soukroma soukroma komentáře u knih

☰ menu

Vrahův žold Vrahův žold Ed McBain

Já prostě McBainův 87. revír miluji, ještě mě žádný příběh nezklamal. Autor je skutečně skvělý vypravěč, každé slovo má své místo, ničeho není moc ani málo, příběh plyne příjemně rychle, přitom dostatečně podrobně, nic se čtenáři nezamlčí a policajti jsou prostě úplně uvěřitelní lidé...(kéž by dnes bylo víc takových mistrů pera, aby na 200 stranách zvládli opravdu zajímavou detektivku). A to v této už přes padesát let staré detektivce nejsou žádné elektronické vymoženosti, pouze stará dobrá detektivní práce, s papírovými kartotékami, na čtyřech kolech i po vlastních. Působivé bylo také nepříliš časté vybočení práce 87. revíru mimo Isolu, a to rovnou do Adirondackých hor.

10.06.2013 5 z 5


Vražedná čísla Vražedná čísla John Verdon

Prima americký thriller, trochu s pomalým rozjezdem ale s o to rychleji se stupňujícím vyvrcholením. Pár zajímavých námětů, dostatečně děsivé vyvrcholení (a la "Norman Bates a jeho matka" - kdo ještě nečetl, nemusí se bát, že něco prozrazuji - ostatně tato dvojice se představuje v knize ihned v úvodu...). Co se manželky hlavního hrdiny týká, kterou zmiňují ostatní komentátoři, tak mně nepřipadalo, že by měla nějakou podstatnou úlohu, tím méně nedostatečný prostor, spíše mi vadila - trochu mi vůbec vadily poněkud násilné vsuvky o rodinném životě bývalého detektiva.

10.06.2013 5 z 5


Hořící lilie Hořící lilie Otomar Dvořák

Knihu jsem četla už před nějakým časem, četla se moc dobře, ale doteď ve mně zůstává smutek z jednání hlavních postav...

20.05.2013 4 z 5


Stíny zůstávají Stíny zůstávají Peter De Jonge

Prima krátké, ale o to údernější. Zprvu se děj rozvíjí poněkud pomalu a chtělo by se říci téměř nevinně, ale postupně vše nabývá na rychlosti a zejména zvratů přibývá, takže čtenář do poslední chvíle neví, čeho se ještě může nadít.

19.05.2013 5 z 5


Meč pro královnu. Hra Žofie Bavorské o českou korunu i čest Meč pro královnu. Hra Žofie Bavorské o českou korunu i čest Otomar Dvořák

Výtečný historický román z doby, kterou sice všichni známe jako husitskou, ale povětšinou máme o ní jen mlhavé představy (kdo vlastně vládl a jak). Díky využití vyprávění z pohledu manželky krále Václava IV., královny Žofie Bavorské, jsou léta 1411-1425 (do její smrti) vylíčena velmi lidsky, realisticky a současně značně civilně. Tyto bouřlivé doby - jak v Praze, celém království i v Říši římské - zahrnují vrchol (a pád) působení Jana Husa, upadající význam českého království kvůli neschopnosti Václava IV. a naproti tomu sílící politické ambice jeho nevlastního bratra Zikmunda. Kniha je plná historických informací, ale podaných velmi čtivou formou, přitom nejsou ani upozaděny citové stránky hlavních hrdinů.

18.05.2013 5 z 5


Tak kde to bolí? Tak kde to bolí? Nick Trout

Tahle knížka je mnohem vážnější a odbornější než většina u nás vydaných veterinárních příběhů a vyprávěni veterinářů. Je to dáno mj. tím, že autor je specialistou chirurgem ve veterinární nemocnici v Bostonu, takže nemá své stálé klienty, ale typicky jen jednotlivé případy, valnou většinou psi (ale i tito zvířecí i lidští klienti mu občas pohnou city). Kniha sice není plná veselých příhod a asi nepovzbudí žádného zapřisáhlého odpůrce domácích mazlíků, aby si nějaké pořídil (ale nikdo takový asi knihu číst nebude...), ale je přínosná pro milovníky zvířat, kteří se s jejich zdravím (a zejména situací na sklonku života) nějak potýkají. O autorově vhledu do problematiky nejen z pozice veterináře ale asi nejlépe vypovídá citát z této knihy: "Domácí zvíře je lék na osamělost. Poskytuje nám cíl, pocit zodpovědnosti, důvod, proč musíme ráno vstát a zároveň i hledět do budoucnosti. Domácí zvířata nás nutí, abychom stáli oběma nohama na zemi, pomáhají nám uniknout před smutkem, dokážou nás rozesmát a do poslední kapky využívají naší slabosti a prozkoumávají náš nábytek, naše postele i ledničky. Jinak bychom to ale ani nechtěli. Zvířata jsou naše bezpečnostní pásy na horské dráze života – můžeme se na ně spolehnout, cítíme se s nimi bezpečně a jízda je mnohem plynulejší."

07.05.2013 4 z 5


Jonathan Livingston Racek Jonathan Livingston Racek Richard David Bach

Livingstonův životní příběh miluji. Moje kolibří vydání přesně odpovídá vzácné křehkosti výpovědi o životě, touhách, jednotlivci ve společnosti... Myslím ale, že z přečtení mohou něco mít jen ti, kteří se (aspoň momentálně v okamžiku setkání s tímto příběhem) o něco snaží - nebýt stejní, utlučení ostatními a nacpaní do stejné šablony. Ti, kteří si třeba ani moc nevěří, ale jejichž touha překoná i je samotné (a možná je i převálcuje, ale přesto nebudou litovat). Je tam duchovno, ale je tam hlavně život...

30.04.2013 5 z 5


Setba Setba Fran Ray

Komplikované, hrůzné, a navíc reálně znepokojivé...Prostě správný sci-fi (?) eko-thriller.

30.04.2013 4 z 5


Vyhnanci z ráje Vyhnanci z ráje Jaroslav Vácha

Mistrovské dílo.... Myslím, že každý si v některém z příběhů najde něco pro sebe, něco málo poučení a hlavně zamyšlení. Životní touhy, city, strasti, morálka se prostě se staletími nemění, a je celkem jedno, zda obecně známí hrdinové existovali opravdu či jen v mýtech... Tato kniha mě dostala úplně stejně jako Čapkovy Apokryfy.

Velká škoda, že kniha je prakticky neznámá, nečtená, alespoň podle zdejších statistik...

22.04.2013 5 z 5


Chemie smrti Chemie smrti Simon Beckett

Velmi napínavé, se stupňující se hrůzou a překvapivým rozuzlením. Už dlouho mě děj knihy tak nepohltil ... člověk by se mohl i začít doopravdy bát. Britský styl se nezapře: zatímco u amerických knih podobného typu je vše prvoplánově přehnané, takže se člověk buď pousměje, nebo dějem rychle otráví, zde je pohlcen dobrým stylem vyprávění a nepřehnanými gesty. Vše je tak akorát určeno pro mráz po zádech.

14.02.2013 5 z 5


Hymna zármutku Hymna zármutku Michael Koryta

Docela dobré, jen kdyby to nebylo tak utahané (zejména první část) - stačila by třetina stran, aby byl příběh skutečně napínavý.

13.02.2013 3 z 5


Černá věž Černá věž Louis Bayard

Velmi osvěžující styl psaní a neotřelý námět. Byť se děj odehrává v době teroru po Francouzské revoluci, nepostrádá děj nadsázku, humor a sarkasmus (hlavně v podobě mluvy a jednání Vidocqa), ale současně nechybí drama a krutost tehdejší doby. Nabízená možnost "jiné historie" královské rodiny je velmi zajímavá a nechává v čtenáři pracovat vlastní fantazii.

01.02.2013 5 z 5


Čínská hvězda Čínská hvězda Bartle Bull

Čínská hvězda se mi líbila více než Šanghajské nádraží. Děj nebyl zdaleka tak drastický, i když pomsta zde byla dokonána a dopodrobna popsána. Celá první třetina knihy se odehrává v Paříži působivých 20. let, následně se teprve vydává Čínská hvězda na svou dalekou plavbu do Číny z Marseille přes Středozemní moře, se zajímavými zastávkami jako Suez či především Ceylon. V druhé části knihy již bylo mnohem méně politiky, více osobních vztahů a obchodních záležitostí, a zejména cestování a kulturních zážitků, takže z politického historického románu se stal čtivý dobrodružný román dýchající starými (dobrými?) časy.

30.01.2013 5 z 5


Zvláštní úkoly Zvláštní úkoly Boris Akunin (p)

Docela dobře se tyhle příběhy o ruské realitě konce 19. století čtou. V této knize jsou dva naprosto odlišné příběhy - zatímco první je takový hravý, nejde zrovna o život a podvodník je téměř k zulíbání, druhý příběh je drastický skrz naskrz a rozhodně nic a nikdo nemá šťastný konec.

20.12.2012 4 z 5


S vrahem za zády S vrahem za zády Veronica Stallwood

Mno, nejzajímavější bylo snad jedině téma "turné po knihkupectvích", jinak detektivní zápletka jednoduše bída a nelad.

17.12.2012 2 z 5


Smrt zahradnice Smrt zahradnice Veronica Stallwood

Ach ouvej, při čtení jsem měla čím dál tím větší chuť autorku zaškrtit...

17.12.2012 1 z 5


Tichá noc Tichá noc Veronica Stallwood

Výrazně svižnější a lepší počtení než bezprostředně předcházející díly S vrahem za zády a Smrt zahradnice. Dobrá forma podporující živost a napínavost děje, i když (jako obvykle) zápletka a její vysvětlení pokulhávají a jsou nedotažené (jakoby si sama autorka s tím nevěděla moc rady).

17.12.2012 4 z 5


Stíny nad univerzitou Stíny nad univerzitou Veronica Stallwood

Velmi odlišný příběh v řadě "oxfordských zločinů", netypický pro Stallwoodovou. Téma evakuovaných děti a života v Oxfordu za války je velmi zajímavé, protože o tom se obecně moc neví. Autorka "příjemně" překvapila a "potěšila" (uvozovky s ohledem na válečné téma). Nicméně bych opravdu ráda věděla, na co mysleli překladatel a vydavatel, že titul knihy "Oxford Shadows" (přeneseně přesně vystihující téma) nahradili zcela zhůvěřile "Stíny nad univerzitou", zejména když univerzita jako snad v jediném díle celé série nehraje absolutně žádnou roli...

17.12.2012 5 z 5


Klíč k minulosti Klíč k minulosti Tatiana de Rosnay

První část knihy se mi velmi líbila a připadala mi jak obsahově tak formou velmi zdařilá a mimořádně čtivá - prostřihy mezi děsivým příběhem za okupace a životem v Paříži v současnosti. Bohužel ve zbytku knihy se už rozvíjí pouze příběh současný a ten mi připadal čím dál nerealističtější, příliš melodramatický a zbytečně afektovaný, emoce jak na divadle, ale rozhodně ne v životě. Nicméně jsem velmi ráda, že jsem knihu četla a něco nového se dozvěděla takto zprostředkovaně o děsech minulosti, např. pojem "šoa" jsem slyšela prvně. Film neznám.

17.12.2012 4 z 5


Prokletá sbírka Prokletá sbírka Veronica Stallwood

Zřejmě prvotina ze série oxfordských zločinů se spisovatelkou Kate Ivory, což je znát. Styl, zápletka, osoby a rozuzlení nic moc. V (některých) pozdějších dílech už je to lepší.

10.12.2012 2 z 5