sporran komentáře u knih

Čtení jak se říká na dovolenou. Pracuji se seniory a proto mi to přijde tak trochu přitažené. Ale na druhou stranu určitá myšlenka do života tu možná je. Knihu rozhodně nezatracuji.

1 21.05.2021

Opět velmi čtivá kniha LIsy Genovy zabývající se pohledem na život člověka se zdravotním problémem. A jak ho zvládnout. O syndromu opomíjení levé strany jsem dosud nevěděla. Díky knize si dokáže člověk nezdravotník jasně představit dopad tohoto omezení do života úspěšné ženy a matky tří dětí...

3 15.05.2021

Mám ráda knihy, které skládají příběhy spojené jednou dějovou linkou. Čtivá kniha se sociologickým obsahem, osudy lidí, které se vzájemně prolínají...

9 07.05.2021

Velmi zajímavě pojatý příběh dvou lidí a jejich životních kroků, zlomů, proher.... Líbilo se mi zakomponování tématu autismu, které je v této době velmi aktuální. Autorka také velmi dobře zaznamenala, pocity, myšlenky, takové to já myšlení v hlavě v běžném životě. Některé věci vyhnané do extrémů, ale klidně se mohlo takto stát. Pěkná a čtivá kniha.

11 28.04.2021

Körnerové styl, román o jedné rodině, silná žena a její životní rány...

4 17.04.2021

Takové jakési plytké. Vlastně se nic nestalo. Hlavní hrdinka má docela zvláštní úvahy, její dcera také. Děj nika nesměřuje... Spíš je to jen takové skládání úvah, výkřiků... Od autorky jsem četla na doporučení třetí knihu, ale opravdu nepřesvědčila.

1 04.04.2021

Kniha mi přijde tak trochu bezobsažná. Dějová linka vlastně chybí. Je to spíše taková mozaika střípků různých lidí z různých časových období. Člověk v podstatě neví, do jakého období, místa a okolností jsou hrdinové knihy zasazeni. Závěrečných pár stran mi přijde dost slabých.

2 02.04.2021

Opravdu zvláštní kniha. Byla mi doporučená. Asi jsem od ní čekala více. Tentokrát se musím připojit k celkovému hodnocení na databázi. Téma dobré, ale celkově by mě zajímalo více.

1 28.03.2021

(SPOILER) Aktuálně knížka vysoko na žebříčku. Pěkné téma, zajímavé regionální usazení. Jen bych těch téměř třicet let viděla alespoň na dva díly. Přijde mi to trochu prohospodařené. Začátek velmi nadějný, ale najednou je půl rodiny mrtvé. Pak šup se zbytkem do prostředí hospody (krásné sociální téma včetně umírajícího muže hostinské). Šup do závěru života hlavní hrdinky, která zanechala vlastně jedinou stopu, coby mrzoutská vdova... Velmi pěkný nápad, ale...

2 21.03.2021

Vizuálně svěží prakticky psaná kniha dvěma normálními holkami. Nádherné fotky, nádherná aranžmá, fajn postřehy, rady, tipy. Snad první kniha, u které jsem čekala na její vydání a moc se mi líbila.

20.03.2021

Čtivý slaďák s chytlavým titulem. Nevyužité téma kavárny, nevyužitý titul knihy. Jak píší čtenáři pode mnou, v některých částech smutné.

5 27.02.2021

Tak jak jsem už psala u první knihy o kavárně Funiculi funicula, tak jsem nadšená z linky, která se line všemi povídkami. Navíc je spojená s kávou. Člověk si při čtení má chuť dát tu kávu a pokud se vžijete do pocitů hlavních postav jednotlivých povídek, tak se s nimi přenesete i v čase. Což je jedním aspektem této knihy. Pokud bychom se chtěli přenést do jiného času, ke konkrétní osobě a situaci s podmínkami, které se dávají v této kavárně. Kdo by to byl, jaký čas a jaká situace?
Děj je tak promyšlený, že má člověk opravdu velkou chuť se do toho ponořit natolik, že by šel po souvislostech a vymyslel sám jednu další povídku. Pouze poslední povídka mi přijde už trošku méně promyšlená. Každopádně jsem z těchto knih, myšlení autora, propojení s minulostí nebo budoucností a myšlenkovými pochody, nadšená.

9 19.02.2021

Na japonských povídkách se mi líbí, že bývají vzájemně propojené. Nevím, zda to patří k přístupu v literatuře v Japonsku :-) , ale jsem tím nadšená. Jinak povídky mají pro mě hloubku v tom, že i když nejde přítomnost změnit, tak důležité je, jak na ni nahlížíme, jak se situací pracujeme. A to je tady krásně ukázané. To téma, návrat v čase, souvislost s kávou (pro kafaře lahoda).... Moc pěkně napsané.

13 14.02.2021

Bezva knížka pro pokojovkáře pohodáře... Taková moderní, co má šmrnc a odpovídá přesně na to, co vám vrtá hlavou.

4 11.02.2021

Mysteriózní kniha založená na skutečných místech a lidech. Poutavé čtení, které zároveň znejišťuje. Čím si vlastně kolem jsme jistí? Člověku to nedá, aby si záchytné body z knihy neověřil na internetu. Tribeč je díky tomu velmi exponované místo...

4 06.02.2021

Zajímavý vhled do konce šedesátých let. Relativně snadný přechod do emigrace. A pak popis toho, jak těžké bylo bojovat s režimem ze zahraničí. Trochu smutný konec, rozpad rodiny i to, že vlastně sama Pavlína byla nakonec "za hranicemi" spíše nešťastná. Kdyby někdo věděl, že přijde revoluce.... Jak by se daly věci udělat jinak.

2 30.01.2021

Velmi přehledně uspořádané zpravodajství letošního prvního pololetí a obrázek pandemie. Zaujaly mě hlavně kapitoly zaměřené na zahraničí - Čína, švédský model boje s COV, zákulisí událostí ve Velké Británii. Českou politickou scénu člověk tak nějak sledoval a má ještě v živé paměti. Nicméně rozkrytí zákulisí matematického modelu a následná práce týmu dobrovolníků, kteří byli zároveň hybateli vládních opatření... No... Velmi dobrý, ucelený přehled včetně jednotlivých případů v Čechách. Smutný příběh rodiny Filipů, ale zároveň zjištění, že žádné z úmrtích není jen o samotném Covidu. Vše nahlíženou optikou na konci roku, tj. po absolvování druhé vlny a všechny opatření (bez komentáře). Na šesti stech stranách vše podáno tak, že to dá něco rozhodně všem.

1 28.12.2020

Kniha dokumentárních povídek doplněných souvsejícími fotografiemi, dopisy, zprávami, oznámeními je o lidech, které poznamenala protektorátní mlha. Ať už to byl marný boj manželky Josefa Čapka o jeho propuštění nebo nezdařila mise parašutistů, které zradil jeden z nich. Je nepochopitelné, jak může vůbec dojít k takovým věcem, kdy člověk neznamená pro druhého vůbec nic. Zajímavý je popis průběhu mise Chalk, která se půl roku odkládala a pak byla v podstatě kvůli zradě z vlastních řad neúspěšná. O víře zrádce... o velkém hrdinství obyčejných českých lidí, kteří parašutistům pomáhali a zaplatili za to celé jejich rodiny svými životy. Velmi smutné vyprávění o událostech, které se bohužel staly.

4 25.12.2020

Po prvních několika kapitolkách jsem si říkala, jestli je to vůbec Hájíček. Taky si říkám, jak autor - muž může popisovat pocity ženy. Konec byl opravdu tak nějak laciný jako z červené knihovny. Čekala bych trochu více reálné zakončení Mariina roku. Dočteno, ale nezanechalo stopu.

6 16.12.2020

Oddechovka...

2 02.12.2020