stesti.s.knihou stesti.s.knihou komentáře u knih

☰ menu

Les v domě Les v domě Alena Mornštajnová

Les v domě, kniha, která celkem pochopitelně obletěla média a sociální sítě, nejen díky kauze, která knihu doprovází od samotného počátku.
Příběh nás seznamuje s jednou nekompletní rodinou, jejímž středobodem je malá dívka, dcera a vnučka. Očima této dívky sledujeme celý příběh - pocity osamění, strachu, nepochopení v kontrastu s touhou po lásce a porozumění. Tato dívka, přezdívaná cácora, má od dětství slušně naloženo. Opustil je tatínek, matka i babička mají směrem k cácoře velmi toxické chování, nad kterým zůstává rozum stát, a v domácnosti s nimi žije ještě dědeček, který všemu tiše přihlíží. Cácora se cítí všemi nenáviděna, nechápe svůj úděl na světě plném lidí, kteří ji nenávidí, a při první příležitosti přilne k někomu, kdo o ni projeví alespoň částečný zájem. Ani tento vztah však nedopadne vyloženě happyendem a cácora je víc a víc utvrzována v její nedůvěře vůči lidem.
Celá kniha je protkaná zoufalstvím - jak hlavní hrdinky, tak i čtenáře, který už už čeká na nějaký obrat směrem k lepšímu, který však nepřichází. No a závěr celé knihy tomu nasadí korunu...
Líbilo se mi to moc, dávám 5/5 a všem, kteří ještě nečetli, moc doporučuju.

11.06.2023 5 z 5


Tichý pláč Tichý pláč Lisa Regan

Lisa Reganová a její série s detektivkou Josie Quinn už je takový evergreen. Na mém profilu najdete recenze na všechny předchozí díly, které mají ve všech případech kladné hodnocení. Ani u Tichého pláče nebudu dělat výjimku - Josie tentokrát pátrá po sedmileté holčičce, kterou navíc někdo unesl přímo před zraky jejích rodičů.
Krom toho opět sledujeme nějaký střípek z Josiina života, ten samozřejmě prozrazovat nebudu, ať vám nespoileruju předchozí díly.
Sečteno podtrženo, pokud máte chuť na napínavou detektivku se sympatickou hlavní hrdinkou, detektivku, která je jednoduchá a snadno se čte, zároveň ale není hloupá a budete hltat každou kapitolu, série s Josie Quinn je výborná volba!
Za mě tedy stále vede díl Matčin hrob, pozitivní ale je, že série nemá klesající tendenci.

11.06.2023 4 z 5


Když voláš moje jméno Když voláš moje jméno Tucker Shaw

New York, devadesátky, epidemie AIDS a dva mladí kluci hledající své místo mezi tím vším.
Moc se mi to líbilo. Kniha vás dokonale přenese do tehdejší atmosféry, máte pocit, že jste součástí komunity, kterou v příběhu sledujeme. Moc mile mě překvapilo, že tou stěžejní dějovou linkou není vztah dvou kluků, ale opravdové problémy tehdejší generace týkající se viru HIV, boje proti němu a zároveň postavení gayů v tehdejší společnosti. V každé kapitole najdete nenásilně uvedené zmínky o devadesátkových písničkách - já si je v průběhu čtení poctivě pouštěla a bylo to skvělý, nádherně to dokreslí atmosféru.
Co dodat, tuhle knížku vám rozhodně doporučuju, i pokud zrovna nejste čtenářem young adult.

11.06.2023 5 z 5


Čtyři múzy Čtyři múzy Sophie Haydock

Další přečtená kniha z edice beletrizovaných životopisů, tentokráte o Egonu Schielem. Všeobecně vám tuto edici mohu doporučit, každá kniha je zážitek, jsou napsány velmi čtivě a poutavě, zároveň se ale dozvíte informace o životech významných osobností světové historie. Spojíte tak příjemné s užitečným :)
Kniha Čtyři múzy pojednává o čtyřech ženách, jež se staly inspirací pro známého rakouského malíře. Dozvíte se o původu nejznámějších Schieleho obrazů i o osudech nejvýznamnějších žen jeho života.
Knihu jsem přečetla na dva zátahy, přestože je to celkem bichlička.
A jedna zajímavost na závěr - některá díla Egona Schieleho máme vystavená v Praze v Národní galerii :)

11.06.2023 5 z 5


Skutečná cesta ven Skutečná cesta ven Patrik Banga

Skutečná cesta ven je autobiografická kniha českého novináře Patrika Bangy. Možná jste ji v nedávné době zaznamenali v médiích, kniha totiž vyhrála cenu Magnesii Litera za debut roku. A já vám knihu rozhodně doporučuji.
Autor zde retrospektivně popisuje život pražských Romů v devadesátkách. Toto období bylo velmi divoké - lidé se učili žít v novém režimu, nastavovala se pravidla a spousta věcí si žila tak nějak bezprizorně. Nejinak tomu bylo u Romů, kteří v té době obývali pražský Žižkov a čelili brutální antipatii ze strany české společnosti. Kniha bez příkras ukazuje, jak společnost svým chováním a nastavením opakovaně vyřazovala ze hry romského mladíka, který se pouze a jenom snažil najít cestu ven.
Čtení je to šokující, mnohdy jsem si říkala, že to snad ani nemůže být pravda - přece se tohle všechno nemohlo stát jednomu člověku Autor zažil věci, které většině z nás ani nepřijdou na mysl (díkybohu), nicméně četba knihy je dost odstrašující střet s realitou (což byl pravděpodobně autorův záměr).
Knihu doplňují dobové fotografie, které jsou však podivně graficky zpracovány a moc toho na nich nejde vidět. Každopádně máte aspoň částečnou představu o lidech a místech, která jsou v knize uvedena. Děj místy dost skáče z jedné situace na druhou, avšak celek jako takový má vyznění jasné.
4/5 a běžte do ní i vy :)

11.06.2023 4 z 5


Kámen, nůžky, papír Kámen, nůžky, papír Alice Feeney

Kámen, nůžky, papír je super thriller, který jsem zhltla na dva zátahy!
Hlavní hrdinové, manželský pár Adam a Amélie, vyhrají víkendový pobyt ve Skotsku. Jejich manželství je na bodě mrazu a oba tomuto víkendu připisují velký význam - buď si vše vyříkají a zůstanou spolu, nebo se jejich cesty navždy rozdělí. Hned po příjezdu ale zjišťují, že během svého pobytu budou řešit asi mnohem horší věci než jejich vztah. Ono místo, kde mají víkend strávit, leží na úplné samotě. V okolí nejsou žádné obchody ani lidé. Ubytování je vlastně bývalá kaple, kterou někdo přebudoval na hezký apartmán, vše je ovšem hodně zanedbané. Celou atmosféru ještě dokresluje sněhová vánice, která v podstatě znemožňuje jakoukoli cestu zpět do civilizace. No a během tohohle všeho se začnou dít podivné věci :D
Nebudu už vyprávět dále, abych vám nezkazila překvapení. Mě to bavilo moc. Jedná se o thriller, ale se značnými hororovými prvky. Na jednu stranu se bojíte, na stranu druhou se snažíte rozklíčovat, co se v manželství pokazilo (jsou tam retrospektivní kapitoly, což miluju), no a na konci přijde zvrat jako blázen :)
Skvělý, doporučuju, 5/5!

11.06.2023 5 z 5


Čistý, skromný život Čistý, skromný život Viktor Špaček

Tahle knížka právě získala Magnesii Literu za prózu a já mohu hrdě prohlásit, že jsem ji už četla :))
Jedná se o sbírku povídek, které se zabývají vztahy. Vztahy mezi lidmi, partnery, rodinou, vztahy mezi vlastními emocemi a psychikou. Povídky jsou náročné na čtení, rozhodně se nejedná o lehké čtivo - ať už samotnými lehce depresivními tématy či kompozicí povídek, které nehýří dějem, spíše se zaměřují na myšlenkové pochody postav. Já ale mohu říci, že mě to bavilo. Není to oddechovka, při čtení budete přemýšlet a analyzovat - to, co dělají hlavní postavy, budete porovnávat s tím, co znáte z vlastního života. A já mám tyhle knihy vyvolávající hloubavé myšlenky ráda :)
4/5 (chci si knihu přečíst ještě jednou, lépe nasát tu atmosféru; četla jsem ji na dovolené a tohle přece jen není úplně dovolenková četba - pak se možná moje hodnocení ještě o kousek zvedne).

20.04.2023 4 z 5


K moři K moři Petra Soukupová

Další Soukupová do sbírky, opět nezklamala!
Autorka je známá a ceněná její schopností naprosto dokonale vystihnout lidské povahy, emoce a vztahy. Při čtení jejich knih máte často (možná častěji, než byste chtěli) pocit, že stejné vzorce chování znáte od lidí ve svém okolí. Když jsem si zjišťovala, o čem je kniha K moři, okamžitě mě svým námětem zaujala.
Jedná se o takovou typickou Soukupovou: rozpadlá rodina, kapitoly z pohledu otce, pohledu matky, pohledu dětí. Do toho nová žena, nové děti. Každý z nich má naprosto odlišný názor na věc a zásadní je problém v komunikaci, kterým trpí naprosto všechny postavy. Když se část téhle sestavy vydá na dovolenou k moři, kde jsou všichni odkázáni jen sami na sebe bez možnosti úniku, dochází někdy k úsměvným, často však ale bolavými situacím; o to víc, že jakožto čtenář vidíme do hlav všem postavám. Mnohokrát jsem při čtení měla sto chutí některé z postav říct bože, neřeš to, nepřemýšlej nad tím tolik!, no, jenže pak jsem si uvědomila, že přesně takhle se v mnoha případech chovám i já :D
Skvělý to bylo, jako vždy!

20.04.2023 5 z 5


Holky se čtečkou Holky se čtečkou Vítězslav Jareš

Holky se čtečkou se mi podle anotace jevily jako fajn oddechovka. Hlavní hrdinka Katka, čtyřicátnice po rozchodu z dlouholetého vztahu, je náhle postavena před realitu všedního dne a ve svých letech se nově učí postarat se sama o sebe. Doposud totiž žila ve zlaté kleci s mužem, se kterým vlastnili prosperující firmu. Nebyla nucena pracovat manuálně, peněz měli dostatek a Katce tak chybí jakékoli pracovní zkušenosti či kvalifikace pro jiné pracovní pozice. Jak už to tak ale bývá, vše se ze dne na den změní a Katka si musí najít práci, aby byla schopna platit nájem a uživit se.
Zajímalo mě, jak se s tím hrdinka popere. Čtečka v názvu neoznačuje elektronické zařízení na čtení knih, nýbrž čtečku na skenování čárových kódů při nočních inventurách v obchodních řetězcích. Říkala jsem si, že příběh bude o silné ženské hrdince, která se dokázala postavit na vlastní nohy a překonat těžkou situaci. To jsem sice dostala, ale zbytek
Kde začít. Naprosto černobíle vykreslené postavy, negativní postavy byly ale až tak moc na facku, že takové chování snad v reálném životě ani není možné. Celý příběh je jedno velké klišé, spousta věcí je tam nevysvětlených nebo nedávají smysl, hlavní hrdinka je naivní trubka, zřetelně jsem cítila, že je celý příběh napsán mužem a pohled na ženské chování a smýšlení byl dle mého názoru nereálný. Kapitoly měly podivnou délku - některé měly dvě strany a neřekly vůbec nic, některé byly naopak na více než deset stran, ale neřekly nic úplně stejně jako ty krátké :D
Jedinou pozitivní věcí pro mě byly popisy úzkostných stavů hlavní hrdinky, které měly aspoň nějakou vypovídající hodnotu. Díky tomu jsem knize dala alespoň 1/5.
Sečteno podtrženo, tohle vám fakt nedoporučuju a sama se divím, že jsem po téhle knize vůbec sáhla.

12.04.2023 1 z 5


Osudné svědectví Osudné svědectví Robert Bryndza

Nikdy jsem moc nechápala to šílenství okolo knih Roberta Bryndzy. Jasně, jsou to fajn detektivní série, ale takových vám na první dobrou vyjmenuju dalších pět.
Při čtení Osudného svědectví jsem na to ale možná přišla :) Ony jsou ty knihy totiž extrémně jednoduše napsané. Žádné retrospektivní kapitoly, žádné prolínání děje z pohledu více postav, na začátku knihy se prostě stane zločin a silná ženská vyšetřovatelka jde hezky krok po kroku a odhaluje vraha. Žádné velké překvapení se nekoná, čtenář má děj více méně pod kontrolou. Kapitoly jsou navíc krátké a písmena celkem velká, kniha se tak čte extrémně rychle a fakt se na ni nemusíte moc soustředit.
Já naopak vždy kvituji knihy, ve kterých se střídají časové linky či postavy - čím víc tam toho je, tím lépe, proto jsem se asi nikdy nezařadila mezi Bryndzovy skalní fanoušky.

Jinak k samotné knize - líbila se mi z důvodu výše popsaných, řekla bych, že autor má mistrně zvládnuto psaní těchto oddechových detektivek. Jednou za čas je takováhle pohodová knížka o vraždě fajn a určitě po Bryndzovi v budoucnu znovu sáhnu.

12.04.2023 4 z 5


Žena v ohni Žena v ohni Lisa Barr

Žena v ohni je thrillerem, po kterém se vyplatí sáhnout. Děj se zabývá uměním, galeriemi, obrazy a konfiskací majetku v období druhé světové války.
Mladá investigativní novinářka Jules má za úkol najít obraz, který byl po celá desetiletí ukryt neznámo kde. Zdánlivě neškodné pátrání se záhy změní v boj o život - Jules totiž není jediná, kdo po obraze pátrá.
Autorka popisuje poměrně složitý a rozvětvený příběh, který je však vystavěn velmi šikovně a já díky tomu neměla problém orientovat se v něm. Postavy, kterých je v knize větší množství, jsou jednoznačně rozděleny na klaďasy a záporáky - od první kapitoly víte, komu fandíte. Závěr je lehce předvídatelný, zejména romantická linka, která je rovněž součástí příběhu (naštěstí poměrně vkusně).
Bavilo mě to moc - originální prostředí, retrospektivní linka, rozvětvenost příběhu, vhled do umění a investigativní žurnalistiky.
Hodnotím 4/5 - hvězdičku dolů za akčnost některých momentů, které byly dle mého názoru velmi těžko uvěřitelné, a naopak předvídatelnost celého příběhu (chyběl mi tam nějaký wow okamžik).

12.04.2023 4 z 5


Dítě noci Dítě noci Karen McQuestion

Dítě noci je dalším fajn oddechovým thrillerem, který přečtete na jeden zátah.
Sharon, důchodkyně žijící v malém domku, se jednoho dne pozdě večer vypraví na zahradu sledovat zatmění měsíce. Během toho si u sousedů všimne něčeho divného. Oknem vidí malou dívku, která takto pozdě večer myje horu nádobí. Sharon si je vědoma toho, že sousedé mají pouze jedno dítě, a sice syna v pubertě. Nedá jí to a začne pátrat, co je malá dívka zač a proč musí po nocích vykonávat domácí práce. Když se k celé situaci přičte ještě velmi zvláštní chování sousedky, u níž se malá dívka nachází, Sharon se rozhodne vypátrat pravdu. Jelikož příslušné úřady do celé věci téměř nezasáhnou, Sharon je odkázána sama na sebe, své schopnosti a pomoc mladé ženy Niki, která se u ní z ničeho nic objeví a potřebuje pomoci
Bavilo mě to, knížku jsem přečetla na dva zátahy. Příběh by se asi přesně tak, jak je napsán, v reálném životě nemohl odehrát, ale nikterak to neubralo na jeho čtivosti.
Pokud hledáte fajn thriller, který se čte snadno a rychle, kromě thrillerové linky má i druhou, velmi lidskou a emotivní, určitě sáhněte po Dítěti noci.

16.03.2023 4 z 5


Dcery dvouhlavého draka: příběh „ženy pro útěchu“ Dcery dvouhlavého draka: příběh „ženy pro útěchu“ William Andrews

Dcery dvouhlavého draka jsou skvělou knihou, která rozhodně stojí za přečtení. Jedná se o příběh mladých dívek, které ve 2. světové válce sloužily jako ženy pro útěchu pro vojáky japonské armády. Téma je to těžké, avšak v této knize popsáno velmi jednoduše. A kdo mě zná, ví, že tuto kombinaci miluju. Některé scény byly na čtení velmi nepříjemné, avšak ono to k tomu tématu neodmyslitelně patří.
Jediná věc, která mi na knize vadila, byla současná časová linka. Ta naštěstí není stěžejní částí knihy, mnohem více převládá ta historická, která je mnohem více zajímavá a napínavá.
5/5 a rozhodně všem doporučuji!
Pokud by vás tematika žen pro útěchu zaujala, mohu vám doporučit ještě komiks Tráva. Recenzi na něj najdete u mě na profilu :)

16.03.2023 5 z 5


Byli jsme tu vždycky Byli jsme tu vždycky Filip Titlbach

Byli jsme tu vždycky je vynikající nonfikce pojednávající o historii a současném stavu LGBTQ prostředí v České republice. Jedná se o rozhovory s významnými queer lidmi, které vede novinář a editor Deníku N Filip Titlbach.
Na téma queer lidí je v knize pohlíženo ze všech různých úhlů - historických, politických, sociálních, ba dokonce i lingvistických. Není to žádná motivační příručka; autor pomocí rozhovorů zobrazuje současnou dobu a její problémy bez příkras, zviditelňuje témata, která jsou pro dnešní moderní společnost tristní (věděli jste na příklad, že když se někdo rozhodne pro tranzici, musí podstoupit sterilizaci?).
Kniha mě moc bavila, rozhodně se k ní budu vracet a mám v plánu si přečíst i další tituly z Edice N!

16.03.2023 5 z 5


Já, Smrt Já, Smrt Aleš Novotný

Já, smrt je young adult thriller z pera českého autora, který rozhodně stojí za přečtení, i když třeba YA četbě zrovna neholdujete :)
V knize sledujeme poměrně zvláštní partu gymnaziálních studentů. Jejich skupina je celkem nesourodá a během čtení postupně zjišťujeme, že jsou všichni více či méně provázaní s Julií, jejich bývalou kamarádkou a spolužačkou, která byla před nedávnou dobou zavražděna. Jednotlivé vztahy se postupně odkrývají, vrahem Julie může být téměř kdokoliv, troufám si tvrdit, že na první dobrou ani neodhadnete skutečného pachatele.
Kniha je zahalená do tajemné atmosféry, na gymnáziu dochází k vandalismu, jehož původce je neznámý, studenti jsou ve stresu a netuší, zda spolu smrt jejich spolužačky a aktuální dění ve škole souvisí.
Kapitoly jsou krátké, napínavé a postupně gradující, kniha má spád a čte se opravdu dobře. Garantuji vám, že ji přečtete jedním dechem a budete napnutí jako kšandy.
Za mě velká a příjemná změna oproti klasickým thrillerům, o to nadšenější jsem, že od českého autora. Určitě sáhnu i po dalších knihách Aleše Novotného.

16.03.2023 4 z 5


Strakonický dudák aneb Hody divých žen / Naši furianti / Maryša Strakonický dudák aneb Hody divých žen / Naši furianti / Maryša Josef Kajetán Tyl

Strakonického dudáka jsem přečetla díky aktuálnímu kolu Klasikomilů.
Děj pravděpodobně většina z vás bude znát díky povinné četbě, nebudu se tu tedy o dudákovi s kouzelnými dudami, který se vydal zbohatnout do světa, dlouze rozepisovat.
Podstatné je zmínit, že je to fajn četba - krátká, psaná formou divadelní hry, neobsahuje žádné nesrozumitelné archaismy či náročnou lyričnost. Za mě fajn tip, pokud si chcete trochu rozšířit pole působnosti v rámci klasické české obrozenecké literatury.

21.02.2023 3 z 5


Vůně medu Vůně medu Susan Wiggs

Vůně medu je druhým dílem rodinné ságy Kroniky Bella Visty. Zatímco první díl je zaměřen na Tess, která zdědí obrovský jablečný sad a najde rodinu, o které neměla tušení, druhému dílu vládne Isabel, se kterou se seznamujeme již v díle prvním.
Jedná se o romanťárnu jak vyšitou, po pár stránkách víte, jak to dopadne, a je to vlastně fajn - taková ta typická oddechovka, nad kterou nemusíte moc přemýšlet. Co je zde ale navíc oproti klasickým romantickým příběhům je retrospektivní linka sledující osud Isabelina dědečka během druhé světové války. Ten se stal součástí severského odboje a měl na svědomí spoustu hrdinských činů proti režimu. Zároveň se postupně rozplétá složitá rodinná historie, která byla po několik let tajemstvím.
V knížce jsou také fajn recepty, jejichž hlavní přísadou je med - ty uvozují každou kapitolu (známe už z prvního dílu V jabloňovém sadu, kde hlavní roli hrála jablka).
Tento druhý díl ságy se mi překvapivě líbil více než první (Proč překvapivě? Protože má na Databázi horší hodnocení). Možná mi jen knížka lépe sedla do aktuálního rozpoložení. Každopádně Vůni medu mohu doporučit všem, kteří si chtějí u knihy odpočinout a užít si příjemnou atmosféru rodinné farmy. Není nutné číst oba díly, knihy na sebe navazují jen volně, bez obav můžete sáhnout rovnou po druhém dílu.

21.02.2023 4 z 5


Papírové domky Papírové domky Jiří Klečka

(SPOILER) Mladý herec Petr dostal v ostravském divadle snové angažmá, hlavní roli v nově připravované hře, což jej přimělo přestěhovat se spolu s jeho ženou a malým synem z Hradce do Ostravy. Příjemným překvapením je pro Petra také dům, do kterého se stěhují - bydlel v něm totiž v minulosti hudebník, kterého Petr od dětství obdivoval. Dům je rodině pronajat za nízký nájem a Petr s Annou se tak nestačí divit svému štěstí. To se však začne rychle měnit ve chvíli, kdy v domě objeví tajnou místnost s promítačkou, která jim ukáže netušené věci…
Kniha byla skvělá! Tyhle mysteriózní příběhy, kdy se realita prolíná se snem, já opravdu můžu. Když se k tomu přidá napětí, dynamický děj, v podstatě žádné zbytečné výplně příběhu a Ostrava, je pravděpodobně zaručen úspěch :)
Papírové domky rozhodně doporučuji.

21.02.2023 5 z 5


Ticho Ticho Yrsa Sigurðardóttir

Jedná se o šestý a poslední díl detektivní série s hlavními hrdiny Freyjou a Huldarem. Jako vždy to bylo napínavé, čtivé, místy šokující a neodložitelné. Tentokráte sledujeme případy zmizelého miminka a mrtvé ženy rozsekané na malé části. Tyto případy spolu zdánlivě nesouvisí, ale nám zvídavým čtenářům je od počátku jasné, že to nebude jen tak :)
Celkový dojem z knihy byl za mě, jak už u Yrsy bývá zvykem, pozitivní. Ke konci mi kniha připadala až moc zamotaná; ve chvíli, kdy graduje děj a příběh se zrychluje, není moc prostoru na takové náročné vztahové konstrukce, které Yrsa připravila. Zvykem už je velké množství islandských jmen, na které jsme však z předchozích knih zvyklí.
Za mě 4/5 a Yrsu mám stále zařazenou jako jednu z top autorek detektivních thrillerů.

21.02.2023 4 z 5


Hovory s terapeuty Hovory s terapeuty Barbara Nesvadbová

Na tuhle knihu jsem viděla tolik pozitivních ohlasů, že vlastně nevím, zda jsme všichni četli ten stejný text :/
Koncept rozhovorů s terapeuty mě zaujal, téma lidské psychiky pro mě vždy bylo lákavé a proto jsem neváhala přečíst si, co řeší a s čím se setkávají špičky mezi terapeuty ve své praxi.
Na první dobrou mě do očí udeřily četné chyby a překlepy. Pokud si z toho chcete udělat drinking game, tak je to asi fajn, pokud však očekáváte nějaké kvalitnější a vzdělávací čtivo, katastrofální korektura do něj nepatří.
Vadil mi také styl, jakým byly rozhovory vedeny. Buď mi připadalo, že by téma mohlo jít více do hloubky a místo toho se jen plácá po povrchu, nebo paní autorky zabředly až tak moc do svých soukromých záležitostí, že jsem to vlastně vůbec nechtěla číst. V podstatě jsem se cítila, jako bych sledovala probíhající terapii někoho jiného.
Dalším zklamáním byl také tematický obsah knihy - myslela jsem, že terapeutickou praxi pojme trochu obšírněji, rozhovory se však striktně zaměřovaly na vztahy, ať už partnerské či rodičovské, což mě trochu zklamalo.
Sečteno podtrženo, dávám 2,5/5 a myslím si, že s tou nedotaženou korekturou je mé hodnocení ještě velmi benevolentní…

21.02.2023 2 z 5