Lev Nikolajevič Tolstoj

Na ruských školách, ako i na vybraných vysokých školách v zahraničí (aj u nás) sa učí o Tolstom ako o milom starčekovi z tradičnej patriarchálnej rodiny, ktorý učil nevoľnícke deti čítať a písať.
- Jeho hlavnou myšlienkou bolo neprotiviť sa zlu násilím. A ako sa potom protiviť zlu? Ustupovať? Boľševici sa v roku 1917 dostali k moci nie pre obrovskú podporu národov Ruskej ríše, lež pre ľahostajnosť politikou už znechutených obyvateľov a vojakov, ktorí mali proti boľševikom zasiahnuť (https://www.databazeknih.cz/knihy/dejiny-ruska-20-stoleti-dejiny-ruska-20-stoleti-1-dil-222090?orderBy=new&str=2 ; https://www.databazeknih.cz/knihy/strucne-dejiny-ruska-od-zlatej-hordy-cez-napoleona-stalina-az-k-putinovi-499481).
- Tolstoj si viedol denník, v ktorom podrobne zapisoval, čo robil so ženami, ba napísal tam i to, že chcel mať pohlavný styk so svojím kamarátom. Najhoršie na všetkom však je, že to dal počas svadobnej noci prečítať svojej manželke, a tá potom celú noc preplakala.

Doporučuji přečíst si líčení T. G. Masaryka, jak jej navštěvoval: https://cs.wikisource.org/wiki/Hovory_s_T._G._Masarykem/%C5%A0kola_a_jin%C3%A9_z%C3%A1jmy

Nejlepší spisovatel ruského realismu a realismu vůbec. Jeho díla byla čtivá, jak v době jeho života, tak jsou čtivá v naší době. Nejslavnější románové epopeje Vojna a mír nebo Anna Karenina byly mnohokrát zfilmovány a oceněny Oscary. Přesto jsou knihy o mnoho lepší než jejich zfilmované verze. Tolstoj skvěle dokázal popsat ve Vojně a míru každou bitvu, která byla v tomto díle. Nejlépe popsal bitvu u Slavkova, přesto, že nikdy dějiště bitvy ve svém životě neviděl a Slavkov znal asi jen z dopisů od Tomáše Garrigue Masaryka, se kterým si jako filozof dopisoval. Rusové jsou na tohoto autora právem hrdí.

Velikán ruské literatury se proslavil mnoha romány, na čemž má dost možná největší zásluhu jeho manželka. V době bez počítačů a psacích strojů to byla právě Sophia Andrejevna Tolstá, kdo svému choti ručně psala kopie jeho textů. Vojnu a mír přepisovala celkem sedmkrát..

V autobiografické vzpomínkové knize Zápisky kriminalistovy (česky 1962) líčí Lev Šejnin své setkání se slavným ruským kriminálním vyšetřovatelem , který se jmenoval Anatolij Fjodorovič Koni:

Koni, jak známo, vyprávěl kdysi L. N. Tolstému syžet skutečného soudního případu, který pak geniální spisovatel použil jako osnovu svého románu Vzkříšení. Proto Lev Nikolajevič pojmenoval své dílo „Koniho románem“. Od něho je také námět k Živé mrtvole.

Vynikajici je jeho pojednani o chybach pravoslavne cirkve.

Galerie fotografií Tolstého: http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Photographs_of_Leo_Tolstoy Doporučeno např. milovníkům vousů. Nebo fousů?