Sigurd_Lesandi komentáře u knih

S Josefínou jsem měl první zkušenost letos na jaře a ihned mě uchvátila její svérázná a zábavná osobnost a odlehčení celého příběhu. Jako předešlé díly, tak i tento se stále veze na příjemné vlně detektivní komedie.
Hned na začátku jste vhozeni do prostředí mlýna, kde se celý příběh odehrával, a kde se taky pohybuje hodně postav. Tady jsem se místy začal trochu ztrácet. Hodně jmen, hodně příjmení a všichni se pořád pohybovali tak rychle, že bylo náročné, ujasnit si, kdo je kdo. Nakonec jsem se nějak chytl, ale hned to tedy nebylo.
V příběhu mi oproti minulým dílům taky něco chybělo. Pořád to byla fajn oddechovka, ale celé to působilo krapet zpomaleně. Je jasné, že za to zčásti může i prostředí, které nedávalo tolik možností, ale místy se až moc určité motivy opakovali a bylo vidět, že autorce poměrně rychle došly nápady.
Konec byl fajn. Nechci tvrdit, že to bylo něco světoborného, ale k celkovému vystavění knihy se to hodilo a já osobně to neodhadl.
Suma sumárum mohu říct, že pokud hledáte nějaké oddechové čtení či poslech, tak vám i tento díl mohu doporučit, ovšem oproti minulým dílům, a i detektivkám takovým, je to slabší.

9 04.09.2022

Tak takovým rychlíkem jsem dlouho nejel. Příběh, který by potřeboval tak několik dílů, aby se dal pochopit, byl narván do dvou, a já se ptám proč?
Postavy byly vskutku fascinující. S Fynnem se na začátku rozejde přítelkyně, protože má pocit, že ho zajímají jiné věci, tak si Fynn řekne: ,,Ajo, jsem na kluky, ok, díky, že jsi mi to řekla.‘‘ Z vlastní zkušenosti můžu říct, že takhle to moc nefunguje.
Niko by možná i nějakou hloubku měl, ale vše bylo tak rychlé, že to působilo pouze uměle.
Abych jenom nekřivdil, tak nápady má série dobré, ale tohle vše se mělo odehrát minimálně v 10 dílech, a ne ve dvou. Takhle to spíše působí, jako klasická wattpad manga.
Dokonce ani manga jako taková nebylo dobře zpracovaná. Jak se může stát, že je na straně záběr na telefon, kde jsou nějaké zprávy, které si potřebujete přečíst, ale je přes ně jiná bublina, takže to nejde? Nebo jak je možné, že někdy bylo písmo přes půlku strany a jindy jsem zase potřeboval lupu?
Za mě bohužel opravdu ne. Slabé postavy i příběh. Potenciál by to mělo, ale tam to končí.

3 29.08.2022

Tak takovým rychlíkem jsem dlouho nejel. Příběh, který by potřeboval tak několik dílů, aby se dal pochopit, byl narván do dvou, a já se ptám proč?
Postavy byly vskutku fascinující. S Fynnem se na začátku rozejde přítelkyně, protože má pocit, že ho zajímají jiné věci, tak si Fynn řekne: ,,Ajo, jsem na kluky, ok, díky, že jsi mi to řekla.‘‘ Z vlastní zkušenosti můžu říct, že takhle to moc nefunguje.
Niko by možná i nějakou hloubku měl, ale vše bylo tak rychlé, že to působilo pouze uměle.
Abych jenom nekřivdil, tak nápady má série dobré, ale tohle vše se mělo odehrát minimálně v 10 dílech, a ne ve dvou. Takhle to spíše působí, jako klasická wattpad manga.
Dokonce ani manga jako taková nebylo dobře zpracovaná. Jak se může stát, že je na straně záběr na telefon, kde jsou nějaké zprávy, které si potřebujete přečíst, ale je přes ně jiná bublina, takže to nejde? Nebo jak je možné, že někdy bylo písmo přes půlku strany a jindy jsem zase potřeboval lupu?
Za mě bohužel opravdu ne. Slabé postavy i příběh. Potenciál by to mělo, ale tam to končí.

5 29.08.2022

Od autorky jsem minulé Vánoce četl 10 Rande naslepo, a ačkoliv se také jedná o Contemporary, kterým moc neholduju, tak mě kniha příjemně překvapila, ale tady už tak spokojený nejsem.
Narovinu, už od 10. strany jsem přesně věděl, jakým směrem bude romantická linka v této knize směřovat. To ale ani nebyl problém, s tím u klasických romantických příběhů i počítám. Problém byl s tím, jak tu byla romantika vystavěná. Nenazval bych to přímo hate to love, ale něco na tento způsob to, řekněme, bylo. Postavy mezi sebou měly několik neshod z minulosti a přítomnosti, o kterých sice nemluvily, ale bylo jasné, že je budou muset nějak vyřešit. To se ale v knize nikde nestalo, a já se tak musím ptát, zda má jejich vztah s takovou vůbec šanci.
Oliviin charakter mě taky zklamal. Je vykreslována jako ta nejchytřejší, nejzodpovědnější, nejúžasnější v okolí apod. Ale narovinu, takoví přešlap, který ona provedla, může udělat opravdu jen idiot. Nevím, co je větší základ, než si přečíst info o předmětu a pohlídat si docházku. Jak s takovým přístupem mohla střední vychodit?
Dostala ovšem druhou šanci, kterou ani dostat nemusela, takže by člověk očekával, že zatne zuby a udělá první poslední. Jenže omyl, kdykoliv je možnost, pokusí se Olivie ze všeho vyvléct.
Konec mě taky bohužel neuchvátil, měl docela potenciál a těšil jsem se, že vše nedopadne klasickým happyendem, ale nakonec se vše jako lusknutím prstu vyřešilo.
Pokud máte chuť na oddechovku s příjemným humorem a od které nic většího nechcete, tak dobré, ale jinak pro mě toto bylo spíše šlápnutí vedle.

4 29.08.2022

Před zhruba rokem tato kniha obletěla takřka celý Instagram, a i mě poměrně zaujala. Bohužel po dočtení nesdílím stejné nadšení jako spousta ostatních čtenářů.
Příběh začíná ve chvíli, co se hlavní postava Joanna u místní základní školy dozvídá onen drb a už tady pro mě nastal první problém. Joanna se tuto fámu dozví opravdu jako náhodný drb. Přirovnal bych to k situaci, kdy by jí ona matka řekla, že v tomto místě údajně žije magický jednorožec. Prostě úplně náhodný drb, který si někdo mohl právě vymyslet. Co myslíte, že Joanna udělala? Ne, nenechala to být a zapomněla na to. Ona si sedla k počítači, začala o tom hledat všechny možné informace, hledat, kdo z městečka by to mohl být a už měla pocit, že je její syn v ohrožení života. To mi nepřijde moc adekvátní chování. Až na straně 150 se objevil první logický důvod, proč začít vyšilovat.
Nehledě na to, jak moc hloupá a naivní Joanna byla. Hned v okamžiku, co se fámu dozví, začne prakticky všechny podezřívat a bát se o své bezpečí a bezpečí syna. Myslím, že logické by tedy bylo už se drbu nijak nevěnovat. Ona ho místo toho roznese úplně všude, kde může. A toto se opakovalo celou knihu dokola.
Samotné odhalení vražedkyně dětí mě naprosto zklamalo. Bylo to tak moc nelogické, přitažené za vlasy a jen to potvrdilo, jak moc hloupá hlavní hrdinka je. I kdybych chtěl, tak nemůžu uvěřit, že by se tohle mohlo stát, aniž by si někdo v roli hlavní hrdinky něčeho zvláštního nevšiml.
Závěr příběhu nebyl vyloženě špatný, ale nic, což už bych nečetl dvacetkrát to taky nebylo. Osobně moc nerozumím nadšení okolo této knihy a sám za sebe ji doporučit nemohu.

6 21.08.2022

Dlouho jsem této úspěšné sérii odolával a teď po dočtení nechápu, proč jsem se do ní pustil teprve nyní.
Jedna z věcí, která mě na této sérii vždy lákala, byla ta, že by v každém díle měla být možnost odhalit vraha ještě před tím, než vám to vyzradí sám autor. Nechápu jak, ale povedlo se mi to díky mé oblíbené taktice – je to ten nejvíc normální a nejméně podezřelý. Ale ani to mi nezabránilo si příběh maximálně užít. Naopak to vše jen příjemně okořenilo.
Hunter i Garcia jsou perfektní dvojka. Hunter je velice chytrý, rozvážný a málo co ho dokáže překvapit, a pak je tu nováček Garcia, který by se do všeho nejraději pustil po hlavě. Tato kombinace profesionála a začátečníka v oboru mě bavila.
Nejvíce mě ale na celé knize zaujala míra, do jaké byl celý příběh propracovaný. Všechno mělo hlavu a patu, nic se nedělo jen protože proč ne a mělo své opodstatnění. Místo toho, aby vám tu vrah vyzradil celý svůj plán, aby se mohl hezky pochlubit jaký to je šikula, tu je jasně odůvodněno, proč a jak ke všemu došlo.
O zvraty tu samozřejmě nouze nebyla a pár mi jich dokázalo solidně vyrazit dech. Ve chvíli, co máte pocit, že už chápete, jakým způsobem se celý případ vyvíjí, vám tam autor hodí vidle.
Lituju, že jsem se do série nepustil už dávno. Každopádně se moc těším, až se vrhnu na pokračování.

21 18.08.2022

Itó patří k mým nejoblíbenějším hororovým autorům, a tady se to opět potvrdilo.
Jeden příběh je tu vyprávěný v celkem 18 povídkách, které vás se stále stejnými postavami celou problematikou spirál provázejí. A i když nejsem největším fanouškem povídek, tak díky tomu, že se tu všechny spojovaly do jednoho soustavného příběhu, tak mi to vůbec nevadilo.
Hlavní hrdinku Kirie jsem si oblíbil. Snažila se bojovat až do posledního dechu a ochránit všechny své nejbližší. Jediný problém s ní spojený je, že mi přišla místy nesmrtelná. Několikrát se ocitla v naprosto bezvýchodných situacích, ze kterých vždy vyvázla skvělou náhodou nebo díky jiné postavě.
Motiv spirál mně přijde výborný. Na a to, jak těžce uchopitelné téma to podle mě je, se autorovy všechny povídky opravdu povedly. Až do čtení mangy mě nikdy nenapadlo, kolik věcí kolem nás může obsahovat spirálu.
Není tu jediná zlá povídka, všechny jsou zcela originální, děsivé a opravdu hodně chytlavé. Nevím, kam autor na takové nápady chodí, ale chci toho rozhodně víc!
Pro všechny nadšence do hororů můžu rozhodně doporučit.

9 14.08.2022

Knihu jsem si koupil hlavně proto, že mě zajímalo, jak dokázala autorka takové téma zpracovat na pouhých 176 stranách. Bohužel se to moc nepovedlo.
Celý příběh se odehrává ještě před tím, než Nick odjede na univerzitu, což za mě není úplně to, co anotace slibovala, ale nevadí. Problém nastal hlavně u postav. Autorka v této sérii vytvořila hned několik unikátních charakterů, které jsme měli možnost poznat. Z nějakého důvodu se ale rozhodla veškeré informace o nich vyhodit oknem a psát, jak se jí zrovna nyní zachtělo. A nebyly to jen drobné změny. Drtivá většina postav se chovala tak, jak bych po přečtení komiksů a vidění seriálu nikdy neřekl.
Charlie byl kapitola sám o sobě. Já mu nikdy na chuť nepřišel a tady se moje nelibost dostala na úplně nový level. Tahle postava by potřebovala zatřást a probrat se. Je těžké užít si romantickou novelu, když jednu z hlavních postav nemůžete vystát. Chudák Nick.
Bohužel se kniha ani dobře nečetla. Místo beletrie to spíše působilo jako slohové práce, které obě postavy napsaly o sobě navzájem do školy.
Největší problém mám ale se samotnou pointou. Během celého děje jsem si opakoval, jaká je to blbost, jak nelogicky se všichni chovají, a jak to celé prostě nedává smysl. Třešničkou na trpkém dortu bylo, když i autorka na konci příběhu řekla, že to celé byla vlastně úplná prkotina. Kdyby bylo charakterům 14, ještě by se dalo o něčem bavit, ale Charliemu je 17 a Nickovi 18, a takto se dospělí lidé prostě nechovají.
Pro mě už druhé velké zklamání od autorky a opravdu se obávám, jak bude celá série srdcerváčů zakončena.

1 14.08.2022

S knihami s podobnou tématikou mám už nějakou zkušenost (Úniková hra, Hra na vraha), ale ani jedna ze zmíněných knih se této nedokázala přiblížit. Konečně jsem dostal thriller, od kterého jsem dostal přesně to, co sliboval. Celá kniha popisuje z jedné strany boj o přežití v šílené hře a z druhé strany pohledy vyšetřovatelů, kteří se u záhadného zmizení nemají čeho chytit.
Hlavní postava Hanna mi ihned padla do oka, protože byla uvěřitelná. Hroutila se pod tlakem a strachem, který ji obklopoval, ale zároveň se dokázala i vzpamatovat, když nic jiného nezbývalo. Nejednalo se o uhlazenou hrdinku, která každou místnost proletí, a ještě odchytí vraha, ne, měla strach, nevěděla, komu má věřit, ale chtěla přežít za každou cenu, což se ukázalo jako perfektní kombinace.
Příběh měl nespočet zvratů, mnohdy jsem se ani nestačil zamyslet nad jedním a okamžitě přišel druhý. Chvíli jsem se bál, aby to celé nebylo až moc překombinované, ale naštěstí se tak nestalo a zapadlo to do sebe.
Konec neměl jedinou chybu, byla tam akce, další zvraty a až do poslední chvíle jsem netušil, jak to celé nakonec dopadne, kdo je ten špatný, kdo přežije a kdo zemře na konci cesty. Nejvíc mě na celé knize těší, že nejenže měla nápad, ale autor nad ním opravdu přemýšlel. Každá úniková místnost byla jiná a promyšlená. Každá postava byla reálná. Jako byste tam sami byli. Pokud chcete dobře napsaný thriller z originálního prostředí, který vám dá přesně to, co slibuje anotace, tak neváhejte.

5 14.08.2022

Toto bylo výborné. Nikdy by mě nenapadlo, že by na mě nějaký příběh mohl zapůsobit až do takové míry.
Autorka zvolila poněkud nevšední způsob vyprávění přes hlavní postavu, která má formu – no, řekněme ducha, který ale nedokáže nijak komunikovat a má možnost se jen dívat – a trefila se perfektně.
Nikdy jsem nečetl knihu, kde by byly postavy propracované až do takových podrobností, zejména v oblasti psychiky. Nenajdete tu jedinou čistě zápornou nebo čistě kladnou postavu (no možná až na jednu výjimku), protože ačkoliv byste chtěli některé z nich za jejich skutky nenávidět, tak si vždy budete muset přiznat, že to v dané situaci moc nejde. A právě postavy mě díky tomu bavily na celé knize nejvíce. Nic nebylo černobílé. Každý vás bude chvíli štvát a chvíli ho budete zbožňovat.
Autorka na vás bude házet jeden zvrat za druhým. Po celou dobu čtení se nezastavíte a nebudete chtít knihu ani na chvilku odložit. A i když tu najdete skutečně hromadu zvratů, nikdy to nebude zmatené, vždy se budete chytat a vždy to bude mít hlavu a patu. Kapitoly jsou poměrně krátké, což je mimo jiné také důvod, proč se mi kniha četla tak moc dobře a rychle. Perfektní práce.
Konec nemohl být uchopený líp. Příběh není zakončen najednou, ale naopak se postupně a velmi pozvolna dozvídáte, jak to z jednotlivými postavami dopadlo, což jednak celý příběh krásně uzavřelo, ale také to bylo dojemné. V Okamihu se může pyšnit titulem knihy, která mě jako jediná skoro rozbečela. A vím, že říct, že vás kniha skoro rozbrečela, zní zvláštně, ale věřte, že to je u mě hodně.
Za svůj život jsem toho už přečetl celkem dost, ale žádný z těch příběhů na mě nezapůsobil tak, jako tento, a pokud vám všem můžu doporučit jednu jedinou knihu, kterou si prostě musíte přečíst, je to tato.

7 14.08.2022

Série s Erikou Fosterovou se hned prvním dílem zapsala mezi mé oblíbené a pokaždé jsem se těšil, až se pustím do dalšího dílu. Tady jsem ale dostal pořádnou ránu mezi oči.
Erika jako hlavní postava byla vždy tak trochu hysterická a protivná. Nemůžu ale říct, že by mi to vyloženě vadilo, protože tak aspoň neztvárňovala typickou uhlazenou postavu. V tomto díle se z ní ovšem stala nesnesitelná, arogantní a neschopná potvora. Její arogantní postoj tu neznal mezí a autor na to neustále narážel tím, že celé okolí neustále opakovalo, jak hrozně se chová, a dokonce i Erika si to nejednou přiznala. Myslíte, že po tom ale nastala nějaká změna? Krom toho mi celý příběh dokazovala, jak je sama úplně ztracená. Bez svého týmu by nedokázala zhola nic, protože jediné, co zvládala, bylo sedět, hádat se a rozkazovat. A Když už měla něco ve svých rukách, zrovna dobře to nedopadlo.
Krom klasických kapitol z pohledu Eriky obsahuje příběh i kapitoly z pohledu vraha. A bylo jich hodně. Pomalu se nám tu z vraha stala hlavní postava celého příběhu. Některé jeho části nám sice nastínily pár důležitých informací o jeho jednání, ale bohužel byla trpká většina absolutně o ničem. Takže vlastně celou knihu čtete buď o protivné Erice, kterou byste jako čtenář nejraději profackovali nebo o nesnesitelně trapném vrahovi, který je v jednom odstavci chudákem bez sebevědomí a hned v dalším brutálním alfa samcem.
Tohle za mě opravdu nešlo. Sérii jsem měl rád, ale tento díl mi mé dojmy zhatil. Erika se my znechutila natolik, že si nejsem jistý, zda budu ještě v autorových knihách pokračovat.

5 01.08.2022

Ačkoliv nepatřím mezi fanoušky povídek, tak jako milovník hororového žánru jsem si tuto sbírku nemohl nechat ujít. K jednotlivým povídkám se žal vyjadřovat nemůžu, na to tu nemáme kapacitu, tak jen řeknu, že jsem velice spokojený. Samozřejmě tu byly horší i lepší povídky, ale ty lepší převažovaly, a dokonce tu bylo pár takových, které i mě zvedly ze židle, a to už jsem podobných příběhů přečetl opravdu dost. Nejvíce se mi do paměti dostaly povídky Bez vysvětlení, Morton Hall, Žlutá tapeta a Zádušní mše. Tyto povídky bych chtěl doporučit naprosto každému.
Co se týče sbírky jako takové, tak bych mněl i pár výtek. Celkově mohla být o něco lépe uspořádaná. V knize figurují jak velmi krátké, tak i velmi dlouhé povídky a nejednou se stalo, že po sobě následovalo 5 krátkých povídek a ihned na to 4 dlouhé. Pro mě jako čtenáře by bylo lepší střídat dlouhé s krátkými.
Taky bych se nebál sbírku o něco zkrátit, protože se tu objevilo pár autorek, u kterých osobně nechápu, proč byly na seznam zařazeny. Kniha se jmenuje Královny hrůzy, a tak mě přijde například zařazení autorky, která se proslavila na dětských knihách a napsala 1 povídku, která se teoreticky za horor dá označit, krapet nemístné.
Na druhou stranu se mi líbily krátké medailonky o životě autorek, které každé z povídek předcházely.
Sice mám se seskládáním sbírky pár problému, ale celkově mám z celé knihy moc dobrý pocit. Většina povídek je povedených a pár se mi opravdu dokázalo vrýt pod kůži, což se mi dlouho nestalo, takže pokud máte nálada na starší hororové povídky od známých i neznámých autorek, tak směle do toho!

3 01.08.2022

Recenze k audioknižní verzi:
Nebudu lhát, když jsem audioknihu začal poslouchat, byl jsem místy zmatený, ale naštěstí se postupně do celého příběhu dostanete, a pak bude těžké audioknihu odkládat.
I přes trošku příkrý začátek jsem si rychle oblíbil postavy. V obou případech se jedná o postarší muže, kteří si toho za svůj život museli prožít hodně a neberou si žádné servítky. To bylo od klasického krimi stereotypu velice osvěžující.
Co se autorovy taky povedlo byl popis nepříznivé doby ve Stockholmu. Nebyly to lehké časy a díky autorovi budete mít pocit, jako byste se každým špinavým a nepříjemným zákoutím sami prošli.
Jediné, s čím jsem měl u tohoto příběhu problém, byla délka. Samotná audiokniha má něco málo přes 15 hodin, z čehož by podle mě bylo adekvátní zkrátit ji tak na 10. Krom přítomnosti totiž také budeme sledovat 2 linky, které se odehráli ještě před případem, z čehož jedna byla za mě sice moc dobrá, ale s příběhem neměla absolutně nic společného, a pokud by tam nebyla, tak by se vůbec nic nestalo. Pokud by dal autor této lince samostatnou knihu, udělal by určitě líp, protože tady byla zbytečná a příběh jen natahovala.
Konec se ale povedl a ukázal několik zákoutí lidské mysli a lidského uvažování, do kterých každý z nás asi jen tak nenahlédne, což dokazuje, jakou si dal autor s knihou práci.
Za mě se jedná o podařený příběh. Sice byl místy zbytečně zdlouhavý, ale pokud se přes to dokážete přenést, tak nebudete litovat.

5 23.07.2022

Pro začátek bych rád položil několik žertovných otázek: Sci-fi. Kde? Souboje. Kde? Magie. Kde? Napětí. Kde? Logika. Kde? Romantika. Kde? Detektivní zápletka. Kde? Akce. Kde?
Ale abych se teď vyjádřil trochu podrobněji. Kniha vypráví o Gideon, která mnoho rozumu nepoprala a z jistého důvodu letí s dědičkou devátého dvora na jinou planetu. To, že postavy odcestovali na jinou planetu je spolu s Gideoninými brýlemi jediný důvod, proč se má jednat o sci-fi. Vše ostatní funguje jako klasická středověká fantasy, kde se bojuje klasickými meči v klasickém brnění, bydlí se na hradě, a kromě vesmírných stanic (ty byly zmíněné dokonce jednou) chybí i moderní vybavení. A poté následuje zhruba 300 stran, kdy hlavní postava chodí chodbami, neví, co má dělat, neví, proč tam vlastně je a sem tam si poslechne cizí rozhovor, který je úplně bezpředmětný.
To je první velkým problém, který s knihou mám. Tam se vůbec nic nedělo. Gideon celou dobu jen tak někde chodí a největší akce proběhne, když si zajde na oběd. Kniha slibovala příběh plný šermířských soubojů a nedělám si legraci, když řeknu, že za 448 stran byly 3. Konec ani nechci komentovat, protože něco tak nudného, natáhlého a dopředu krásně odhadnutelného, jsem dlouho nečetl.
A i po dočtení mám pořád tolik otázek. Proč tam je císař? Proč dvory, podle čeho jsou rozdělené, jak fungují, jak se liší jejich moc? Proč bojují meči? Proč jsou tam planety, když to jinak se sci-fi nic společného nemá? Jak mají sloužit nekromanti a k čemu je zkouška, kterou musejí podstoupit, dobrá? Já mám dojem, že jsem omylem vynechal první díl ze série, který měl být návod k tomuto příběhu.
Asi jsem nikdy nečetl něco, co by postrádalo tolik logiky. Celá kniha představuje jedno velké nic natáhnuté na 448 stran.
Aby to nevyznělo špatně. Mně vůbec nevadí pomalejší děj ani když vám příběh nevyloží vše na začátku a musíte pátrat, ale musí to mít hlavu a patu a aspoň něco se dít musí. Tady nebylo ani jedno z toho. A mám obavu, že jediný důvod, proč se v knize jednou objeví jiné planety a Gideon má brýle, je, aby autorka mohla knihu označit jako sci-fi, které tam jinak prostě není.
I když se opět jedná o knihu, která měla velký potenciál, tak to bylo hozeno do koše.

Jak už je u mě zvykem, často jdu u vychválených knih proti proudu, takže i tady jsem měl před čtením určité obavy, protože má očekávání byla veliká. Ale tentokrát se všechna naplnila.
Linus Baker je postarší úředníček, který vede osamělý život a jediným přítelem je mu jeho nerudná kočka. Je to takový typický ňouma, což sice bylo občas trochu frustrující, ale i díky tomu jsem si ho dokázal oblíbit. Je přesným znázorněním toho, co se člověku může stát, pokud se bude řídit pouze pravidly a slepě je následovat.
Jsem do jisté míry toho názoru, že se stále jedná o klasickou slaďárnu, u které můžete dopředu odhadnout, jak se bude celý příběh vyvíjet, ale popravdě mi to tu vůbec nevadilo. Protože kniha má mimo jiné i poselství. Důležité poselství. Popravdě jsem si před čtením myslel, že bude obsahovat pár citátů, a to bude celé. Jenže ne, ona toho obsahuje strašně moc a je jen na čtenáři, kolik si toho z ní bude chtít vzít.
To nejlepší na celém příběhu byly ovšem postavy. Každá byla originální, měla charakter a byla do nejmenších detailů propracovaná. Kdy jindy máte možnost oblíbit si postavu antikrista nebo malé trpaslice, která by každého přetáhla rýčem?
Tahle kniha se opravdu povedla a krom krásného a milého příběhu vám také předá spoustu myšlenek.

3 23.07.2022

Hned na začátku vám můžu říct, že pokud hledáte pohodové čtení do těchto horkých dnů, tak po Pláži v Chorvatsku určitě můžete sáhnout. Je to ryze pohodová kniha s dobrými postavami, z nichž si některé oblíbíte a jiné budete chtít hodit přes palubu. Autorka si opět vybrala zajímavé prostředí luxusní jachty, kterou obklopuje zhýčkaná smetánka, ale abych byl upřímný, tak právě tady to začalo trošku pokulhávat.
Kdybych Pláž porovnával s Hotýlkem na Islandu, tak se mi hotýlek líbil víc, protože kromě romantiky jako takové obsahoval i situace týkající se hotelu. Přijde mi, že autorka tu trošku zapomněla využít toho, že je Maddie hosteska na jachtě. Těšil jsem se, jak si bude muset chudá holka poradit s namyšlenými boháči a ano, do jisté míry vám toto kniha předá, ale čekal bych toho mnohem víc. Pro Maddie to bylo dle mého názoru až moc jednoduché a vše jí tak nějak spadlo do klína.
Ale jak jsem už zmínil na začátku, pokud chcete příjemný letní příběh, u kterého nebudete muset přemýšlet, je Pláž v Chorvatsku skvělá volba, ale pár věcí mi tu přišlo krapet nedotažených a kniha nevyužila celý potenciál. Mně osobně se Hotýlek na Islandu líbil více.

3 12.07.2022

Všude kudy chodím prohlašuji, že série s Kim Stoneovou je moje nejoblíbenější ze všech. I přesto jsem měl z tohoto dílu obavy.
Toto pokračování vrací celou sérii na úplný začátek, kde se tým dává teprve dohromady. Myslel jsem si, že bude díl hlavně stavět na tom, že si Kim nedokáže vypěstovat důvěru ke svým kolegům a bude vše podnikat na vlastní pěst. Opak byl ale pravdou. Autorka mi znovu ukázala, jak moc je Kim propracovaná postava. Díl vám dá klasickou osnovu i rozestavění, které je pro sérii typické, ale zároveň na vás vše bude působit nově, stejně jako postavy.
A právě díky tomu, že každou postavu už moc dobře znám, tak mě moc bavilo sledovat jejich první krůčky.
Na celé sérii je nejlepší právě vývoj postav, kterými si v každém díle prochází a díky tomuto dílu vím, jak dlouhou cestu už si za celou sérii prošly a jak moc je tato série propracovaná do těch nejmenších detailů.
Samotný případ mě taky bavil. Známé téma bylo opět ukázáno z trošku jiného pohledu, než jsme zvyklí. Měl nespočet zvratů, a i když se jedná o prequel, tak jsme se o postavách zase dozvěděli něco nového.
Na začátku jsem měl z tohoto dílu obavy, ale po dočtení jsem si hned musel přiznat, že je to zatím nejlepší díl z celé série.

7 04.07.2022

Na tuto knihu mě před pár měsíci nalákala jedna recenze, která o ní mluvila jako o jednom z nejlepších hororů, co byl kdy napsán. Já to v ní bohužel nevidím.
Rád bych se samotného autora zeptal, proč natáhl knihu na 424 stran, když bylo na 100 straně vidět, že vlastně nemá o čem psát. Nepatřím mezi ty, kterým by přehnané popisy nějak vadily, pokud ovšem v rámci příběhu mají smysl. Tady se místy dozvíte, jak Vysoko tráva v Devonu roste, ale že by nám autor prozradil něco bližšího o hlavních hrdinkách? To bohužel ne. Na začátku dostanete novinářku Kat a matku Helene. A ano, toť vše, nic dalšího se o postavách nedozvíte.
Postupně jsem se dokonce prokousal k pasážím, které stály za to. Bylo tam napětí i prvky hororu. Ale vzhledem k tomu, že těchto scén nebylo moc a přišly až po straně 250, tak nemůžu říct, že mě zcela uspokojily.
Konec nebyl vyloženě marný, ale žádné velké wow taky nepředal. Popravdě už jsem se jen těšil, až knihu odložím. Vzhledem k tomu, že jsem o hlavních hrdinkách nic nevěděl, a pořád nic nevím, tak bylo nemožné si k nim nějaký vztah vytvořit. Já ani nemohu říct, jestli mi nějak vadily nebo jsem je měl spíše v oblibě. Takže mi bylo naprosto jedno, jak to s nimi dopadne.
I když má kniha potenciál, tak se bohužel nepovedla.

5 25.06.2022

Od knihy jsem původně očekával milý, dobrodružný příběh o přátelství v nelehké době, ale dostal jsem mnohem víc.
Co se týče historického zasazení, tak to autorka zpracovala perfektně. Nemluvím jen o havárii, ale celkově i o době ve které se příběh odehrává. Nebude vám pouze řečeno, že tehdejší časy byly těžké, ale taky vám bude vysvětleno proč. Já sám si několikrát pří čtení pomyslel, jak můžu být rád, že jsem ten režim nezažil.
Autorka vás vezme do několika míst lidské psychiky. Budete číst o matce, která by udělala vše, aby svou rodinu ochránila a na druhé straně o matce, která se nechá ovládat despotickým manželem, kterému podřídí vše. Malá dívka, jež vyrostla v tyranii začne přicházet na to, že její otec asi neměl ve všem pravdu. Tato část pro mě byla asi nejsilnější. Popis, jak si dítě vtlouká do hlavy, že ono je to špatné, protože to tatínek myslel dobře, byl neuvěřitelný.
V tak malé knize je toho tolik. Postavy mají charakter a každá z nich si projde svým vlastním vývojem. Někoho budete milovat a jiného zase nenávidět. Každou jednotlivou emoci, kterou poznáte, vám kniha předá.
Nečekal jsem toho mnoho, ale Černobylské dívky se rozhodně zapíší mezi nejlepší knihy za tento rok.

4 13.06.2022

Pacient je na první pohled obyčejná kniha, která mě ale chytla jako málokterá. Většinou mi chvilku trvá, než se do knihy dokážu začíst, tady mě ale autorův styl psaní chytl hned. Kniha je psaná formou příspěvků na internetovém webu, kam hlavní postava píše své příspěvky. Líbilo se mi, jak na začátku každé kapitoly Parker komentoval, jaký dostává jeho příběh reakce, popřípadě zareagoval na nějaký komentář.
Bál jsem se, aby příběh postupně nepřešel do kýčovitého hororu, a i když k tomu měl chvilku nakročeno, tak se to naštěstí nestalo. Děj vás překvapí několika zvraty, které jsem nečekal a díky nimž jsem neměl ponětí, jak se příběh bude vyvíjet dál, což od dobrého Thrilleru přesně chcete.
Nečekejte žádné podrobné popisy psychiatrické léčebny a jejích praktik. Autor se soustředil čistě na jeden příběh a vše ostatní vynechal, a to byl také jeden z důvodů, proč se kniha četla tak dobře. Nic vás nebrzdí, takže můžete jen hltat stránku za stránkou.
Konec byl jako celý předešlý vývoj nečekaný a já si ho opravdu užil. I délka knihy je perfektní. Povedlo se to na výbornou. Pokud hledáte kvalitní knihu se skvělým námětem i zpracováním, tak neváhejte.

4 29.05.2022