Tirisa
komentáře u knih
Hana
Alena Mornštajnová
Za mě skvělá kniha, kterou určitě doporučuji si přečíst. Rozsahem byla přesně tak akorát, příběh byl vyprávěn velmi poutavě a přesto se nesnažil hrát na city...prostě to bylo tak a tak a konec zvonec... Jsem ráda, že jsem se nakonec ke knize odhodlala a těším se na další od autorky.
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Tak tohle byla naprostá bomba. Skláním se před paní Christie, opravdu je to královna tohoto žánru. Na téhle knížce je vidět, že nejsou potřeba stovky stran, ani brutální vraždy, které musí za každou cenu šokovat...kam se na ni současní autoři hrabou...a to mám detektivky ráda :-) Nebyla tu žádná hluchá místa, byla jsem napjatá jako kšandy od začátku až do konce...a celou knížku jsem , i přes dvě malé děti, zvládla ve dvou dnech, což mi přišlo úplně nereálné...Ale v tomhle případě jsem prostě četla a četla, kdykoliv to bylo jen trochu možné...Doporučuji všemi dvaceti :-)
Už mě vidíš?
Sharon J. Bolton
Tohle byla jízda, jsem nadšená a nemůžu jinak než doporučit. Zase jsem po nějaké době ráda vstávala v pět ráno a těšila se na hodinu a půl dlouhou cestu do práce, až si budu moct číst. Byla jsem napjatá, znechucená a u toho všeho pořád u vytržení...ani na chvíli jsem se nezamýšlela, jak by to celé mohlo být, neměla jsem čas, plně jsem se soustředila na čtení. Jsem zvědavá, jestli autorka dokáže udržet tuhle laťku i v příštích dílech...Jdu na to!
1984
George Orwell (p)
Pořád se nějak nemůžu vzpamatovat z toho, v jakém roce byla kniha napsaná...Už jen za to musím dát pět hvězdiček. Tuhle knížku si rozhodně už pokaždé představím, když se řekne nadčasové dílo...Prostě doporučuji...co víc psát...!
Hostitel
Stephenie Meyer
I když už nějaký ten pátek nejsem teenagerem a Stephenie Meyerová je považovaná spíš za autorku pro náctileté slečny, nestydím se přiznat, že její knihy miluji. Její způsob psaní a popisu událostí je nenásilný, vždy mě naprosto vtáhne do děje a také pravidelně potěší romantičku skrytou kdesi uvnitř mě.
U Hostitele jsem navíc našla i skrytější význam, který jsem ocenila, protože sama věřím, že nic není jen černobílé, nebo jen dobré a zlé.
Knihu jsem četla už 3x a ještě ani jednou mě nenudila.
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
Já jsem byla spokojená...asi za to může i zdejší hodnocení...nic moc jsem nečekala a tudíž jsem byla, víc než mile, překvapená. Po dlouhé době mě knížka chytla a já hledala každou volnou chviličku, abych mohla číst, takže za sebe doporučuji :-)
Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Knihu jsem před chvílí dočetla a ještě teď posmrkávám. Bylo to krásné, lidské, zábavné i smutné a prostě nezapomenutelné. Britt - Marii jsem chtěla téměř po každé přečtené stránce pevně obejmout, a to i přes její sociální nekompetentnost. Jsem plná dojmů a neumím je úplně vyjádřit (chvíli jsem se smála, za chvíli jsem zase brečela a tak pořád dokola), takže vám prostě jen doporučím, abyste si knihu sami přečetli.
Pro mě to byla první Backmanova kniha a už teď je mi jasné, že rozhodně nebyla poslední.
Kladivo na čarodějnice
Václav Kaplický
Ani nevím, jestli je u této knihy možné dát míň než 5 hvězdiček. Je to klasika, kultovní kniha, člověku z ní až mrazí. U mě po přečtení došlo k tomu, že jsem se sbalila a vyrazila na výlet do Velkých Losin a nechala na sebe atmosféru dýchnout ještě o něco víc...a atmosféra to byla tíživá. Člověku je až fyzicky špatně, když si uvědomí, kolik zla dokáže napáchat jeden jediný člověk...navíc když za ně ani není dohnán před jakýkoliv soud (i když nejsem věřící, tak v tomto případě doufám, že něco jako boží soud existuje a že pan Boblig dostal, co si zasloužil alespoň po smrti).
Tak to je, tak to bude
Sharon J. Bolton
Opět skvělé...nechápu, jak to autorka dělá, ale těch téměř 500 stran mám vždy přečtených během chvilky (nutno dodat, že tím trpí především domácnost)...včera odpoledne jsem se pustila do posledního dílu a už jsem zase na straně 179...
Mlýn na mumie
Petr Stančík
Trvalo mi opravdu jen pár stránek se začíst, a když se stalo už jsem se jen vezla a užívala si. Styl psaní se mi neuvěřitelně líbil, pan Stančík dokázal dát poezii i do těch nejpovrchnějších denních úkonů a o to asi hlavně šlo...Příběh sám o sobě byl tak naprosto absurdní, že nějaké vyšetřování vraždy jsem nakonec ani nemohla brát moc vážně a prostě jsem jen četla, co mi autor předkládal a usmívala se u toho. Nejvíc asi na začátku každé kapitoly a pravidel spolku Ordo Novi Ordinis. Takže za mě nakonec "absurdní" 4 hvězdičky a "absurdní" doporučení k přečtení :-)
Počátek
Dan Brown
Sérii s Robertem Langdonem miluji, je to jediná knižní série, u které se nespokojím jen s tím, že si půjčím v knihovně, ale musím ji mít doma, protože se k ní ráda vracím. Dodnes si pamatuji, v jakém úžasu mě nechala Šifra mistra Leonarda, která rozhodně patří mezi moje top knížky.
Souhlasím s tím, že Počátek je nejslabší z celé série, ale i tak jsem si čtení užila. Je pravda, že kostra příběhu je vždy stejná, ale to mi nevadí. Tím, že pan Brown vychází z reálných a všude dostupných informací, uměleckých děl a historických památek, dává svým knihám něco navíc a musím přiznat, že ne jednou jsem si řekla...páni, vždyť má pravdu...
A když už nic jiného, je pan Brown mým průvodcem ve světě symbolů, uměleckých děl a historie obecně. U každé knížky mám po ruce internet, abych si mohla vyhledávat vše, co popisuje. A stejně tak jako jsem po Šifře vyrazila do Paříže, mám teď sto chutí vyrazit do Španělska a podívat se osobně na chrám Sagrada Família :-)
Asfalt
Štěpán Kopřiva
Je to pro mě překvapení, ale vážně jsem se dobře bavila...přiznávám, že jsem si musela zvykat a naladit se, ale to prostě nějak přišlo. U večeře jsem si sice číst nemohla (protože by se mi rychle vrátila), ale čím blíž konci jsem byla, tím víc jsem zjišťovala, jak moc chci zase pokračovat se čtením.
I to, jak je kniha napsaná, se mi líbilo. Celé se to přede mnou odvíjelo jako film. Ano, možná by malé seškrtání neuškodilo, ale i takhle to bylo stále víc než čitelné. Jo a doktora Holofausta vážně žeru...
Zatmění
Jo Nesbø
Tentokrát si mě Nesbo pěkně povodil...říkala jsem si, že po třinácti dílech přesně vím, jak to všechno skončí...těch teorií bylo víc a musím přiznat, že ani jedna nebyla správná...Čtení jsem si moc užila, tahle série je prostě skvělá.
Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka
Evžen Boček
Já se bavila skvěle...Denisku prostě miluju :-)
Geniální přítelkyně
Elena Ferrante
Ze začátku mi dělalo problém se na knihu napojit. Měla jsem problém se stylem vyprávění, kde není moc přímých řečí. V nějakou neurčitou chvíli se to ale najednou zlomilo, a i když tu zdánlivě nejsou žádné velké akce a výbuchy emocí, přesto jsem ke knize sedala každou možnou volnou chviličku, abych mohla číst dál a dozvěděla se, co se s osudy všech ve čtvrti bude dál dít....
Vlastně ani teď nedokážu popsat pocit, jaký z knihy mám...nebo jaký jsem měla, když jsem ji ještě četla...Prostě v ději a událostech se nic moc extra nedělo, a i přesto mě to ke knize táhlo jako kdyby v sobě měla nějaký magnet...Zvláštní pocit...
Archerův hlas
Mia Sheridan
V tomhle případě musím říct, že kniha byla o trošičku slabší než předchozí díly, ale pořád skvělá. Jen mi přišlo, že ke konci Bree vlastně nedělala nic jiného, než že plakala, což už mi trošku začalo lézt krkem. Každopádně se těším na poslední díl, i když si teď dám chvilku pauzu, abych to nepřehnala :-)
Dítě číslo 44
Tom Rob Smith
Shrnu to jen pár slovy: skvělý čtenářský zážitek, doporučuji a chci ještě, takže rovnou jdu na druhý díl.
Kde končí řeka
Nora Roberts
Skvělá knížka, která mě opravdu bavila a dokonce rozbrečela na veřejnosti (od té doby, co mám doma malou holčičku, jsem nějaká přecitlivělá B-)).
Na začátku knížky jsem si řekla - skončí to takhle...a překvapení se bohužel nekonalo, proto ubírám hvězdičku.
Romantická linka mě opravdu bavila, až na konci už mi několikrát prolétlo hlavou...ale no tak už.
Jinak ale musím říct, že knížka byla skvělá a měla jsem ji přelouskanou během pár dnů, takže nakonec jsem víc než spokojená.
My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow
Knihu bych doporučila jako povinnou četbu všem puberťákům. U mě v tomto životním období zafungovala dokonale.
Terror
Dan Simmons
Na začátku bych ráda řekla, že jsem knihu vybrala kvůli štítku horor. O horor se podle mého ale opravdu nejedná. Sama o sobě bych si knihu s tématem polární výpravy jen tak nevybrala, dobrodružné knihy mě nelákají a většinou nebaví. A zde musím přiznat, že kniha byla zajímavá a poutavě napsaná, tu mizérii jsem skoro sama cítila. Bohužel ale také byla dost zdlouhavá, takže ano dočetla jsem, ale zhruba od půlky jsem začala přeskakovat, jelikož jedna událost byla popsaná i na několika hustě popsaných stranách.
