Simikik komentáře u knih
Knihu jsem "přečetla", ale nadšená z ní opravdu nejsem. Neustálé upozorňování na vášen, kterou všichnoi prožívájí, sílu okamžiku a horoucí erotično, které mělo být vepsáno do řádek působí spíše jako snaha o knižní pornografii, leč nezdařenou!
Kunderovo psaní mám moc ráda, jeho smysl pro estitiku a humor! Některé povídky s jakoby nádechem melancholie a nutkáním čtenáře nenechat odejít od stránek. Líbí se mi, jak si autor umí pohrát s popisem krásna a ošklivosti. Jakoby nás chtěl dostat do své hlavy a my se dívali jeho optikou. Ačkoli souhlasím s názorem, že v povídkách je až dost povrchnosti, povídky jsou dobré. Plné lidskosti a reálnosti.
Psáno povídkovým stylem, zajímavé prolínání dějů a myšlenek hlavních hrdinů. Dosti navíc mi přišel ten sex tam všudypřítomný.. Jinak vcelku poutavé čtení.
Lehké čtení na jedno odpoledne. Četla jsem knihu za kočárem..
Každopádně téma je dobré, nové, neočtené, spisovatelka si pěkně hraje s postupným odkrýváním celého příběhu a s každou další stránkou vás zasazuje do kontextu. Současně se v knize otevírá téma domácího násílí, oběti, způsob myšlení žen. Dávám čtyři hvězdy, kniha je dobrá, nezanechá ve vás žádnou hlubokou myšlenku, ale je to opravdu příjemné čtení.
O knize jsem slyšela mnohé. Její předzvěst mi asi trochu zkazila obrázek o ní. Kniha je psaná velmi čtivě a živý jazyk dodává jakousi pohádkovitost spojenou s realitou. Některé pasáže se dají brát velmi hluboce a metaforicky je přenést na náš současný svět, jiné pasáže jsou rize fantazijní. Rozhodně mě kniha bavila užila jsem si ji, ale že by ve mě zanechala hlubokou stopu moudrosti nebo geniality se říci nedá. Tobiáš Lolnes je ústřední postavou celých dvou dílů a rozvíjí se jeho životní putování na stromě, pod ním a po návratu na strom. Nechybí láska, putování a hrdinství. Myslím si, že knihou nepohrdnou děti ani dospělí.
Koncept líné mámy je dobrý. Nicméně mám tak trochu pocit, že dosti vykradený z jiných publikací jako např. " Líný rodič, Respektovat a být respektován aj.". Trochu jsem postrádala něco nového, co by autorka přinesla do světa výchovy a pedagogiky. Nicméně, kniha je psána čtivě a poutavě, doplněna ilustracemi. Kniha pak hezky odsípá. Máteli tedy chuť sáhnout po nenáročné rádoby odborné literatuře, myslím si, že neurazí..
Stačí pár vět a člověk pochopí jinakost textu, kterou zde autorka předkládá. Kniha hezky plyne, ale vlastně do poslední chvíle nevíte, co je skutečnost a co blud. Oceňuji grafické zpracování a důmyslné propojování myšlenek a děje. Krásně se ukazuje svět v hlavě plné současnosti, myšlenek, smyšlenek, pocitů a bludů. Nemoci, o které se příliš nemluví.
Během čtení se mi před očima vytvářely obrazy, které Roman popisuje. Dobře napsaná kniha ve spolupráci Broňka a Romana o lidském životě, který je zasažen milostí Boží. Díky za otevření se a díky za Tvoje svědectví!
Takovéto letní uvolněné čtení s trochou napětí a nejistoty. Již podle názvu se dá odhadnout, že to asi nebude nežná romantická kniha se vznešenými slovními spojeními,ale tak trochu vulgární a provakativní text. V knize se postupně rozkrývají životní příběhy dvou rodin, sousedů. Objevují se v ní také známá klišé jako "nevím čí je to dítě, možná souseda", také se někdo může podivovat nad tím, jak je zde sex a sexuální aktivity probírány s lehkomyslností a chvílemi možná zbytečnou nedůstojností, ale i tak jsem se pobavila nad skvělým humorem a větami, které lehce plynou a neočekává se, že se budu muset hlouběji zamýšlet nad smyslem vět. Stačí číst a číst a člověku se vše vyjeví, nic zbytečného mezi řádky. Jednoduché, smyslné, vtipné.
Rodinný příběh, tragédie z období Stalinovi vlády, kdy lidé umírali jeden za druhým. V knize nechybí ani romantická zápletka a musím říct, že jsem vyprávění věřila a jeho reálnost mě překvapila. Díky za takové okénko do historie, kterou je dobré si připomínat a aktualizovat.
Alena Mornštajnová se pro letošní rok stala mou nejoblíbenější spisovatelkou. V knize se postupně odkrývají příběhy lidí, nic není prozrazeno zbytečně dopředu. Píše logicky a posloupně, krásně vykresluje povahy a myšlenky lidí. V této publikaci se věnuje rodinnému osudu ve 20 a 21.století, kdy komunismus byl někým milován a jiným zatracován a to jak se život může zvrtnout a plout jiným směrem, než jsme očekávali.
"Přečteno" jako audiokniha, znám ji ale téměř nazpamět. S každým novým přečtením objevuji novou hloubku knihy. Nikdy jsem moc nechápala proč je to tolik ceněná kniha na filosofické úrovni, když je to vlastně "jen" příběh. S postupem let ( asi tím jak stárnu) ji začínám rozumět a vracím se k ní ráda.
Kniha je čtivá, příběh o obchodu s lidmi v Indii je aktuální již několik desetiletí a stejně mě vždycky překvapí. Autorka si příjemně pohrála s rozvojem osobností jednotlivých postav a s pocitem viny, který se na papíře odehrává.
Kniha je sbírkou básní bez teček a čárek, jakoby bez konce. Chvíli mi trvalo než jsem pochopila, jak autorka píše. Zamilovala jsem se však do upřímnosti a otevřenosti. Oceňuji její odvahu jít "s kůží na trh".
Kniha je depresivní zpovědí psaná humornou formou Radky T. Musím říct, že jsem si ji užila a příběh byl nadočekávání realistický.
Místa v knize nejsou zase takovým tajemstvím, ale kniha odhaluje okamžiky z dějin, které bych si běžně nedohledávala. Celá kniha je doprovázena skvělými fotografiemi.
Knihu jsem schroupla za dva dny. Je to takovéto "letní" čtení k horké kávě.
Radka Třeštíková se nebojí humornými frázemi otevírat lidskou duši. V knize nic nechybí: je tam smích, suchý humor, životní situace, které zažíváme, ale nikdo je nepopíše tak, že se popadáte za těhotenské břicho několik desítek minut, smutek, návraty i příchody, lidské osudy, které nevymyslíš, ale žiješ. Četba příjemně plyne, nikoho neurazí, asi ani neobohatí o nějakou životní filosofii, ale né všechny knihy musí být jako od Halíka že.
Kniha je velmi důkladným otevřením sebe samého před zraky lidí.
Děkuji za ni.