soukroma diskuze u knih
Doporučuji také:
Bohyně malých vítězství (Yannick Grannec)
Náhodou jsem si přečetla pár nových komentářů, asi "nové generace čtenářů", jejichž obsah komentovat nebudu - až na jediné. Někdo někde zcela pomýleně, zato důrazně tvrdí, že byla za komunistů kniha zakázaná...
Nevím, jak na to kdo přišel, stačí se podívat na roky vydání 1960, 1968, 1979 jen v té obludné době. Asi nebyla na seznamu povinné ani doporučené středoškolské literatury, ale zakázaná tedy rozhodně nebyla.
Po přečtení kompletní anotace povídky číst tedy nebudu, jen poukáži na paradox (?), že Umrliny vycházejí v edici Česká radost...
Chtěla jsem vědět, jak se cítí Čtenář Dostojevského...
Nevydržela jsem ani pár stránek, zcela nespisovná čeština prostě nebyla pro mne čitelná.
Kdyby raději vydali Cizince ve vlaku... (vyšlo pouze slovensky 1971, Pravda), místo nechutného chlubení o nějaké "poctě" špičkové autorce Patricii Highsmith, která se v hrobě musí obracet.
Dílů série má být devět: chystá se u nás překlad 7. a dalších dílů?
O Edmundu Husserlovi je v téhle jinak bohaté knize žalostně málo, víc rozhodně nabízí nebeletristická kniha "Edmund Husserl a česká filosofie".
Bulvár až burleska, to je tedy "povedené" - veřejnoprávní televize v jak jinak než drahé, námi placené, koprodukci z toho udělaly ještě film. Nikde známky, že by autorka přečetla aspoň jeden historický pramen...(Konspirační teorie by si asi přišly na své: jak se to propána neznámé autorce povedlo, dostat svůj scénář takhle daleko?)
To výrazivo, způsoby, chování, veřejné - přitom etiketa a přísnost vídeňského dvora je důležitě a opakovaně zmiňovaná od začátku knihy (daleko jsem v ní ale kvůli znechucení tedy nedošla, stejně jako u filmu jsem skončila záhy, abych neutrpěla újmu).
"Marie Terezie a František Štěpán na trůnu znamenají pro tuhle zemi katastrofu. Dva frackové na trůnu."
Kupodivu tato kniha, protiválečný román postavený na hrůzách Prusko-Rakouské války (zejména bitva u Jaroměře) z pera hraběnky Kinské (provdané baronky Suttnerové), tedy Češky, z našeho prostředí, prosazující mírové úsilí nejen v knihách a na základě toho i první nositelky Nobelovy ceny za mír, se u nás podle všeho vydal pouze jedinkrát, a to v předminulém století, pár let po jeho prvním vydání v Lipsku v němčině (1889). Připadá mi to nadmíru zvláštní, protože jej navíc tehdy považovali za jeden z nejvýznamnějších románů 19. století, přeložen do 16 jazyků, v 37 vydáních.
Synopsi a citáty z něho (vedle samozřejmě toho, co napsání předcházelo a kde se vzaly autorčiny názory na válku) lze najít v moderní životopisné knize Ozvěna od Zory Berákové.
Kdo má zájem dozvědět se další zajímavá fakta o životě Alana Turinga, tomu mou nabídnout knihu od jeho matky, znovu vydanou k jeho výročí:
Sara Turing: Alan M. Turing - Centenary Edition (1959, 2012), Cambridge University Press 2012, anglicky
Jediný zajímavý objev pro mě v knize byl způsob posílání pošty s označením "podáno na širém moři" - zřejmě s domácím poštovným (a českými známkami) mohli podávat poštu takto označenou na kterékoli poště v cizině. To opravdu stále ještě existuje?
Pozn. k anotaci: hned v první větě je hrubka - "v madritském Pradu" - anotace přitom byla schválena moderátorem po vložení (nevím, zda někdo z čtenářů anotaci napsal sám, nebo ji opsal, v každém případě s hrubkou, které si moderátor ani nevšiml). Jsem zvědavá, zda (třeba stejný) moderátor schválí opravu, zatím se čeká: "v madridském Pradu". Madrid je Madrid a ne žádný _madrit_.
Z anotací jsem zmatená - je to nové vydání Opravdu mrtev pod jiným názvem, nebo je to nová kniha (a platí tedy vydání originálu 2013)?
Všimla jsem si, že je kniha zařazena do škatulky Romány pro ženy...To tedy opravdu nesedí...