Partyzán
Ivan Jemelka
Knih, které tematicky pojednávají příběhy z druhé světové války a doby poválečné, je jistě mnoho. Ač by strohý název Jemelkova románu Partyzán napovídal, že jde o další již téměř klasickou literární konstrukci, přece jen Partyzán přináší jiný, nezvyklý pohled, protože se jedná o příběh viděný dívčíma očima ženským pohledem. Autor nesleduje striktně časovou osu příběhu, naopak, poletuje časem, jak se mu zlíbí. Přesto má kniha pevný řád. Anka, její dcera Pepička, záhadný ON a řada dalších postav rozehrávají svoji partii zakotvenou v době válečného dění a v padesátých letech, nechvalně proslulých politickými procesy. Co se začne dít, až kdosi z nich najde poklad, o tom se může čtenář dočíst na stránkách tohoto jistěže přitažlivého románu.... celý text
Přidat komentář
To je tak smutný příběh...
Chvíli mi trvalo než jsem se začetla, ale nelituju.
Moc mě baví ta neuvěřitelně květnatá hovorová čeština, je to rozdíl oproti běžně sterilnímu čtivu.
Je to zvláštní, je to úplně jiný, a strašně moc jsem chtěla vědět, jak to nakonec dopadne.
Štítky knihy
zneužívání 50. léta 20. století Státní bezpečnost (StB) mentální postižení retrospektivní vyprávění
Autorovy další knížky
| 2020 |  Partyzán |
| 2016 |  Králíček a Medvídek |
| 2015 | V Šikmý ulici |
| 2018 | Nadějný iluze |
| 2021 | Karel, co už nemá aťas, paní, co nemůže na nohy, je v depresi a chlastá, a já |
Jemelka užívá méně obvyklý typ vypravěčů, zatímco v krátkých prozaických obrazech volí postavy ze sociální periferie a v povídkových cyklech děti a dospívající, tak hrdinkou románu Partyzán je žena s nízkou inteligencí, navíc neustále svázaná péčí o mentálně postiženou dceru (všichni tito vypravěči tedy stojí nějakým způsobem na okraji, jsou vyděleni z hlavního dění a událostem spíše přihlížejí, než aby do nich sami aktivně zasahovali)
od omezených možností, jak může Anka světu porozumět a jakými slovy jej dokáže popisovat, se také odvíjí zvláštní způsob vyprávění: spletitý životní příběh zneužitého dítěte na konci druhé světové války a jeho letmé, jakoby neuvědomělé střety s totalitním světem v dospělosti; naivníma očima vnímané, a proto často nepochopené další zneužívání dalšími mizery a prospěcháři v mnoha variacích od padesátých do sedmdesátých let v Československu