Sasha001 komentáře u knih
Původně jsem četla knížky podle toho, kdy byly vydány, ale nakonec jsem se rozhodla, že půjdu postupně podle doby, kdy se odehrávaly.
Uzol mě prvních pár stránek moc nebavil, ale pak se to rozjelo a bylo zajímavé pozorovat, nejen jak vlastně začala Krauzova kariéra, ale i policii před rokem 1989.
Mě to bavilo. Možná, že pro někoho to mělo zůstat pouze na instagramu, ale já jsem ráda, že knížku mám. Když už nic jiného, tak mě dokáže alespoň pobavit. A ano - některé příspěvky by se daly označit jako "poznávám se v nich".
Další přečtený Dán a za mě ANO, ale... První polovinu knížky to bylojen o tom, kolik jich Krauz kde za zády manželky měl a téma nevěra zrovna není mé nejoblíbenější, takže jsem jen skřípala zuby a doufala, že celý příběh nebude jen o tom jednom... Ale druhá půlka byla něco jiného - děj dostal spád, byl zajímavější a konečně to nebylo jen o tom, kam ho Krauz strčil. A závěr? Geniální, takže mu těch 5* stejně upřít nemůžu, i když mi toho Krauze pěkně znechutil... :D
_____________________________________________________________________________
„Ale v septembri minulého roka si už chodil s Didi, nie?“
„No.“„Ty hovado krauzovské, ty si schopný podviesť aj vlastnú milenku!?“
Velmi povedená kniha. Líbil se mi styl vyprávění příběhu do minulosti a především překvapivý konec, který byl vlastně začátek toho všeho. Jeffery Deaver prostě nikdy nezklame.
Kniha, o které mám pocit, že proběhla snad celým instagramem (nebo alespoň dosti často mezi těmi, které sleduji). Opět jedna z těch kratších, které se dají přečíst za jeden večer - opravu se mi nechtěla odložit, a tak jsem ji přečetla na jeden zátah.
Téma nevěry - možné trochu smutné, ale o to víc ze života. V knize se plynule střídal pohled manželky Lucie a milenky Anny. Co musím říct, tak ani jedna z nich asi nemá to, co v životě doopravdy chtěly, o to smutnější je jejich vyprávění a vzpomínání na události posledních let a měsíců.
Uvítala jsem otevřený konec, protože tohle je jedna z mála knížek, který tento konec neškodí - ba naopak.
Jedna z knih, kterou jsem měla vyhlédnutou do čtenářské výzvy.
Kratší kniha, přečtená za jeden večer. Smutné téma alkoholové závislosti - obzvlášť když si tím autor sám prošel, což knize dodává na autenticitě. Je zde dobře vidět, jaká je závislost zákeřná a jak málo stačí k recidivě.
_______________________________________________________________________________
Budoucnost. Nikdy se nesmí napít, nebo se to celé rozjede znovu. Do léčebny znovu nechtěl. A umřít taky ne.
Moje první kniha od Delphine de Vigan (původně jsem měla v plánu si přečíst Děti nade vše, ale jako první se mi nakonec do ruky dostala tato kniha).
Kniha plná emocí především třináctileté Lou, která život na jednu stranu chvílemi vidí až moc naivně. Na druhé straně Nolwenn, která je životem na svůj věk už dost otřískaná. Do toho všech vstupuje Lucas, Louin spolužák, který se spolu s ní snaží vytáhnout ze dna No.
Skvěle zpracované téma bezdomovectví a především poselství tkvící v uchování si naděje, které autorka zdůraznila na konci knihy ústy pana Marina.
„Nevzdávejte to."
Kniha víceméně o ničem. Dějová linie dost slabá, useknutý konec také nic moc. Ze dvou částí - dětství a dospělost mě mnohem více zaujala ta první, odehrávající se v dětství a za tu dávám alespoň ty tři hvězdičky.
O ničem, není to ani vtipné, jen plné autorova ega. Ubohé.
Super oddechovka do práce. Za mě celkem fajn čtení.
Knihu jsem si vybrala podle názvu a nebyla to nejšťastnější volba. Čekala jsem něco jiného a vlastně do teď nevím, co tím chtěla autorka říct. Pro mě to byla taková nemastná neslaná kniha víceméně o ničem.
Ze začátku chvíli trvalo, než jsem se do knihy začetla, ale pak mě pohltila a ano, bavila mě - a hodně. Zkoumala jsem, kdo to tak mohl být a dobrala se celkem zajímavého závěru. Takže asi budu muset ještě zkouknout seriál, abych měla srovnání, jestli je lepší kniha nebo seriál.
Oceňuji krátké kapitoly. Knížka byla napsaná velmi čtivě, občas tam byly i vtipné momenty, ale můj top pro dítě to to úplně není...
Druhý díl byl velmi zdařilý a jako detektivka bezesporu patří k těm lepším. Jen zorientovat se v postavách mi nějakou dobu trvalo.
Původně jsem čekala, že se knížka bude číst hodně obtížně. O to víc jsem byla mile překvapená, jak rychle to nakonec šlo - přečtená za dva dny.
Kniha je napsaná stručně a celkem i čtivě. Bohužel tím, že mám naposlouchané podcasty pro mě kniha úplně wow efekt neměla. Navíc mám maličko problém i s tím, co je pro mě problémem i v samotných podcastech - odzdrojování a podloženost faktů prezentovaných v knize. Spíš než literaturu faktu mi to občas připomíná Blesk.
K téhle knížce a vlastně k celé sérii jsem se vrátila díky jednomu z témat ve čtenářské výzvě. S odstupem let trochu naivní pubertální příběh, ale pořád mě to bavilo a pořád se mi líbí spojení romantiky s trochou literární historie. A jak Fany přenesla Máj do současnosti? To mě na tom od dětství bavilo snad nejvíc a stále mě to baví.
V tom pro mě odpadu, který autor obvykle píše patří tato kniha mezi světlé výjimky. To si i musím říct, že když chce, tak i umí psát.
Vcelku hezká doplňková kniha k HP. Ale asi jsem od toho čekala něco trochu víc.
Kniha byla námětem určitě velmi zajímavá, nicméně jsem celkově očekávala asi něco víc.