stesti.s.knihou komentáře u knih

Na Sběratelku příběhů jsem na instagramu četla dost chvály. Knížka má zajímavý nápad, rozhodně to není špatné čtení, ale do mých top knih tohoto roku se bohužel nezařadí.
Janicin život i práce jsou poněkud monotónní. Její manželství stojí za starou bačkoru a na práci uklízečky se spousta lidí divá skrze prsty. Janice si svůj život ale umí zpříjemnit - sbírá totiž příběhy lidí. Ať už svých klientů při úklidu, nebo různých náhodných útržků rozhovorů, které zaslechne. Jednoho dne však její osud zkříží paní B. Je to stará a protivná důchodkyně, která téměř přiměje Janice dát výpověď. To se ale změní ve chvíli, kdy se paní B. začne vyptávat na příběh Janicin. Postupně se tak dozvídáme, co skutečně stojí za její mlčenlivostí a nostalgií, proč žije v manželství, které ji nenaplňuje a hlavně - proč sbírá příběhy ostatních a snaží se zakrýt ten svůj.
Téma knihy je skvělé, avšak zpracování mě až tak nenadchlo. Příběh je milý, příjemný, oddechový, ale nic, co bych si potřebovala přečíst znovu. Nejvíc mě bavily pasáže se psem - kdo četl, ví :D
Knihu hodnotím 3/5 - jako oddechovka fajn, ale kniha ve mně nic moc nezanechala.

1 24.09.2023

Třetí, závěrečný díl série. Opět se k němu nebudu moc rozepisovat, ať náhodou neprozradím něco z předchozích dílů.
V Okamžicích se rozvíjí osudy postav, které známe z předchozích dílů; kapitoly jdou opět částečně do minulosti, částečně popisují současnou dobu. Opět je to dosti nostalgické a hodně přemýšlivé, pokud bych měla porovnat druhý a třetí díl, v podstatě mezi nimi nevidím rozdíl (ten jasně pociťuju pouze u prvního dílu a to z důvodu velkých nejasností v průběhu celé knihy - ostatně můžete mrknout na recenzi u mě na profilu).
Tomuto dílu dávám opět 3/5 a sérii bych celkově ohodnotila asi 2,5/5. Jde hodně vidět, že autorka začíná s psaním a některé věci jsou pro sečtělejší čtenáře jako pěst na oko (opakování slovních spojení, nesmyslné vyústění různých situací apod.).
Díly mají postupně stoupající tendenci, což je fajn a doufám, že autorka bude s tvorbou pokračovat - ráda budu sledovat postupný vývoj jejích spisovatelských dovedností.
Co bych však ocenila je jazyková korektura - ta je v knihách na mnohem lepší úrovni, než ve většině knížek velkých nakladatelství. Jen tak dál!

05.09.2023

Annin útěk je krásným, nostalgickým příběhem staříka Severina, jenž se vydává hledat svou zmizelou manželku Annu. Ta před rokem náhle odešla a už se nikdy nevrátila. Severino putuje po Sicílii, po stopách jejich dlouholetého vztahu, a snaží se najít jakoukoli indicii, která by mu Annu přiblížila. Spolu s tímto putováním retrospektivně vzpomíná na jejich vztah a důležité milníky, které mohly nějakým způsobem ovlivnit Annino rozhodnutí.
Příběh je to krásný hned z několika důvodů: nádherné popisy Sicílie, díky kterým máte pocit, že po ní cestujete společně se Severinem; myšlení žen, které se v druhé polovině 20. století cítily jinak, než po nich společnost a zakořeněné tradice vyžadovaly; a hlavně to, že každý vidíme jednu a tu samou věc naprosto odlišným pohledem.
Knize jsem dala 4,5/5, v podstatě nemám co vytknout, ale 5 hvězd si šetřím na knížky, které mě přece jen ohromí ještě o kousek více. Annin útěk vám každopádně mohu s klidným svědomím doporučit.

4 05.09.2023

Musím říct, že k prvnímu dílu jsem měla značné výhrady (ostatně recenzi si můžete dohledat u mě na profilu). Moc jsem byla zvědavá, jak se autorka popasuje s díly dalšími - slyšela jsem, že je to knihu od knihy lepší. A s radostí to mohu potvrdit. První díl měl spoustu much, které však ve druhém díle byly pozabíjeny, nebo alespoň odehnány (kolik metafor je hodně metafor?:D).
Mám už dočtený i díl třetí, k němu vydám recenzi za pár dní, ale tento díl mě bavil dvojnásobně více než ten první.
Knihu hodnotím 3,5/5 - pořád jsou tam věci, které mi úplně nesedly, trend je ale rostoucí a to je důležité :)

1 05.09.2023

oy Fieldingová je celosvětově oblíbenou autorkou. Já od ní četla zatím dvě knihy - Zmizení Samanthy Shipleyové a Hospodyni, obě knihy mě moc bavily. A právě o nejnovější knize autorky, Hospodyně, vám teď něco povím.
Hlavní hrdinka Jodi, čtyřicátnice, úspěšná realitní makléřka, maminka dvou dětí a manželka spisovatele, to v životě nemá jednoduché. Celý život zasvětila práci, aby mohla živit rodinu a poskytovat manželovi dostatek klidu a tvůrčího prostředí pro jeho psaní. Do toho se však musí starat o maminku, která před lety onemocněla Parkinsonovou chorobou a její téměř osmdesátiletý otec již přestává na vše stačit. Jodi se proto rozhodne najmout otci hospodyni, která mu pomůže nejen se starostí o nemocnou manželku, ale také s chodem domácnosti. To však ještě netuší, že se nová hospodyně do chodu domácnosti zapojí mnohem více, než je žádoucí.
Více nebudu prozrazovat, knížka určitě stojí za přečtení! Já ji zvládla na tři zátahy, nenudila jsem se ani vteřinu, bavilo mě, jak příběh postupně gradoval - na začátku nám autorka dává pouze malými doušky a náznaky ochutnat budoucí dění, pomalu si tvoříte obrázek, který autorka umně rozvíjí a vykresluje do detailů, postupně se příběh dostává do tempa a na konci se už nestačíte divit :)
Hodnotím 4,5/5 - půl hvězdy dolů za to, že jsem už podobnou knihu četla, i tak mě ale Hospodyně moc bavila a hltala jsem každou stránku :)

2 05.09.2023

Po Ohníčcích všude kolem druhá kniha autorky, kterou jsem četla. A nebyla jsem zklamaná ani tentokrát.
Hlavním hrdinou je malý chlapec Noah, přezdívaný Ptáček, který se vyrovnává s odchodem maminky neznámo kam, životem s otcem a podivnými náladami ve společnosti. Ta je totiž silně protičínsky založena - na Čínu se svaluje nedávná ekonomická krize Spojených států, následné občanské nepokoje a nedostatky všeho, na co byli lidé do té doby zvyklí. Maminka Ptáčka, Margaret, žena čínského původu, od rodiny odešla před třemi lety. Ptáček nechápe, proč je maminka opustila, začíná si však postupně všímat divných věcí: odebírání dětí čínským rodinám, informační embargo na cokoli týkající se Číny a zároveň zvláštní vzkazy, které se náhodně objevují na ulicích a připomínají Ptáčkovi jeho maminku. Ptáček se vydává pátrat po jeho zmizelé mamince ve snaze přijít celé věci na kloub, spolu s tím ale odhaluje také mnohem více děsivých věcí, které společnost dopustila v souvislosti s protičínskými náladami.
Dystopický román, který se však může velmi jednoduše stát realitou (vzpomeňme si na protičínské nálady v době Covidu). Autorka skvěle vykreslila reálnou hrozbu pohledem dítěte, které je vytrženo z nevinného světa her a kamarádů a musí náhle čelit absurdnímu stavu ve společnosti. Věřím, že vyvrcholení příběhu plné kontrastů ve vás, stejně jako ve mně, vyvolá silné emoce a po dočtení knihy zůstanete sedět s takovým tím pocitem co se to právě sakra stalo.
Moc doporučuju, bylo to skvělé, zasloužených 5/5!

4 05.09.2023

Když přišlo zlo je thriller s velmi zajímavou zápletkou, avšak ne úplně zdařilým zpracováním.
Hlavní hrdinkou je šestnáctiletá Juno, která se svými rodiči a mladším bratrem žije v domě na ostrově, v kompletní izolaci od okolního světa. Rodina se musí skrývat před světem z důvodu jistých věcí, které otec v minulosti provedl. Rodiče a děti mají sestavená přísná pravidla, jak se chovat, co dělat a nedělat, kde se pohybovat. Mají dokonce vybudovaný kryt pro případy, kdy by jejich ostrov navštívil nezvaný návštěvník. Jediná komunikace s okolním světem probíhá skrze strýčka Oleho, staříka, který jednou týdně jezdí rodičům předávat poštu a zprávy. Děti mají přísný zákaz se Olemu ukazovat, což ale Juno jednoho dne nechtěně poruší a spustí tak sled událostí, které zboří veškeré základy, na nichž je život Juno postaven.
Autor je scénárista a režisér, což bylo z knihy jasně patrné. Možná proto jsem k ní měla jisté výhrady - některé scény by pro film asi byly fajn, pro knižní podobu mi však připadaly málo vysvětlené až nereálné. Někde jsem četla, že se připravuje filmové zpracování knihy - věřím, že to bude fajn, protože kniha mi opravdu přišla jako ne úplně do hloubky propracovaná předloha filmové podoby.
Ohodnotila jsem 3,5/5 - nápad super, zpracování za mě pokulhávalo zejména kvůli nereálnosti některých scén a absence jejich bližšího vysvětlení.

2 09.08.2023

Jsem moc ráda, že se mi tato vietnamská rodinná sága dostala do rukou. To vám bylo tak hezké a milé čtení, avšak odehrávající se na pozadí hrůzných historických událostí. Obdivuju, když autor dokáže psát o tématech jako je válka, smrt, mezilidská nenávist, ale vykompenzovat to tak krásnými postavami hlavních hrdinů, že z příběhu ve finále máte hřejivý pocit.
A přesně taková je kniha Hory zpívají. Představuje nám historii vietnamské rodiny Tranů v průběhu 20. století - od francouzské koloniální nadvlády přes válku ve Vietnamu až po současnost. Hlavními postavami jsou dvě ženy - Dieu Lan a její vnučka Huong. Kapitoly jsou střídavě vyprávěny oběma z nich, Dieu Lan popisuje události odehrávající se v minulosti, Huong je dává do souvislostí s aktuálním děním. Knihu navíc provází stará vietnamská přílosví, u nichž jsem se nejednou zastavila a přemýšlela nad jejich pravdivostí.
Knihu doporučuji všem - velmi jednoduchým stylem psaní je zde vykreslena historie Vietnamu, která, troufám si tvrdit, pro většinu z nás není úplně známá. Autorka popisuje děsivou historii, kterou bylo možno přežít jen díky lidskosti a pokoře.

7 09.08.2023

Memoáry z období komunismu a socialismu jsou poslední dobou čím dál tím populárnější - ono to také dává smysl, současná mladá generace již tyto doby nepamatuje a číst o některých věcech, typických pro časy minulé, může být dosti šokující a odstrašující. Já mezi tuto generaci patřím (nepovažuju se tedy už moc za mladou generaci, haha), jsem devadesátkové dítě, které si zažilo už jen pozůstatky komunismu, proto se s radostí vrhám na jakýkoli memoár z tohoto období.
Doba chemlonová je právě takovým memoárem, nesnaží se však ve čtenáři navodit odstrašující pocit; autor se snaží své dětství odehrávající se za dob komunismu v Brně vylíčit vtipně a s lehkou nadsázkou. V knize se tak dozvíte na příklad to, jak vysoké postavení měli v té době ve společnosti opraváři televizí, jaký zázrak představovaly pro tehdejší lidi z vesnic městská sídliště s umakartovými jádry či jak si lidé z důvodu nedostatku čehokoli potřebného museli zvyknout improvizovat.
Obecně nemám moc ráda humoristické knížky a tahle se snaží na ten humor tlačit až moc, dle mého názoru. Prvních pár stran mi přišlo fajn a občas jsem se i zasmála, nicméně zbytek knihy už pak nepřinesl nic nového a dokonce jsem u ní usínala :( Dost věcí si pamatuji ještě i z devadesátek, proto mi čtení nepřipadalo až tak záživné.
Kniha si ode mě vysloužila 2/5.

1 09.08.2023

Thrillerů je v dnešní době nespočet. Najít mezi tím množstvím nějaký, který je originální a zaujme, je poměrně těžké. Ale můžu říct, že Kopírákovi se to (alespoň v mém případě) povedlo.
Jak už název napovídá, vrahem je Kopírák, tedy člověk, který kopíruje nejznámější světové sériové vrahy.
Není to žádná wow kniha, ale je tak moc čtivě napsaná, že vám kapitoly budou utíkat pod rukama. Je tam dost brutálních scén, ale jakožto ostřílenou čtenářku detektivek a thrillerů mě jen tak něco nepřekvapí.
Trochu mě mrzel ten překombinovaný závěr, ve kterém se podle mě ztratila i sama autorka :D, pravděpodobně si potřebovala vytvořit podhoubí na další díl.
Každopádně mě zaráží negativní recenze - jasně, není to nic, z čeho bychom upadli nazad a už se nikdy nezvedli, každopádně je to dle mého názoru čtivý a oddechový thriller pro širokou veřejnost.
V neposlední řadě musím ještě zmínit grafické zpracování knížky, které je úchvatné.
Pokud máte chuť na thriller, který je na jednu stranu brutální, na stranu druhou překvapivý (možná až moc :D), zahrnuje fajn postavy a čte se jedním dechem, Kopírák je pro vás to pravé.

8 28.07.2023

První díl trilogie mladé české autorky Veroniky Jonešové.
Hlavní hrdinové, Patricie a Samuel, se potkávají po třiceti letech odloučení. Jejich vztah byl náhle přerušen Samuelovým zmizením, které bylo opředeno tajemstvím. Po dlouhé době se pár znovu setkává, tentokráte ale s hromadou otázek: co se stalo se Samuelem? Jak se během let odvíjely životní osudy obou hrdinů? A hlavně - cítí i nadále lásku, kterou sdíleli před lety?
Nápad se mi celkem líbil, zklamaná jsem však byla z jeho zpracování. Autorka je sice mladá a jedná se o její prvotinu, i tak mi ale v knize chybělo vysvětlení spousty zásadních věcí (nechci spoilerovat, pokud jste knihu četli, můžeme si o nich napsat). Některé věci pak byly vyloženě nesmyslné - třeba adopce chlapce z ulice svobodným nezaměstnaným mužem apod. - pardon, ale tohle by přece nemohlo projít.
Vadila mi také stylistika - neustále se opakující slovní spojení.
Knihu jsem ohodnotila 2/5 - dvě hvězdičky si autorka zaslouží za to, že dala dohromady zajímavý příběh, který si navíc vydala samonákladem. Má to ale spoustu nedostatků, více hvězd proto dát nemohu.
Brzy se pustím do pokračování trilogie, uvidíme tedy, jak se autorčiny spisovatelské dovednosti posunuly.

1 28.07.2023

Knihy Julie Caplin mám moc ráda, vždy se jedná o fajn oddechovku, u které přesně víte, jak dopadne, ale stejně vás to baví číst :)
Od autorky znám její sérii Romantické útěky, byla jsem ale zvědavá, jak bude vypadat kniha, která nespadá do této série. No, a vypadala úplně stejně :D
Hlavní hrdinka je po rozchodu, odjíždí na venkov odpočinout si od městského hektického života a tak nějak zase najít sama sebe. Naskytne se jí fajn příležitost - hlídat malebný dům jedné rodinné známé, má to ale malý háček; součástí domu je i hnědá labradorka Tess. Hlavní hrdinka si postupně zvyká na život na vesnici, kde se všichni znají, učí se fungovat s pejskem a postupně se seznamuje s novými lidmi, kteří jí dají nový pohled na život. A romantická linka taky nechybí samozřejmě :)
Ano, scénář knížky jako přes kopírák jiných autorčiných knih, zase mě to ale moc bavilo. Cestování tentokráte nahradil život se psem, což jsem si jakožto pejskomil užila.
Dávám 4/5, přece jen už mě autorčiny knihy neumí vyloženě nadchnout, nicméně jakožto odpočinková letní četba schváleno a doporučuji :)

2 28.07.2023

Tohle mě moc bavilo! Román o manipulaci, o zpochybňování sebe sama, o stírání hranic mezi realitou a tím, o čem vás přesvědčují vaši milovaní.
V knize sledujeme příběh Daniely - dětství v toxické rodině, počátek úzkostí, toxický vztah, který měl být konečně vymaněním se ze spárů manipulativních lidí Ale moc se to nepovedlo.
Víc prozrazovat nebudu, posuďte sami. Není to lehké čtení - spíše depka, není to moc o ději - spíše o pocitech a myšlenkách. Doporučuji všem, kteří si nějakou formu manipulace prožili a ideálně se z ní dostali - najdete tam spoustu věcí, se kterými se pravděpodobně ztotožníte...

4 10.07.2023

Romantických příběhů jsem přečetla mraky, a proto mě jen tak něco mile nepřekvapí. Knize Včerejší noci se to ale povedlo.
Jedná se totiž o romantiku, ale s poměrně důležitým přesahem. Ve zkratce k ději: sledujeme zde semknutou partu kamarádů, kteří se mají rádi - někteří až moc. Ku příkladu Eve miluje už několik let Eda a doufá, že jednoho dne skončí spolu. Partu ale náhle zasáhne tragická událost a Eve začne postupně odkrývat karty, o kterých se ji nezdálo ani v těch nejhorších snech.
Zmiňovaným přesahem je zde úmrtí blízkého člověka a vypořádání se s ním. A nejen s ním, ale i se zradou, kterou už nemáte šanci dořešit, jelikož není s kým. Součástí příběhu je samozřejmě i romantická linka, ale je nenásilná, pomalá, hezky zapadá do děje.
Mně se to líbilo. Dávám 4/5, na 5 hvězdiček tomu přece jen chyběla trochu větší hloubka, ale s klidným srdcem vám knihu mohu doporučit jako no, oddechovka k moři to asi úplně není s ohledem na téma :D, ale jako nenáročná četba na letní večery to poslouží myslím skvěle.

10.07.2023

Děj knížky Modré tóny se odehrává v Dánsku v blízké budoucnosti. Dánská farmaceutická společnost právě testuje lék na protrahované (rozumějte dlouhodobé, paralyzující) truchlení. Jedním z členů výzkumné skupiny je i univerzitní profesor Thorsten, který analyzuje dopady a vedlejší účinky nového léku před uvedením na trh. Záhy však zjišťuje, že lék má dost závažné vedlejší účinky, které se začaly projevovat již při úvodním testování, někdo tedy pravděpodobně cíleně upravuje výsledky tak, aby uvedení léku na trh nic nezabránilo. Thorstenovi s odhalováním pravdy pomáhají dvě jeho studentky, které píší diplomovou práci týkající se diagnózy protrahovaného truchlení a k tématu mají velmi blízko.
Proč někdo cíleně upravuje výsledky testů? Jaký dopad na pacienty mají vedlejší účinky léku? Proč je v nejvyšším zájmu Elizabeth, vynálezkyně léku, aby byl lék distribuován co nejdřív na světové trhy?
Tohle mě bavilo moc! Univerzitní a vědecké prostředí, akademické a odborné popisy, zároveň ale upravené tak, aby byly čtenářsky záživné a srozumitelné. Moc mě bavily postavy, moc mě bavil kontrast obou studentek (jedna navíc s OCD poruchou), moc mě bavily pohledy jednotlivých postav na celou situaci.
Kniha je navíc poměrně krátká a úderná, neobsahuje žádné složité popisy; pár věcí si musíte domyslet (částečně včetně závěru), ale já mám ráda, když autor čtenáři nepřipraví vše na stříbrném podnose.
S ohledem na množství přečtených knih je těžké mě překvapit - ale Modrým tónům se to povedlo!

1 10.07.2023

Záhada rukopisu je přesně takový ten styl románu, který já můžu. Jediný problém je, že knížek s podobným schématem mám načteny, troufám si říct, desítky, proto mě už nepřekvapí tolik, jako čtenáře, který na něco podobného není zvyklý.
Něco málo k obsahu:
Současnost - Evie řeší pozůstalost po zesnulém manželovi. To zahrnuje i dořešení majetku po manželově pratetě Joséphine, slavné francouzské spisovatelce. Čím více informací o minulosti Evie odhaluje, tím více si uvědomuje, že vše, čemu s manželem věřili, je jinak.
Minulost: Joséphine se během svého pobytu ve vězení velmi sblížila s Margot, služebnou odsouzenou za vraždu. Proč Joséphine byla ve vězení? Proč se z vězení nakonec dostala jen jedna z nich? Jak celá historie Margot a Joséphine ovlivnila současnost?
Tyto dvě dějové linky se prolínají a postupně skládají celkový obrázek. Příběh může zpočátku působit lehce zmateně, po pár kapitolách ale vše začne zapadat na své místo. Grandiózní vyvrcholení (mě to tedy, přiznám se, napadlo už v průběhu čtení) oslazené třešničkou na dortu, tedy zasazením příběhu do mé milované Paříže. Moc mě bavily kapitoly z ženské věznice a pracovních táborů - mám ráda, když romány přináší i nějaké historické informace a rozšiřují tak můj přehled.
Sečteno podtrženo, líbilo se mi to moc; pro mě je tenhle koncept už tak nějak lehce odhadnutelný, ale věřím, že pokud toho nemáte načteno více, kniha vás nadchne.

2 10.07.2023

Knihu U severní zdi jste už na sociálních sítích pravděpodobně zaznamenali. A pokud ne a jsem první člověk, u koho knihu vidíte, honem si ji běžte koupit! U mě je zatím v žebříčku nejlepších knih za rok 2023 na prvním místě. Něco tak silného, děsivého, odpudivého a zároveň založeného na skutečných událostech jsem snad ještě nečetla.
Kniha totiž představuje příběhy politických vězeňkyň během komunistického režimu v České republice. Tyto ženy byly vězněny v pankrácké věznici a autorka dost věrně popisuje osudy těchto žen a jejich dětí. Tyto příběhy jsou navíc oblečeny do thrillerového až hororového kabátku - hlavní dějová linka se totiž odehrává v domově pro seniory, ve kterém se s příchodem nové pacientky začínají dít zvláštní věci..
Kniha je mistrně napsaná, autorka popisuje osudy žen a zločiny na nich páchané tak, že ač je vlastně vůbec nechcete číst, čtete je jedním dechem.
Jako většina lidí po dočtení této knihy, i já mám v plánu zajet se podívat na Ďablický hřbitov, kde byly v dobách komunismu pohřbíváni političtí vězni, ženy, muži, děti. U většiny z nich je příčina úmrtí nejasná
Skvělé, bravurní, dechberoucí - 5/5!

12 20.06.2023

Kniha Černý dort mě zaujala hned z několika důvodů:
1. Anotace - sourozenci Byron a Benny se snaží vyrovnat se smrtí matky a zároveň podivným dědictvím, které po ní zbylo: černým dortem a hlasovou zprávou, která naprosto mění vše, co o svém původu sourozenci věděli. Začínají rozplétat dávná rodinná tajemství, odhalují křivdy, které si po dlouhou dobu nesou ve svém nitru a snaží se na čerstvě zbořených základech jejich životů postavit nové, snad ještě pevnější.
2. Recenze čtenářů - pokaždé, když si vybírám knihu, koukám i na zahraniční ohlasy. Černý dort má v tuto chvíli na Goodreads 4,12 hvězdiček od více než 122 tisíc čtenářů, tušila jsem proto, že mohu očekávat kvalitu.
3. Knihu doporučuje Barack Obama :)

Sečteno podtrženo, dle bodů výše zmíněných jsem tak nějak tušila, že knížka bude stát za to, a nemýlila jsem se.
Ač je v knize velké množství postav a perspektiva vyprávění se často mění, po čase jsem se v knize zorientovala. Vyprávění plynulo snadno, přestože témata, o kterých pojednávalo, vůbec snadná nebyla.
Kniha se dotýká rasových otázek, rodinných vztahů, násilí, postavení žen ve společnosti, síly přátelství.
Knihu hodnotím 4,5/5 a rozhodně všem doporučuji!

1 20.06.2023

Napořád Emily je velmi zvláštní knížka. Pokud máte rádi knihy plné děje a napětí, Emily vás neuspokojí. Pokud však chcete číst knihu plnou myšlenek a zkoumání emocí, Emily je to pravé, po čem byste měli sáhnout.
Kniha vypráví o velmi mladé mamince samoživitelce; o jejím střetu s realitou, náhlém pádu z obláčku na tvrdou zem a o okolí, které ví přece mnohem lépe než ona, jak se chovat a co v její situaci dělat.
Děj si tak nějak pomalu plyne, je to jako byste nasedli do pomalého vlaku, chvíli oknem sledovali okolní krajinu a pak zase vystoupili. Nemáte moc ponětí, odkud vlak vyjel ani kam směřuje, načerpáváte pouze emoce po dobu jízdy. A přesně tohle ve mě vyvolala i kniha Napořád Emily. Čtenář moc neví, co bylo a co bude, po krátkou chvíli pouze sleduje život hlavní hrdinky, načerpává emoce, které jsou spíše negativní než pozitivní, a záhy hrdinku zase opouští.
Jak jsem psala v úvodu, kniha byla zvláštní - zvláštně pomalá, zvláštně emotivní, zvláštně zakončená. Ohodnotila jsem ji 3/5; myslím, že rozhodně stojí za přečtení, musíte se na ni však předem připravit.

3 20.06.2023

Taxikář je detektivka z pera českého autora Petra Čepka. V knize sledujeme příběh taxikáře Vojtěcha Vojáčka, který čistě náhodou začne odhalovat souvislost mezi nedávno zemřelými lidmi z jeho poměrně blízkého okolí.
Příběh je zasazen do devadesátek, což je rozhodně věc, kterou hodnotím pozitivně. Připomenutí nedávné doby na dá se říct typických situacích a událostech bylo dle mého názoru velmi povedené.
Co už se mi ale moc nelíbilo byla samotná detektivní zápletka. V knize se vyskytuje velké množství postav (ve finále se v nich dá zorientovat, v úvodu je přiložen i jejich přehled), ovšem některé z nich mi připadaly výplňkové, některé jejich chováním snad až nereálné či karikaturní.
V knize je popsáno opravdu hodně událostí a hodně mezilidských vztahů, chce to pekelné soustředění, aby čtenář vše pobral.
Nechci ale hodnotit jenom negativně - líbila se mi ta originalita příběhu, to, že se autor vymyká současným trendy detektivkám, které mají za cíl být co možná nejjednodušší a nejsurovější. Pan Čepek jde ve všech směrech proti a to se mi líbí.
Od pana autora jsem četla už knihu Odložena spravedlnost, kterou bych doporučila více.

3 11.06.2023