Než pravda vyjde najevo
Tošikazu Kawaguči
Funiculi funicula série
< 2. díl >
Navštívili jste už tokijskou kavárnu Funiculi funicula a seznámili se s podivnou novodobou legendou o možnosti cestovat v čase, která o ní koluje? Pokud znáte alespoň jedno z pěti pravidel, která tuto cestu umožní, pak určitě ano. Do tajemné starobylé kavárny, v níž se spojuje přítomnost s minulostí i budoucností, přicházejí stále noví lidé, kteří se o této legendě doslechli. Tentokrát se pro návrat do minulosti rozhodnou čtyři muži, kteří by udělali cokoli, aby se ještě jednou setkali se svými blízkými. Jen tak najdou sílu změnit svůj pohled na život a pokusí se v něm znovu najít ztracené štěstí. Spojuje je milosrdná lež, kterou se pokusili své nejmilovanější ochránit: Nejlepší přátelé příběh muže a jeho setkání s přítelem, který zemřel před více než dvaceti lety Matka a syn příběh muže, který nemohl přijet na pohřeb své matky Milenci příběh muže a jeho setkání s přítelkyní, kterou si nemohl vzít Manželé příběh starého policejního vyšetřovatele, který nestihl své ženě předat dárek k narozeninám... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2020 , Kniha ZlínOriginální název:
この嘘がばれないうちに (Kono uso ga barenai uči ni) , 2017
více info...
Přidat komentář
Série Funiculi funicula se oficiálně stává mojí srdcovkou!
Než pravda vyjde najevo bylo stejně skvělé čtení jako Než vystydne káva.
Cestování časem sice není úplně moje, ale ty příběhy lidí a důvody, proč se rozhodnou cestovat časem v této kavárně... Prostě mě vždycky dostanou a dojmou. Jsou tak reálné a dokázala jsem se ztotožnit úplně s každým.
Pokud jste s touto sérií ještě nezačali, určitě ji zkuste! Stojí za to.
Druhý díl ze série o kavárně Funiculi funicula byl za mě bohužel o trochu slabší a repetetivní. V knížce jsou opět čtyři na sebe nenavazující příběhy, bohužel postavy mužů, kteří kavárnu navštíví, mi byly méně sympatické, než tomu bylo v první knize. Příběhy a především důvody 4 osudných setkání jsou opět velmi zajímavé, ale žádný z nich mě nijak hluboce nezasáhl. Ze všech příběhů pak výrazně vystupuje příběh Kazu, která v kavárně obsluhuje, který je velmi silný.
Velmi zajímavou postavou je také Kjóko, která je svým způsobem vlastně otravná, zároveň do jinak klidné, tiché a malinko pochmurné atmosféry kavárny přináší trochu šťávy.
Na světě se střídají roční období.
I v životě zažíváme krutou zimu,
Avšak po zimě vždy přijde jaro.
Porozumět lidské duši není snadné. Když člověka něco trápí, přestane někdy dokonce vnímat i pocity osoby, která je pro něho důležitá.
Rány na duši nejsou vidět. Zahojit je není jednoduché.
Pokud by sestřina smrt vedla k tomu, že bych byla nešťastná, stalo by se moje neštěstí odkazem její smrti. Proto zkrátka nešťastná nebudu. Prostě dokážu být šťastná. To jsem si přísahala. Moje štěstí je důkazem toho, že žila...
V životě není nic těžšího, než mluvit vždy pravdu. Důvody, proč lidé lžou, bývají různé. Může to být proto, aby se ukázali v lepším světle, nebo aby svůj protějšek oklamali. Lež může dotyčného zranit, ale může mu naopak i pomoct. Často však lidé svých lží později litují.
Opět nezklamalo, jak už to někdo zmiňoval... Zastavení v uspěchaném světě. Člověk má pocit, že se na chvilku zastavil čas.
Čtení této knihy bylo jako procházka alejí plnou rozkvetlých sakur. Zastavení se v uspěchaném světě, ve kterém není místo na jemnost a křehkost, kterou naše společnost vídá pouze prostřednictvím asijských filmů/seriálů, a vysmívá se jí (této křehkosti), jako neodpustitelné slabosti, kterou tato společnost netoleruje a potírá.
Kdo tuto lehkost považuje za nudnou, ten bude těmito knihami zklamán. Myslím, že knihy odrážejí v nás to, co je nám vlastní. Kavárna Funiculi Funicula u mne zarezonovala celkem slušně :) Takže už se těším, až se ponořím do vzpomínek, které by mohly vyblednout. :) :) :)
Pokračování nezklamalo, do této doby je tohle čtení úplným balzámem na duši. Už známe postavy, víme, co se bude dít a přesto - tyhle dojemné a kouzelné příběhy od japonského spisovatele mě nikdy nemůžou omrzet. Je v nich totiž zobrazena ta někdy obrovská touha každého z nás vypořádat se důstojně s minulostí či se podívat do budoucnosti, vyjasnit si nevyřešené, nevyřčené - aspoň na chvíli, než ta káva vystydne, putovat časem a udělat vše pro to, aby pravda vyšla najevo. Už se moc těším na další příběhy.
Nečetla jsem první díl, ale v podstatě to musí být velmi podobné. Příběhy mě okouzlily, místy dojaly. Je zajímavé, jak v nich všech pulzuje ta příslovečná japonská zdvořilost.
NO to jsem si tak šla do knihovny jen tak a náhodou jsem zjistila, že Než vystydne káva má pokračování, které vůbec nezklamalo. Nejvíc mne dojal první a poslední příběh. To jsem moc zvědavá, co odkyje ten třetí.
Krásná knížka, ze které si odnáším, že i z nejtěžších chvil/ztrát, si člověk má vzít to dobré, a přes všechny strasti být v životě šťastný
Krásná kniha. Klidné, snové vyprávění, kde poselství je vždy mezi řádky. Opět jsem se - jako u prvního dílu - zasnila a nechala se unášet vyprávěním. Ano, člověk už tak nějak po prvním díle ví, o čem to bude, ale mně osobně to na zážitku neubralo. A v dnešní stresující době podobné knížky vítám. Doporučuju.
Po přečtení musím říct, že se mi první díl líbil o hodně více. Nějak jsem se nemohl začíst a chvílemi jsem se ztrácel i v postavách, kdo s kým a tak dále. Celkově kniha nebyla špatná, ale to kouzlo z prvního dílu se nějak nekonalo.
Opět krásné čtení stejně jako předchozí kniha. Při čtení příběhů jsem cítila pohodu a klid na duši. Těším se na další příběhy.
“Když budeš odteď šťastná, tak to děťátko žilo svých sedmdesát dní proto, aby tě učinilo šťastnou. V tu chvíli jeho život získá smysl. Je na tobě, abys mu ten smysl dala. Proto musíš být šťastná a ze všech nejvíc si to přeje tvoje dítě.”
Volné pokračování a další čtyři příběhy nešťastných lidí, kteří nemají tak docela vyřešenou minulost (jeden z nich naopak putuje do budoucnosti). Stejný styl psaní, pohodová atmosféra, žádný shon. Kladně také hodnotím rozvoj některých postav z řad zaměstnanců kavárny a také hrdinů z prvního dílu.
Stejně jako první kniha - i tato se mi velmi líbila. Princip zůstal stejný - v knize jsou čtyři příběhy rozdělené do samostatných kapitol, které jsou spolu ale částečně provázané. V některých částech děj také volně navazuje na první knihu (např. v příbězích personálu kavárny) a posouvá se dál.
Zůstalo kouzlo, citlivost i jakási melancholie a tajemná atmosféra z prvního dílu, které si mě získaly. Příběhy byly dojemné a opět v nich byla ukryta některá důležitá životní moudra - například, jak je důležité být šťastný i přes životní překážky... a že právě schopnost učinit někoho šťastným dává našemu životu smysl.
Pokud máte chuť na milou a citlivou knihu - určitě doporučuji. :)
Druhá kniha v této sérii se mi líbila víc než ta první. Příběhy se mi zdály dojemnější, propracovanější, více se mě dotýkaly. Přiznávám, že jsem bulela jak želva. Hvězdička dolů za skutečnost, že se někdy dalo jen těžko určit, kdo právě hovoří. Nevím, jestli to bylo překladem, nebo původním textem, občas to ale bylo mírně matoucí.
I když jsem knihu četla hned po Než vystydne káva, měla jsem s ní trochu problém a ve třetím příběhu jsem se v ději trochu zamotala. Přesto kniha neztrácí na kouzle prvního dílu. Takže pokud nechcete nic náročného ke čtení, směle do toho!
Kdyby se věčně neopakovala ta samá známa fakta, která se opakují od první povídky prvního dílu, dostala by knížka mnohem vyšší hodnocení. Ale tohle ji dost shazuje.
Opět krásné čtení, citáty - oddychová kniha jsou to jednoduché příběhy, ale mají své kouzlo...
Nemohu říct, že by tato kniha byla vysloveně špatná. Stále má své kouzlo stejně jako první díl. Ale faktem je, že jsem měla tentokrát trochu více problém se začíst. Asi jsem nebyla v tom správném rozpoložení. A dalším faktorem bylo to, že jsem trochu pozapomněla některé postavy z první knihy, tak jsem se v některých momentech nechytala v tom, kdo je kdo a kdo už kavárnu dříve navštívil.
A ve třetím příběhu jsem se úplně zamotala do děje, resp. do toho, co a jak se odehrálo a jak to s těmi postavami vůbec bylo.
Takže hodnotím průměrně. Ta poetická atmosféra tady stále je. Je tu i ten hořkosladký přesah, melancholická atmosféra, přesto s náznaky naděje. A to bylo krásné. Ale nějak jsem tentokrát nebyla naladěná a taky jsem měla určité problémy. Takže 3 hvězdy z 5. Každopádně je to stále série, ke které se chci časem vrátit a znovu si ji přečíst.
Štítky knihy
cestování časem japonská literatura kavárny
Autorovy další knížky
2019 | Než vystydne káva |
2020 | Než pravda vyjde najevo |
2022 | Než vzpomínky vyblednou |
2023 | Než se stihnu rozloučit |
Kniha Než pravda vyjde najevo je v
Právě čtených | 3x |
Přečtených | 330x |
Čtenářské výzvě | 76x |
Doporučených | 15x |
Knihotéce | 155x |
Chystám se číst | 177x |
Chci si koupit | 58x |
dalších seznamech | 2x |
Treba sa posnažiť a vžiť trochu do Japonskej mentality, teda aspoň ako ju poznáme z filmov a kníh, veľmi výpovedná knižka o hodnotách vlastností ľudí.