Anna Karenina

Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Výmluvný postřeh giganta ruského realistického románu Lva Nikolajeviče Tolstého otevírá jedno z nejslavnějších psychologických děl v dějinách literatury, v němž si spisovatel po monumentální fresce Vojna a mír dopřál komornější zápletku a dalekosáhlým přetvořením látek módních romancí vyjádřil odpor k pseudomorálce „vyšších kruhů". Inspirován skutečnou událostí, kdy se spořádaně vyhlížející mladá dáma vrhla pod kola nákladního vlaku, vytvořil Tolstoj příběh o skandálním poklesku „dobře provdané" krasavice, která je přinucena váhat mezi salonním životem v nelásce a přirozeným právem na štěstí. Vzplanutí choti carského hodnostáře k důstojníku Vronskému, jež spisovatel umně proplétá s osudy a krizemi dalších příbuzných a přátel, je pro Annu o to tragičtější, že na rozdíl od dobových mravokárců nedovede být pokrytecká a milostný poměr ani jeho následky netají. Nesmrtelnost tohoto románu potvrzuje i řada filmových adaptací, v nichž titulní postavu postupně ztvárnily například Greta Garbo, Vivien Leighová, Taťjana Samojlovová nebo Sophie Marceauová....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/20_/2066/anna-karenina-2066.jpg 4.31327
Originální název:

Анна Каренина (1878)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Leda
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (186)

Přidat komentář
Ninjachroust
04. února

Na přečtení 'Anny Kareniny' jsem se těšila velmi dlouho. Je to první román od L. N. Tolstého, který se mi dostal do ruky, a zároveň je to i má premiéra na poli klasické ruské literatury. A ačkoliv jsem se do čtení pouštěla s nadšením, musím se přiznat, že jsem knihu dočetla s mírným zklamáním.

O zjevných kvalitách románu se nebudu příliš rozepisovat - popisy prostředí a zejména postav, jejich niterné úvahy, gesta a emoce, to na mně nechalo silný dojem spolu s krásně obtížným, bohatým jazykem, který v kontrastu s některým současnými knihami působil jako pohlazení po duši. Je pravda, že mě ta někdy až přílišná popisnost u některých částí rozčilovala, přestože jsem s tím dopředu počítala (vzhledem k přítomnému realismu), větší problém jsem ale měla s hojně se vyskytujícími úvahami o politice a zemědělství, které mi častokrát nezapadaly do kontextu právě probíhajícího děje a působily na mě rušivým dojmem. Líbilo se mi, do jakého protikladu se stavěly dvě hlavní dějové linie. Všednost příběhu Levina a Kitty, to radování se z maličkostí, ta nevinnost a upřímnost, mi přirostla k srdci. Pro tragický příběh Anny Kareniny jsem už od začátku neměla příliš pochopení a postupně jsem si vůči této postavě vypěstovala silnou averzi. Snažila jsem se porozumět jejím pohnutkám a myšlenkovým pochodům, snažila jsem se s ní soucítit, ale nedokázala jsem to. Působila na mě jako znuděná, destruktivní a sebelítostivá potvora, které nic není po chuti, i kdyby se pro ní všichni ztrhali. Ale kdo ví, třeba budu mít za nějakých dvacet let, až po tomto románu opět sáhnu, jiný názor, třeba Anně naopak porozumím zcela dokonale. Kdo ví.

Co mě na knize nejvíce zklamalo, to byl její konec. Sedmá část, hlavně její závěr, kdy Anniny myšlenky pomalu spějou až k definitivnímu rozhodnutí o ukončení vlastního života, ta úžasná rozpolcenost, pro mě byla z celého románu pravděpodobně nejsilnějším zážitkem... Ale pak přišla osmá část, která se náhle zcela nepochopitelně začala zabývat knihou Levinova bratra a já si připadala, jako by na mne sám autor vylil kýbl ledové vody.

I tak jsem nesmírně ráda, že jsem 'Annu Kareninu' přes všechny strasti úspěšně dočetla a po nutném odpočinku u méně náročné literatury si ráda přečtu nějaké další Tolstého dílo.

PavlínaAlžběta
26. ledna

Klasika ruského mistra stvořená přímo pro mě, už od dob střední školy. Jedna z nejoblíbenějších. Pro mě je kniha velmi čtivá, což myslím, že pro mladší čtenáře může být problém jak se samotným dějem, tak i stylem psaní. Tolstoj měl vynikající styl psaní, detailní popisy hrdinů, včetně jejich citů a charakteru, mě vždy při čtení vtáhne do děje. Najdou se popisné pasáže, které se vlečou, ale neubírají příběhu na jeho originalitě svého druhu. Příběh, který pro čtenáře nabídne poutavý děj o vášnivé lásce, zoufalosti, zášti, podvodu a závěr s tragickým koncem hrdinky.

Melancholie
07. ledna

Je tryzna to číst, ale potom co to dočtete si uvědomíte ,že bylo tryzna žít bez toho.

kaja77
03. ledna

Četla jsem Annu kareninu jako gymnazistka (protože tuto knihu četl idol mého srdce) no a pak podruhé jako skoro čtyřicátnice a rozdíl ve vnímání postav, děje apod byl neskutečný.az jsem nevěřila že je to tatez kniha....

PavlineCZka
15.11.2017

Kniha je docela čtivá, bavila mě, klasika, která rozhodně stojí za přečtení. Nicméně počáteční sympatie s hlavní hrdinkou Annou se v průběhu čtení rapidně změnily a její příběh mě unavoval. Naštěstí se zde prolíná příběhů více, které vás baví a nevinná láska Kitty a Levina je opravdu osvěžením. Filosofické, politické a zemědělské úvahy byly poněkud rozsáhlé a nezáživné.

gab72
06.10.2017

Neuvěřitelné! Pan Tolstoj prostě viděl, uměl si představit a hlavně uměl napsat. Nikdy jsem ho nečetla, až teď po čtyřicítce a doslova mě posadil. S jakou bravurností, vylíčí myšlenkové pochody,toky emocí, jak u ženy tak u muže. Jen tak mimochodem se zmíní o nějakém postřehu ze společnosti. Popíše dokonale styl kosení (mám s tím nějaké zkušenosti :)). Výborná klasika, doporučuji!!!

dvoracci
05.10.2017

Mě tato kniha nadchla. Když uvážím, z jaké je doby, je velmi čtivá a jednání Anny chápu. Na to, jak je tato kniha rozsáhlá, jsem jí měla za dva dny přečtenou.

Madluska
25.09.2017

K Anně mám poněkud ambivalentní vztah. A vím, že si za to trochu můžu sama, nicméně svůj díl viny nese i Tolstoj. V první řadě jsem Kareninu četla dlouho - s přestávkami (ehm, třeba i ročními) zhruba 3 roky - pořád se mi do rukou draly jiné (a leckdy záživnější :-)) tituly. A tak se stalo, že jsem pozapomněla jednotlivé rodové vazby a jména (s tím mám u ruské literatury problém obecně - vyznat se v tom, kdo se jak jmenuje, když ho pokaždé oslovují jinou variantou jména, případně ještě otčestvem, grrr!), tudíž jsem se lehce ztrácela. Navíc Tolstoj nešetřil postavami ani popisy a úvahami (Levinovo hospodaření mě opravdu nechávalo chladnou). Na druhou stranu pak ale jako za odměnu přišly pasáže, které se četly samy, případně nějak zapadaly do mého vlastního života (zejména co se vedlejších linek týče, s Annou bych životní eskapády sdílet nechtěla). Tolstoj prostě uměl vystihnout hnutí mysli u různých osob a jediným mistrně vylíčeným detailem (gesto, oblečení, grimasa) svedl říci všechno. Nicméně u mě ztrácí body tím, že je detailista až přílišný a neví, kdy přestat. Takže román pak bují a ubíjí. Ale možná jsem jen líný a nenáročný čtenář, který si nedovede vychutnat všechny autorovy přísady, takže to ochutná a řekne si: Hm, guláš, tak jo. Tak jo.

niknikita
16.09.2017

Měla bych se k této klasice vrátit, ale zatím nemám dost trpělivosti k tak podrobnému a zdlouhavému vyprávění.

tygřík2
14.09.2017

Kdysi jsem ji četla, snad k maturitě, a nudila mne tak, že na druhý díl jsem neměla sílu ani chuť. Zkusím to znovu na stará kolena a dám vědět, jestli se něco změnilo :-)

KocIQ
28.08.2017

Jsem zatím v polovině, románem jsem nadšen, ale rozhodně varuji před vydáním z roku 2013 od nakladatelství Dobrovský. Přestože v ediční poznámce avizují, že pravopis přizpůsobili současnému úzu při zachování autorových jazykových a stylistických zvláštností, nějak odmítám věřit tomu, že mistr Tolstoj páchal takové šílené hrubky (tečky nesmyslně vložené do prostředků vět, jinde naopak na konci vět vynechané, místo trojtečky nebo jedné tečky běžně tečky dvě, atd.). Vše jmenované vede k tomu, že si četbu příliš neužívám, neboť stále bojuji se srozumitelností textu. Nemohu se zbavit dojmu, že román překládal buď robot, cizinec nebo někdo, kdo nemá vůbec cit pro český jazyk, protože některé vazby jsou snad příliš archaické i na dobu vzniku románu. Mám neblahý dojem, že překlad vůbec neprošel korekturou, protože chyb je k polovině románu na desítky a do textu pronikly i chyby běžné u bulváru či béčkových knih (např. slovo "protěžoval" namísto "protežoval"). Ale abych nekončil negativně: do Anny jsem se už samozřejmě dávno zamiloval a Vronskému ji závidím...

gnocchi
21.08.2017

Román Anna Karenina prostě musíte milovat.

MayaBu
11.08.2017

Tolstoj zkrátka UMĚL psát. Anna Karenina je komplexní dílo s obrovským rozsahem, díky kterému se ponoříte do světa vyšší ruské společnosti druhé poloviny 19. století.
Naprosto jsem si zamilovala postavu Levina (i přesto, že
pro jeho zálibu v kosení trávy jsem příliš pochopení neměla)

Ence
30.07.2017

Realismus v ryzí podobě. Není třeba dech beroucího, strhujícího nebo přibarvovaného vršení a popisů událostí, když stačí psát o každodenním všedním životě, ve kterém se chtě-nechtě odehrávají veškeré lidské osudy. Uvěřitelná realita se přitom stává prioritou a neuvěřitelná krása ustupuje do pozadí - pro někoho možná ke škodě, pro jiného ku prospěchu věci.

Neuvěřitelně propracovaná detailní psychologie ansámblu hrdinů ve mně nejednou vyvolala otázky směřující k osobnosti samotného Tolstého, jelikož svou omezenou mozkovou kapacitou dost dobře nemohu pochopit, jak může jeden autor vytvořit tolik komplexních a živých postav.

Jelikož bych vychvaloval tolik, až by to čtenáře mé recenze nudilo, zmíním pouze dvě věci, které shledávám spíše negativními:
1. Počeštěný překlad názvu v mém vydání: Anna Kareninová, se kterým se prostě nemohu smířit.
2. Samotný závěr románu, kde mi Levinovo konečné uvědomění do románu jakožto celku vůbec nezapadlo a připadlo mi silně vykonstruované.

Románem jakožto celkem jsem však byl doopravdy nadšen. Jasných 5/5!

Jacck
24.07.2017

Román z doby, kdy Rusko bylo ještě jakžtakž normální zemí, než to tam zdecimovali bolševici a jejich dnešní kágébáčtí pohrobci. Tolstoj psát umí.

koki.veru
22.07.2017

Nečekala jsem, že by se mi mohla knížka tolik líbit :) Už dlouho jsme měli tuhle knížku doma, a až teď jsem se konečně odhodlala a byla jsem opravdu moc příjemně překvapena :) moc se mi líbil příběh Anny Kareniny a ostatních osob :) opravdu povedená a propracovaná knížka.

Romžiry
10.07.2017

Co ke knize dodat. Klasika a opravdu stojí zato si ji přečíst.

pistalka
09.07.2017

Ústřední motiv románu - nešťastný jedinec, na nesprávném místě v nepochopené společnosti - ten stojí nad dějinami a je nadčasový.

Že je Anna Karenina jedním z největších románů všech dob, mamutím dílem ruského realismu, klenotem světové literatury apod., o tom zde není třeba obšírně diskutovat.

Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém.

kopretitinka
19.06.2017

jak to napsat jednoduše ... Ono se to dobře nedá. Carské Rusko, 19. století, zakázaná láska, porušení konvencí a morálních zásad. Lidé sešněrovaní etiketou, falešnou morálkou a okázalými zvyky. Nádherný popis prostředí a citů. Co víc? Prostě Anna Karenina se pro mě stala, stejně jako kdysi pro mou maminku, láskou na celý život.

gigi77
17.06.2017

Musím se uklonit autorovi, nečekala jsem od něj tak pěkné dílo ... krásně popsané scény, citově bohaté, zajímavá životní éra, společnost a konvence.

martinaandulka
12.06.2017

Nádherná kniha,krásně napsaná a dozvěděla jsem se trochu historie z Ruska :-).

Kačkas21
08.06.2017

Skvělá kniha, mnohé odradí svou délkou, ale mne naprosto ohromila a nemohla jsem se od příběhu odtrhnout. Skvěle propracované dějové linie jednotlivých postav a jejich osudů. Mohu jen doporučit.

KosťaLevin
25.05.2017

Tenhle Tolstého opus má jedinou chybu: jméno, které mu Lev propůjčil. Přečetl jsem anotace ke všem zdejším vydáním a ani jedna zmínka o Kosťovi a Kitty! Škoda, že Cimrman při svě návštěvě u Čechova nezaskočil také za Tolstým, aby mu poradil lepší název knihy a první větu: Kitty Ščerbacká - Všechny nešťastné rodiny jsou si podobné, každá šťastná rodina je šťastná po svém.

Čím jsou postavy Kosti a Kitty tak krásné a výjimečné je právě jejich obyčejnost. To, jak prožívají ty nejvšednější i nejvzácnější momenty. Ať už Kosťa kosí po boku mužiků obilí nebo se při porodu strachuje o Kitty. Ať už Kitty zavařuje kompot nebo se stará o Kosťovo umírajícího bratra. A hlavně to jsou postavy tápající a hledající. Se svými těžkostmi i radostí ze života...

Palorizek85
23.04.2017

Tak jsem to dočetl... :), skoro 900 stránek. SPOILER: No název Anna Karenina (či Anna Kareninová), je trochu zavádějící, protože se autor stejnou měrou věnuje i jiným postavám. Osobně jsem si oblíbil Levina a Kitty, byť každá z autorových postav měla své kouzlo. Z příkladu Anny jde velmi dobře vidět trpké ovoce nevěry a následné výčitky svědomí, které ji v kombinaci s opiáty dohnaly k sebevraždě. Kniha se celkem dobře četla a myslím, že to dobře dokresluje dané období Ruského carství.

simonit
17.04.2017

Knížku jsem si vybrala ze seznamu povinné četby, co jsme dostali od profesorky na gymplu. Četla jsem ji téměř 2 měsíce. A musím říct, že je to jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla! Líbilo se mi perfektní zpracování, autorův popis venkova i charakterů...Nádhera. Moc doporučuji, kdo ještě nečetl.

Jass
17.04.2017

Musím říct, že takhle dlouho jsem žádnou knihu snad nikdy nečetla. Částečně na tom sice mělo podíl to, že teď skoro nemám na čtení čas, ale stejně... Čtyři měsíce... Ze začátku jsem si knihu skutečně užívala, protože je napsána naprosto excelentním jazykem (za to ta čtvrtá hvězdička...), díky kterému jsem zapomínala, kde právě jsem a místo toho cestovala vlakem napříč zasněženým Ruskem. Problém byl, že čím déle jsem četla tím víc mi všechny postavy lezly na nervy. Na konci už jsem neměla ráda naprosto nikoho. Líbila se mi podrobná prokreslenost celého příběhu a proto mě trochu mrzelo ukončení, které sice ukončila Levinův, Kittin a Vroského příběh, ale vůbec se nevracel k Alexeji Alexandroviči, který mi ve výsledku začal připadat skoro nejzajímavější (ne, že bych ho měla ráda, ale na rozdíl od ostatních byl prostě jen hrozný trouba...). Musím přiznat, že jsem poněkud rozčarovaná, forma byla dokonalá obsah už mě tak neuspokojil.
edit 18.4.: Viděla jsem film(2012) a musím říct, že mě neskutečně pobavilo, jak moje emoce z něj byly téměř identické s knihou, začátek byl skvělý, některé moje oblíbené scény sice chyběly, ale ty zbylé jako by byly zhuštěné a utvářely přesně ten dojem, který to mělo mít. Bohužel potom přišla ta slabší část, kdy to dost radikálně proškrtali (což se není co divit) a najednou byl konec... Kitty s Annou byly perfektní, přesně tak jsem si je představovala. Mužské charaktery se mi ve výsledku také líbili, ale musím říct, že moje původní představa byla radikálně jiná (Vronský a blonďák?).

MartinaP1984
12.04.2017

Dějová linka Anny a Vronského byla bez chyby, ostatní ušly, až na Kity a Levina. Levin mě štval od začátku do konce a jeho příběh mě bohužel příliš nebavil. Konec mi přišel jaksi navíc, to už bylo o ničem. Jinak ale doporučuji přečíst, protože příběh Anny a Vronského stojí za to překousat se slabšími pasážemi. Jejich příběh je za plný počet hvězd.

Romanka89
07.04.2017

Bylo to náročné, ale dočteno. Hlavní příběh, příběh Anny a Vronského byl úžasný. Popisný realismus je holt popisný realismus, takže několikakapitolové popisování lovu sluk, politiky atd., s tím člověk musel počítat, ale občas mě to odvádělo od děje a musela jsem se často vracet. Postavy dokonale vykreslené. Každopádně je to veledílo a jsem ráda že jsem ho přečetla. Jen mi chyběly pocity Vronského po smrti Anny, tomu bylo věnováno málo.

Čtenářská výzva 2017: Kniha s jménem v názvu.

katushah
04.04.2017

Je to klasika, která nikdy nezestárne a stojí za to si jí přečíst. Bohužel i mně se strašně těžko a dlouho četla, je tam mnoho informací, které nejdou tak snadno strávit. Ubrala bych tak půlku obsahu. I když pak by to zase asi nemělo takové kouzlo. :)

iva2423
03.04.2017

Výborná klasika.