Tajemný Etrusk

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Hrdinou nevšedního dramatického příběhu z počátku 5. století př. n. l. je Etrusk, pocházející z řeckých měst Malé Asie, jehož putování sleduje autor z Milétu přes bojiště starého Řecka, Kypros a Salamis až k řeckým osadám v dnešní Itálii. Kniha sugestivně popisuje drsný život válečníků i přepych za zdmi bohatých měst, různé náboženské kulty, lidové zvyky i vznešené zábavy, a do těchto kulis zasazuje autor barvité vyprávění moudrého muže, jenž prožil život plný nebezpečí a vzrušujících dobrodružství a zemřel jako bohatý a vážený člověk. Dotisk v r. 2007. V dotisku uvedeno chybné ISBN 978-80-86922-04-1...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/3819/big_tajemny-etrusk-W9J-3819.jpg 4.3490
Žánr:
Literatura světová, Dobrodružné, Historické romány

Vydáno: , Český klub
Originální název:

Turms, kuolematon, 1964


více info...
Nahrávám...

Komentáře (60)

Kniha Tajemný Etrusk

helena842
22. listopadu

Waltari mě opět nezklamal, moc krásný román.

bdolezalka
04. listopadu

Knihu jsem četla hned po Sinuhetovi a byla pro mě velkým zklamáním. V podstatě jsem se celé čtení u toho trápila a několikrát jsem měla chuť ji odložit. Připadala mi taková zmatečná, na jednu stranu reálno, na druhou pořád spousta nadpřirozena v podobě živých Bohů. Obecně mám problém s knihami, kde se do reálna zasazují nadpřirozené bytosti nebo vlastnosti hrdinů, asi jsem moc velký realista, než abych to dokázala skousnout a brát to jako součást příběhu. A u této knihy toho na mě bylo už asi opravdu moc.


Datr1
02. října

Ten, kdo má rád Sinuheta jako já, bude mít rád i tuto knihu. Stejný styl, stejný jazyk, pro mne skvělá.

Lie
22. června

Miluju Sinuheta i Jeho království, ale tahle kniha se podle mého názoru moc nepovedla. Byl by to úžasně napínavý a skvěle napsaný historický román, ale proč do toho Waltari motal to prapodivné nadpřirozeno? Vůbec se mi to tam nehodilo a hrozně mi to knihu zkazilo. Opravdu, nebýt toho, budu ji milovat. Souhlasím s některými staršími komentáři, že postavy opravdu nebyly moc sympatické, obzvlášť hlavní hrdina, ale dobré knihy nemusí být o dobrých lidech, že. A jen tak mimochodem, zdá se to jenom mně, nebo měl autor problém se ženami? :-D Protože zatím ve všech třech knihách, co jsem četla, je hlavní hrdina inteligentní vzdělaný muž, co si dovede poradit, ale jak přijde na ženy, úplně zblbne a nechá se ovládat, případně nevidí něco naprosto zjevného.

Artim
14. května

Waltariho jsem si zamiloval hned od Sinuheta a na tuto knihu jsem se opravdu těšil. Četl jsem i Pád Cařihradu a Jeho království a musím říci, že z každé této knihy má kousek. Epochálnost a podmanivost Sinuheta, koncentrovanost Cařihradu i mysterióznost z království. Avšak, ze všeho je to pouze kousek.
Je to Waltari a jeho knihy jsou poklad, ale z těch 4 bych tuto hodnotil jako bramborovou, přesto stále za 5 hvězd.

666Jitka
18.12.2020

Poslouchala jsem jako audioknihu a jsem tomu tak ráda, protože jsem si tak několikrát zpříjemnila cestu v autě. Mám však pocit, že klasická kniha by mě asi úplně nebrala - na rozdíl od Egypťana Sinuheta, kterého jsem úplně hltala, mi tady něco chybělo ...

rabor
08.12.2020

(+ SPOILER) Hlavní hrdina se nám hned v úvodu knihy představí jako jakýsi svatý vládce nějakého antického národa a pouští se do vyprávění jak k tomu přišel. Čekal jsem, že to tedy bude taková parafráze příběhu amerického miliardáře, který vzpomíná jak před padesáti lety vystoupil jako sirotek z lodi, koupil jablko za padesát centú, vyleštil ho a prodal za dolar, pak koupil dvě jablka a tak dál. Věřím, že všichni jsme někde slyšeli nebo četli obdobný příběh, ať už třeba zasazený do jiného místa nebo období. Jenže teď si přestavte, že tenhle "antický" sirotek ty jablka leštil celých šest set stran a pak to na poslední asi deseti stránkách uzavřel stylem, tak jsem si nějak vzpomněl že múj tatíček byl vlastně antický milionář a já jsem jeho jediný dědic. Uf.
Takže je to hlavně o tom jak se náš hrdina plahočí antickým světem. A je to takový nijaký, mouchy-snězte-si-mě-hrdina, takže děj tu posouvá nuceně dopředu jakási deux ex machina, podobně jako v antickém dramatu, jen s tím rozdílem, že boží zásah v antickém divadle rozřešil nějakou neřešitelnou, často závěrečnou situaci v ději, zatímco zde všechny ty znamení a boží zásahy slouží jen k tomu aby se děj, alespoň trochu zdánlivě pohnul. Jinak by hrozilo, že by si náš Turms sedl na kámen a tam uhnil. A to nechceme nebo jo? Nejsem si jistý, navzdory tomu, že Turms mě zrovna neoslnil, tak mezi ostatními postavami je to pořád charakter. Třeba jeho ženy Arsioné bych se nedotkl ani klackem na jehož konci by bylo napíchnuté hovno.
Asi jediným dúvodem, proč jsem se knihou s nijakým utahaným dějem a odpornými postavami dosoukal do konce, byl samotný popis antického světa. Tedy, myslím. Snažím se za pomoci své divotvorné fantazie představit všechny ty situace, kdy by se mi to mohlo hodit. Máňo vezmeš si mě? Ach, Johane, když mi řekneš jakou barvu měla keramika Etruskú tak jsem tvoje! No, dobře něco reálnějšího. Tý-dy-tu-dú-tydytudú a máme tu otázku za 640 tisíc, jakou barvu měla keramika Etruskú? Hm, blbý je že už si to stejně nepamatuji, takže snad abych radši šel leštit ty jablka.

Ondřej09971
03.12.2020

Úžasný překlad - vytrhl mě z konvencí a ukázal mi další rozměr našeho jazyka. Úžasný a napínavý příběh, který má spád i dokonalý závěr. Všem těm, kdo hledá perlu, vřele doporučuji...

1