Thalin komentáře u knih

Opět skvěle popsaná fakta z historie. Mě naopak intriky z ruského dvora tolik nebavily (Samý Petr a Kateřina mi v tom dělali lehký zmatek) ale jinak jsem si čtení užila.

07.07.2023

Taková jednohubka a připomenutí si anime, které jsem viděla dřív. Mangu totiž jinak takřka nečtu. Dobré provedení i příběh. Ale zůstanu u anime, to mi sedí víc.

04.07.2023

Začátek mě opravdu bavil. Jak pojetí, tak vysvětlování, i kočkování mezi démonem a andělem. Jenže zhruba tak od strany sto padesát se něco změnilo a já se prostě začala nudit a do čtení jsem se místy musela až nutit. Občas vtipná poznámka autora nebo nějaký hlod to už nezachránil. Začalo to na mě totiž působit na sílu a ani ne tak vtipně. Přitom seriál mě bavil, ale tam to asi spíš bylo ztvárněním postav a taky tam nebylo tolik nudné omáčky, jako v knize. Asi jsem měla moc veliká očekávání, která nebyla splněna ani z poloviny.

5 03.07.2023

Má to zajímavou myšlenku a hezkou, oku lahodící obálku (na to mě taky kniha v knihovně nalákala) Ale nějak extra mě to nebavilo. Od jisté chvilky jsem se do čtení nutila, protože děj nebyl kdo ví jak záživný, spíš takový plochý. Některé moment mi přišly lehce chaotické, až rušivé, motá se tam zbytečně moc postav . Pravděpodobně si brzo na děj knihy pořádně ani nevzpomenu. Asijská mytologie je přitom docela zajímavá a pestrá, ale tady se toho člověk moc nedozví. Prostě nic moc.

2 02.07.2023

Kniha mě zaujala hlavně obálkou, která je opravdu povedená. Ale dějově to už takový zázrak nebyl. Asi jsem čekala víc z čarodějnictví a možná procesů. Toho tam bylo spíše pomálu. Napsané je to dobře, ale na můj vkus se to moc táhlo a obecně se víc dozvídáme o pocitech a těhotenství hlavní hrdinky než že by se tam toho kdo ví kolik dělo. S hlavní hrdinkou jsem se taky nedokázala moc sžít a kvůli tomu mě asi ten příběh neoslovil tak, jak jsem po přečtení anotace čekala.

01.07.2023

Musím se přidat k těm, kterým místy přišla kniha docela chaotická. Některé pasáže jsem musela přečíst víckrát, abych je pochopila nebo se nad nimi zamyslela. Mám ráda knihy, které čtenáře donutí se nad určitou myšlenkou nebo situací zamyslet a tady jich bylo hodně. Místy mě trošku trápila forma, jakou je to napsané, ale beru to tak, že to patří k tomu tématu a projevu čísla, z jehož pohledu je kniha napsaná. I když zrovna ta absence jmen a přidělená čísla mi trošku vadila. Ale jinak rozhodně zajímavý počin.

4 27.06.2023

Tohle bylo, jednoduše, velmi slabé. Už ze začátku mě zarazil styl vyprávění, ale říkala jsem si, že tehdy byla Marie ještě malá. Ale ono se to nezlepšilo ani postupem času, kdy už byla dospělá. Jak už tu padlo, jsou to spíše jen velmi zidealizované vzpomínky, z kterých Sisi nevychází vůbec jako sympatická osoba. Že byla posedlá svým vzhledem se vědělo a ví, ale tady působí jako sebestředná a zahořklá osoba a byla mi tu dost nesympatická. A Marie na mě působila jako pejsek, co se honí za její sukní a poslouchá za piškotek. A zbytečně. I přes zdejší hodnocení jsem čekala víc, kniha mi nesedla.

2 24.06.2023

U téhle knihy jsem měla trošku problém se začíst. Možná proto, že jsem spíš zvyklá u různých knih o členech určitého rodu nebo dynastie na kapitoly o jednotlivých členech. Ale obecně je to dobře napsaná kniha plná informací.

18.06.2023

Příběh je rozhodně silný, plný nespravedlnosti a smutku. Chování rodičů je naprosto nepochopitelné už od začátku a postupně se to horšilo . Až má na ně člověk při čtení vztek. Prostřední cirkusu mě bavilo a celkově se to svižně a dobře četlo. Jen je to celé docela dost předvídatelné. Hodně věcí mi bylo jasných už na začátku, u jiných stačila nějaká narážka a já už věděla jaká scéna bude následovat nebo jaký to bude mít dopad. Linka Lilly mě bavila víc, ale to se mi stalo i u Willardu, že mě linka z minulosti bavila mnohem víc. Juliinina linka byla spíš na dovysvětlení. Ne že by mi to čtení nějak narušovalo, jen mi to přišlo zkrátka trošku škoda, že mě příběh nemá moc čím překvapit. Ale to nic nemění na tom že se to hezky četlo, nemělo to hluchá místa a bavilo mě to.

2 16.06.2023

Celou knihou se nese mrazivá myšlenka nespravedlnosti a předpojatosti a samotnou mě překvapilo, jak moc mě to vtáhlo. V mnohém tenhle svět připomíná nacistické smýšlení, kde se z dotyčného najednou stal odpad společnosti a namalovali mu v podstatě terč na záda, kvůli něčemu, co nemohl ovlivnit.
Při představě, že by se tohle mohlo stát, se musí člověk oklepat. Že by na mě najednou ze dne na den všichni zírali, jako na potencionální vraždící monstrum a odvrhli mě, kvůli nějakému genu. Kniha hodně řeší, co takový Nositelé mohou způsobit společnosti, ale už se tu vůbec neřeší, co společnost může udělat Nositelům.
V podstatě stačí ukázat prstem a obvinit takového člověka z čehokoliv, ať už právem nebo ne. Protože kdo by věřil potencionálnímu vrahovi, který vlastně nemá práva na nic? Obyčejnou facku může někomu vrazit v afektu kdokoliv a nedělá to z něj vraždícího psychopata. Ale ne v případě Nositele.
Docela by mě zajímalo, jak přísně se v takovém světě nahlíží na zločince, který žádný takový gen nemá. Nebo se s tímhle vůbec neoperuje a tvrdí se, že ho mají všichni zločinci? Po celou dobu čtení jsem nad tímhle přemýšlela. Jak moc to dokáže člověku zničit život. Sama Devy je toho důkazem, té to sebralo vlastně všechno. Takový Sean se s tím dokázal poprat líp. Oba mi dost seděli a stejně tak i vedlejší postavy.
Hodně se mi líbilo i prokládání děje zprávami ze světa nebo krátké hovory. A část v táboře mě bavila o něco víc než ta předchozí. Celkově jsem se bavila, celá ta myšlenka je zajímavá a vcelku dobře zpracovaná. Jsem zvědavá na další díl.

1 08.06.2023

(SPOILER) Stejně jako Smrtka má i tohle neotřelý a zajímavý námět. Ale tady mi nesedělo mnohem víc věcí než u Smrtky. Je to čtivé, o tom žádná a téma jako takové je mrazivé a k zamyšlení. Ale logicky mi tam pořád některé věci unikaly. Například, proč se na rozpojení posílali jen děti od třinácti let a nikdo z dospělých? Přeci jen, když někdo okolo čtyřicítky bude potřebovat nějaký "kus" asi ne vše z puberťáka bude docela odpovídat. Třeba ruka nebo plíce.
A že by s tím rodiče byli tak v pohodě nebo dokonce dítě odmala připravovali na dobrovolnou smrt a brali to jako něco ušlechtilého, jako u Lva? Chápu v dobách minulých, kdy lidi slepě věřili, že taková oběť přinese třeba úrodu ale ne dnes\ v budoucnu. Ještě nějak "chápu" že se takhle systém zbavoval dětí v domovech, jako byla Risa. Ty neměl kdo bránit a hájit.
Ale že by rodiče tohle s klidem schvalovali a posílali vlastní děti na smrt, protože byly trošku problémové nebo se podle nich neměly už v čem zlepšovat? Zrovna v pubertě, kdy se člověk mění nejvíc? Docela by mě zajímalo hlubší vysvětlení, než jaké podal Admirál, protože nevidím logické odůvodnění takového výběru.
Další věc mi přišla nedotažená a to bylo čápání. Bylo společensky zažité nechat dítě na prahu něčího domu nebo ho dokonce někde odhodit, ale bylo nezákonné takového nalezence odmítnout. Kdo vymyslel tak absurdní zákon? Proč se neregulovala porodnost místo téhle celé šarády? Ne, raději někdo nabádá puberťačku, aby otěhotněla a vyhnula se tak na chvíli rozpojení. Super řešení, vážně. Tyhle věci mi zkrátka přišly dost nelogické. Connor mi taky přišel jako málo problémový hajzlík, aby ho rodiče šoupli na cestu smrti, ale z celé trojice mi byl nejsympatičtější. V příběhu mě pak zarážela celá ta série náhod. To mi zkrátka děj lehce narušovalo. Ale i tak si další díl nejspíš přečtu, zajímá mě, co autor v tomhle světě vymyslí dál.

5 08.06.2023

Měla jsem docela problém se začíst a ještě větší problém byl si některé věci představit. Hlavně pak vězení a jeho obecnou funkčnost. Přišlo mi to jako moc veliký miš maš, nedotažené a spousta věcí mi připadala, že je tam prostě tak, protože se to hodí autorce do krámu, ale logicky to nesedělo. Četla jsem to na můj vkus moc dlouho a taky se to dějově docela táhlo. A ani jedna z postav mě nějak nezaujala. Ten nápad, jako takový, je dobrý, ale když si nejsem schopná v hlavě všechno představit (a že mám jinak rozsáhlou představivost) tak mi příběh pak nesedí. Kdyby to bylo lépe popsané, tak bych takový problém neměla a možná by mě to i bavilo, ale tady ty popisky zkrátka nebyly vůbec dotažené.

07.06.2023

Nechala jsem se zlákat vysokým hodnocením, ale za mě je to teda dost průměrné. Už jsem v tomhle žánru četla poutavější knížky s hlubším dějem. Autorka sice píše relativně dobře, ale místy mi to přišlo celé takové umělé, charaktery málo propracované a některé postavy si byly docela dost podobné. Štvala mě Erin, která byla klasická husička honící se akorát za kluky a která snad nedokáže pět minut mluvit bez neustálých pubertálních narážek. Lucas byl zase takový nemastný neslaný, i když se ho autorka snažila vylíčit jako vymírající druh dokonalého kluka.
Hlavní hrdinka se nejdřív tváří jako traumatizovaná, pak si klidně běhá po pařbách a za kluky. Moc jsem její chování většinu knihy nechápala. Snaží se to nějak řešit hluboké téma, ale je to těžce nedotažené a velmi předvídatelné. Nečekala jsem nějakou vrcholovou literaturu, ne od takové obálky a takového žánru, ale z hodnocení bych teda čekala něco víc než naprosto průměrný románek s malým dramatem na pozadí.

1 07.06.2023

Neměla jsem kdo ví jaká očekávání a docela mě to bavilo. I když začátek, kde byl Vern popisovaný jako znuděný drak, žijící v bažině, co do sebe lije vodku po litech a miluje Flashdance, mě bavil víc než následný vývoj děje.
Místy jsem docela zapomínala, že jde o draka a vnímala ho víc jako člověka než se někdo nezmínil, že jde vlastně o přerostlou ještěrku. Hook jako záporák taky nic moc, prostě buranský křivák a zkorumpovaný polda, žádný veliký myslitel a důstojný protivník. A trošku mi vadily ty vedlejší úvahy postav, hlavně pak Hooka. Ale když to vezmu kolem a kolem a že jsem od toho vlastně nic nečekala, jen nějakou oddechovku, tak mě to docela bavilo. Dobře se to četlo, místy to bylo i docela vtipné a sarkastické a děj vcelku rychle plyne. Prostě taková nenáročná fajn četba.

5 05.06.2023

Další skvělý historický román z pera Alison. O manželkách Jindřicha osmého čtu na přeskáčku a Kateřinu jsem měla až skoro jako poslední. Ze všech jeho manželek mi jí ale vždy bylo nejvíc líto. Bylo jí vše upřeno, byla zavrhnutá a až do své smrti se jen musela tahat a dohadovat o svém postavení. Zkrátka k ní osud a její manžel nebyli vůbec fér. Přeci jen, další popravené manželky nebyly tak docela čestné (Anna určitě ne a Howardová byla bohužel naivní a nevěrná a to se neodpouštělo) a ty další rozhodně dožily lépe než Kateřina. Kvůli posedlosti Jindřicha mít mužského dědice a jeho přelétavosti se musela srovnat s poměrně dosti záležitostmi, které jí rozhodně nikdo nemůže závidět.
U téhle knihy jsem dost ocenila, že se rovnou skočilo k její cestě do Anglie a nezabývala se jejím dětstvím. Ne že by to v ostatních knihách nebylo často zajímavé, ale taky to bývalo tak trošku zbytečné a zdlouhavé. Tady jsem vážně ocenila, že se skočilo rovnou k jejímu prvnímu manželství. Kateřina samotná byla popsaná dobře a sympaticky. Jaký byl Jindřich, to všichni víme a být jeho manželkou, hlavně s postupem let, určitě nebylo snadné. Možná bych jen pochybovala o tom, že byla Kateřina opravdu tak čestná a nikdy nikomu nepřála nic špatného, zvlášť po sebrání titulu. A je pravda, že část po jejím sesazení z role královny se docela táhla a víceméně se toho moc nedělo. Ale jinak opět skvělá kniha a pohled do života jedné z královen.

10 04.06.2023

Po knize jsem sáhla náhodou v knihovně, ale rozhodně mě překvapila. Vyprávět příběh z pohledu jedné ze sester je rozhodně zajímavé a dá se tam toho vymyslet dost a kniha je toho důkazem. Isabelle mi byla docela sympatická, byla chytrá a vynalézavá. Tak trošku hádává a bojovná.
A to mi možná trošku u ní i její sestry nesedělo. Přeci jen jsou napříč snad všemi verzemi popisované jako nehezké, zákeřné a hloupé sestry. Ale tady jsou popisované jako mimořádně schopné a inteligentní, Tavy je v podstatě vědec a génius. (Možná až to sekání prstů a pat. Tahle hloupá ctižádost je těm postavám asi až moc vlastní) Že by takové zůstaly na ocet jen proto že to nebyly oslnivé krásky? Nějak mi to nesedělo. Ale asi mám prostě tu vidinu dvou hlupaček a zlé macechy moc zažitou.
Taky mi chvilku trvalo se zorientovat nad časovou osou. Je to protkané fantasy záležitostmi, ale zároveň se to tváří jako nějaká alternativa Francie v osmnáctém století. Nebyla jsem si jistá, jestli se mi to líbilo. Možná by bylo lepší, kdyby se to prostě odehrávalo v nějakém neznámém fantasy světě. Zhruba v půlce mi taky přišlo, že se děj lehce vleče a moje nadšení ze začátku opadlo. Ale pak to zase nabralo nějaké tempo. Vcelku vzato je to originálně pojato, dobře napsáno a hezky se to četlo. Líbila se mi tam ta myšlenka sudiček a map života. A hlavně mi tady vyhovuje uzavřená linka a že nemusím číst další čtyři díly, abych se dozvěděla, jak vše dopadne.

3 29.05.2023

Vzala jsem to trošku opačně a sáhla až po třetí knize. Ale rozhodně to ničemu nevadí. Životy všech žen byly skvěle popsané. Některé jsem už znala z dřívějška, jin osudy pro mě byly novinkou a to rozhodně zajímavou. Určitě si přečtu i další dvě knihy.

29.05.2023

Knížku jsem objevila ve čtečce a vůbec si nepamatuju, že bych ji kdy stahovala nebo o ní četla :D Ale pustila jsem se do ní při jednom nudném večeru. Jako oddechovka super. Líbil se mi autorčin styl i relativně vtipná přirovnání. Knížka se čte vcelku sama.
Grace mi jako postava seděla. West už tolik ne.
Tedy, líbilo se mi jeho neustálé popichování s Grace, ale přišlo mi, že se autorka nemůže u téhle postavy rozhodnout, jaká bude. Jednou je tam za šikanátora, pak za hvězdu školy, chvilku za slušňáka a chvilku za hajzla. Takže mi přišlo, že se polovinu knihy akorát přetvařuje. A moc mi nesedly sexuální scény. Ty mi místy přišly vyloženě směšné, bohužel. Já vím, že angličtina není kdo ví jak bohatá, ale čeština má rozmanitou slovní zásobu. Proto mě nadužívání slov šoustat a číča po chvíli docela otravovalo. Konec jsem docela čekala, u takových knih je to snad jasné už od začátku. Ale i tak to byla fajn četba, v tomhle žánru rozhodně ta z lepších. Taková Krásná katastrofa, která tu byla několikrát zmíněná, mi oproti tomuhle přišla naprosto příšerná...no katastrofa. Tohle bylo fajn.

7 25.05.2023

Knížka mě zaujala na pohled v knihovně a anotace taky nezněla špatně. Ale bohužel. Vůbec mě to nechytilo a nebavilo, začala jsem přeskakovat. Přišlo mi to zbytečně zdlouhavé a takové nijaké. Podle popisku jsem čekala nějaké pátrání po knize a že se to bude trošku kolem ní víc motat, ale místo toho se tam motala hromada postav, nepochopila jsem lokace od Španělska po Prahu a často ani chování postav, protože mi přišlo nelogické. Začátek mě bavil, ale pak to sklouzlo do nudného miš maše, který mě těžce uspával.

21.05.2023

Když mě kniha nechytí během prvních sto stran, tak vím, že se to už nestane. Mohlo to mít potenciál, ale přišel mi nevyužitý. Dost asi dělalo málo uvedení do světa Knihovníků v začátku, což mě trošku otravovalo. A taky mi nějak nesedl překlad (nebo to byl prostě jen autorčin styl?). Některé věty jsem musela číst dvakrát, aby mi dávaly smysl. Irene je sice dospělá, ne naivní a ani hloupá a Kai má taky něco do sebe, ale stejně mě ten příběh vůbec nebavil. A taky jsem marně hledala ten humor, o kterém se píše na zadní straně knihy. Asi jde o druh vtipů, které přijdou vtipné jen jeho autorovi, ale já tam nic moc temperamentního a vtipného teda nenašla. Do Doctora Who nebo snad Harryho Pottera to má teda taky hodně daleko. A možná právě tyhle dezinformační pochvaly mě na knihu nalákaly. Škoda.

17.05.2023