soukroma komentáře u knih
Velmi rozličné povídky - některé dle mého vynikající (i po 40 letech od jejich napsání), jiné téměř nezvládnutelné...
Poválečné dozvuky vztahů Němců a Čechů v pohraničí již v rámci nového státního zřízení.
Velmi rozvleklý a naivní příběh s partou mladíků a příslušnicí STB Máňou v hlavní roli boje s diverzanty...
Napínavá detektivka ze svébytného prostředí českých fyziků, kterou pomáhá vyšetřit...matematik. Komorní drama s dobře promyšlenou zápletkou s kořeny v minulosti. Pěkně vykreslené postavy vědců rozličných povah a oplývajících různými nešvary i nejistotami. Velmi čtivé i dnes, po půlstoletí.
Příjemná a zajímavá detektivka (na svou dobu, ale dobře konzumovatelná i dnes): komorní příběh s pečlivě vykreslenými postavami, s promyšlenou zápletkou, klasickým motivem a pár překvapeními k tomu...Vyšetřovatel byl téměř sympatický příslušník - mj. často si dával šlofíčka.
Ćtivá detektivka i dnes - až poetický krimi příběh z letního maloměsta založený na hudebních motivech a doprovázený úryvky poezie. Jedna z mála naších detektivek 60. let, které se obejdou zcela bez výskytu příslušníků policie a jiných ozbrojených složek (jen jsou zmíněny na pozadí), neb vše se vyšetřuje jaksi amatérsky a motiv se ukáže být klasický (nestojí za vším zákeřní diverzanti).
Výběr skutečných případů 50.-60. let, sice celkem čtivě zpracovaných do beletrie - naštěstí spíše o samotných zločinech než soudních přelíčeních - je značně rozmanitý, některé případy dokonce zůstávají prakticky bez konkrétního motivu...A navíc ze všech příběhů vyčnívá silný socialistický podtext - stále se u všech protagonistů řeší rodinný původ a současné vztahy k socialistickému zřízení.
Růžových delfínů není nikdy dost...Zajímavé prostředí, flora i fauna, končiny, kam nemám potřebu se sama vydávat, ale ráda o nich čtu.
U těhle starších domácích detektivek je hodnocení velmi těžké. Aktuálně se probírám jejich pěkným štosem a hledám...zajímavé téma, nebo aspoň nějaký originální prvek. Všechny bez rozdílu jsou totiž poplatné době (a tím samozřejmě v našich končinách zrovna nemyslím úplnou absenci elektronických médií, ba i kloudných telefonů): nějaká diverze se v nich musí objevit, stejně jako bodří příslušníci trousící rádoby vtipné poznámky ke kolegům a hýřící laskavostí k podezřelým. Pokud si toto čtenář odfiltruje a něco zbyde, pak snad stojí za to se do nich ještě mrknout, než zmizí nenávratně do stoupy (navíc jsou rozumně dlouhé, neb současná grafomanie nutící autory sdělit ale opravdu úplně vše, co je napadne, i kdyby na to padaly celé pralesy a čtenářům umdlévaly ruce a oči, se tehdy ještě jaksi neujala). A zrovna v téhle je jedna originalita, na které celý zločin stojí...
Velmi krátké, pochopitelně značně poplatné době (konec 50. let), s nutnou vsuvkou diverze, ale naštěstí trvale platným hlavním motivem zrady v mileneckém svazku.
Čtivé i napínavé, i když místy trochu zdlouhavé a všeho - tajemství, zvraty, téměř pohanské rituály v provedení studentů středoškolského internátu, genius loci lesů, vod(opádů) a strání (tedy spíš strží) - bylo trochu moc. Ale čtenář knihu neodloží, protože prostě musí vědět, jak to všechno bylo - a rodinná tajemství se táhnou hodně daleko do minulosti a nitky se pěkně křižují až zamotávají...
Závan mystična v podobě koncentrace energie v nezvratném doteku smrti, jinak tradiční Sano a Reiko pátrající v Edu každý po své linii, která se samozřejmě na konci spojí.
Hodně bláznivé, z větší části trochu pomalé, teprve na konci to vezme rychlý spád a hlavní podezřelí se střídají velice rychle a samozřejmě jde všem - včetně celé Sanovy rodiny - o život.
Nadmíru nečekaně příjemné, uklidňující a osvěžující čtení - už dlouho jsem se nepřistihla, že by se mi na tváři během čtení usadil takový malý, leč trvanlivý úsměv...
Možná trochu rozvláčné na detektivku, ale pěkně ukazující současný život v Japonsku, jak vztahy domácích (zejména mužů a žen, výše a níže postavených), tak postavení cizinců (gaijin) a ještě poněkud odlišné (horší) postavení míšenců (zejména poválečných potomků Američanů a Japonek a jejich dětí).
Také ji považuji za jednu z nejlepších, přečetla jsem ji už mockrát - a to ve slovenském vydání, jehož titul - Hroziaci prst - je mimořádně výstižný (a přesně odpovídající originálnímu názvu).
Na starou, socialistickou, domácí detektivku z 60. let velmi slušné - má spád, styl, vtip i sarkasmus a nepřehání to s neomylností "soudružského policejního sboru". Příjemně mě po letech překvapila.
Námět mě velmi zaujal, styl je vytříbený a košatý a postavy pěkně vykreslené, přesto mi nějakou dobu trvalo se začíst. Na vině je nejspíš zhuštěnost hned několika zpočátku nesouvisejících paralelních příběhů přes čtyři generace a dva kontinenty. Každý z bohatých příběhů a rodinných tajemství by si klidně zasloužil samostatné zpracování, takže by se z této útlé knihy mohla stát plnohodnotná, napínavá a čtivá sága.
Nebylo to špatné - zajímavý exkurz do druhé poloviny 19. století, do kruhu významných osobností Anglie, Skotska a Irska. Historická detektivka psaná stylem odpovídajícím tehdejší době: žádný úprk, ale pěkně pomaličku polehoučku, nicméně brutalita - rovněž (již) odpovídající době - nechybí.
Zklamání - zajímavý námět, ovšem provedený velmi nevěrohodně jako totální červená knihovna. Nerealita odkapávala s každým dalším vývojem jako med. Hlavní hrdinky mi přestalo být líto už po prvních stranách a čím dál tím víc mě štvala - nemožné zpovykované stvoření, z kterého zcela nepochopitelně všichni byli úplně paf...