Tirisa - Příspěvky

Pro tvoje dobroPro tvoje dobroE. M. Wiseman

Opět jsem si poplakala, naštěstí mě to tentokrát zastihlo doma a ne cestou z práce v autobusu. Knihu rozhodně doporučuji. Nebylo to jednoduché čtení, obzvlášť tedy pro moje emoce, ale stejně jsem se ke knize ráda vracela.

dnes


NeznámáNeznámáT. Gerritsen

Nenapadá mě jiné slovo než masakr. Zatím jsem v této sérii četla jen Hříšnici, což byla výborná knížka, ale tohle byl prostě masakr se vším všudy. Už teď jsem naštvaná sama na sebe, že sérii nečtu popořadě, protože se zde bohužel objevují zmínky o dřívějších případech, a to i jméno viníka, čímž jsem sama sebe připravila o další skvělý zážitek a taky mi vadí neuspořádanost v soukromém životě obou hlavních hrdinek, za což si ale můžu naprosto sama a dobře mi tak, když jsem se nedokázala poučit z dřívější četby jiných detektivních sérií.
Ale prostě sečteno podtrženo...výborné!

13. června


Mlýn na řeceMlýn na řeceM. Willett

Tak nějak jsem čekala víc...Neurazila, ale ani nenadchla. Z mého pohledu se toho moc nedělo...prostě vyprávění o životech sousedů, kteří se mají dobře a nakonec jim vše tak nějak vyjde...

02. června


PočátekPočátekD. Brown

Sérii s Robertem Langdonem miluji, je to jediná knižní série, u které se nespokojím jen s tím, že si půjčím v knihovně, ale musím ji mít doma, protože se k ní ráda vracím. Dodnes si pamatuji, v jakém úžasu mě nechala Šifra mistra Leonarda, která rozhodně patří mezi moje top knížky.
Souhlasím s tím, že Počátek je nejslabší z celé série, ale i tak jsem si čtení užila. Je pravda, že kostra příběhu je vždy stejná, ale to mi nevadí. Tím, že pan Brown vychází z reálných a všude dostupných informací, uměleckých děl a historických památek, dává svým knihám něco navíc a musím přiznat, že ne jednou jsem si řekla...páni, vždyť má pravdu...
A když už nic jiného, je pan Brown mým průvodcem ve světě symbolů, uměleckých děl a historie obecně. U každé knížky mám po ruce internet, abych si mohla vyhledávat vše, co popisuje. A stejně tak jako jsem po Šifře vyrazila do Paříže, mám teď sto chutí vyrazit do Španělska a podívat se osobně na chrám Sagrada Família :-)

23. května


HruškadóttirHruškadóttirJ. Šrámková

Tato kniha opravdu nepatří mezi ty, které obvykle čtu. Raději si vybírám knížky, které mají odvíjející se gradující děj, čímž nechci říct, že tady žádný nebyl, jen o něj zase tolik nešlo. Nejsem prostě filozofický typ a tudíž pro mě nejsou melancholické příběhy složené hlavně z popisu pocitů a vnitřních pochodů.
Ale i přes toto moje "křupanství" naprosto chápu, proč kniha získala cenu Jiřího Ortena. Jak už tady bylo mnohokrát napsáno, styl psaní byl krásný, a i když jsem do knihy nebyla vtažena na sto procent, popisy těch nejmenších maličkostí se mi opravdu líbily.
Takže za mě plný počet, a to i přesto že jsem byla ráda, že má knížka jen 116 stránek a můj šálek kávy to prostě není...ale chápu, proč se jiným tolik líbí.

13. května


Aristokratka na koniAristokratka na koniE. Boček

Bavila jsem se a to je hlavní. Celý deník mladé aristokratky vřele doporučuji.

08. května


Geniální přítelkyněGeniální přítelkyněE. Ferrante

Ze začátku mi dělalo problém se na knihu napojit. Měla jsem problém se stylem vyprávění, kde není moc přímých řečí. V nějakou neurčitou chvíli se to ale najednou zlomilo, a i když tu zdánlivě nejsou žádné velké akce a výbuchy emocí, přesto jsem ke knize sedala každou možnou volnou chviličku, abych mohla číst dál a dozvěděla se, co se s osudy všech ve čtvrti bude dál dít....
Vlastně ani teď nedokážu popsat pocit, jaký z knihy mám...nebo jaký jsem měla, když jsem ji ještě četla...Prostě v ději a událostech se nic moc extra nedělo, a i přesto mě to ke knize táhlo jako kdyby v sobě měla nějaký magnet...Zvláštní pocit...

06. května


Tereza RaquinováTereza RaquinováÉ. Zola

Nebýt čtenářské výzvy, nejspíš bych po knížce jen tak nesáhla a musím přiznat, že by to byla chyba. Po dlouhé době jsem se vrátila k takovéto klasice a jsem za to moc ráda.
Kniha se opravdu dobře četla a dokázala mě vtáhnout, i když se jednalo především o vnitřní boj hlavních aktérů.

30. dubna


Světové krimipovídkySvětové krimipovídkyM. Jakubowski

Já jsem bohužel zklamaná. Ani jedna povídka mi po přečtení nezůstala v hlavě a měla jsem opravdu problém u knihy vydržet. Bylo to dlouhé a nezáživné.

30. dubna


Život po toběŽivot po toběJ. Moyes

Mně osobně se kniha líbila a vždy jsem se těšila, až si k ní zase budu moct sednout. 4 hvězdy jen proto, že první díl byl prostě o kousek lepší.

26. dubna


SvědectvíSvědectvíS. King

Úplně jiná kniha od Stephena Kinga a za mě rozhodně nejlepší.

19. února


ToToS. King

Vím, že Stephen King je považován za ikonu hororového žánru, já jsem se s tím ale nějak nikdy nedokázala úplně smířit. Pamatuji si, že když jsem byla malá, strašně jsem se těšila, až si od něj něco přečtu, protože přesně tohle mi o něm bylo řečeno a já se hrozně chtěla u knížky bát. Nakonec mi tohle přání ale spíš splnily Stopy hrůzy a u Kingovy knihy jsem jen kroutila hlavou.
Kniha To se mi ale líbila moc (možná proto, že jsem ji četla už jako dospělá a zase tolik jsem nečekala)...jen jsem se na konci nedokázala zbavit dojmu, že je pan King, a teď se opravdu omlouvám všem příznivcům, asi pěkný úchyl...

19. února


Okřídlená dušeOkřídlená dušeA. Stevens

Jsem nadšená, celá série mi naprosto sedla a těším se na další díly...škoda, že to tak trvá.

19. února


Da Vinciho kódDa Vinciho kódD. Brown

Knihy Dana Browna jsou pro mě výjimečné a tato je na prvním místě.

19. února


Metro 2033Metro 2033D. Glukhovsky

Za mě bohužel celá série ne, a to v ničem. Miluju postapokalyptické příběhy, ale v této sérii mi nesedlo absolutně nic. Nápad se mi líbil, bohužel jsem ale byla často znechucená a styl psaní mi lezl na nervy. Ale uznávám, že je to hlavně mnou...Nějak mi prostě styl psaní ruských autorů nesedí a já bych se s tím prostě měla smířit a nezkoušet to lámat přes koleno.
Jediný důvod, proč jsem nakonec přečetla celou sérii byl ten, že ve stejné době partner hrál Metro na počítači, takže jsem mu souběžně se čtením koukala přes rameno.

19. února


Čachtická paníČachtická paníJ. Nižnánsky

Tato kniha patří už od základní školy k mým nejoblíbenějším a s mým přibývajícím věkem absolutně neztratila na kouzlu, takže prostě jen vřele doporučuji k přečtení.

19. února


V plamenechV plamenechR. Lupton

Stejně jako Sestra prostě skvělé.

18. února


SestraSestraR. Lupton

Já jsem naprosto nadšená a vřele doporučuji. Pro mě to byl nový zážitek. Je to už delší doba, co jsem knihu četla, ale dodnes ve mně zůstala. Styl, v jakém je napsána, mi naprosto sedl, stejně jako v autorčině druhé knize V plamenech. Obě tyto knihy velmi ráda půjčuji každému, kdo přijde s tím, že zrovna nemá co číst a zatím jsem neměla ani jednu reklamaci.

18. února


Pan KlarinetPan KlarinetN. Stone

Musím říct, že spíš než jako detektivka mě kniha zaujala svým popisem poměrů na Haiti a už z tohoto pohledu jsem si knihu opravdu užila.

18. února


Vánoce nebudou!Vánoce nebudou!J. Grisham

Neurazí, nenadchne.

12. února


Vážka v jantaruVážka v jantaruD. Gabaldon

Příběh se mi líbí a jsem zvědavá, jak bude pokračovat. Bohužel ale i u tohoto dílu mi vadila zbytečná rozvleklost. Měla jsem pocit, jako kdyby spisovatelka natolik milovala své postavy a jejich osudy, že se rozhodla, že nikdy nepřestane psát a přidávala zbytečné pasáže a popisy jen proto, aby nikdy nemusela přestat psát. Teď mi tu leží třetí díl a když vidím jeho tloušťku, začínám se trochu bát.

12. února


CizinkaCizinkaD. Gabaldon

Krásně jsem si početla, jediné, co bych vytkla je, že se kniha místy vlekla a kdyby byla o třetinu zkrácena, na ději by to neubralo.

12. února


ŽízeňŽízeňJ. Nesbø

Jen bych se opakovala, takže prostě jen napíšu, že za mě opět pecka.

10. února


Žena dvou mužůŽena dvou mužůJ. Nižnánsky

Čachtická paní patří mezi mé nejoblíbenější knihy. Poprvé jsem ji četla na základce a později se k ní několikrát vrátila. Mezi mé nejoblíbenější postavy patřili Eržika a Andrej a jsem nadšená, že jsem si o nich mohla zase počíst, i když první díl mě pohltil víc. Vím, že knihy pana Nižnanského bývají často v podobném duchu, kdy láska a dobří lidé zvítězí, ale i proto je mám asi tak ráda. Vím, že si u nich odpočinu, nebudu rozložená na emocionální mikrokousíčky, ale prostě si jen sednu a s kávou v ruce si příjemně počtu. Navíc mě baví to, že jsou založené na skutečných událostech jako tato kniha, kdy Petr Bakič skutečně unesl Zuzanu Forgáčovou na Plavecký zámek, vše řešil sněm, který se dlouho táhl a vyhráli až po smrti Františka Revaye.

30. ledna


Tess z dTess z d'UrbervillůT. Hardy

Jsem moc ráda, že pan Thomas Hardy ve své době napsal takovou knihu. Už jen to, že ji napsal muž je úžasné a jen doufám, že aspoň pár lidem své doby otevřel oči a donutil je se zamyslet. Z tohoto pohledu je to určitě nedocenitelné dílo.
A teď k tomu, proč jen tři hvězdy. Bohužel se mi nečetlo dobře. Bylo zde na mě až moc popisů pro mě nezáživných věcí. Kdyby jich polovina odpadla, byla bych šťastná a vracela bych se ke knize raději.
Ale i když jsem se vlastně těšila, až dočtu, tak mi i přesto na konci slza ukápla.

17. ledna


Tady byla Britt-MarieTady byla Britt-MarieF. Backman

Knihu jsem před chvílí dočetla a ještě teď posmrkávám. Bylo to krásné, lidské, zábavné i smutné a prostě nezapomenutelné. Britt - Marii jsem chtěla téměř po každé přečtené stránce pevně obejmout, a to i přes její sociální nekompetentnost. Jsem plná dojmů a neumím je úplně vyjádřit (chvíli jsem se smála, za chvíli jsem zase brečela a tak pořád dokola), takže vám prostě jen doporučím, abyste si knihu sami přečetli.
Pro mě to byla první Backmanova kniha a už teď je mi jasné, že rozhodně nebyla poslední.

05. ledna


Jana EyrováJana EyrováC. Brontë

Začátek knihy se mi zdál trošku pomalejší, i když i tak dost zajímavý s popisem poměrů v rodině Reedových a posléze i života v Lowoodské škole. Jany mi bylo často líto. Ve chvíli, kdy se ale dostala na Thornfield, už jsem se od čtení nemohla odtrhnout a teď koukám, že už mám i stažený film. Knihy i filmy z této doby mě prostě zatím ještě nikdy nezklamaly, takže vřele doporučuji.

30.12.2017


PoliciePolicieJ. Nesbø

Právě jsem dočetla a ani nevím, kde začít s hodnocením. Musím říct, že jsem ráda, že jsem se rozhodla přečíst si celou sérii tak, jak jde za sebou. Je pravda, že jednotlivé případy se vždy vyřeší v té dané knize, ale jsou tu i další linie, především ty z osobního života Harryho (a nejen jeho), které konečně plynuly tak jak měly a nemátly mě. Ne tak jako když jsem si kdysi přečetla Sněhuláka, potom po nějaké době Nemesis a po pár letech zase Levharta. Konečně to všechno šlo jako po másle.
Je pravda, že člověk tak nějak tuší, kterým směrem se soustředit, když si chce tipnout vraha, ale ani tentokrát mi to nevadilo, protože jsem stejně byla napjatá od začátku až do konce.
Každopádně už mám v knihovně zarezervovaný zatím poslední díl a těším se na něj stejně jako na všechny předchozí.

05.12.2017


PřízrakPřízrakJ. Nesbø

Mám pocit, že kdyby mi teď někdo ukázal fotku Harryho Holeho, nenašla bych na jeho kůži jediné nezjizvené místo, ten chlap prostě jede jako mašina, ať už z něho teče krev jak chce. Ale i tak dávám 5 hvězd a jsem spokojená. Byla to prostě znovu "zábava" od začátku až do konce. Závěr knihy u mě vypadal asi takto: takhle ne, takhle ne, takhle ne....prosíííííím...sakra...kde mám další díl? Prostě pro mě osobně stále detektivní série na prvním místě mého detektivního žebříčku.

27.11.2017


Pes baskervillský / The Hound of the BaskervillesPes baskervillský / The Hound of the BaskervillesA. C. Doyle

Dodnes si přesně pamatuji, jak jsem knihu četla. Bylo to v deváté třídě na výletu do Holandska, kde jsme všichni přespávali v různých školách v tělocvičnách. Jako dnes vidím, jak kolem mě všichni řádí a já ležím ve spacáku a čtu a čtu a čtu. Nemohla jsme se odpoutat, byla jsem naprosto pohlcená. Nevím, jaký čtenářský zážitek by to byl dnes, to bohužel nemohu posoudit, ale věřím, že by byl stejně skvělý.

23.11.2017


Než jsem tě poznalaNež jsem tě poznalaJ. Moyes

Nebudu lhát, byla to depka, brečela jsem a brečela, ale i tak se těším na další díl a jsem zvědavá, jak Louisa nakonec dopadne. Vřele doporučuji!

19.11.2017


LevhartLevhartJ. Nesbø

Celou sérii s Harry Holem miluji, teď ji také konečně čtu pěkně popořadě. Jak už tu bylo napsáno níže, jsou tu vzorce, které se opakují, mně to ale nějak vůbec nevadí. Už proto, že je to vždy aspoň v něčem trochu jinak a klobouk dolů, u každé knihy jsem stále znovu napjatá a hltám každé slovo. Nechápu, jak to autor dělá, ale pro mě osobně vytvořil nejlepší detektivní sérii, jakou jsem doposud četla a věřím tomu, že ani u 11. dílu se nebudu nudit a budu doufat, že přijde díl 12.

16.11.2017


Hrozivý bůh CaligulaHrozivý bůh CaligulaS. Obermeier

Knihu jsem dostala od kamarádky, která si třídila knihovnu a nějakou chvíli mi trvalo, než jsem se do ní pustila. Z nějakého důvodu to tak s historickými knihami mám...dlouho se přemlouvám, abych je otevřela a pak jsem většinou nadšená. I v tomhle případě musím říct, že mě kniha překvapila a pohltila a mohu ji tudíž jen vřele doporučit.

11.11.2017


Deníček moderního fotraDeníček moderního fotraD. Landsman

Knihu jsem četla v těhotenství a doteď si pamatuji pasáže, u kterých jsem se smála tak, že se po mně otáčeli všichni v MHD, takže za mě vše v pořádku. Kniha měla pobavit a u mě se to naprosto podařilo.

09.11.2017


Černý obeliskČerný obeliskE. M. Remarque

Remarqueovy knihy miluji. Nejvíc jsem ho četla v době gymnázia a vždy mě jeho vyprávění naprosto pohltilo. Jiskra života a Tři kamarádi podle mě patří k tomu nejlepšímu, co světová literatura nabízí. Do Černého obelisku jsem se prostě ale nedokázala začíst a asi úplně neumím říct proč. Jelikož je ale Remarque skvělý spisovatel, hledám spíš chybu v sobě a věřím, že někdy později, při lepší konstelaci hvězd, se ke knize znovu vrátím a svoje hodnocení změním. Nyní ale jen musím napsat, že jsem se nedokázala začíst a plně ponořit do jeho knihy, tak jako tomu bývalo dřív.

09.11.2017


PřechodPřechodJ. Cronin

Tohle je série, která určitě stojí za to. I když se jedná o téma, které bylo zdánlivě napsané už tisíckrát, musím říct, že tady to na mě vše působilo tak nějak nově. Byla jsem napjatá a často překvapená vývojem, který děj přinášel, za což jsem velmi ráda, protože u dystopických knih už člověk většinou dokáže předvídat, kam povedou. A jak už uvedli mnozí přede mnou, ani přeskakování v časových liniích mě nijak nerušilo a naopak knize dodalo šmrnc.

07.11.2017


KouřKouřD. Vyleta

Ach jo, po přečtení obsahu jsem byla opravdu nadšená a natěšená. Jsem na 162. straně a končím. Možná bych jindy vydržela a dala knize šanci, ale celou dobu četby, kdy se neustále musím vracet zpět, protože každou chvíli myšlenkami utíkám někam jinam, většinou ke knihám, které na mě čekají v knihovně, nejsem prostě schopná se do děje aspoň trochu ponořit. Je to opravdu škoda, téma mě upoutalo a určitě se z něj dalo vyrazit mnohem víc...

06.11.2017


HostitelHostitelS. Meyer

I když už nějaký ten pátek nejsem teenagerem a Stephenie Meyerová je považovaná spíš za autorku pro náctileté slečny, nestydím se přiznat, že její knihy miluji. Její způsob psaní a popisu událostí je nenásilný, vždy mě naprosto vtáhne do děje a také pravidelně potěší romantičku skrytou kdesi uvnitř mě.
U Hostitele jsem navíc našla i skrytější význam, který jsem ocenila, protože sama věřím, že nic není jen černobílé, nebo jen dobré a zlé.
Knihu jsem četla už 3x a ještě ani jednou mě nenudila.

03.11.2017


Bez šanceBez šanceN. Shusterman

Dystopie miluji (těžko říct, co to o mně vypovídá). Námět této knihy mě nadchnul a moc jsem se na ni těšila. Po samotném přečtení jsem ale byla zklamaná. Nejspíš jde jen o to, že dystopických knih jsem už přečetla tolik, že ve srovnání s jinými jsem si ji prostě zařadila na nižší příčku mého osobního žebříčku. Jsem si bohužel jistá, že v sérii dál pokračovat nebudu, už teď si vlastně pořádně nevybavuji, co a jak se stalo a v knihovně na mě čeká mnoho jiných knih, kterým věnuji svůj čas raději.

03.11.2017


Kladivo na čarodějniceKladivo na čarodějniceV. Kaplický

Ani nevím, jestli je u této knihy možné dát míň než 5 hvězdiček. Je to klasika, kultovní kniha, člověku z ní až mrazí. U mě po přečtení došlo k tomu, že jsem se sbalila a vyrazila na výlet do Velkých Losin a nechala na sebe atmosféru dýchnout ještě o něco víc...a atmosféra to byla tíživá. Člověku je až fyzicky špatně, když si uvědomí, kolik zla dokáže napáchat jeden jediný člověk...navíc když za ně ani není dohnán před jakýkoliv soud (i když nejsem věřící, tak v tomto případě doufám, že něco jako boží soud existuje a že pan Boblig dostal, co si zasloužil alespoň po smrti).

03.11.2017


1 2 >