako krtek, kontroluji, jestli ještě stojí sousedovic domek, jestli mi někdo neočesal úrodičku rajčat a napadlo mne, že pořídit si flobertku není zas tak špatná myšlenka. Jsem ráda, že to dopadlo jak to dopadlo, protože kdyby to nedopadlo, měla bych depresi zlou.
Autor má vzácnou schopnost všechny věci i činnosti popisovat do podrobna, ale tak, že to nezdržuje a nenudí. Skoro bych řekla, že právě tohle mne vtahovalo do děje víc, než bych čekala.
Dílo se mi chvílemi jevilo jako podobenství. Taky vás mrazilo? A narodí se nám včas nějaká Jules?
A nesmím zapomenou pochválit přebaly. Moc se povedly.
A teď něco k překladu.
Panu překladateli bych drobné gramatické nedostatky odpustila. Ale formulace "budu se soustředit" mne přímo fyzicky bolí. Tahle větná vazba patří do angličtiny a pokaždé, když ji vidím nebo slyším používat v češtině, nadskočím. (A že nadskakuji dost často!) V češtině máme takové gramatické kategorie, jmenují se vidy. A mám dojem, že se učí už na základce. Ale zřejmě skoro nikdo nedával pozor.
Turnus
Hugh Howey
Pokračuje ve stejném duchu jako v Silu, ale ne tak úplně.
Opět jsem se zavřela do podzemí a jako cvok se plahočila po schodišti. Navíc mi občas, když jsem se probouzela z kryogenního spánku, byla tak děsná zima, že jsem si ke čtení oblékala tlusté ponožky, ale neodradilo mne to. Tak dobrá ta kniha je :-)
A.... Enehy...napadlo...
Silo
Hugh Howey
Že se budu na stará kolena honit po schodech nahoru a dolů jako blázen a ještě se mi to bude líbit, toho jsem se nenadála.
(Hlavně číst tenhle díl jako první, protože jinak si zkazíte ten správný dojem.)
Anna Karenina
Lev Nikolajevič Tolstoj
Kdysi jsem ji četla, snad k maturitě, a nudila mne tak, že na druhý díl jsem neměla sílu ani chuť. Zkusím to znovu na stará kolena a dám vědět, jestli se něco změnilo :-)
Johnny si vzal pušku
Dalton Trumbo
Po Jiskře života a Sofiině volbě kniha, která se mnou při čtení pořádně zamávala. Také jedna z těch, které už nikdy znovu neotevřu, protože na tenhle příběh se zapomenout nedá.
Atlantský mor
A.G. Riddle
V tomhle díle trilogie jsem už chvílemi přes kupy mrtvolek skoro nedohlédla, kdo je klaďas a kdo záporák. Tajemství původu je jasné už dávno, ale jsem napjatá, jestli z toho morového povětří autor hlavní hrdiny zachrání.