Naše ztracená srdce

Naše ztracená srdce https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497799/bmid_nase-ztracena-srdce-4O8-497799.PNG 4 144 144

Třetí román americké spisovatelky s hongkongskými kořeny se odehrává v současných Spojených státech po ničivé ekonomické krizi. Během ní postupně zavládly protičínské nálady, které vedly až k zavedení zákonů na ochranu amerických hodnot. Na jejich základě jsou Američané čínského, ale i jiného asijského původu pod ostrým dozorem úřadů i veřejnosti. Pronásledováni, trestáni i likvidováni jsou ale všichni, kdo proti diskriminačním zákonům jakkoli vystupují. Jedním z opatření proti těmto lidem je odebírání dětí. Celeste Ng se inspirovala mnoha skutečnými událostmi a historickými osobnostmi. Diskriminační zákony a protiasijské nálady v USA existovaly nejen za druhé světové války, ale také během nedávné covidové pandemie. V kontextu současného světového dění je román až mrazivě aktuální... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Odeon
Originální název:

Our Missing Hearts , 2022


více info...

Přidat komentář

Amazonka72
16.04.2024 4 z 5

Knihy Celeste Ng není vůbec snadné číst. Jsou o emocích, pocitech, které si nosíme hluboko ve svých nitrech.
Naše ztracená srdce byla moje třetí kniha od této autorky, zatím jsem zvládla přečíst všechny. Do této knihy bylo asi nejobtížnější se začíst, nešlo to tak hladce, jako u těch předchozích. Autorka nás zavedla do situace, která může velmi snadno nastat v každém společenském zřízení - po letech krize a chaosu přichází vysvobození - jakýsi PAKT, který kousek po kousku bere lidem možnost se svobodně rozhodnout a svobocně žít... Je to tak prosté, v zájmu zachování klidu a dostatku. Třicet pět let po nastolení demokratického režimu v naší zemi si stále musíme uvědomovat, jak jednoduché je o demokracii přežít. Musíme bojovat a chránit ji... protože pak se mohou odehrávat takové příběhy, jako je tento - příběh "ptáčka" a jeho maminky básnířky Margaret Miu. Každý totalitní režim první po čem sáhne, je vzdělanost. Protože vzdělaní lidé jsou pro diktátory nebezpeční. Mizí knihy, někteří autoři, některá témata. Opravdu z této knihy až "mrazí".

katpas76
27.03.2024

Nedočteno
Téma moc dobré, ale způsob zpracování bez přímých řečí a se spoustou kurzivy mi vůbec nesedl. Dvě předchozí knihy od autorky byly skvělé, tuto jsem dala do strany 90. Pak už jsem ji bohužel odložila, jednou jsem se pokusila pokračovat, ale prostě ne. Bylo to trápení a moc mě to mrzí, protože autorku jsem měla jako oblíbenou a obě předchozí knihy se mi skutečně líbily.


lenka2557
11.03.2024 5 z 5

Nejradši bych těch hvězd dala deset. Celeste Ng opravdu umí psát. V tomhle románu naprosto přesvědčivě popisuje svět, ve kterém, troufám si tvrdit, nikdo nechce žít. (Snažím se vyhnout spoilerům). Ptáček jako symbol optimismu mi během čtení přirostl k srdci a myslím, že stejně jako v případě "Vše, co jsme si nikdy neřekli" bude i tahle kniha ve mně dlouho rezonovat.

petrarka72
22.01.2024 5 z 5

Pro mne neobyčejně drásavá a silná kniha. Nejen odebírání dětí a jeho zvrácené důvody, ale i snadnost (a "logika"), s jakou se rodí a je aplikován PAKT, to vše je popsáno uvěřitelně a děsivě realisticky. K tomu postavy, jimž lze rozumět, ať už jde o sveřepého Ptáčka, milujícího Ethana, Margaret Miu, co se často nechává unést, Domi či Sadie - a obzvláště vazba mezi nimi, jež se objevuje, když to čtenář nejméně čeká... A to hlavní - zpráva o síle příběhů a o moci bezmocných... A mimochodem, moc mě bavil knihovnický komplot.

momo01
14.01.2024 5 z 5

Kdo rozhoduje o tom, co je pro národ/zemi/společnost nejlepší, pokud jde o vzdělání, o zákaz knih, o bezpečnost obyvatelstva. A kdo je ochotný se ptát?

Příběh kombinuje smutek s nadějí a autorčina poetická popisnost se mi líbí. A vypadá to, že mám čím dál víc ráda i dystopie, pravděpodobně proto, že přinášejí otázky ohledně lidské morálky a podněcují myšlení a diskusi o hodnotách prioritách v našich životech. I když mě předešlé dva romány od Ng oslovily ještě víc, i tento příběh má ode mě plný počet. Je tu moc pěkně popsaný vztah matky a dítěte a těžké volby, před které můžeme být postavení. A taky, že individuální protest má smysl a naopak je nesmysl zavírat oči, když se nás zrovna nějaký problém netýká.
Přečteno za dva dny, nemohla jsem jinak než každou chvilku číst.

freejazz
12.01.2024 5 z 5

odebírání dětí se dělo i u nás. krom toho se také děla „nenásilná“ sterilizace „nevhodných“ matek. měli jsme našlápnuto do stejného průšvihu.
i když jsme v jiné době a jiné situaci, zase začíná být cítit dav. a zase se dají najít „machři“ co to s ním svedou. buď nikdy neslyšeli, nebo si myslí, že se jich to netýká - kdo s čím zachází, s tím také schází.

knížky Ng jsou jiné, i u téhle mám pocit, že je nedokončená. a je dobře, že to autorka nechává na čtenářích. ti co hledají vědí, že je potřeba dívat se a vidět. i za roh. i když to tam nevypadá zrovna lákavě.

000nugatovej
12.01.2024 4 z 5

Ano, žijeme v době, kdy "papírové knihy jsou zastaralé už ve chvíli, kdy se tisknou." (str. 35) Ano, žijeme v křehké době, kdy nám hrozí nejrůznější typy totalit. I proto se zřejmě s dystopiemi doslova roztrhl pytel. Tahle od NG je jedinečná tím, jak nám život v ní připadá téměř takový, jaký žijeme. "Jen" to odebírání dětí ji odlišuje. Ng zkoumá hranice, za nimiž se člověk přestává poddávat, kdy se ozve. Kdy si uvědomí, že je třeba něco učinit, aby "svět dával smysl" (str. 280). Je třeba se vzepřít: "Možná, pomyslela si, že pták, který drží hlavu vzhůru, někdy vzlétne. Někdy možná vyčnívající hřebík prorazí nohu, která na něj dupne." (str. 220)

Je to zajímavé čtení, jen od Ng, jejímiž předchozími romány jsem byl nadšen, bych přece jen čekal více.

Afka
09.01.2024 5 z 5

Pro mne opět úžasně zpracovaná kniha, tentokrát mnohem silnější téma, téma totality nebo alespoň její hrozby bylo a je bohužel stále aktuální. Na rozdíl od huhuhu si nemyslím, že důvody vedoucí k zavedení PAKTu byly nereálné. Příčinou zavedení jakéhokoliv totalitního systému je především touha po moci a snaha ovládnout ostatní, někdy je postupováno pomalými a postupně přitvrzujícími kroky - cenzura, omezování svobody slova, povolování jenom toho "správného" názoru aj. (tady asi nemusíme pro příklady chodit moc daleko), jindy zase stačí národ nějakou dobu náležitě děsit, a ten už se rád, alespoň z velké části, ve jménu pořádku a bezpečnosti podřídí. I ty zavřené oči, dívání se jinam a udávání souseda sousedem je stejné jako u nás za II. světové války. O to víc mne ta kniha zasáhla, protože není bohužel jenom o obyvatelích "země zaslíbené".

huhuhu
08.01.2024 4 z 5

Dlouho jsem se do knihy nemohla začíst a málem jsem ji odložila, ale nakonec jsem se od ní nemohla odtrhnout. Nicméně se mi zdá, že ačkoliv praktiky totalitní moci byly vykresleny přesvědčivě, vysvětlení důvodů, které vedly k převratu a zavedení PAKTu mi přišlo nedostatečné a málo uvěřitelné. Proto mi asi celý příběh dlouho nesedl, i když jinak byl napsán perfektně.

Marcela52
08.12.2023 5 z 5

Dojemný příběh, výborně napsaný, ale hodně smutný. Autorka má velmi čtivý a poetický styl, takže i drsné pasáže jsou stravitelné. Téma diskriminačních zákonů a proti asijských nálad je stále aktuální, takže i v dnešní době stojí tato kniha za přečtení i k zamyšlení. Mě osobně se téma dětí, které jsou násilně odebrány rodičům, velmi dotklo, a tak doufám, že se tato fikce, alespoň v naší společnosti, nenaplní.

Ophelie
01.12.2023 4 z 5

Příběh Ptáčka a jeho mámy se nečetl snadno, po literární stránce výborné (jako vždy u této autorky), ovšem téma je to nelehké, žádná oddychovka toto rozhodně není. Úplně mě mrazilo při vykreslení atmosféry a života za vlády PAKTu - znepřátelená společnost (vždy je potřeba najít viníka), rasismus, manipulace lidmi, cenzura a především zneužití moci tím nejohavnějším způsobem - prostřednictvím dětí (naší největší láskou a proto nejsilnějším nástrojem pro vyvolání strachu a nucené poslušnosti), brrrr. Doufejme, že toto nebyla předzvěst naší budoucnosti. Knihu rozhodně doporučuji k přečtení.

broskev28
27.11.2023 4 z 5

Nová kniha Celeste Ng mi dala zabrat. Četla jsem ji dlouho a podobně jako komentáři Radimka mi první půlka připadala zdlouhavá a trochu nudná, teprve poté jsem se začetla a dočetla jsem ji bez problémů. Nebylo to lehké čtení (ani být nemělo, soudím já), a to rozhodně ne jen proto, že šlo o neradostnou dystopii. V jednom okamžiku dochází hlavní postava k prozření: to, co se děje nám, Asiatům, se dělo v dějinách země zvané nyní USA už vícekrát – jak původním obyvatelům severoamerického kontinentu, tak černochům přivezeným na otrockou práci. Pokud mlčíme tehdy, děje-li se příkoří jiným, a utěšujeme se myšlenkou, že všechno je v pořádku, protože my – já a moje rodina - jsme v pořádku, programově nevyčníváme, pak se nemůžeme divit, když jednoho dne dopadne ruka osudu i na nás.

„Odebírání dětí má dlouhou historii, pod různými záminkami, ale ze stejných důvodů. Nejvzácnější rukojmí, obušek nad hlavami rodičů. Slovo kotva nemá opak, ten však existuje a je to právě tohle: snaha vykořenit nějakou jinakost, něco nenáviděného a obávaného.“

85098211
25.11.2023 4 z 5

Zvláštní kniha. Nečetla se snadno a musím přiznat, že jsem s ní tak trochu bojovala. Dystopické téma mi totiž není blízké, a proto mi příběh nějak nechtěl sednout. O co tam ale půjde? Malého chlapce Noaha, který se však ve skutečnosti jmenuje jinak - a sice Ptáček, v poměrně raném věku opustí matka. Zda to bylo dobrovolné nebo spíš ne, je čtenáři docela rychle jasné. Chlapec tedy vyrůstá jen s otcem a vůbec celá ta (americká) společnost je hodně podivná. Například zde dochází k záhadným smrtelným nehodám lidí čínského původu, které nikdo nemá zájem vyšetřit. Po určité době se Ptáček rozhodne najít svoji matku, což se mu opravdu podaří. Ale to ještě ani zdaleka není konec tohoto smutného příběhu, ve kterém život lidí ovládá jakýsi PAKT, zdroj velkého a nebezpečného zla...
Na závěr ovšem musím ocenit autorčino spisovatelské umění, kniha je navzdory nelehkému tématu výborně napsaná a čtenáře stále nutí číst dál a dál. Jednu hvězdičku ovšem strhnout musím, protože jsem nebyla tak nadšená, jak jsem původně doufala a očekávala...

Téra
17.11.2023 3 z 5

Chvílemi jsem se v knize cítila ztracená. Když odhlédnu od příběhu, tak mě hodně mátla přímá řeč bez uvozovek. Příběh byl zajímavý a aktuální, v podstatě si ho můžeme vztáhnout na hodně situací, které se různě ve světě dějí. Ale pro mě se tam střídaly pasáže, které byly zajímavé a napínavé s těmi, které mě ale vůbec nebavily. Chvílemi jsem měla až na krajíčku a chvílemi jsem ani nevěděla, co čtu.

Mandlevest
12.11.2023 5 z 5

Zajímavý dystopický román mé oblíbené autorky, u kterého lehce znejistíte, zda se spíše nejedná o znepokojivou blízkou realitu, ta hranice je více jak křehká a to zejména v dnešní turbulentní době. Celeste Ng otevírá otázky rasismu, diskriminace menšin, ale i otázky rodičovství a mateřství. A dělá to tak, jak jsme od ní zvyklí, autenticky, opravdově a hlavně sugestivně. Žene své hrdiny do mezních situací, neodpouští laxnost či zbabělost. Se zlem je třeba bojovat, vzepřít se mu, vždy to stojí za to, i když cena je vysoká. Tou cenou jsou totiž naše ztracená srdce. I o tomto je tento smutný příběh, který se nečte úplně lehce, je trochu jiný, možná složitější, než autorčiny předchozí knihy, ale mě určitě nezklamal. Hodnotím maximálně.

ibs
07.11.2023 4 z 5

Celeste Ng skratka pisat vie. Na rozdiel od predchadzajucich dvoch romanov k tejto novele sa uz asi nevratim, ale stala za precitanie - ten styl pisania je za mna vyborny.

bee88maja
07.11.2023 5 z 5

Chtělo by se mi věřit, že žijeme v lepším světě, kde knihy nemají k realitě blíž než mají žurnalisté.

Odvěký strach z druhých a neznámých, závist, není tohle už popisováno v hrách řecko-římských? I takový Shakespeare by mohl vyprávět. Ba lidé neodmyslitelně nepoučitelní tvorové, imrvére vrhají se v ústrety krvelačné zkáze. Bojím se zla skrytého v našich srdcích, které udeří dnes/zítra. Nenávist plodí nenávist. Opravdu po tolika staletích válek věřime, že válka a nenávist k jinému vyplodí mír?

Kolik ptáčků tohle bude muset zažít, abychom řekli hromadně dost?!!!

Pett
03.11.2023 4 z 5

Mrazivé vyprávění o blízké budoucnosti... jenže... život přemožený strachem... bujení nenávisti v otráveném podhoubí zmanipulované společnosti... násilím vynucovaná občanská poslušnost... opravdu se zde bavíme o blízké budoucnosti? Děsí mě a bolí, jak aktuálně tohle všechno zní... v souvislosti s děním všude okolo nás... už jen proto mi nebylo mezi řádky vůbec příjemně... kolik jen takových Ptáčků je teď momentálně na světě... díky za takové příběhy, které udržují naše záložky ve střehu... je jich zkrátka čím dál víc třeba... bohužel!

pakoshka
31.10.2023 4 z 5

Naše ztracená srdce, dcery, synové, rodiče. Dystopické romány až tak nevyhledávám, ale Celeste Ng jsem neodolala a to je dobře. Téma asijských uprchlíků v Americe mě vtáhlo a drželo, trochu víc možná první část, vyprávěné malým hochem, druhá byla víc o pochopení. Každopádně doporučuju!

Yanny
28.10.2023 3 z 5

Dystopický román od Celeste Ng. Téma je opět zaměřené na problémy asijských přistěhovalců, asijských Američanů a míšených rodin jako je tomu u autorky zvykem. Jen ta dystopie je tentokrát novinka, před tím to byly vždycky jen společenské romány
Celeste téma knihy pojala tak, že totalitní režim v Americe nastal po velké ekonomické krizi, kterou si vlastenečtí Američané vykládali tak, že za všechno může Čína. A do stejného pytle strčili úplně všechny Asiaty.
Zavedli nové zákony a nálada byla natolik protičínská, že Asiaté čelili neopodstatněnému útlaku, šikaně, byli pronásledováni a dokonce jim často i odebírali děti.
Abych byla upřímná, věrohodně a uvěřitelně to na mě nepůsobilo. Bylo to trochu vykonstruované. Žádný SKUTEČNÝ důvod k tomu nebyl. Nebylo tam nijak vysvětleno, jaký vliv Čína na americkou ekonomiku vlastně měla a co to způsobilo. Jen tam říkali: „Koukněte na Čínu, jak se jim daří a my tu nemáme co jíst!“ A to mi vadilo.
Ano, netvrdím, že to mají asijští Američané jednoduché, navíc po covidu, po vládě Donalda Trumpa a tak dále... ale politiku Číny tam schválně vůbec nezmiňovala. Jen z nich chtěla udělat oběť.
Vadilo mi také to, že tam více nepropracovala, jak by Amerika opravdu fungovala, kdyby přestala jakkoliv obchodně spolupracovat s Čínou. Jak by to bylo s dovozem všeho a podobně. V tomhle směru to bylo prostě strašně nedotažené a prvoplánové.
Musela jsem se od tohoto při čtení často snažit oprostit. Byla jsem prostě zvědavá, jak to celé pojme a jak to může dopadnout
Bohužel konec mě také dost vytočil a když jsem knížku dočetla, tak jsem úplně frustrovaně vzdychla. :D
Moc se mi také nelíbilo, že přeložili hrdinovu přezdívku a říkali mu v české verzi Ptáčku. To bylo divné. Myslím, že cílovka knížek Odeonek by rozhodně zvládla, kdyby tam zůstal originální „Bird“.
Na druhou stranu ale musím vyzdvihnout velkou čtivost a neustále napětí, co bude dál. Ačkoliv toho jsem se před čtením přesně bála – že mi to čtenářsky nesedne a já se s tím budu trápit. Styl Celeste se mi ale líbí, a proto jsem taky četla už třetí její knížku.
Zároveň mě hodně bavily symboly o příbězích s kočkami, to jsem samozřejmě jako velký kočkomil ocenila. :) Také propojení s pohádkami a zakázanými knížkami mi bylo sympatické.
Přesto úplně přesně nevím, jak knížku hodnotit a jestli můžu vyloženě říct, jestli se mi líbila, nebo ne.
Bohužel na mě ani citově nezapůsobila a to já brečím úplně u všeho, hlavně, když je někde probíraná rodina, mateřské city, nespravedlnost a podobně. Vím, že na konci, když tam byly příběhy více rodin, tak jsem brečet asi měla, protože to tam bylo ždímané hodně okatě, ale vůbec to se mnou nic neudělalo
Hodnotím 3 a půl hvězdičkami.
P.S. Pozor, knížka nemá uvozovky u přímé řeči. Někomu to může vadit. Já jsem se s tímhle smířila už u Sally Rooney, tak jsem si zvykla rychle, ale u Celeste jsem to viděla poprvé.

Štítky knihy

americká literatura

Autorovy další knížky

Celeste Ng
americká, 1980
2016  89%Vše, co jsme si nikdy neřekli
2017  89%Ohníčky všude kolem
2023  82%Naše ztracená srdce