soukroma komentáře u knih

Typický český cestopis, hodně o jídle, penězích a logistice cestování. Postrádám zajímavosti a hlavně dojmy z památek a vůbec navštívených míst. Nejvíce mi vadila část věnovaná "průjezdu" Čínou, který trval sice měsíc, ale např. Pekingu je věnována pouhopouhá jediná zmínka, a to že si v něm aktéři vyřizovali víza do Mongolska (více se autor vyžil v popise politického vývoje Číny za uplynulých sto let)... Množství barevných fotek bylo na rozsah cesty nedostatečné, zejména když se k nim mnohdy vlastně žádný text nevázal (např. obří socha Čingischána by si zasloužila nějaký komentář). Autor na závěr také uvádí, jak ho cesta obohatila duchovně, což mě značně překvapilo, neb náboženství se věnoval výrazně okrajově.

1 16.12.2013

Pěkně napsané, čtivé, ovšem především s černobílými reprodukcemi, ilustracemi a fotkami. Ideální asi hlavně pro ty, kteří žijí ve zmiňovaných místech či je procházejí jako aktivní turisté, lační informací o dějinách a legendách s navštívenými místy spojenými. Hůř se v knize ale hledá, pokud chce čtenář najít něco konkrétního.

16.12.2013

K vyjádření mě vlastně přiměl dnešní komentář zřejmě čerstvého čtenáře Babičky, se kterým (výrazně) nesouhlasím. Ale aspoň byl pro mě užitečný tím, že mě přiměl k zamyšlení, jak mně se vlastně dílo líbilo, jaký mám názor. A sama sobě se trochu nestačím divit, protože vlastně žádný vyhraněný názor nemám...Přistupuji k Babičce jako ke klasice, kterou jsem poctivě přečetla (na rozdíl od spousty jiných klasických děl, jejichž děj znám, ale nikdy jsem je vlastně nepřečetla - mea culpa). Navíc k samotné knize přistupuji s respektem, neboť mám staré - velké a těžké - vydání v nádherné plátěné vazbě s překrásnými ilustracemi Adolfa Kašpara. Ve škole jsme byli poučeni, že Babička není román ani novela, ale povídka, a to ze zcela zjevných formálních důvodů, které někoho mohou rozčilovat, ale tak to prostě je, takže diskuse tímto směrem je zhola bezpředmětná. O idealizaci - s odstupem času, s pár lety a zkušenostmi navíc - bych s dovolením také polemizovala - idylické životy a poměry v Babičce tedy vůbec neshledávám (já bych v té době rozhodně žít nechtěla). A právě jakýs takýs vhled do tehdejších poměrů je asi pro mě nejdůležitějším přínosem celého díla, protože babičku jako člověka nevnímám tak, že bych ji měla/mohla milovat, zatracovat, nebo kritizovat - je prostě taková, jaká je, člověk, který toho hodně zažil, odpracoval a teď už čeká na svůj nevyhnutelný konec.
(Pozn.: kritický komentář, na který jsem vlastně reagovala, je pryč, kdo ví proč, přitom jeho autor mi sám dal překvapivě k tomuto mému odporujícímu komentáři palec nahoru - takže si to dobře pamatuji, a palec je taky pryč).

Škoda krásných fotek, které doprovázejí tak mizerný text, v němž se autorka věnuje jen okrajově samotné plavbě a cestovatelským objevům, protože je zahlcen podivnými, úmornými a pesimistickými, rádoby psychologickými "vhledy" do ostatních pasažérů a současně autorčina "výsostného" postavení (obletována hned několika "nápadníky"), které ji ale zdánlivě jen obtěžuje. Nebýt fotek a doslovu - sice pro změnu plného gramatických chyb, ale alespoň popisujícího loď, trasu cesty, navštívená místa a alespoň něco málo faktů navíc o málo známých i probádaných končinách, nestála by ta kniha opravdu za nic.

1 28.11.2013

Vynikající. Ideálně zvolená forma krátkých pasáží přesně časově a místně označených ve větších celcích opět jasně definovaných kapitol, takže se ani laik ani historik nemůže v obsáhlém textu ztratit a i zpětně se snadno zorientuje - samozřejmě ve spoustě jmen, historických postav a dějů a časových/zeměpisných/kulturních souvislostí. Ze všech "nerománově" pojatých historických knih se mi tato líbila naprosto nejvíce. Čte se sama...

Drsný, hodně drsný, ... a přitom hodně stručný.

17.11.2013

Napínavé, čtivé, konec trochu překombinovaný, ale naštěstí se nekonala žádná duchařina (sci-fi ani fantasy to není, jen moderní slušný thriller).

15.11.2013

Napínavé, čtivé, ale přeci jen autorka přidávala zejména ke konci zbytečně moc zápletek a dějových zvratů, jak na straně obyvatel vesnice, tak policie - méně je někdy více. Některé dějové konce pak vyzněly až příliš melodramaticky a nepravděpodobně.

14.11.2013

Povídky, drobné útržky, moc útěchy zrovna nepřinášejí (příliš mnoho odkazů na holokaust, tábory, stát Izrael a jeho politiku apod.), kromě snad jediné - "Hledání pročteného času", kterou vřele doporučuji všem na tomto foru...

11.11.2013

Líbila se mi. Nešlo o žádný akční příběh, potopení lodi se (v rámci knihy) nekonalo, zato se rozvíjela psychologie několika jednotlivců v nečekané situaci (natlačeni v záchranném člunu), která nakonec hraničila se strachem o vlastní život. V podstatě se drama odehrávalo v jakoby poklidném duchu patřícím k příběhům sto let starým, ale psychologie postav je povědomá i dnes.

1 09.11.2013

Pro mě nejhorší zážitek s Francisem - zatímco na ostatní jeho detektivky mohu pět samou chválu, tady jsem si připadala, že to nemohl napsat on (sám), nebo to napsal při nemoci (poněkud bez sebe), nebo (asi nejpřijatelnější varianta) si dělá z nás čtenářů švandu a paroduje snad díla Woodhouse křížená se Sayersovou... Nedalo se to číst (podivná zápletka související s podivnou rodinou z mnohačetných manželství nevěrohodného protagonisty, naprosto nesmyslné vztahy a názory všech, repliky bez hlavy a paty), ale vydržela jsem, abych se dozvěděla, "kdo za vše může", a vyústění ovšem také "nezklamalo"....

05.11.2013

Mimořádné dílo, velice mě uchvátilo. Autor dokázal do textu zapojit velice nenásilnou formou tolik vědeckých (méně či více známých) faktů i filosofických myšlenek, že je to opravdu překvapující pro žánr "katastrofického thrilleru". Jeho postavy, kterých nepotřeboval mnoho, jsou všechno jiné než tuctové či supermanovské, jsou uvěřitelné a jejich osudy se v rámci několika měsíců vyvíjejí různorodě a neočekávaně, někdy až k hořkému konci (jak už níže v komentářích trefně zaznělo). Nejvíce si cením vyváženosti děje, žádný "americký" silový styl; prostě žádná pasáž nemůže být označena jako přebytečná, i když se jedná o 920 stran hutného (obsahem i formátem) textu... Takže stačí jen namasírovat svaly a děj dá na těžkou bichli rychle zapomenout.

3 14.10.2013

Zklamání. Od autora jsem četla pár dalších knih (historické krimi z Německa i Itálie) a celkem se mi líbily, takže zde jsem očekávala - vzhledem k námětu i objemu textu něco ještě výraznějšího. Nekonalo se...Na to, že autor chtěl původně psát o Rudolfu II. a pak se přesměroval spíše na jiné, časově a místně související téma, v knize bylo tak málo informací o císaři (napočítala jsem jen asi tři letmé zmínky na 500 stranách), jeho zálibách, dvoru a hlavně alchymistické hradní "kuchyni", že to bylo víc než zarážející. O ďáblově bibli jsem se ale také moc nedozvěděla. A příběh hlavních hrdinů mě nijak nezaujal. Navíc mě hned autor dopálil, když svoje dílo umístil do "německé říše", přitom tehdy to byla Svatá říše římská, vedle Němců v ní žilo hezkých pár dalších národností a Němci si mohli o nějaké vlastní - sjednocené - říši ještě nějakou dobu jen zdát. Autora v tomto směru ani neomlouvá, že je sám Němec...ale asi to vysvětluje svébytný přístup k věci.

1 14.10.2013

Pomalý a depresivní rozjezd následuje čím dál rychlejší spád a rostoucí napětí, které nedovolí knihu odložit, neboť zvraty a konečné rozuzlení opravdu nelze předvídat.

3 28.09.2013

První část knihy mě téměř odradila, protože té bohémy bylo na můj vkus až moc..., ale nakonec jsem byla ráda, že jsem knihu neodložila. Vývoj hlavních postav v důsledku historického tlaku nástupu nacismu v Evropě pak už totiž byl výrazně méně bohémsky laděný a spíše šlo o holý život, takže se věnovala pozornost praktickým problémům všeho druhu a umění šlo (jak jinak) stranou. Dvojice hlavních protagonistů mě až do samotného konce nepřestala překvapovat, dramat a zvratů bylo nepočítaně, takže rozhodně na celém příběhu původně velké lásky nebylo nic předvídatelného...(Moje druhá kniha od autora a musím připustit, že psát pro čtenáře opravdu umí, přitom zpracovává témata, za nimiž by člověk spíš předpokládal ženskou ruku).

1 27.09.2013

Kostrbaté vyjadřování a zmatečné vzpomínky skutečně výrazně ztěžují počtení, přesto se z toho něco málo lze dozvědět o zhůvěřilé katolické skupině O.D., jejíž dílo vskutku nelze ani vzdáleně chápat jako dílo boží. Osobní vyprávění není ucelené, postrádá snahu po objektivitě (budiž, to asi od někoho 13 let v organizaci zapojeného s celou rodinou ani nejde), ale i snahu přiblížit celou organizaci se vším všudy - zřejmě se ani samotné autorce nepodařilo proniknout do (popisu) základní struktury O.D., nebo (pravděpodobněji) se o to ani tehdy ani zpětně nyní nepokusila.

27.09.2013

Moc řečí kolem, o minulosti osobní, rodinné i policejní, připomínky případů dávno minulých, příliš mnoho lidí a jmen, rozmělněné policejní vyšetřování, vše na úkor hlavní zápletky, takže zajímavá vražda z počátku knihy přijde ke slovu znovu až tak kolem strany 300...Po dvou spíš prolistovaných než přečtených knihách už musím připustit, že tohle není autor pro mě (i když příběhy z Austrálie mám obecně velmi ráda).

2 27.09.2013

Na mně příliš americké vrcholné politiky a málo lékařského napěti v úvodu, takže jsem záhy musela knihu odložit.

1 27.09.2013

Čtivé, napínavé a zajímavé, místy trochu drsné, něco málo pro technokraty, ale hlavně pro milovníky živé přírody. Příběh mi záhy připomněl oblíbenou knížku z dětství - V říši obrů. Mikrosvět, po kterém vlastně denně šlapeme, nemáme rozhodně zmapovaný, a máme (v něm) proto velký problém s porozuměním, orientací a přežitím. Hmyzí říše je fascinující, a ať se nám její zástupci líbí, či nikoli, s porozuměním roste úcta a úžas, co všechno s těmi mikromozečky a tzv. \"malými\" možnostmi vlastně dokážou. Celý příběh by asi samotný Crichton napsal ale jinak, některá místa jsou nedotažená až hluchá, trochu slepenec mezi mikrotechnologií (také ne moc propracované) a přírodním mikrosvětem, to vše zasazeno do atraktivní (ale zdaleka ne plně využité) kulisy Havaje.

3 24.09.2013

Napínavé a čtivé, ale hlavní hrdinka mi byla velmi nesympatická, nesnesitelná zbohatlická holka, které se přesto podařilo omotat si hlavní hrdiny kolem prstu. Ale koneckonců byla oběť, takže i to se dá skousnout... Rozuzlení ale bylo takové našponované, nahrnulo se tam příliš mnoho současných zločinných prvků světa. Z dosud přečtených čtyř knih autora se mi tato líbila bezesporu nejméně.

1 16.09.2013