soukroma komentáře u knih

Příliš jednoduché a naivní, nevěrohodný romantický příběh zasazený do prostředí Ruska v době, která sice byla nesporně dramatická, ale rozhodně vzdálená tomu, co se zde autorka snaží zobrazit.

2 11.01.2014

Nezaujalo, připadalo mi to jako plácání o ničem, vzdala jsem.

1 02.01.2014

Od autora jsem četla lepší a opravdu veselé historky - tato kniha je spíš pro znalce českých špiček medicinského oboru, mnoha lékařům je zde vystaven pomník, ale pro laiky (mně tam žádné z jmen nic neříkalo) tam mnoho zajímavého, zábavného, tím méně veselého není.

02.01.2014

Takové holčičí plácání spíš než něco vážného a zajímavého...Většinu jsem jen prolistovala, protože mě nebavilo číst o setkáních stážistek a jejich hodnocení pánů v jejich pracovním okolí. O Bruselu jako městě jsem se nedozvěděla nic.

02.01.2014

Nevím, do poloviny mi připadala kniha čtivá, byť značně depresivní, ale pak se to nějak zásadně zvrtlo (hadi apod.) a konec byl totálně ujetý...Nic mě vlastně neoslovilo, nic jsem si z knihy neodnesla (i když samotný námět by si jistojistě zasloužil lepší využití - témata pojetí Satana, pokušení, hříšných lidských nádob, nebo třeba i duše byla natolik okrajově a letmo zmíněna, že to nestojí ani za řeč). Nerozuměla jsem ani konci, čekala jsem nějaký jednoznačnější, přízemnější a - popravdě řečeno - lepší konec pro hlavního hrdinu.

02.01.2014

Výborná exkurze do historie posledního století globálního světa - kdo se chce něco rychle a stravitelně dozvědět o hlavních událostech a předních vůdcích (hlavně diktátorech) našeho moderního světa, nechť se porochní v knížce. Příběh ironický (ale s dávkou historické pravdy), protagonisté zvláštní a konec nepřekonatelný (kdo by umíral, když už se dožil stovky, že...). Musí se číst s nadhledem, bez kritického zkoumání, a pak je to skutečně příjemná oddechovka (i přes všechny historické hrůzy)...Maličko mi kniha připomněla Přerušený příběh, který se ale omezuje na švédské reálie, nicméně se nese v podobném duchu.

3 02.01.2014

Zajímavý román o ještě zajímavější a stále ještě trvající historické záhadě čínských zámořských objevů (konkrétně dosažení pobřeží Kalifornie již v roce 1422). Vyprávění není zrovna napínavé ani svižné (zde lze spíše doporučit thriller Zloděj map o téže záhadě z jiného pohledu), s odlišnostmi 3 částí knihy (deník psaný váženým vědcem ze Stanfordu na počátku 20. století, vyprávění naturalizovaného vzdělaného Číňana téže doby a spojující příběh mladých vědců - Američana a Číňana - ze současnosti). Dobře vykreslené charakteristiky hlavních hrdinů a obecně vnímaných a očekávaných vlastností zastoupených kultur a národností.

1 27.12.2013

Na knihu jsem se dle anotace dost těšila, ale vypravěčský styl mi moc nesedl - na thriller to bylo poněkud nudně a zdlouhavě podané.

Klasické dílo, v pěkné nové výpravě. Pouze jsem nepochopila, proč z pana Scrooge je najednou "Skruž", což vypadá i zní velmi zhůvěřile, navíc to v češtině má konkrétní význam (zcela nesouvisející s originálem). Ostatní jména nijak "počeštěná" nebyla. Ovšem "Lord Mayor" v knize naproti tomu klidně zůstal, přestože to není žádný lord, ale oficiální označení primátora...Takže panu Dickensovi dávám pět hvězdiček, překladateli a vydavateli jen tři.

2 27.12.2013

Manažerský průvodce pro úspěšné uplatnění změny v organizaci. Velmi originální pojetí - jako detektivní vyšetřování toho, kdo v podniku zabil Změnu. Osoby jsou jasně definované (od pana Uspěchaného, paní Lakomé, přes Realizační tým, paní Vize, pana Dozora apod.), řádně vyzpovídané a konfrontované se správným přístupem k věci. I když čtenářův pohled na správnou strukturu organizace a klíčové pozice pro realizaci změny může být odlišný od autorova přístupu, určitě v textu najde spoustu nových podnětů k zamyšlení. Text lze přečíst na 2 hodinky, takže se to vyplatí...

26.12.2013

Lucerna v temnotě mě příjemně překvapila (zejména po přečtení některých komentářů) - nezadala si s mnoha jihofrancouzskými romány poetičností a nepostrádala napětí podobné Maurierové (román Mrtvá a živá, který mi čtení od začátku připomnělo, je ostatně uprostřed i jmenovaný).

1 26.12.2013

Moje první setkání s autorem a velmi příjemné - nikoli děsivým obsahem, ale čtivostí. Námět byl vskutku neotřelý a princip série zločinů skvěle vymyšlený. Severská nátura se projevuje v příběhu přiměřeně, nenásilně a spíše komicky než (typicky) depresivně, hlavně díky svébytným figurkám ve vyšetřovacím týmu.

4 26.12.2013

Čtivé a napínavé, s řádným odstupňováním, kdy v závěru je to hotová smršť...S větším odstupem hodnotím 75%, protože ten závěr byl tak rychlý, nepravděpodobný a přitažený za vlasy a mnohé se vlastně vůbec neobjasnilo (kdo podpálil stodolu, proč figurky na místě činu...), a navíc z totožnosti sériového vraha a zejména jeho motivů nebyl moudrý ani samotný hlavní hrdina. Verdon se mi dobře čte (Vražedná čísla možná o něco víc), ale s krkolomným řešením-neřešením tohoto příběhu mám nějak problém. V každém případě autor klade zajímavé otázky a vkládá myšlenky, které jdou pod kůži, pod/nad úroveň běžné detektivní práce, na téma etiky, osudů obětí, a v případě této knihy trefně a zde aktuálně i ohledně bulvárního lukrativního rochnění se v tragických událostech.

26.12.2013

Pomalá, staromódní detektivka (odpovídající době napsání jak stylem tak obsahem), ze zajímavého prostředí téměř neprostupných hraničních hor mezi Francií a Španělskem, severních Pyrenejí. .

22.12.2013

Tajemný podtext je spíš navíc (pán lesa, čarodějnice apod.), ale jinak by se v knize už vůbec nic nedělo... Formální a velmi pomalé vyšetřování sériových vražd v okolí baskického městečka ustupuje popisu podivných vztahů v rodině hlavní inspektorky, na nichž pak stojí i nevěrohodné a překombinované vyústění. Ve srovnání s anglosaskými thrillery se tento "případ" táhl jak med a dost nudil.

5 22.12.2013

Velké zklamání po Pyrophobii...slátanina s démony, okřídlenou bestií s vlčí hlavou, totálně nevěrohodnou detektivní zápletkou i protagonisty, melodramatickými vztahy a přehnanými dialogy. Ach jo, pro mě ztráta času.

2 17.12.2013

Po Vzpouře oceánů mě tato novější autorova sci-fi zklamala. Slibný začátek, ale za chvíli jsem se musela ptát, kam se poděla ústřední dějová linie cesty na Měsíc, neb celá střední pasáž (rozuměj několik set stran) se najednou odehrávala v Šanghaji, kde se hledala dívka (a nikdo celou dlouhou dobu vlastně neví proč - teprve na konci celé knihy se to trochu vyjasňuje, ale to je hodně pozdě po celé dlouhé akční sérii). K Měsíci se vracíme zase až ku konci, moc pozdě na můj vkus. Nebýt střední části, která je opravdu jak akční film (a nic jiného), pak by to ušlo jako minimálně o polovic kratší dílo (což při současných 1200 stranách by byl po všech stránkách bonus). Pár věcí se sice čtenář o vesmírných letech, Měsíci a jeho "využití" dozví, ale prostě Vzpoura oceánů je naprosto nesrovnatelný kalibr (ač obnáší také skoro tisícovku stran)!

1 16.12.2013

Špičková kniha - četla jsem po Vzpouře oceánů, ale i samostatně je to úžasné dílo. Čte se, jako by se člověk díval na film (navíc díky mnoha filmovým dokumentům věnovaných dějinám, oceánům, cizím planetám apod. si člověk spoustu popisovaných bizarností dovede opravdu dobře představit). Nejvíce oceňuji, jak se autor (sám neodborník, amatér) popasoval s obrovským záběrem informací: nejen zvládl neuvěřitelný objem rešerší, ale dobře se zorientoval, získal dostatečný nadhled a přitom si učinil vlastní názor, který ale dogmaticky nepodsouvá, naopak nastiňuje čtenáři různé varianty, jak se hypotézy o vzniku, vývoji a budoucnosti Země, oceánů ale i vesmíru s přibývajícími zjištěnými fakty a objevy mění. Navíc má autor dar podat odborný výklad jako příběh, tu zapojí humor, tam příměr, a čtivost je zaručena. Vřele doporučuji všem na přečtení - třeba postupně, nebo i jedním dechem, ale s možností podumat, vracet se, srovnávat s novinkami, které nás denně bombardují (text byl napsán v roce 2006, takže z 99% je aktuální). Ideální by byla elektronická verze textu s možností vyhledávání...

16.12.2013

Moc slov, moc jmen, i moc propagace Švédska, ale hlavně mooooc popsaného papíru... Při čtení jsem filtrovala, což dělám jen velice nerada, ale nedalo se jinak. Pozn.: Pokud bych hodnotila vydavatele podle jeho přístupu ke spotřebě papíru, tak by se dostal do záporných hodnot - přes 500 stran tohoto výtisku by se bohatě zvládlo na poloviční ploše paperbacku malého formátu, tak byl velký formát vázané knihy doslova "zneužit" na bílá místa...

8 16.12.2013

Jak autora miluji při jeho oslavě života v Provence, tak mě většinou zklame při pokusu o jiný typ beletrie (ještě tak Hotel Pastis, ale s jeho detektivkami je opravdu potíž). Už Podfuk jako víno jsem přečetla trochu se zaťatými zuby, ale Podfuk v Marseille už se číst moc nedal: zápletka jednoduchá, ženy krásné a neodolatelné, navíc se stále papalo, ale to postupně čtenáře už otupí, zejména při neznalosti některých jídel, vín či ingrediencí. Ovšem na vině mé nespokojenosti se podílí měrou vrcholnou též překladatel/jazykový korektor/vydavatel, protože tolik nesmyslných slov, slovních konstrukcí a hlavně do oka bijících hrubek na tak malém prostoru už jsem dlouho nikde neviděla ... (vsuvka: toto jediné mi chybí z doby minulé, kdy - zřejmě kvůli důkladné cenzuře každého vydávaného titulu - se též provedla důkladná jazyková korektura a ve výsledku se čtenář setkal jen velice zřídka s nějakým gramatickým úletem ba i překlepem).

3 16.12.2013