RyonMathrin komentáře u knih

Tohle je něco výjimečného. Auri je zajímavá postava v Kvotheho příběhu a rozhodně si zvláštní knihu zasloužila. Jiný styl než v Kronice královraha je nasnadě – je to přece kniha o Auri, která to má v hlavě úplně jinak… kde se bláznovství prolíná s genialitou a obrovskou porcí poetiky.
Tajemné prostředí v podzemí univerzity je kouzelně popsané. Dostalo mě to. Třeba ten popis, jak si věci vybírají svoje místo na poličce, v místnosti. Protože někdy mám úplně stejný pocit. Ale podobných věcí je tu víc…
A na závěr poodhalení pravé podstaty alchymie (tedy já si to představuju velmi podobně).

22 11.07.2018

Jedna z mých prvních knížek (i když rodiče říkají, že prý jsem četl už v 5 letech).
To přece nejde nepřidat, ať je čtenářský deník kompletní :-)

22 07.05.2018

Jak se postupně se prokousávám celým Pratchettovým dílem, musím konstatovat, že kvalita je stabilně perfektní. Jen od hravějších témat se postupně objevují závažnější morální otázky, stále však v pestrém kabátu Zeměplochy. Tato směska je pro mne vždy čtivá a zábavná. Když jsem psal u Malých bohů, že obsahují zhruba jen čtvrtinu humoru, u Šňupce je to určitě ještě méně. Neznamená to však, že by kniha nebyla zábavná. Popis venkova, spisovatelka "hovínková paní", Pošuk Lulu Artur a jiné momenty jsou očekávané vtipné části díla, které se vinou podle ústřední myšlenky bezpráví - otroctví a obchod s živými bytostmi. Elánius z toho dělá detektivku a "hon na padoucha". I když je jeho charakter 100% předvídatelný, mám ho rád. Tentokrát má více prostoru Jeeves a je to smrtící kombinace :).
Čtyři a půl hvězdy, půlka navíc za to, že v přehršli již přečtených mistrových děl na mne kniha působí výrazněji (jen tak ji nezapomenu) než některé jiné.
Doporučuji s poznámkou, že je nutná znalost minimálně jedné knihy o Městské Hlídce a některé souvislosti pochopíte, jen pokud jste četli Buch!.

21 10.03.2023

Přijde mi, že s každým dílem je kniha lepší a lepší. Lucas se zase o něco posunul, naopak se odkrývá ještě další fragment minulosti. Sofie, Aš-šád, Pinky, össeanský velekněz, Lodě a další postavy tvoří body mnohoúhelníku, který opět změnil tvar a příběh je zase jiný. A mám slabé tušení, čím je kniha alespoň trošku inspirována. Nebo je ten náznak jen čistě náhodný.
Audiokniha - přednes všech je jako vždy špičkový. Dokonce už při vyprávění Lucase vidím obličej pana Plesla :)).
Zvědavě i napjatě čekám na další díl.

21 11.07.2022

Bez znalosti předchozích dílů nemá smysl číst.
Všem, kdo byste o četbě série uvažovali, doporučuji rozhodně 1. a 2. díl. Zbylé 3 bych označil za takové trochu vyklusávání, které ocení spíše skalní příznivci (tady to dostává nový význam :-), prostě milovníci malých fousatých bojovníků).

Poslední část Trpaslíků je obstojné čtení, i když to na můj vkus v několika věcech drhlo. Ale nejdřív pozitiva:
Napínavost a pestré dějové zvraty jsou jako vždy velmi dobré, to nelze upřít. Akce je taky dobře zvládnutá. Některé nápady originální, svěží, zejména ty ohledně magie. Pravý Tungdil, jeho přátelé a motivace - o tom se četlo dobře.
Teď ty horší věci, zůstanu nejprve u postav:
Osoby nejsou mnohdy zapamatovatelně popsány a v některých případech jsem musel hledat, o koho jde. Beligata a Gosalyn se mi pletly, občas použít opis místo vlastního jména by vše zpřehlednilo. Styl autora mi nesedl, například popisy a přechody mezi místy byly občas zmatečné. Taky mi vadilo, kolik umíralo postav - nejen bezejmenných vojáků, ale i hodně vedlejších hrdinů. Je to nějaká divná móda poslední dobou... fantasy přece může být drsná a zároveň to nemusí být jatka. V neposlední řadě uměle vytvořená krátká trpasličí přísloví/moudra, kterými autor věnoval každému samostatnou stránku, aby jimi proložil kapitoly: Z necelých dvaceti mělo šťávu snad jen jedno, ostatní byla jako když pucuje okno sekerou (válečnou). Bylo na nich strašně poznat, jak křečovitě byla vytvořena.
Shrnuto: v setrvačnosti dočtené pětice knih spíše potěšilo než urazilo, ale pokud Heitz ještě časem napíše další pokračování, ke kterému si v závěru připravil dvířka, už se na to nechystám.

21 03.12.2019

Jako malý jsem četl několikrát. Velmi napínavé povídky pro děti cca 10+. Čtenář se podívá prakticky kolem světa. Vzhledem k Batličkovu životopisu evidentně podle skutečnosti nebo alespoň skutečností inspirované.
Uvedené věkové kategorii velmi doporučuji.

21 17.06.2019

Nádhera... Nejprve jsem viděl zfilmované dílo, četl jsem až pak. Líbí se mi však obojí. Napínavé, pohádkové, dobrodružné, láska zvítězí... co dodat?
Od jisté doby vítáme každoročně léto v lese a co nejhlasitějším křikem...

21 19.07.2018

Dobré zboží se chválí samo... Jeden z klenotů od dvojice Smoljak-Svěrák. Stejně jako ostatní hry obsahuje nesmrtelné hlášky, které se staly lidovou slovesností. A pořád nechápu, jak je možné se tomu pořád smát, když to čtu nebo poslouchám asi tak po padesáté.
Kam se hrabe Bittner...

21 27.06.2018

(tento komentář jsem původně psal k https://www.databazeknih.cz/knihy/20-000-mil-pod-morem-229877, nevěda, že existuje v databázi i tento odkaz, kde název nezačíná číslem)

Tato kniha je mimořádná. Podle mne jedna z nejlepších Verneovek. Fantazie autora pracovala naplno a vytvořila neuvěřitelné dobrodružství.
Kdyby Verne ještě Jules, asi by koukal, jak dnešní technický svět vypadá. Nicméně i tak si v něm kapitána Nema dokážu představit.

Je mezi vámi někdo, kdo si myslí, že Nemo je veselá oranžová rybička? Pokud ano, šup šup, honem si přečtěte tuto knihu, ať se vzděláte :-)

21 13.06.2018

Četl jsem poprvé jako kluk u prarodičů na chalupě, protože tam mnoho jiných knih nebylo. A dodnes si pamatuji, jak mne příběhy upoutaly. Vzrušení z rybaření, krásy přírody... Hrůza války mi přišla servírovaná tak nějak... nenapadá mne jiný výraz než „s obroušenými hranami“. Přes dobu, o které vypráví, jsou ty příběhy svým způsobem něžné, lidské.
Kdo nezná, rozhodně doporučuji.

21 21.05.2018

Poprvé jsem četl zhruba před patnácti lety a tehdy bych to ohodnotil jako průměrnou fantasy, bylo to fajn, ale nenadchlo.

Opět jsem se ke knize dostal koncem loňského roku a dalo mi to daleko víc. Neskutečný svět Podlondýna má obrovské kouzlo. Nápad s kouzelným otevíráním dveří i tam, kde nejsou... prostě super. Závěr knihy - samozřejmě. Kdo by volil jinak?

Mimochodem,všimli jste si slovní hříčky se jménem lady Dvířky? Když Croup s Vandemarem jdou za Richardem do bytu a hledají ji, ukážou mu kartičku, kde je mimo jiné napsáno: Slyší na jméno Doreen. Při čtění kdysi jsem pořád nemohl přijít na to, proč se Dvířka jmenuje tak divně a trochu mne to rušilo pokaždé, když v textu jméno zaznělo. Ale když napíšete Dooreen, najednou to dává smysl. :-)

21 19.02.2018

Příjemná fantasy rozdělená do šesti volně navazujících povídkových příběhů. Borec s mečem a otravný sukničkář, který je ovšem nadaným básníkem a umělcem, tvoří nijak zvlášť originální, přesto dobře kontrastní dvojici hlavních hrdinů. Podobnosti s Geraltem a Marigoldem jsem si nevšiml, pouze až po přečtení některých komentářů zde - oba hrdinové mají svébytný charakter a autorčin svět je úplně jiný.
Líbil se mi styl, autorka používá neotřelé obraty a dobře se to čte. Je zde hodně dialogů, někdy jsou hodně podobné (potvrzují charakter Minangara i Cuchenana), ale kniha má díky nim spád a mnohdy umožňují humorné situace a narážky. Ani akce tu nechybí. Nicméně první tři příběhy mi nepřišly tak dobré oproti Pravidlům hry, Tanči se slovy a Dívce, která neměla ráda hvězdy. Zejména poslední povídku podle mě velmi pozvedla Minangarova odvaha a příchod třetí hrdinky. Trio hrdinů mi sedlo daleko více než jen bard s drakobijcem (přestože se k ní bard choval zcela předvídatelně) Doufám, že se o ní píše i v následujících knihách.
Přesto, že přítomná magie byla nádherně popsána a vetkána do světa (lesní šotek, harfa,...) líbilo by se mi kouzel případně ještě víc. Co mi však šlo vyloženě proti srsti, byla některá jména. Mám s tím problém u více knih a třeba právě Cuchenan mi znělo divně, natož zkrácenina "Cu" - to mi jednoduše Cupovalo nervy. Nebo Gaía - vykradené jméno z řecké mytologie, naštěstí ho zastínil charakter hrdinky.
Celkem tři zasloužené hvězdy, půl navíc za českou fantasy na opravdu dobré úrovni (všechny postavy byly prostě dobře vymyšlené a v rámci světa zcela uvěřitelné), zaokrouhleno nahoru - ****.
Fanouškům fantastiky doporučuji a chystám se na druhý díl série.

20 26.08.2023

Tohle bylo příjemné překvapení. Podle mne se jedná o zajímavý koktejl namíchaný z dobrých ingrediencí. Očekávatelných, ale pěkně nadávkovaných. Kousek filmu tu, prvek z počítačové hry támhle (možná to byl jen dojem, ale ten Mass Effect jsem v tom prostě cítil) a výsledkem je fungující, ladící celek.
Sci-fi v pravém významu "fikce na vědeckém základě". Nebo alespoň se tak tvářící - nápady v knize vypadaly úžasně, ale jejich teoretický podklad nejsem schopen posoudit. Vše ale působilo docela uvěřitelně. Techických nápadů zde bylo více a autor z nich poměrně dobře těžil (měl je promyšlené). Překryvy, Markovův pohon... i samotný artefakt. Provázanost a vytvoření "nočních můr" velice zajímavé, hrdinka tím pádem získává na komplexnosti a není jen zachránkyní. Co se týče napínavosti, knihu jsem přečetl již za cca 2 dny, takže to taky o něčem vypovídá.
Paoliniho grafomanství mohlo na můj vkus ještě trochu přidat plyn, některé světy působily velice zajímavě, ovšem asi by to bylo na úkor spádu příběhu.
Za mě 4,5, velice dobrý čtenářský zážitek.

20 28.07.2021

Opět povinná četba (nebo povinný poslech) pro všechny.

„Stává se nám, že diváci nepoznají, kdy tato hra končí. Aby k tomu nedošlo, prozradím vám konec celé detektivky.“ :-)

„Hledej, šmudlo!“

„Stevarde! ... STE - VAR – DE! ... Stevarde, přicházíte jako na zavolanou.“

„V tunelu něco nestalo? Všechno érömy?“

„To je vaše ruka, pane továrníku Majere?“ - „Kterou ruku myslíte, pane inspektore?“ - „Přece tuhle studenou ruku.“ - „Ukažte, mohu si sáhnout? ... Ne, to není moje ruka.“

20 30.08.2018

Úžasná věc psaná v době, kdy na vodu nejezdil kdekdo. Plavba byla dobrodružství a romantika a ne masová záležitost, kdy často hrajete přetlačovanou s loděmi a rafty (a nejen nad jezem).
Pro vodáky srdeční záležitost.

"Ze všech toků nejvíce, nejvíce, nejvíce,
líbí se mi Lužnice - Lužnice - cé."

A nápisy na mostech:

"Tondo! Byly jsme tady 6.6.1970 ve 12.00.
Kde se couráš?"

"POZOR! ŠLAJSNA HÁZÍ DOLEVA!"
"Omyl. Nepleť si světový strany."

"Kdo tady najel na šutr a řek sprostý slovo, ať udělá čárku!"
/////////////////////////////////////////////

20 19.08.2018

Chválit dílo Smoljaka a Svěráka je na jednu stranu nošení dříví do lesa (chválí se samo), na druhou obligátní. Je neuvěřitelné a přitom nádherné být svědky toho, jak se díla současných autorů postupně stávají lidovou slovesností.

České nebe je pro mne jedním z nejoblíbenějších kusů. Skvost vybroušený do dokonalosti. Bohužel nedokážu vyplodit lepší slova chvály, než ocitovat několik hlášek. A vedle nich nelze nezmínit i neustálé narážky na oheň v dialozích s Janem Husem...

„Generála Laudona jsem si oblíbil, a on zase mě, mě, mě.“

„Nedám, nedám...“

„Dechová hudba!“

„Dobře, Říp a dost!“

PS: Tohle se netýká knihy, nicméně doporučuji divadelní záznam, kde hraje Ámose pan Svěrák a praotce Čecha pan Hraběta.

20 15.06.2018

Cimrmana mám více naposlouchaného než přečteného. V rodině a mezi známými se běžně častujeme hláškami z her i seminářů. Švestka jich obsahuje jako tradičně mnoho.

„Lana, cepíny, závory, ... závory!!!“

„Koš se plní lanem.“

„Vystoupil Nastoupil...“

„Poživační samci... tak hezky už mi dlouho nikdo neřekl.“

20 15.06.2018

Neodpustím si srovnání s Egypťanem Sinuhetem, který je úžasným, mistrně zpracovaným výletem do starověkého Egypta. Tajemný Etrusk je oproti tomu dobrodružství. Dlouhé a strhující dobrodružství. I když jsem autorovi dlouho nemohl odpustit smrt těch pár vedlejších postav.
Oceňoval jsem autorův pohled na tehdejší kultury. Líbila se mi charakteristika kněžky, kterou hrdina „unesl“ z chrámu, aby se stala jeho ženou. Nemohl jsem se dočkat, jakou zápletku Turmsovi zase jeho životní cesta nachystá. A konec byl nádherným, královským završením.
Kdybych měl někomu doporučit jedinou knihu od Waltariho, byl by to Tajemný Etrusk.

20 16.03.2018

Epochální. Jeden z důvodů, proč miluji fantasy je číst o nových, originálních a propracovaných světech. A tento mezi ně patří. Nebo spíš mezi ostatními světy vyniká. Co se týče magie, tak se jedná o zcela nejpropracovanější a nejdetailněji popsaný systém ze všech fantasy, které jsem zatím četl. Kouzlení je zde rozděleno na několik vědeckých disciplín (autor zjevně dost čerpá z vlastního civilního povolání profesora), člověk ovládající magii si musí umět spočítat, jak bude kouzlo náročné a ještě ho musí umět uskutečnit svou zručností a v neposlední řadě k tomu mít vycvičenou mysl.
Hrdina je sympatický a jako v mnoha příbězích musí projít velkými těžkostmi (sice poměrně běžná zápletka pro mnoho knih, ovšem perfektně napsáno, plno zvratů a strhujících momentů).
Je také velmi šikovný a oplývá od narození mnoha talenty (muzikanti si některé pasáže knihy zvlášť vychutnají).
Doporučuji všem. Pro příznivce fantastiky nutnost. Pro čtenáře, kteří s fantasy zatím moc nepřišli do styku, doporučuji dvojnásob.

20 25.02.2018

Dobře namíchaná směs pořád funguje. A už jsem asi přišel na to, proč se mi ten styl tak líbí. Syrový a krutý středověk je popsaný spíše věcně a nijak nechutně, autor používá eufemismy stejně často jako expresivní výrazy. Akce je v tomto dílu poměrně hodně, stejně jako mrtvol. Skoro si říkám, kde pořád ty zbrojné brali, když jich tolik umíralo.
Jen ten Wolfram připomíná trochu supermana. Ale jeho humor miluji.
"Jak ses sem dostal?"
"Na koni."
Díl opět končí obléháním a je to velmi čtivé.
Doporučuji.

19 12.10.2023